Kauza Rokytka: Jak vykřesat nenávist k novinářům? Podle příruček o postfaktické mlze
GLOSA. Patřilo vždy k dobrému tónu, že přátelé na oslavách své špičky zvládají. A když už se stalo, že se věc z přílišné příchylnosti k alkoholu zvrtla v ostudu, patřilo se mlčet. Opilec spočítá napáchané škody, vymyslí nějakou tu výmluvu pro manželku a na chvíli se z veřejného života stáhne. Ne tak Milan Rokytka.
„Vyšetřovacích verzí bude, jak znám naše vyšetřovatele a služby, ustanoveno jistě více, od stresu z dramatických voleb až po zásah cizích rozvědek a mimozemské entity,“ říká Rokytka a sám nabízí verzí hned několik.
Od soboty, kdy se Rokytka na oslavě volebního vítězství Miloše Zemana opil do bezvědomí, vypouští do světa jednu těžko uvěřitelnou historku za druhou.
Řeči o tom, že se ho kdosi pokusil otrávit, nebo nestoudný návrh, aby jeho ochránci dostali Velíškovu cenu za záchranu lidského života, mohou skutečně být jen typickou distribucí viny a neschopností přiznat vlastní ostudu.
Nebo za tím můžeme vidět „notičky“. Jde totiž o učebnicové vytváření postfaktické mlhy: Pokud nemohu nepříjemnost účinně popřít, vytvořím několik souběžných smyšlených příběhů, které naráz vychrlím do veřejného prostoru. Funguje to tak, že pravda se mezi nimi ztratí. Nebo aspoň rozmělní.
Chybí už jen Kalousek
Nejúčinnější obranou proti postfaktické mlze je samozřejmě fact-checking. Jeho největší slabinou je, že fakta nebývají tak zajímavá jako vršící se verze.
Milan Rokytka neříká, že nepil. Takové tvrzení by vzhledem k záběrům, na nichž se prokazatelně nalévá pivem a vínem, i k jasnému sdělení pražské záchranky, že za jeho kolapsem stál alkohol, bylo neudržitelné. A tak přišel s verzí o jedu.
„Nemohu vyloučit, že mi někdo vhodil do nápoje ze msty nějaký sofistikovaný jed, po kterém jsem zkolaboval. Nebýt zásahu několika kolegů, kteří nebyli hyenističtí a zavolali záchranou službu, nemusel jsem již být živ a vlastizrádné pražské kavárně dále na obtíž.“
V dalším vyjádření si ovšem Rokytka odporuje: „Šlo zřejmě o vteřiny a o život, nikdo však záchranku dlouho přes výzvy poskytovatelů první pomoci nevolal.“
Fakta? Nešlo ani o vteřiny ani o život. Nikdo z poskytovatelů první pomoci žádnou první pomoc neposkytoval. Rokytku hodili na pódium jako žok – a šli zavolat záchranku.
„Po útoku pražské kavárny jsem v rekonvalescenci a doufám, že se ze šoku brzy zotavím.“ Další mlha. Už je v tom kavárna a šok. Může se hodit, pokud budou v dalších dnech verze dále rozpracovány.
Ne náhodou Rokytka říká, že vyšetřovacích verzí bude jistě ustanoveno více. Sám se na tom čile podílí. Chybí už jen Kalousek a Soros.
Poprali se novináři
Ve veřejném prostoru je najednou úplně jiný příběh než historka chlapa, který se opil jako carský důstojník a jeho ochránci vyvolali konflikt s novináři. Na Zemanově oslavě se poprali novináři, kteří tam přišli vyžrat chlebíčky.
Zpravodajský server iDnes.cz v úterý dokonce přinesl on-line přenos rozhovoru s jedním z ochránců, bývalým boxerem Karlem Slezákem. A mlhu šíří přímo v titulku.
„Útočící novinář Slezák v Rozstřelu vysvětluje napadení kolegů.“ Fakta jsou taková, že Karel Slezák není novinář, i kdyby měl od Zemanova štábu sedm akreditací a šest žlutých a modrých visaček. Novinář není proto, že nepublikuje žádné články.
Příběh byl ovšem vypuštěn. Novináři se mezi sebou perou. „Zaznamenávám v těchto dnech četné názory, které říkají jediné: Média se vůbec vyznamenala ve vyvolávání nenávisti,“ napsal v úterý na Twitter hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Další dýmovnice, která má jen zahalit skutečný příběh.
Rychlý trest? Zatím ne
„Útočící novinář“ Slezák se už za své jednání omluvil. Ve hře je totiž trestní stíhání za výtržnictví, případně přestupkové řízení. V takovém případě je samozřejmě omluva polehčující okolností (ale také přiznáním, které je podmínkou zrychleného řízení).
Policie si dává na čas. Věc přitom není nějak složitá – důkazně stojí na pořízených záběrech a svědectví několika desítek přítomných lidí. Je to přitom právě policie, která může vytvořenou mlhu rychle rozptýlit.
Když před dvěma týdny na Miloše Zemana ve volební místnosti vyskočila polonahá aktivistka, byla ta situace v mnohém podobná.
Byla opřena o typově stejné důkazy. Druhý den stála aktivistka před soudcem. Tady si povšimneme, že tím také věc skončila – nikdo nevytvářel žádné další příběhy, žádné konspirace.
Při akci v Top Hotelu ale policie zahájila úkony teprve poté, co napadený reportér přišel podat trestní oznámení. Konat měla sama už dřív, z úřední povinnosti, když záběry viděla v televizi.
Do případu se jí zjevně moc nechce. Čím déle toto lavírování potrvá, tím víc příběhů se zase objeví. A postfaktická mlha zvítězí.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Je zajimave, ze na parlamentnich listech, kam rokytka prispiva nebyla o tomto incidentu ani zminka. A jestli ano, tak zapadla nekam hodne hluboko. Ale vzhledem k tom jak se „nezavisle“ parlamentni listy prezentovaly pred volbami (na deset clanku devet prozemanovskych) ani se nedivim 🙂
No o to právě přece jde, v tomto je přece princip současné mediální propagandistické práce
1) Na Parlamentních listech je k tomu článek už z 28.ledna, dokonce kromě něj už tam osobně pan Rokytka odpovídal k této události čtenářům. (a kdo o něj, má zájem, nechť si to tam vyhledá..
2) Že ten článek skutečně „zapadnul“ pěkně hluboko v rubrikách protože mezitím přibyly další množství novějších i zajímavějších zpráv, je – z pohledu běžných čtenářů dostačující. Jim opravdu stačí si takovou „důůůležitou “ informaci přečíst pouze jednou.
Ale pokud jsou snad v této zemi, nejen novináři, ale hlavně elitáři, kteří jsou schopni takové „důůůležité “ zprávy o svých oponentech kopírovat a opisovat pořád dokola, po dobu vlastně pěti let… Toto už není novinařina, to už je i velice špatná propaganda (jak právě teď seznali). to už je svým způsobem magořina:
Postfaktická mlha Hlídacího psa: „Nenovinář“ Slezák byl právě vyloučen ze Syndikátu novinářů.
Je to jinak. Pan Slezák nebyl novinář ani předtím, než ho Syndikát vyloučil. Chybu hledejte v Syndikátu, ne u nás.
A jak ho tedy mohl vyloučit, když nebyl členem? 🙂
Nevěřím. Syndikát jen tak někoho nepřijme, mám s tím osobní zkušenost.
Nejspíš máte pravdu, jinde se uvádí, že byl členem redakce Pražského zpravodaje. V článku je napsáno odůvodnění, že není novinářem, jelikož nemá žádné články. Tohle se docela těžko hledá. Článek, pod kterým by byl podepsán, jsem nenašel, pouze je v tom časopisu uváděn v rámci výčtu redakce, takže nemohu posoudit, jestli opravdu něco napsal.
Tak či onak to není významná informace/chyba.
Btw, Slezák byl členem Syndikátu novinářů 30 let: http://reportermagazin.cz/a/iqjBJ/komunisticka-minulost-mlaticky-v-zemanove-stabu
Srovnání obou volebních „výtržností“ je namístě. Právní otázkou však zůstává (a nezaznamenal jsem v právnické obci dosud nějaké pochybnosti), zda první skutek tj. zjevení se polonahé ukrajinské aktivistky před prezidentem republiky v jasné reakci na jeho politické postoje vztahující se k její zemi se zcela zjevným politickým vzkazem projeveným „nečitelným“ písmem na poprsí a ústním projevem v angličtině s „nezřetelnou“ výslovností, byl přečinem výtržnictví, a to bez ohledu na skutečnost, že to soud takto posoudil a aktivistka akceptovala. Podle mého právního názoru se jednalo spíše o přestupek. U druhého skutku (mlha nemlha) máme bývalého boxera útočícího pěstmi na jinou osobu respektive osoby, vše doprovázené zřetelným peprným slovníkem. Tak jsem zvědav, jak se s tím orgány popasují. Za článek velké díky. Tomáš Haltuf
Já mám dojem, že „hrabat“ se v tom nechutném Hradním hnoji jen bude generovat více zápachu. Já osobně nemám pochybnost, jací lidé se pohybují mezi přáteli M.Z., to se týká i pana Rokytky, Slezáka a jiných exotů. Pan Slezák dokázal, že box není zdravý sport, neboť může dojít k „vybouchání“ neuronů z makovice a pokud nemá poruchu osobnosti již od kolébky, tak trpí stejně (spíše jeho okolí). Pan Rokytka se jen ožral (nepochybuji, že ví kdo je jeho beztrestným příkladem) a dělá ze všeho kabaret. Ti moudřejší by se měli držet pořekadla – „čím více se do lejna šťourá, tím více páchne“ Stejně i kdyby pan Slezák měl nějaké oplétačky s úřady kvůli jeho exhibici v přímém přenosu, tak se mu nic nestane občansky, ani politicky, má určitě pochopení 2,853390 ks neplatících diváků pro jeho slabost (ukázat, jaký je geroj, snad nechtěl ukazovat svému guru, jak by měl být ve formě). Pro slušné občany postačí omluva skutečných novinářů za toho fiktivního novináře, který przní jejich jméno a povolání, zrovna jako třeba pošuk Pavel Novotný.
Já jsem se v TV díval, a opakovaně. Pražská kavárna se spikla, nečte Parlamentní listy (jediný zdroj, který vás nenutí myslet, jak to bylo na billboardech), kavárníci jsou útoční, lžou a urážejí (jak to lidu vysvětloval opakovaně ten se senem a jahodami). A přitom vysvětlení incidentu je jasné (vyhodil bych takového ovčáka, který na to nepřišel sám): pan dopisovatel PL mněl viditelně a nezpochybnitelně virózu.
Omlouvám se za překlep, onen pán svoji virózu měl, nikoli mněl. Většinou píšu docela dobře česky :-).
Ono už je vlastně naprosto zřetelné, na jak ubohé informační (a intelektuální) úrovni fungují naše média (s drobnými vyjímkami, jako zde HP).
Skutečně, to že se někdo i na oficiální návštěvě ožere že ho musí odvézt na záchytku, nemělo mít větší „mediální“ efekt než řádek s iniciálou v černé kronice – ale i toto by mělo být pod úrovní zde přítomných mediálních špiček, aby se do toho hned „vložily“..To by „řešil“ nějaký bídně placený lokálkář..
Jenže – toto přece není nějaká „náhlá “ postfaktická mlha, toto je styl mediální práce, kterou tito novináři žijí a pracují v tomto miléniu, a zlepšení (z hlediska objektivního informování obyvatel) se nedá očekávat…
Ja, jaj, jaj, nějak jste nevrlý, že tak paušálně hodnotíte tu novináře, zítra koho? Je to takové české, vesnické -pomlouváme a bavíme se o těch, které nemáme rádi a chválíme ty, kteří nám nalévají a hostí, jak jinak. O čem bychom se jinak bavili, že!? Taková ta paušální odsouzení jsou vždy neobjektivní a vypovídají více o tom, kdo je sděluje, než o oběti kritiky. Co se týká novinářů, jsou to také lidé se svým charakterem a je třeba si vybírat tvorbu těch se kterými moje myšlenky souzní, ostatní je rozumné si“ vypnout“ (jejich tvorba se určitě líbí někomu jinému). Takže Váš mudrunk je falešný a já tu veřejně chválím novináře ( ty moje), bez kterých bychom byli určitě minimálně zmatenější v tom dnešním světě bludů, čest jejich práci a za mne dík!
No nemusel bych, pokud by celá tato událost mediálně skončila tak jak jsem výše psal, totiž notickou v černé kronice lokálních novin.
Kterýkoliv „mediální pracovník“ (ať nikoho neurážím) hodlá tomuto tématu věnovat v médiích více pozornosti, ať si jde do bulváru.,..
Ono by to u toho lokalkare skoncilo, kdyby jeden fanaticky zemanik nemel potrebu mlatit novinare. Tohle Vy ostatne dobre vite.
Střízlivej by nemlátil. Byli zlitý všichni
Víte, četl jsem i jiné popisy této události, a podle nich to bylo tak, že když už tedy dotyčný Rokytka zkolaboval a byla mu přivolána a poskytována lékařská péče , tak zde přítomní páni novináři vůbec nerespektovali požadavek pořadatelů aby tu místnost decentně opustili. Jestli to po tomto upozornění neudělali a došlo mezi oběma stranami i k potyčkám, je možné a smutné. A že dokonce ze strany těchto pořadatelů (jak píšete zemaník) dokonce na ně vykříkl „..„Vypadněte, hyeny“, pokládám v této situaci za zcela adekvátní.