ANALÝZA. „On mi představil určité kroky, které snad udělá, a teď už jde o to sledovat, zda je skutečně udělá. Jsou to víceméně kroky povahy organizační a ekonomicko-správní,“ řekl o novém vrchním státním zástupci v Olomouci minulý čtvrtek ministr spravedlnosti Pavel Blažek. A skutečně: nově příchozí Radim Daňhel hned první den provedl zásadní organizační opatření – zakázal svým podřízeným pracovat z domova. Anekdotická historka by byla možná legrační, kdyby neskrývala hlubší problémy, se kterými teď rozhodující figury veřejné žaloby bojují.

„Důvodem odchodu JUDr. Ivo Ištvana z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je jeho přesvědčení, že v době přípravy avizované novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stál nikoli už pouze dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem.“

Oficiální zpráva s oficiálním důvodem odchodu Iva Ištvana z Olomouce je ze 4. března a stále visí na internetových stránkách veřejné žaloby. My už dnes víme, že onou osobou s plnohodnotným mandátem je dosavadní okresní státní zástupce z Kroměříže Radim Daňhel. Respekt si hned první den ve funkci pokusil vydobýt tak, že nařídil zrušit dohody o home office, tedy že zhruba třicítka olomouckých žalobců už nebude smět pracovat část týdne z domova.

Podřízené tím přirozeně rozzlobil. Možnost pracovat z domova brali jako výraz důvěry a koneckonců to zapadalo do neustále proklamované teze o nezávislosti státních zástupců. Nařízení vzniklo v době covidu a bylo dílem dvou lidí. Iva Ištvana, který měl až panickou hrůzu z možnosti rozšíření nákazy a nechtěl, aby se státní zástupci setkávali v budově. A jeho náměstka Pavla Komára, jehož důvody byly řekněme progresivistické. Svým podřízeným věřil a věřil také tomu, že jeho důvěru nezklamou. Home office chápal jako moderní řešení.

Aby bylo jasno – Olomouc se touto metodou práce mezi ostatními státními zastupitelstvími vymykala. Když se před časem na půdě Unie státních zástupců konala diskuse k možnostem práce z domova, zaznívalo z většiny krajů striktní odmítnutí. Nejhlasitěji z Ostravy a Českých Budějovic. Teď tedy padla i Olomouc. Možná jde jen o pokus stanovit si základní autoritu v „nepřátelském“ prostředí. Daňhel se s naprostou většinou olomouckých žalobců profesně nesetkal, z dřívějšího působení v Praze se zná s jedním, možná se dvěma. A není žádným tajemstvím, že Ivo Ištvan byl naopak u podřízených velmi oblíbený, úřad vedl od roku 1997 s přestávkou mezi lety 2007 až 2011, kdy byl nezákonně odvolán a vysoudil si funkci zpět.

Příliš opatrný Stříž

Pořád by to byla jen anekdota, kdyby se za Daňhelovým entrée neskrývaly poněkud zvláštní okolnosti. Když se ministr Blažek do olomouckých žalobců pustil se svou kritickou analýzou jejich činnosti, nikdo mu neoponoval. A to přesto, že pádné protiargumenty existovaly. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž pouze chabě namítl, že je kritika příliš příkrá a úspěšnost nelze hodnotit jen podle statistik. „Uváděl jsem čísla bez výraznějšího komentáře. Údaje si může každý vyhodnotit sám,“ opáčil Blažek.

Každý asi ne, ale udělal to po svém nástupu nově jmenovaný Daňhel v rozhovoru pro Český rozhlas. Tak třeba v části, kde Blažek kritizuje přebytek vedoucích pracovníků – ze 30 státních zástupců je v Olomouci třetina na vedoucích funkcích a dalších pět je vykonávat může. „Na 30 státních zástupců je tam až 15 vedoucích míst, což si myslím, že takový úřad nenajdeme,“ uvedl Blažek.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Olomouc je vykreslována skoro jako úřad, kde si Ivo Ištvan jmenoval kamarády do vedoucích funkcí, aby měli víc peněz. Nikdo už ale neříká, že za to nemůže Ištvan, ale závazná struktura státního zastupitelství, stanovená třináct let starým pokynem nejvyššího státního zástupce. „Ten, o kterém hovořím, je z roku 2009 – který je pro nás závazný a který hovoří o tom, jaké odbory, jaké organizační celky mají být na vrchním státním zastupitelství a nejen na něm zřizovány. Tudíž já mám v tomto okamžiku, co se týká té základní organizační struktury, vlastně relativně svázané ruce,“ řekl Daňhel.

Podobné je to s kritizovanými provozními nebo cestovními výdaji. Ve srovnání s Prahou jsou v Olomouci vyšší proto, že má moravské VSZ zřízeny pobočky v Brně a Ostravě. I toto je věc, kterou měl vědět ministr Blažek, než čísla „bez výraznějšího komentáře“ prezentoval, nebo k nim komentář doplnit. Ale především to určitě ví nejvyšší státní zástupce Stříž, kterému se ovšem do ostrého sporu nechtělo. Možná si ještě dobře pamatuje, jak se jeho čerstvě nabyté křeslo rozkývalo loni kolem voleb.

Příští terč: Šereda

Když ve čtvrtek zhasla světla televizních kamer a novináři z představení nového vrchního žalobce odešli, pokračovalo setkání s ministrem a zaměstnanci olomouckého úřadu už za zavřenými dveřmi. Blažek, který se v médiích dlouhodobě netají motivací rozehnat „ištvanovské“ vedení, se pustil do ředitele odboru závažné hospodářské kriminality Petra Šeredy.

Abychom rozuměli, co takový odbor, tzv. šestka, reprezentuje. Je to jediná složka olomouckého vrchního státního zastupitelství, která se podílí na vyšetřování živých věcí. Ty zbylé se věnují například přezkumům a podobně. Ano, „šestka“ byla u pádu Nečasovy vlády, u kauzy Vidkun, žalobci tohoto odboru dozorují věci, kde se povolují odposlechy, provádějí domovní prohlídky a podobně.

Pavel Blažek se dušuje, že jeho tažení proti Olomouci (Ištvanovi) nemá s událostmi roku 2013 nic společného a my mu věřit můžeme, nebo nemusíme. Petru Šeredovi řekl na zmíněném jednání parafrázovaně přibližně toto: Kamkoli přijdu, všude slyším Šereda, Šereda – a ředitele odboru obvinil, že mu ze spisů tečou informace.

Což je vážné obvinění, jakkoli prostou mediální analýzou sledovaných kauz můžeme dojít k dojmu, že to jistě možné je. Jenže jedna věc jsou drby a dojmy, druhá důkazy. Šereda se před ministrem hájil, že si stejně jako třeba na VSZ v Praze dělají tzv. časový snímek, kdy byly jednotlivé dokumenty komu předány nebo doručeny, a z něho prý úniky z jeho odboru neplynou. A zase: Můžeme tomu věřit, nemusíme. Ale pokud má ministr dojem, že informace tečou z Olomouce, má pravomoc to řešit kárnou žalobou. Ta jediná může rozhodnout bez pochyb a státního zástupce případně zbavit funkce.

Pavel Blažek se zjevně rozhodl Olomouc „vyčistit“ od tří symbolů ištvanovské éry. Ivo Ištvan mu uhnul už v březnu, nechal se přidělit na Nejvyšší státní zastupitelství, kde nyní prochází tzv. kolečkem na jednotlivých odborech. Budoucí zaměření si ještě nevybral. Náměstek Pavel Komár oznámil rezignaci nyní s tím, že rozhodnutý byl již po Ištvanově odchodu. Třetí na řadě je Petr Šereda. Jak dlouho vydrží?