Justiční zápisník: Šílenství nejvyššího státního zástupce
GLOSA. Už je to tady zase. Ještě pořádně neoschnul inkoust na jmenování Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem vlády Miloše Zemana, Agrofertu a zbytku Lidového domu – a už se řeší nový zákon o státním zastupitelství. Pořád stejná písnička: dejte nám víc nezávislosti, neodvolatelného nebo hůř odvolatelného nejvyššího státního zástupce a vlastní článek v Ústavě.
Igor Stříž se pohodlně usadil v křesle, na které zatím na poradách koukal jen z druhé strany stolu, rozdal pár rozhovorů, v nichž příkladně relativizoval svou minulost, a sešel se s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou. Ta je prý vstřícná ke Střížovu návrhu, aby z vlády stáhla novelu zákona o státním zastupitelství. Zde několik poznámek.
Ale to přece děláte úplně zbytečně, pane Stříži. Novela leží bez povšimnutí na vládě několik měsíců, nemá šanci, aby v tomto volebním období ještě prošla legislativním kolečkem, a jako taková je odsouzena k zániku už nějaký rok. Vláda navíc nevládne, už měsíc se promenáduje po zemi na kampani a nějakou dobu to tak zůstane. A to je jen legislativně-technická stránka věci. Především na změnách zákona neexistuje už několik let politická shoda, a to právě z důvodů, které Stříž s Benešovou popsali dále.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Stříž pokládá za nejpodstatnější upravit postavení vedoucích státních zástupců a rád by v tomto ohledu také zakotvil „luxusnější postavení nejvyššího státního zástupce“. „Nehodlám tento zákon vytvářet sám pro sebe, proto se nebudu rozpakovat prosazovat pro budoucího nejvyššího státního zástupce co možná nejkomfortnější podmínky v tom smyslu, že bude více nezávislý na vůli vlády, ne aby ho mohla odvolat tak jako mě každým dnem,“ řekl nejvyšší státní zástupce. To je vlastně nejstarší a také nejzásadnější spor celých těch deset let, co se diskuse o novém zákonu vede. Vždy si ho psali státní zástupci sami, ať už na nejvyšším státním zastupitelství nebo na ministerstvu, kde jako stážistka u Jiřího Pospíšila seděla Lenka Bradáčová.
A dál: Stříž nezastírá, že z jeho pohledu by byla ideální „maximalistická“ varianta změn zahrnující i změnu Ústavy, která by soustavu státního zastupitelství vyňala z moci výkonné. Neboli druhý zásadní spor. Státní zastupitelství jako součást justice? Opravdu? Nebo dokonce samostatný útvar mimo trojnožku legislativní, exekutivní a justiční?
„Jsem pragmatik, stojím nohama na zemi a vnímám, že o totéž se snažil i Pavel Zeman celých deset let a z nějakých důvodů to neprošlo,“ říká Stříž. Ano, z nějakých důvodů, především z těch, že přesně proti tomuto se zatím vždy dokázaly postavit všechny sněmovny a také třeba bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková.
„Nechtěl bych, aby znovu zaznívaly argumenty typu, že si státní zástupci píšou zákon sami pro sebe,“ říká pak Stříž k tomu, že se státní zástupci znovu chystají napsat si zákon sami pro sebe. To už je takový folklór.
Každopádně je to zatím účet bez hostinského. Pavel Zeman za deset let nedokázal vyjednat shodu pro nový zákon o státním zastupitelství, celou dobu u toho byl i Igor Stříž a v započatém díle, zdá se, hodlá pokračovat. K věci se už před stoletím vyjádřil Albert Einstein: „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Dlouhé čekání na informace. Spravedlnost se omluvila za průtah dlouhý 11 let
Aleš Rozehnal: Mohou čeští politici legálně lhát?
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Nejdříve ze všeho mi na mysli vytanul zvěčnělý filmový výrok, že „obhajoba je součástí obžaloby“, což je v podstatě to, o co naši prokurátoři neustále usilují.
Státní zástupce, jak již říká jeho název, zastupuje stát. Měl by to být tedy pouhý úředník odpovědný za svoje chyby a proti němu má ve sporu stát maximálně nedotknutelná a nezávislá obhajoba. Nad těmi dvěma by se pak měl vznášet jako duch nad vodami nezávislý soud, nezávislý a nestranný od nejnižších stupňů až po soud ústavní. V žádném případě ovšem nezávisly na zdravém rozumu a spravedlnosti.
Maximální ochrana obhajoby by měla alespoň trochu vyvažovat převahu, jakou nad sprostým podezřelým má celá státní mašinerie od policie, OTČR po prokurátora.
Leč dosti snění. Příkladů přístupu a konání přesně opačného najdete např. na webu spolku Šalamoun, pokud na to máte silný žaludek. Případy policejních odposlechů rozhovoru obhájce s jeho klientem taky, pokud sleduji, vyšuměly do ztracena a snaha o zavedení povinnosti obhájce udat svého klienta, pokud se jedná o některé trestné činy, je tu pořád.
Vzhledem ke snahám prokurátorů (a nejen jich) je zřejmé, že se to bude jenom zhoršovat. Ke zlepšování totiž není jediný důvod.
Toto je doslovná citace odůvodnění Krajského zastupitelství, kde pouze využilo zákona k tomu, aby mohlo odmítnout stíhat zločince – kamaráda.
„Závěrem nutno zdůraznit, že samotné trestní oznámení nemá podle českého právního řádu charakter nástroje k ochraně subjektivních práv fyzické či právnické osob, protože v zásadě se jedná o formu účasti občanů při prosazování veřejného zájmu na potlačování kriminality /srov. § 1, odst. 2 trestního řádu/. Subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby, a to ani osoby, jíž v trestním řízení náleží postavení poškozeného podle § 43 a násl. trestního řádu, na to, aby byla trestně stíhána jiná osoba, ústavní ani jiné zákony nezaručují. V rovině základních práv není garantováno jakékoliv základní právo na zahájení trestního stíhání vůči třetí osobě. Toliko stát je nositelem monopolu trestního stíhání a pouze orgány přípravného řízení trestního rozhodují o tom, zda trestní stíhání konkrétní osoby zahájí, či nikoli.“
Takže spravedlnosti, jaké je tvé jméno? Kalašnikov?
Šílenství, stejně jako demagogie je v jistých, zejména politických kruzích zjevně nakažlivé. Vzpomínáte na odborníka přes projevy obyčejného šílenství z náhle nabyté moci? V euforii, po zvolení do funkce primátora Prahy v r. 2002 pan MUDr. P. Bém své Pražany ubezpečil: „ Budu usilovat, aby veškeré informace byly veřejně přístupné – budu v souladu se zákony jednat ve veřejném zájmu, transparentním způsobem!“ Ovšem následně, po neúspěšném pokusu v převleku mafiána chytit nepoctivého taxikáře, – besedě s čtenáři MfD upřímně zalitoval: „ S korupcí bojovat neumím. Máme takový byrokratický systém se sto tisíci vyhláškami a nařízeními. Kdo se v tom má jenom vyznat? Tisíce lejster, razítek, dokumentací…“ Dnes se o vidle k vykydání českého Augiášova chléva hlásí a dokonce chtějí demokraté z OD poprat s nesmiřitelnými bojovníky proti korupci z ANO. No, není tohle programové oblbování k popukání?
Ta fotka je boží … !!!
Strach, že by ho příští vláda pokud to nebude ta stávající mohla vyšoupnout z křesla.
Státní zástupci mají obrovskou moc a žádnou zodpovědnost. Musí být pod přísnou veřejnou kontrolou a nést přinejmenším hmotnou zodpovědnost podle zákoníku práce. V tomto ohledu fatálně selhávají tak zvaná veřejnoprávní média i úředníci s kárnou pravomocí.
Bohužel, to není šílenství, takhle špatně funguje parlamentní demokracie, pokud jsme si toho snad dosud za 30 let nevšimli.
No a jak už jsem tu naznačil minule, záleží na lidech co pracují ve vyšších pozicích ve státní správě, jak se s tím vyrovnají. Brát velké peníze, a nezodpovídat vlastně za nic, protože přece „oni ti politici nahoře to špatně rozhodli/ještě nerozhodli/už zrušili“, atd..to zase není tak špatnej džob. No a kdyby přeci jen někomu šlápli na prst, tak šance rychle přeskočit na jinou honorovanou pozici je velká…
Btw, že si vzpomínám, kdysi v 90.letech existovala na počítači ruská hra zvaná Bjjurokrat. kde panáček poskakoval od jedné pozice ke druhé, a když to nestihl, udělalo to žbluňk :))))
To nelze od dnesni zurnalistiky uz ani ocekavat, ze autor kritizujici pomerne slozite problemy trestniho prava bude pravnik?? Ta erudice je pak dana cim?? Staci si jen neco myslet? 😄
V současné době starosta za ODS organizuje poškozování nemovitosti, zavádí Listinou práv a svobod zakázané nucené práce a týrání seniorů, policejní ředitel odmítl převzít trestní oznámení, státní zástupiteství je sice přijalo, ale pak je vrátilo, všechna vyšší státní zastupitelství, ministr vnitra, policejní ředitel i ministryně spravedlnosti dělají, že se jich to netýká a na poštu si jdu zítra vyzvednout tři dopisy do vlastních rukou, tak si začínám chystat výbavu do kriminálu. Ale radši budu v bezprávné České republice „vězněm svědomí“, než otrokem. Tak mi držte pakce.
Vážený pane redaktore, v celém kontinentálním systému práva je veřejná žaloba součástí justice v širším slova smyslu, ať již je zařazena přímo pod moc soudní nebo pod moc výkonnou a ať se Vám to líbí nebo nikoliv. Je to totiž úplně buřt. Naprostá většina kontinentální Evropy totiž veřejnou žalobu upravuje v ústavě jako orgán sui generis řízený povětšinou justiční radou. Nerozumím proto Vašim ironickým posměškům programátora či pedagoga, případně zeměměřiče ohledně snah o podobnou právní kulturu a právní stát i v naší zemi. Pokud Vás k Vašemu článku inspirovala ruská prokuratura, která patří čistě pod moc putinovskou moc výkonnou a obléká jako úřední oděv vojenskou uniformu, pak Vaše vize skutečně nesdílím a raději bych u nás v Čechách měl právní stát než ten putinovský. A pokud jde o nejvyššího státního zástupce, tak by se Vám podle Vašich glos asi více zamlouval generální prokurátor jako člen vlády, který na slovo poslechne pana premiéra, že? :o) Nebo jste svým článkem směřoval jinam? A kam prosím Vás? Děkuji uctivě