Justiční zápisník: Případ Roberta Tempela jako největší průšvih českých soudů
KOMENTÁŘ. Česká justice má konečně svůj první velký případ nespravedlivě odsouzeného člověka, který si mezitím stihl odpykat dvacet let ve vězení. Trochu to připomíná americký Innocence Project, kde už díky novým vědeckým metodám a revizím procesů opustily věznice stovky lidí. S případem Roberta Tempela mají teď české soudy plné ruce práce, a nejde jen o procesní stránku věci.
Tempel si odpykává doživotní trest za dvě vraždy, které se staly v roce 2001 na lesním parkovišti u Hruškové na Sokolovsku. Tempel tam podle rozsudku předal své oběti 400 tisíc korun za auto, které si údajně chtěl koupit. Následně měl muže zastřelit. Zasáhl údajně i druhého muže a poté jej bil do hlavy železnou tyčí s kusem betonu a montážním klíčem. Obě těla podle názoru obžaloby následující den zakopal na Chebsku.
Tempel se hájil tím, že vraždu nespáchal on, ale člověk přezdívaný Biftek, který byl také na místě činu a jenž později v kauze vystupoval jako klíčový svědek. Podle Tempela šlo v kauze o drogy a splacení dluhu. Byl to právě klíčový svědek, kdo dovedl policii na místo, kde byli zakopáni mrtví mladíci. Doživotí dostal Tempel jako souhrnný trest za vraždy a za dvě předchozí loupeže. Takto o věci referuje ČTK.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Minulý týden Ústavní soud nařídil Tempelovu kauzu znovu otevřít. Důvodem pro nové jednání bylo stanovisko štrasburského soudu pro lidská práva, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za „významné selhání justice“ při projednávání případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy a v tlaku odvolacího soudu na prvostupňový senát. Podle nálezu Ústavního soudu vrchní soud v podstatě sám hodnotil některé důkazy, třeba věrohodnost klíčového svědka, aniž je sám provedl.
Procesně není věc jednoduchá. Nachází se ve stavu nepravomocného zproštění, které vyřkl Krajský soud v Plzni. Následné doživotí, které Tempel dostal u Vrchního soudu v Praze, bylo zrušeno. Tempel je tedy v tuto chvíli nevinný a čeká ve věznici v Bělušicích na to, jak dopadne případné jednání o vazbě. Vrchní soud si vyžádal jeho spis, rozhodnuto by mělo být v řádu dnů.
Tolik samotné dění v případu. Širší souvislosti je nutné hledat právě třeba v USA, kde jsou díky Innocence projektům o čtvrt století napřed. Občas se úspěšné revize procesů nepřesně omezují jen na využití DNA a jiných vědeckých metod, jenže příčin nespravedlivých odsouzení bývá mnohem víc. A patří k nim velice často také selhání svědků nebo soudů při jejich výslechu. Což se zdá jako jedna z příčin nespravedlivého odsouzení v případu Roberta Tempela.
„V rámci Evropy musíme Američanům závidět. Národní projekty jsou s výjimkou Británie v začátcích, Evropská síť projektů nevina nebyla ještě právně ustanovena a počet úspěšných případů je také poměrně nízký,“ uvedl před časem pro HlídacíPes.org genetik a soudní znalec Daniel Vaněk, zakladatel české odnože Projektu Nevina. A dodal: „Kořenových příčin, jež vedou k odsouzení nevinného českého člověka, je hned několik. Kromě obsoletního znaleckého zákona a neexistujícího zákona o DNA je to omezená erudice orgánů činných v trestním řízení na poli moderních forenzních metod a v celé řadě případů nerespektované právo na spravedlivý proces.“
Právě porušení práva na spravedlivý proces je to, co štrasburský soud české justici vytkl.
Tempel jako vězeň svědomí?
V případu Roberta Tempela se významně angažoval Albert Žirovnický. Sám odsouzený vrah, který v českých věznicích strávil 18 let a proslul sepisováním žalob na český stát. Většinou kvůli podmínkám ve věznicích, pomáhal ale i spoluvězňům a jedním z nich byl Robert Tempel. Jeho úspěch u Ústavního soudu minulý týden komentoval emotivně:
Nenechme se těmi emocemi zmást. Robert Tempel samozřejmě není vězněm svědomí. Pokud bychom se podrželi definice, kterou ve své misi zakotvila Amnesty International, jde o „věznění, zadržování nebo jiné fyzické omezování jakékoli osoby z důvodu jeho nebo jejího politického, náboženského nebo jiného vědomého přesvědčení, nebo z důvodu jeho nebo jejího etnického původu, pohlaví, barvy pleti, jazyka, národního či sociálního původu, ekonomického postavení, rodu nebo jiného postavení“. Zjednodušeně se takovým lidem též říká političtí vězni.
A to Robert Tempel není. Aby nám ale pro komára neutekl velbloud. S Albertem Žirovnickým se lze shodnout v druhé části jeho tvrzení, kde mluví o největším právním průšvihu české justice. Koneckonců se můžeme opřít i o výrok ústavního soudce Tomáše Lichovníka, který připravoval nález Ústavního soudu z minulého týdne: „Vrchní soud v Praze napadeným usnesením výrazným způsobem popřel nejen základní zásady trestního procesu týkající se zejména důkazního břemene, ale též prolomil zákonná omezení postupu odvolacího soudu.“
To je silná káva. Pokud bychom si to měli představit nějak srozumitelně, v případu Roberta Tempela odvolací soud šíboval s věcí tak, aby dosáhl svého. Někde v pozadí tušíme odfláknutou práci policie a státního zastupitelství, které se soustředily na jednu verzi, aniž by nutně odpovídala skutečnosti. A to průšvih je.
Je teď na soudech, aby v konkrétní kauze Roberta Tempela zjednaly nápravu. Mimochodem nejnovější vývoj znamená, že na svobodě možná běhá nepotrestaný vrah. Druhá část bude složitější. Ukázalo se, že americká inspirace nemusí být pro Česko vzdálená. Je na čase začít se vážně ptát, zda je český justiční systém plně funkční a odolný vůči omylům.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Dlouhé čekání na informace. Spravedlnost se omluvila za průtah dlouhý 11 let
Aleš Rozehnal: Mohou čeští politici legálně lhát?
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
25 komentářů
K soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. Nejsou nevinní, jsou jen nedůsledně vyšetřovaní. Co k těm bonmotům dodat?
Stačí občas zabrousit do podkladů spolku Šalamoun a je to většinou hodně silné kafe. Když upadnete do spárů „spravedlnosti“ a sejde se lhostejnost, lenost a ignorance, nemáte šanci.
Někdy Vám stačí k tomu, aby jste byl nespravedlivě odsouzen jenom to, že jste v nesprávný čas na nesprávném místě a skutečný pachatel využije vaší přítomnosti ve svůj prospěch a když se k tomu přidá špatná práce policejního vyšetřovatele a státního zástupce plus soudu, který chápe svoji práci jako rutinu.
Že si tak vzpomínám, o tom že se stydí za rozhodnutí senátu Ústavního soudu, hovořil do médií pan Rychetský sotva před 2 lety v jiném případu, Golden Gastro Service. A mnohé se od té doby na přístupu ani reflexi soudů nezměnilo.
Tudíž je nutné brát i v tomto případě to označení „..největší průšvih českých soudů“ čistě mediálně, který se zase bude za nějaký čas a v některých případech brzy opakovat, aniž by byla šance /právě pro odpor samotných soudců) prosadit nějaké systémové řešení.
I tento případ je klasický to ping-pong, když si soudy s rozdílnými názory na věc zcela blahovolně přehazují kauzu tam a zase zpátky, dlouhou řadu let, než to jeden z nich přestane bavit. Takže teď se k tomu ještě přidal soud ze Štrasburku, a celý ten „turnaj“ se bude zase opakovat
Asi by trochu pomohly porotní soudy. Ještě víc by pomohly nějaké občanské komise (na způsob svého času v USA „komisí pro neamerickou činnost“. Pomohlo by také volení soudců a prokurátorů, minimálně do krajské úrovně včetně s tím, že po určitém přechodném období by do vyšších soudů mohli jít jen soudci, kteří těmi volbami prošli úspěšně.
Je otázka, zda nezavést trestní odpovědnost ve smyslu onoho biblického „nepodáš křivého svědectví“ pro svědky, ale asi i pro experty. Za totálně zbabraný proces by měl nést odpovědnost i soudce a prokurátor (proto ty výše zmíněné občanské komise, rozhodnutí o zavinění a míře viny pracovníky justice by mělo jít z prostředí mimo justici, jinak to skončí „jánabráchismem“).
Nicméně, jako kterékoli lidské dílo je i justice ve svých možnostech omezená a zmetky budou soudy vyrábět vždy, jde jen o to, aby její pracovníci byli opravdu nuceni k maximální snaze se kiksům vyhnout, jako jiné profese, kde je taky trestní, nebo alespoň materiální zodpovědnost (lékaři, inženýři apod.).
Občanské komise jsou v našem státě naprosto neprůchozí, a to z jednoho jediného a prostého důvodu: s těmito občanskými – lidovými – soudy si tato země užila v 50. letech minulého století až až, takže nikdo nepřipustí, aby se někdy něco podobného ještě někdy opakovalo, i kdyby ten záměr byl sebečistější. Křivé svědectví, tedy spíše křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek je u nás trestný už od nepaměti, v současném platném a účinném znění pod § 346 trestního zákoníku. Porotní soudy mají tradici v anglo – americkém justičním systému, já osobně nevidím nic dobrého na tom, když o vině či nevině obžalovaného rozhodují naprostí laici, kteří nejsou trestním právem ani políbení, a rozhodují se jen a pouze na základě divadla, které před nimi zahraje na jedné straně státní zástupce a na straně druhé advokát obžalovaného. Právě fakta v poslední větě obsažené jsou důvodem, proč mají v USA tolik nespravedlivě odsouzených, či na druhou stranu u nich dochází k takovým excesům, jako byl proces s O. J. Simpsonem. Vše je v USA jen o prachách, ne o spravedlnosti…
Vše je zřejmě o prachách i u nás, akorát že jdou jinými cestami než v těch USA.
Pokud vím, tak se nikdy nestalo, že pokud byl někdo osvobozen (třeba v důsledku té gaunery proklínané DNA), tak že by šli sedět svědci „kteří ho určitě viděli to dělat“.
Prostě teoreticky tu trestní odpovědnost za křivé svědectví nebo lživou expertízu je, ale prakticky tu není.
Poroty jsme tu měli od Rakouska až po konec První republiky. Vzhledem k tomu, že např. spolek Šalamoun demonstroval rozsudky, založené na expertízách s chybami v triviálních počtech (sčítání, odčítání, násobení a dělení), tak to jsou věci, které by měl zvládnout posoudit i laik se základním vzděláním. Možná lépe než právník, pokud je pravda, že to studium může vyvolat demenci 🙂
Tedy, jestli bych upozornil, v USA je ta situace ještě složitější než u nás. Ta zmíněná volba soudců a prokurátorů tam neplatí všude, jen v některých členských státech, navíc i v tom se různí, kdo ty kandidáty může nominovat a z koho. To samé, i ty porotní soudy, ty jsou zase jenom někde.
Krom toho, těžší případy pak formou odvolání přebírají vyšší odvolací soudy a tam je zase podmínky jiné Dejme tomu soudce do Nejvyššího soudu USA jmenuje prezident a schvaluje je Senát -a k němu tedy „doputuje řada těch nejtěžších případů “ (tedy pokud má tedy obviněný dost peněz na právníky ..)
Krom toho, soudci v USA (na všech stupních jsou strašně formální, primární je pro ně naprostá právní čistota dodržení všech formálních postupů, než přímé důkazy o vině. To je to, co k nám teprve teď přichází. Je otázka zda to je správně a zda toto je lepší řešení. Si vzpomínám na jednu krásnou hlášku z dob socíku „V Amerike je gangerstvo na takom vysokom stupně, že budeme mať čo robiť aby sme tých Američanov dostihli“ (omlouvám se za případné hrubky v krásné slovenštině))
Hodně máte pravdy. Ona ta formální záležitost je velice duležitá . Soudce řídí a navrhuje trest , ale nerozhoduje. Od toho je pak ta porota . A volba soudců je v principu rozumná . Mají tak legitimitu zezdola , nikoliv shora jako u nás. A to je právě základ duvěry v právní vymahatelnost . Když Trump dorážel na soudce , tak ti ho odpálkovali , protože na ně nemůže dosáhnout . Nejde jen o tlak shora , ale i finanční nezávislost . Protože daně jsou tam nejenom federální , ale i státní a obecní . U nás je vše řízeno z centra a váš kariérní postup je vždy závislý na těch nahoře. U nás je vše stále na feudálním principu . Vrchnost se o nás postará (i když si ji volíme) a to se svobodou moc nekoresponduje.
Bohužel, jest to zase složitě. Za prvé, v případě té formálnosti vůbec nejde o ty základní věci, jako že to rozdělení pravomoci, atd..Ale o rozhodování o přípustnosti důkazu. Jinak řečeno státní žalobce předloží důkazy o vině, a soudce může rozhodnout, že mu je neuzná. A ba dokonce, může nařídit porotě, aby je nebrala do úvahy. Čím je tedy její nezávislost dosti omezená..
No a v případě toho že „… Když Trump dorážel na soudce , tak ti ho odpálkovali “ – tak ale bohužel nikoliv proto že by byli zcela nezávislí a objektivní, ale že se přidali na druhou amerických politických aktivistů proti němu.
Protože nešlo o nějaké Trumpovo zasahování do cizích trestních kauz, ale o tom že ti soudci rozhodovali a rušili aktuální exekutivní příkazy (dekrety), které vydává americká vláda a takto vlastně vládne.. Politika jako hrom, do které by soudci vůbec zasahovat neměli…
St. zástupci , a soudci ,soudcovská unie, Novináři ! proti tomuto konglomerátu jednostranné domýšlivosti a špatné práce . Může občan jen podlehnout ! Media ,ČT se ani nezmíní o Bruselské výtce ..
Kdyby se někdo ze Štrasburku povrtal v kauzách českokrumlovskeho soudu tak by ten zvuk dáveni byl slyšet až v USA. Posazeni svědka a podezřelého před poznávačkou do jedné místnosti „např“ je jen slabý čajiček.
„Je otázka, zda nezavést trestní odpovědnost ve smyslu onoho biblického „nepodáš křivého svědectví“ pro svědky, ale asi i pro experty.“ Načtěte si napřed náš tr. řád a tr. zákoník. Co by soudili občané by bylo o pomstě a emocích.
Cosi budeme namlouvat.Naše justice je v tristním stavu,ba přímo zoufalém, o čemž svědčí úplatní soudci, ožralové co soudí v talárech, diletanti co mění protokoly mohla bych jmenovat, ale to už je lidem známo. Lidé se jmény Psycho nebo Biftek by neměli ani chodit po svobodě, protože až toho Psycha ,až pustí, zavraždí jiného, aby byl také slavný.Dost drahá zkušenost, pro slušné lidi, dost dobře ho popsal p.Kajinek co je to za charakter. A p.Žirovnický? Co čekat od člověka, který si za vraždu odseděl 18 let a teď jako , že že rozumí právu, Jakou cenu má slovo odsouzeného vraha .To je ten pravý, co má kázat morálku a hledat popularitu jako je on sám, Tempel a další.
To už zpíval Karel Kryl v písni Velicenstvo Kat, cituji: vrah o moralce káže…
Morálka je něco jiného než právo. Většinou diametrálně.
Mimochodem, spousta mafiánských vrahů v USA byla oporami občanské společnosti, včetně místních církví.
Jakže? Naše neúplatná, spravedlivá, objektivní, nezávislá soudní mašinérie odsoudila a poslala do vězení nevinného člověka? Bylo to na politickou obnávku, nebo snad byly zfalšovány důkazy? Možná obojí. Víme, že svobodné soudy v ČR jednají v mnohých případech na politickou objednávku a někdy se chovají jako třetí komora parlamentu. Dovolí si to proto, že postih v podstatě nikomu ze soudců nehrozí. Ať rozhodne jakkoli v něčím zájmu, vrána vráně oko nevyklove. Jen daňový poplatník, co 20 let živil vězně ve vězení, mu zaplatí tučné odškodné za nespravedlivé odsouzení a pobyt za mřížemi. Napíše se pár článků a vše dopadne jako název známého filmu: „Vyšetřování skončilo, zapomeňte.“ Jedeme dál s justicí, kde o výši trestu rozhoduje tučné konto obžalovaného. A to je pro dnešní dobu dobrá zpráva. Pokud jste bohatý, koupíte si spravedlnost a odcházíte s minimálním trestem, či spíše jen s napomenutím. Jak jinak, když kapacity věznic jsou naplněny spravedlivě odsouzenými na 140%. Až na jednoho vězně, který tam zabíral místo 20 let a teď se ukazuje, že byl odsouzen protiprávně. Ať žije právní stát ČR. Mít v base 20 let politického vězně svědomí, je nádhernou a inspirující ukázkou stavu naší neomylné justice. Možná jich je tam více, viz: prapodivný případ Kramný.
Yes.And Gilbert Mc Crae 🙄
Jo. Podle elektrikářů a fyziků by si musel vymodlit výjimku z fyzikálních zákonů, aby mohl udělat to, co tvrdí obžaloba. Pak by ovšem místo do kriminálu měl být dán do kostela jako svatej 🙂
Citit se jako Bruselskem protektortu s velkym vlivem soudu pro lidska prava, ktery muze vse. Odskodneni by mely zaplatit soudci ze sveho, kteri se ucastnili na prohranych procesech. Kde jsou lidska prava pracujicich lidi, kteri to a nejen to zaplati ze svych dani a ne preplaceni soudci!!! Kdyz zkrachuje podnikatel, tak nic nedostane a muze jit treba zebrat
Stoprocentní souhlas.
Již delší dobu upozorňuji že česká justice je nejnebezpečnější zločineckou organizací v zemi a že páchá organizovaný zločin ! Prodej rozsudků, spiknutí a další zločiny. Máme stovky nezvratných důkazů ale není komu je předložit.
Máme tu hromadu soudcu komunistickejch .
Zádná ze tří složek státní moci nesmí být bez veřejné kontroly a řádné nesmí kontrolovat sama sebe.
Dokud nebude nad soudní mocí nějaký nezávislý dozor, a provinilí soudci nebudou nijak postihováni, tak se nic nezlepší.
Jako minimální řešení bych viděl například stálou senátní dozorčí komisi na ministerstvu spravedlnosti a důsledné strhávání vyplacených náhrad z platu podle zákoníku práce.
Za hrubé porušení ústavy a soudního řádu by měl být soudce odvolán z funkce.
Spíš občanskou komisi, byť třeba pod patronátem senátu.
Faktem je, že když se za Jelcina pootevřely archivy, tak se ukázalo, že známé „Komise pro neamerickou činnost“ neměly ani jednoho (!) nespravedlivě odsouzeného. Všichni, co je odsoudili opravdu měli kontakt na sovětskou tajnou službu. Buď příný nebo přes nějakou jim blízkou osobu – manžel/ka, sourozenec atd.
Takže Robert Tempel je nevinný protože jak tvrdí na místě činu kde on byl ale nevraždil on ale jiný člověk zvaný Biftek. Soudce v kauze Jiřího Kajinka si tehdy vybral jenom jednoho svědka který sice pana Kájinka na místě činu zprva neviděl ale pak se po pomoci policie rozpomněl že tam pan Kajínek střílel i když jiní očití svědci viděli v Plzni střilet jinou osobu. Nebo kauza pořezané tenistky kterou pořezal hladce oholený pachatel a tak druhý den zatkla policie podezřelého co měl plnovous a několik svědků mu dosvědčilo že v době spáchání činu byl s nimi úplně jinde na stavbě. V české justici nemusí soudce uznat svědky svědčící v prospěch obviněného z důvodu že takoví svědci se berou jako nedůvěryhodní i když by měli právní vzdělání ale takový Rom by když je v mistnosti přitomna jeho matka nikdy nelhal (výrok soudce v připadu Kájinek) .