Ježdění je naše zbrojení… Proč NATO mnohé české výdaje na obranu neuzná
ANALÝZA. „Rozmohl se nám takový nešvar: někteří politici tvrdí, že některé dluhy nejsou dluhy,“ prohlásil na nedávném setkání s novináři předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Měl tím na mysli především představu o nakládání s penězi z celoevropských půjček na Národní plán obnovy a na obranu SAFE. S tím, že jde o mylný dojem.
Legenda prý vznikla i na základě toho, že právě výdaje na obranu mají i dle finanční metodiky EU volnější pravidla. Českým specifikem je pak to, že výdaje označené za „na obranu“ se od loňského roku nepočítají do limitu daného zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
Jenže i když tak vláda – jak předchozí Fialova, tak současná Babišova – nějaký výdaj jako obranný označí, automaticky to neznamená, že NATO pak takový výdaj jako oprávněný uzná.
Takto to dělat nelze
„To byl už náš spor s Fialovou vládou, která dvacet miliard na dopravní infrastrukturu zapsala jako obranný výdaj,“ říká člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel s tím, že „takto to dělat nelze“. Nejen podle NNR, ale i podle pravidel NATO.
„Jde tam dát jen tu část, která přímo vychází z požadavku armády. Kupříkladu když by se stavěl most s nosností 40 tun a armáda kvůli tankům požadovala nosnost 60 tun, tak do nákladů na obranu může být započítán jen ten rozdíl,“ vysvětluje Jan Pavel.
Za pravdu mu dává pohled do pravidel na obranné výdaje dostupný na oficiálních stránkách NATO. Stručně řečeno, výdaje mají být striktně vojenské a nemohou být „nafukovány“ civilními položkami.
„Výdaje na vojenskou složku smíšených civilně-vojenských aktivit jsou zahrnuty, ale pouze tehdy, když lze vojenskou složku specificky účtovat nebo odhadnout,“ čteme v materiálech NATO.
Výdaje na obranu jsou zde definovány jako platby uskutečněné přímo ministerstvem obrany nebo národní vládou výhradně k uspokojení potřeb vlastních ozbrojených sil, ozbrojených sil spojenců nebo Aliance jako celku.
Patří sem:
- Personální výdaje (platy a sociální příspěvky pro aktivní vojenský a civilní personál v ozbrojených silách, včetně důchodů pro vysloužilce).
- Provozní a údržbové výdaje (náklady na provoz, údržbu vybavení, dodávky, služby, transport a další běžné výdaje nutné pro fungování ozbrojených sil).
- Výdaje na vybavení (zbraně, vozidla, letadla) a výzkum a vývoj přímo spojený s vojenským vybavením.
- Výdaje na infrastrukturu (náklady na stavbu a údržbu vojenských zařízení, jako jsou základny či letiště). Explicitně jsou vyloučeny výdaje na civilní infrastrukturu, které nejsou přímo vojenské (např. civilní mosty nebo přístavy mohou být uznány částečně).
- Jiné výdaje (mohou zahrnovat vojenskou pomoc spojencům, příspěvky do společných fondů NATO apod.).
„Výdaje na obranu dle podmínek NATO nelze navyšovat českým švejkováním,“ komentuje to Jan Pavel s tím, že nemůže platit, že „ježdění je naše zbrojení“.
Právě to se ale Česko snaží směrem k NATO sugerovat. Hned 14 % českých výdajů na obranu totiž tvoří oblast „infrastruktura“ – o parník přede všemi členskými státy NATO (s výjimkou Rumunska, které je v tom jen kousek za námi).
Obranné výdaje jednotlivých zemí NATO v kolonce infrastruktura. Zdroj: NATO
To nahrává oprávněnosti předpokladu, že jde hlavně o hru s čísly, využívající novou výjimku ze zákona – opticky snižující deficit státního rozpočtu a zároveň přispívající k závazkům výdajů na obranu.
Obrana skrze české potraviny
Je v podstatě jisté, že tyto výdaje na infrastrukturu nám NATO při přezkumu do povinného podílu na HDP na obranu nakonec odmítne započítat.
„Je to jasné zneužití výjimky hned v prvním roce, co ji máme. V roce 2027 vláda zjistí, že to neprošlo, ale to je až tak za rok a půl a to je v politice nekonečno,“ komentuje to Hampl.
Je přitom velmi pravděpodobné, že Babišova vláda bude v předchozí vládou nastaveném trendu pseudobranných výdajů pokračovat. Už naznačila, že jako obranné výdaje by mohla vykázat investice do výstavby železnic, dálnic, přenosových sítí, dostavby Dukovan či stavby a renovace nemocnic…
„Neexistuje strop politické kreativity. Už jsme slyšeli i to, že všechny výdaje na potravinovou soběstačnost jsou výdaji na obranu,“ říká Hampl. V NATO se budou ještě divit.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Jan Urban: Je vůbec ještě důležité, jestli jsou Češi národ?
MZV poslalo mezinárodním organizacím 1,4 miliardy. Na mise OSN i soud pro Putina
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
27 komentářů
Taková ta naše klasická postbolševická mentalita…
Mentálně jsme na úrovni Rumunska. Krása střídá nádheru.
Čemu se divit, když se vidím výsledky voleb.
.. a to protestujete unisono za všechny 3, nebo jen zvlášť za špínu, nebo za svrab a nebo za zmar…? Já vždy když si přečtu , že „jsme tři“, tak nevím, který protestuje …
Potraviny jsou české zbrojení – dobrý nápad, smrduté speciality z Bábišem založeného podniku Kostelecké uzeniny by se opravdu daly využít jako biologická nebo chemická zbraň! Kdysi jsem četl zajímavou zprávu, jak Američani vyvíjejí speciální chemickou látku, která nepřítele paralyzuje nepředstavitelně silným smradem, a to by mohlo být pro Kosteleckou kafilerii inspirací.
chyba tisku a rozumu u Kosteleckých uzenin, které nebyly založeny Babišem.. Kostelecké uzeniny (KU) byly „dávno před Babišem“ součástí Jihomoravského průmyslu masného n.p.(pak s.p.) Brno, kde spolu s KU byly i další závody v Hodicích, v Krahulčí.. Ze západní strany Vysočiny – ale už v tehdy Jihočeském kraji, byl také masný průmysl v Žirovnici a ve Studené… Všechny tyto závody měly své počátky ještě v první polovině minulého století… To tedy je jakési poučení pro dopisovatele p. Kroulíka, nevím ale, zda to k něčemu povede…
Není až tak podstatné kdy byly Kostelecké uzeniny založeny. V současnosti tam prostě bačuje Babiš a podle toho to vypadá. Pamatuji Kostelecké párky z dětství a to byla lahůdka, jednou týdně ( častěji uzeniny nevozili). V současnosti bych se kosteleckých uzenin ani násadou od koštěte nedotkl, totální hnus.
…tak dopisovatel p. Kroulík psal, že „smrduté speciality z Bábišem založeného podniku Kostelecké uzeniny…“ – tedy já jsem odpovídal na „Kroulíkovu“nepravdu, aby se poučil (ale osobně nejsem o tom přesvědčen, že tak bude konat)… A chuť nechuť (nejen) Kosteleckých párků, tak to je obecně na jiné téma… Za socialismu existovaly ČSN, které byly závazné pro všechny výrobce v potravinářství (byť každý výrobce měl přesto jiný “ výstup“ na chuť…) a protože byla u základních potravin záporná daň z obratu – což tedy bylo to, že velkoobchodní cena byla vyšší než maloobchodní a cenový rozdíl doplácel výrobci stát, tak dnes se to nesmí.. Nyní aby se prodalo, tak už žádné závazné normy nejsou (a ani nesmí být), jsou pouze podnikové a i ty jsou často supertajné, a výrobce tak musí zaručit, že občan se neotráví… Proto ta vaše nechuť, ale to je dáno systémem, společenským.. Ale bývalý podržtaška Bohuslava Sobotky (kde je mu vůbec konec a chybí někomu ?) Tomáš Prouza – v pozici prezidenta obchodu ČR stále říká, že máme málo konkurence – tedy hledejte výrobce v republice (máte na to čas, jako důchodce s režijní jízdenkou možná po celé Evropě…).
Režíjku nemám, nešel jsem rovnou z lokomotivy do penze, měl jsem i jiná povolání a proto vím z vlastní zkušenosti, že ta ČSN je jen pohádka pro důchodce. Plnění plánu mělo vždy přednost před normami a prémie jsou prémie. Před časem jsem to líčil a nemám chuť tu historku opakovat. Výrobky z různých masokombinátů chutnaly hodně jinak. Jinak, čas nemám, důchod mě neživí. Preferuji potraviny z Francie a Itálie a ani Řecko není špatné, U nás kupuji uzeniny od malovýrobců a supermarketům se vyhýbám co se týče potravin. Zdravý jsem nenašel na hnojišti.
…tak „trampoty“ s režijkou znám, mám bratrance, který dělal na „distanci“ a o režijku za doby kalouskování na MF také přišli.. A s tím plněním plánu to nebylo až tak jednoduché… Masokombináty měly z valné části také zápornou daň z obratu – tedy nižší MC, než byla VC.. A když se nesplnil plán, tak vlastně stát méně subvencoval výrobce – tedy stát ušetřil… A já tedy raději kupuji výrobky zde vyrobené – byť někdy je to obtížné, ale ty „vaše“ dovozy prakticky – až na vyjímky, ne… Vždycky „pookřeji“ radostí, když třeba je na výrobku uvedeno „vyrobeno v Belgii z masa z EU..“ – to jsme to dopracovali…
Takže pro ujasnění zopakuji vlastní zážitek. Byl jsem přímým svědkem jednání mezi stranickým papalášem a ředitelem potravinářského podniku. ( dostal jsem se tam zcela omylem a tuším, že si to sekretářka těžce odskákala). Papaláš káral ředitele, že si pracující stěžují na kvalitu. Ředitel se shovívavě pousmál a pravil, soudruhu, když budu plnit normy nesplním plán , když nesplním plán nebudou prémie . Mám tady několik set zaměstnanců, půjdete jim to říci? A bylo vymalováno, pak už jen Stoličná a tehdy to prasklo. A ty potraviny míním koupené na místě. Třeba Mortadelu údajně italskou u nás nekupuji. Jinak Vás potěším, Párek v rohlíku koupený pod Eifelovkou byl stejně hnusný jako u nás na nádraží.
pro Jiří 6/2 – no ta věta nedává až tak rozum, protože když by výrobky byly nechutné, tak by pochopitelně plán se těžko plnil.. Vy píšete o normách, ale nepíšete o jakých ? Byly třeba normy spotřeby práce, byly normy výrobní – a to si myslím, že by si ani ředitel „nelajz“.. A také nevím o žádném potravinářském podniku, kde by bylo několik set zaměstnanců – tedy třeba tisíce.Pokud víte o podniku s několika sty zaměstnanců v potravinářském oboru – tedy v rámci závodu, tak to napište.. Velký podnik byl třeba Orion Modřany, ale tam nevím, že by kvalita byla špatná….Koncentrovanější byly i větší pivovary, cukrovary,mlékárny… Stovky zaměstnanců byly celkem jako podnik – tedy většinou v rámci krajů, ty ale byly složeny ze závodů, kde tisíce lidí nebylo.. A k mortadele nevím, že by se tady hromadně dělala a párky v rohlíku dávno odezněly chvíli po „nastolení“ demokracie
Prozradím, bylo to malý kousek od Prahy. Jednalo se o ČSN složení. Konkrétně o nahražování surovin levnějšími a dostupnějšími. Jo, třeba i z nuceňáku. Konkrétní stížnost na párky “ že chutnají jako piliny“. Mortadela se u nás prodává pod názvem “ Mortadela Bologna“ ale nevěřím, že někdy viděly Itálii. Párek jsem si dal asi před 5 lety.
P.S. Byl jsem tam ve zcela jiné záležitosti ale sekretářka mě vyhodnotila jako doprovod.
pro Jiří 7/2 – tak nejprve k Mortadelle. Ta před r. 1989 tady nebyla (asi) vůbec prodávána – tedy pak o mortadelle můžeme mluvit až v době „porevoluční, a já mortadellu znám ponejvíce z Kauflandu(ale i Penny,Albert), kde je uváděno, že nebyla vyrobena u nás, asi tedy v Itálii, možná i v Německu, kde se dělá dost „specialit“ původně názvem odjinud. A k tomu „masoprůmyslu“ z minulé doby. No příčinou „nechuti“ mohlo být i nedodržení technologie výroby, třeba zkrácení jednotlivých procesů – ale nechci dělat „generála“ tehdejší doby.. A kdysi existovaly ty ČSN, kde se sledovala spotřeba jednotlivých surovin na celkovou výrobu a pokud tam byl rozdíl (v plusu, nebo i v minusu), tak to se muselo odůvodňovat.. V potravinářské výrobě byla na výstupu převážně záporná daň z obratu – tzn. že v případě záměny surovin (a to mohlo být třeba v případě nedostatku nějakých surovin) se cenový rozdíl, který byl výhodnější pro výrobce, se automaticky vracel do státního rozpočtu.. Čili apriori váš rozum na negaci tehdejších výrobců neberu.. Vzpomínám si jak po revoluci jsem jezdila spousta cizinců, kteří hromadně nakupovali naše (zejména) masné-uzenářské výrobky, které ale měly stanovené ceny pro domácí občany – tedy nižší.. Dneska normy nejsou a podle toho vypadá běžný sortiment, že na tehdejší dobu se nechá jen smutně vzpomínat.. Tedy generalizovat dle vašeho tehdejšího vidění, tak to rozhodně nejde…
S tou Mortadelou je to jako s Uherákem. Můžete ho vyrobit třeba v Rakousku a nebude to Uherák. Těch pokusů už bylo hodně. Třeba Poličan a nebo Vysočina, snaha byla a výsledek průměrný salám nevalné chuti. Mortadelu umí asi vyrobit jen Italové a v Itálii, jinak je to jen imitace. S těmi ČSN to bylo podobné, můžete tam specifikovat maso vepřové ale tam je množství variant a když improvizujete, máte lepší hospodářská výsledky a máte na odměny. Výsledkem byly už zmiňované párky a špekáčky co nešly opéci, šunkový s vysokým podílem špeku a pod. Podotýkám, že jsem velmi mlsný člověk a rozhodně nevzpomínám na vlašák v papíru s rohlíkem. Rád si připlatím ale vyžaduji kvalitu a salám v Kauflandu bych nikdy nekoupil,
.. tak to já zase vzpomínám na „správný a dobrý vlašák a dobrý rohlík“, aby teď – povětšinou, to byly samé imitace.. Do bývalé kvality – dle norem, to bývá mnohdy hodně daleko, protože „teď se nemáte hlavně otrávit“, pak by to byl problém… Kolikrát se v duchu směji, když vidím třeba na vysočině z Hodic, že je napsané „vyrobeno dle normy ČSN z r. 1967(tedy rok si přesně nepamatuji)“ – že by tedy demokracie se vracela do zavrhovaného socialismu.. Co by tomu řekl třeba takový Václav Havel, že nejen králíkárny, ale už i taková vysočina nám podrývá demokracii.. To jsou holt ty „paradoksy“…
To tam píšou pro nostalgiky jako jste Vy. A jen pro zajímavost. V 70. letech občas přišli s nějakou novinkou, která byla opravdu chutná. Třeba Vinohradský salám, Slováckou klobásou, Ostravskou klobásou a pod. Ale jen tak měsíc, možná dva. Pak šla kvalita rapidně dolu až do ztracena. Jednou jsem to vychytil náhodou na Macoše a než se děti vrátily z jeskyně, pohltil jsem těch klobás 9. Bylo mi pak velice těžko. Takže , ze zkušenosti na kvalitu socialistických potravin nevěřím.
pro Jiří 9/2 – tak já nejsem nostalgik, já jen nejásám nad nynějšími světlými zítřky, když to k tomu není.. A ono toho je dost a ta kvalita nebo nekvalita nynějších potravin, tak to je ideální míra na porovnávání… Ale ta Ostravská klobása přežila socialismus a i v demokracii vzkvétá také – tedy přátelé a zastánci nových pořádků se mohou dmout v prsou.. Ty ostatní dva názvy, které jste uvedl, tak asi zanikly..
Ostravská klobása se nedala jíst už koncem 90.let. Jezdil jsem tehdy hodně do přírody a brával jsem si ji dříve na opékání.
… no když vidím úvodní ilutrační foto, že tam jsou příslušníci 25.protiletadlového tobruckého pluku, tak jsem dozajista hrd, že tedy před tím 25.protiletadlovým tobruckým plukem je jich minimálně přece 24 protiletadlových pluků také stejně odhodlaných… To samé u 601 „brigády“ z Prostějova, tak těch 600 odhodlaných brigád před touto 601 se musí protivník také určitě bát.. Proto tedy jsme v klidu a bezpečí….
Jo ták. Ona je vůbec pozoruhodná prezentační hodnota té fotky, kde jsou rozmístěni klasičtí pěšáci s osobní výzbrojí kdesi v terénu, když ale – jak napovídá název jednotky, má jít o obsluhy raketových baterií. Patrně tvůrčí licence autora:)
Nicméně, samozřejmě že úvaha, že je pořadové číslo v rámci počtu je mylné. Právě naopak. Ty úplné počty mají být nepřátelským agentům utajené…:)))
S tím navíc, že i ten titul je pouze čestný. Tihle vojáci nemají s těmi co bojovali u Tobruku, opravdu nic společného..
Jestli se Evropa a evropské NATO dostane do války proti Spojeným státům kvůli Trumpově bodnutí do zad, zradě a zvůli, tak budeme litovat, že jsme nezbrojili víc.
..tak já když jsem byl na ZVS, tak tehdy prý bylo až 250 tis. vojáků ČSLA – a ti byli jen doma v ČSSR… Dnes máme cca 23 tis. vojáků a válčíme všude, kde se USA aNATO zamane.. Jen v Afgh. to bylo 19 let a protočilo se tam cca 11 tisíc našich „obranně-útočných vojáků misyjonářů“ dozajista k potěše těch místních domorodců…
A Vy si myslíte, že těch 250 000 vojáků by bojovalo po boku SSSR za KSČ a socializmus? Cituji, postřílet lampasáky, zapálit muničák a přeběhnout k nepříteli. Mínění VÚ Janovice n Úhlavou)
… no jestli by bojovali, nebo nebojovali ? Tak to se „v praxi“ vůbec nestačilo prověřit, protože horká válka nenastala.. A ani do toho Afghanistánu po r. 1979 nám nebylo nařízeno „se jít bránit“ . Přičemž to by možná prověřilo boj proti tam domácímu nepříteli v horách a jeskyních, tak právě tato nezkušenost nám pak zabránila v heroických vítězstvích po říjnu 2001, kde jsme to zkoušeli celých skoro 20 let…Bojovala tam v rojích skoro celá polovina armády vč. ideové podpory od OVM, který tam měl možná 4x přímá studia… Ale také bez úspěchu.. A ty Janovice , tak já to znám jako “ Janovice nikdy více, radši kulku do palice..“, ale i tam v Janovicích nad Úhlavou už je také jen „tábor míru“..
V Janovicích jsem měl hodně kamarádů a tak jejich názory znám.
…tak já znám starostu v Janovicích – a myslím si, že po „demokratickém“ opuštění objektů kasáren mu ten pozdější“ tábor míru“ z býv.kasáren nadělal hóódně starostí…
A čemu by tam to megakasino asi bylo?
. ..o megakasinu nevím, ale možná by to byla volba, jestli dobrá, nebo nedobrá, tak toť otázka…? Vím ale, že jsem mu před několika lety říkal, že starosta dnes musí dělat všechno – třeba i shánět lékaře, což za doby OÚNZ určitě na starostovi (tehdy předsedovi MěNV) existenčně nezáviselo.. Ale doba je holt taková…