Jeden mrtvý novinář denně, píší o dění v Gaze novinářské organizace
Novinářské organizace vyzývají světové politiky, aby se zasadili o zlepšení podmínek pro novináře reportující o konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás v Gaze. Podle statistik Reportérů bez hranic i Výboru na ochranu novinářů bylo od 7. října, tedy od vražedného útoku Hamásu na izraelské civilisty, v následujícím konfliktu v Gaze zabito přes padesát pracovníků médií.
S daty o úmrtích novinářů v Gaze přišly dvě významné mezinárodní novinářské organizace Reportéři bez hranic a Výbor na ochranu novinářů. Reportéři bez hranic (RSF) dokonce v prohlášení publikovaném na svých webových stránkách označili postoj Izraele za „pokus o vymýcení novinařiny v pásmu Gazy“.
Na druhé straně, v uplynulých dnech se řešilo i to, zda všichni ti, kdo se za novináře v Gaze označují, novináři jsou. A izraelská strana zveřejnila fotografie palestinských reportérů, často freelancerů ve službách světových médií, kteří vraždění Hamásu v jižním Izraeli na místě 7. října dokumentovali s tím, že o akci pravděpodobně věděli předem.
Mediální zatmění
„Izraelské síly zabily během 45 dnů v pásmu Gazy téměř 50 novinářů, včetně jedenácti během jejich práce. Jde o jednu z nejsmrtelnějších statistik tohoto století. Mezinárodní novináři mají zakázán vstup do Gazy. Reportéři, kteří jsou na místě, pak nemají žádné bezpečné útočiště ani možnost odjezdu. Jsou zabíjeni jeden po druhém,“ nešetřil kritikou Izraele šéf oddělení RSF pro Blízký východ Jonathan Dagher.
Palestinští novináři jsou v Gaze podle CPJ v podstatě uvězněni a mezinárodní média tam můžou vstoupit pouze v doprovodu izraelských jednotek a informovat jen o tom, co jim vojáci umožní vidět a sdílet
Ten zároveň vyzval mezinárodní společenství, aby zasáhlo a ochránilo novináře pracující na palestinských územích, zasadilo se o otevření hraniční přechodu Rafáh a umožnilo mezinárodním reportérům vstoupit do Gazy a nezávisle informovat o situaci na místě.
Podle Reportérů bez hranic se Izrael snaží v tuto chvíli v podstatě vymýtit novinářskou práci. Zástupci mezinárodní novinářské organizace proto v úterý osobně apelovali v Bílém domě u vysokých představitelů Národní bezpečnostní rady, aby se zasadili o zlepšení podmínek pro práci médií v Gaze.
„V Gaze teď umírá víc než jeden novinář denně. Kromě toho izraelské úřady zavedly v Gaze de facto ‚mediální zatmění‘. Vyzýváme Bílý dům, aby udělal maximum pro ochranu novinářů v Gaze a pro přístup mezinárodních médií do oblasti. Svět potřebuje vědět, co se tam děje. Bez objektivního zpravodajství se daří propagandě,“ apeloval na představitele Bílého domu výkonný ředitel americké odnože Reportérů bez hranic Clayton Weimers.
Do Gazy jen s vojáky
V podobném duchu se vyjádřili zástupci mezinárodní novinářské organizace Výboru na ochranu novinářů (CPJ) se sídlem v New Yorku.
„CPJ zdůrazňuje, že novináři jsou civilisté, kteří vykonávají důležitou práci v dobách krize a nesmí být cílem válčících stran,“ uvedl do médií koordinátor programu CPJ pro Blízký východ a severní Afriku Šaríf Mansúr. I CPJ upozornil na překážky v nezávislém mediálním pokrývání situace v Gaze ze strany Izraele. Palestinští novináři jsou tam podle organizace v podstatě uvězněni a mezinárodní média tam můžou vstoupit pouze v doprovodu izraelských jednotek a informovat jen o tom, co jim vojáci umožní vidět a sdílet.
„Izraelské síly, uprostřed pozemní ofenzivy v Gaze, řekly tiskovým agenturám, že nemohou zaručit bezpečnost novinářů, kteří tam pracují,” upozornil v prohlášení Výbor na ochranu novinářů. Podle statistiky, kterou si organizace vede ohledně počtu zabitých novinářů ve světě od roku 1992, šlo v počtu obětí o nejhorší měsíc za posledních třicet let.
„Vyšetřování CPJ ukázalo, že k 22. listopadu bylo mezi více než 15 tisíci zabitými nejméně 53 novinářů a pracovníků médií. Tato smrtící daň je spojena s obtěžováním, zadržováním a dalšími obstrukcemi při podávání zpráv v Gaze, na Západním břehu, v Izraeli a mimo ně,“ uvádí CPJ. Mezi oběťmi z řad novinářů byli čtyři lidé z Izraele, tři z Libanonu a zbytek z palestinských území.
Cílený útok na novináře?
Mezinárodní novinářské organizace dokonce Izraelce obvinily z přímých útoků proti konkrétním novinářům. Reportéři bez hranic ve svém prohlášení uvedli, že dvěma palestinským novinářům zabitým minulý víkend někdo před tím na internetu vyhrožoval smrtí.
Další novinář pracující pro agenturu Reuters na území Libanonu pak měl být obětí cíleného útoku, který mířil přímo proti němu.
„Z deseti novinářů zabitých mezi 18. a 20. listopadem nejméně tři zemřeli při výkonu své práce nebo kvůli ní. Hassoun Sleem, ředitel palestinské online zpravodajské agentury Quds News, a nezávislá fotožurnalistka Sary Mansúrová byli zabiti během izraelského útoku na uprchlický tábor Bureij v centrálním pásmu Gazy. Podle informací RSF dostali online výhružku smrtí v souvislosti s jejich prací 24 hodin předtím, než zemřeli,“ upozornili na svých webových stránkách Reportéři bez hranic.
Ti popsali ještě smrt dalšího palestinského novináře Bilála Džadalláha, který byl zároveň předsedou představenstva organizace podporující nezávislá média v Gaze, Press House-Palestine.
„Významná osobnost palestinské mediální komunity Bilál Džadalláh byl zabit izraelským úderem, jež byl cílen přímo na jeho auto, když se ráno 19. listopadu pokoušel evakuovat z města Gaza přes okres Zeitoun,“ uvedli Reportéři bez hranic. Podle jejich šetření je podezřelá i smrt reportéra agentury Reuters Issáma Abdalláha, který byl zabit při raketovém útoku ze směru od izraelských hranic v Libanonu.
„RSF případ vyšetřovala a dospěla k závěru, že cílem byl pravděpodobně přímo Issám Abdalláh,“ uvedla mezinárodní novinářská organizace.
Izrael: Zjišťujeme podrobnosti
Pobouření v Libanonu vyvolala také smrt dvou televizních novinářů pracujících pro kanál Al-Mayadeen ideově spřízněný s hnutím Hizballáh (EU i sama Česká republika jej řadí na seznam teroristických organizací).
Mladá reportérka Farah Omarová a kameraman Rabih Mehmari zemřeli při náletu u vesnice Tayr Harfa nedaleko izraelsko-libanonské hranice, kde pokrývali pokračující boje mezi Hizballáhem a izraelskými jednotkami. Ředitel kanálu Al-Mayadeen Hassan Džiddo pak v živém televizním vysílání obvinil Izrael z cíleného útoku přímo na jeho reportéry. „Nebyla to náhoda, byl to přímý a cílený útok,“ uvedl Džiddo.
"Israel" deliberately targeted #AlMayadeen's correspondent, Farah Omar, and cameraman Rabih Me'mari, killing them both after they had just ended their live broadcast from South #Lebanon. pic.twitter.com/EOvyiRkiM9
— Al Mayadeen English (@MayadeenEnglish) November 21, 2023
Ke kritice údajných izraelských útoků cílených na konkrétní pracovníky médií se přidala také Federace arabských novinářů se sídlem v Káhiře. Ta obvinila Izrael ze spáchání zločinů proti novinářům a v prohlášení vyzvala k tomu, aby byli „konkrétní lidé stojící za zabíjením novinářů v regionu, pohnáni k odpovědnosti“.
Izrael na obvinění týkající se postupu proti novinářům žádným oficiálně dostupným prohlášením zatím nereagoval.
Podle francouzské agentury AFP, ale izraelská armáda uvedla, že o incidentu „zjišťuje podrobnosti“. Katarská televize Al Džazíra pak uvedla, že o vyšetření úterního útoku požádal armádu také libanonský ministr informací. Televiní kanál a webové stránky stanice Al Mayadeen Izrael na svém území před měsícem zablokoval. Jeho obsah podle Tel Avivu podporuje teroristické hnutí Hizballáh.
Teroristé, nebo novináři?
Zároveň izraelská nevládní organizace Honest Reporting začátkem listopadu obvinila několik palestinských reportérů z toho, že s největší pravděpodobností věděli o plánovanému útoku Hamásu na Izrael a proto byli schopni pokrývat masakr v izraelských kibucech „na živo”.
Honest Reporting se to v rámci několika článků snaží dokázat analýzou doložených fotografií a zároveň kontakty, které někteří palestinští novináři udržovali s vedením Hamásu.
Konkrétně rozebírá případ Hassana Asláji a Muthany Nadžára, jejichž obrazové materiály masakru ze 7. října odkoupila velká světová média jako například CNN, agentura AP, New York Times a další.
Hassan Aslája se přitom podle fotografií zveřejněných na sociálních sítích minimálně znal s jedním ze strůjců masakru Jahjáem Sinwárem. Honest Reporting také upozornilo na jeho dříve proklamované antisemtiské postoje.
Muthana Nadžár je zas novinář na volné noze, který se měl podle svého prohlášení pro New York Times ocitnout v den útoku na izraelském území poprvé v životě poté, co se tam „dostal dírou v plotě”. Na svých sociálních sítích pak zveřejnil jízdu na motocyklu „prakticky po boku” teroristů do jednoho z jimi napadených kibuců.
Na video zaznamenal únos matky se dvěma dětmi a sdílel fotografii, na níž dva z teroristů šlapou na tělo zavražděného Izraelce s komentářem: „Jejich mrtví pod nohama válečníků z brigád al-Kásám (ozbrojené křídlo teroristické organizace Hamás – pozn.red.)“.
Honest Reporting na podobných příkladech zpochybňuje nezávislost a profesionalitu řady arabských reportérů a médií s tím, že otevřeně proklamují antisemitské názory a oslavují terorismus. Nezávislá izraelská organizace také otevřela otázku integrity a profesionality západních médií, která materiály od takových novinářů kupují.
Televize CNN a agentura Reuters na obvinění reagovaly prohlášeními, že s novináři uvedenými v článcích Honest Reporting přerušili spolupráci.
Televizní stanice CNN k tomu například uvedla: „Jsme si vědomi článku a fotografií týkajících se Hassana Asláji, fotografa na volné noze, který spolupracoval s řadou mezinárodních médií, včetně izraelských. Přestože jsme v tuto chvíli nenašli důvod pochybovat o novinářské správnosti práce, kterou pro nás odvedl, rozhodli jsme se s ním pozastavit veškeré kontakty,“ uvedla americká televize.
Západní média zároveň kategoricky odmítla, že by dopředu měla jakékoliv informace související s útokem, který Hamás plánoval.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
8 komentářů
„Podle Reportérů bez hranic se Izrael snaží v tuto chvíli v podstatě vymýtit novinářskou práci.“ Ano, je to tak. Pokud se Netanjahu v začátku zmiňoval o biblickém citátu o vyhlazení nepřítele včetně žen, dětí a stád, pak nepotřebuje žádné médium a žádného novináře, kteří by informovali o tom, jak to vypadá v totální válce proti blokovanému dvoumilionovému sídlišti. A už vůbec nepotřebuje svědky toho, jak se vyrábějí důkazy a potřebě dobývání a okupace a likvidace nemocnic. Pozoruhodné je i to, v jak vysokém počtu zemřeli v Gaze novináři mimo pracovní činnost. To ovšem znamená, že umírali spolu s civilním obyvatelstvem.
Novinářské organizace zajímá jeden novinář denně, tj. dost divné, že … Proč je nezajímá 10. mrtvých dětí denně, to na obou stranách náboženského konfliktu o území Gazy … Pásmo Gazy je pro Izrael cizím územím ..
1. Když se stavěl v Brně nový kampus MU, mohli si pracovníci jednotlivých ústavů prohlížet své budoucí prostory. Ale pozor! Jen v doprovodu pracovníků stavby. A byla to docela obyčejná stavba, nikoli městské bojiště, jeden z nejnebezpečnějších typů bojiště.
2. Pokud se reportéři chovají jako kombatanti jedné ze stran konfliktu, tak prostě mohou přijít k úhoně tím způsobem, že nebudou od těch pravých kombatantů odlišeni.
Netuším proč, ale připomnělo mi to starý vtip:
„Víš, co je to padesát právníků na dně mořském? Slibný začátek“.
Izrael napadl Pásmo Gazy jako odvetu za … které podle mezin. smluv patří Palestině . Tak proč nebojují s Hamásem ? Izraelci zabili podle Palestiny 14 000 civilistů v Gaze ! Uvedly Slovenské zprávy … Tady něco nehraje, uvědomme si, že mezi náboženstvími Judaismem a Hamásem není žádného rozdílu …
Civilista je terorista, kterému při zastřelení vypadla zbraň z ruky. Bohužel.
Taky pravda, ale je tomu tak na obou stranách náboženského konfliktu … izraelité vraždí na cizím území, poněvadž o toto území se rvou už 70. let s malými přestávkami … nevím proč se vše musí předkládat podle jednoho mustru .. u českých novinářů chybí objektivita a to hned od 1. ledna 1990 … od tkz. politiků se objektivita ani neočekává ..
Pokud by byli uhynuti všichni novináři, co věděli předem o útoku Hamásu na Izrael a šli s útočníky natáčet vraždění Židů, včetně žena dětí, tak by se absolutně nic nestalo.