Slovem roku 2022 podle amerického vydavatelství slovníků Merriam-Webster je „gaslighting“. Do češtiny těžko přeložitelný výraz je označením způsobu psychické manipulace, kdy agresor úmyslně snižuje sebevědomí oběti a ta se na něm stává závislou. Pojem se dříve využíval především v souvislosti s domácím násilím, dnes odpovídá chování třeba některých politiků typu Donalda Trumpa či Andreje Babiše.

Termín „gaslighting“ (v doslovném překladu plynové osvětlení) pochází z názvu divadelní hry z roku 1938. Muž se v ní snaží přesvědčit svou ženu, že se zbláznila, aby ji mohl připravit o majetek.

Aby se mu to podařilo, potají tlumí v domě plynové osvětlení, ale své ženě, která horší viditelnost pochopitelně zaznamená, tvrdí, že světlo neztlumil. Takto se ji snaží vnutit myšlenku, že už nemůže věřit vlastním smyslům.

Slovo se po zveřejnění hry a následně i její filmové adaptace o pár let později stalo symbolem domácího násilí, při kterém násilník ve své oběti zakoření pochybnosti o ní samotné i jejích kompetencích. Časté je i vzbuzování nedůvěry ve vlastní paměť a vzpomínky.

Dezinformace ve stylu domácího násilí

Slovem roku se však „gaslighting“ nestal kvůli partnerským vztahů, ale v souvislosti se současnou situací kolem dezinformací a informačního chaosu, který domácí násilí nápadně připomíná. „V době dezinformací – ‚fake news‘, deepfake, konspiračních teorií a twitterových trollů – jde o slovo naší doby,“ píší autoři ankety ve zdůvodnění svého výběru.

Přidávají i přesnou definici pojmu: „Jde o psychickou manipulaci s člověkem, která obvykle trvá delší dobu a která způsobuje, že oběť zpochybňuje platnost vlastních myšlenek, vnímání reality či vzpomínek. To obvykle vede ke zmatení, ztrátě sebedůvěry a sebeúcty, nejistotě ohledně vlastní emocionální nebo duševní stability a k závislosti na pachateli.“

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

To je popis, který odpovídá i vlivu velkého počtu dezinformací, se kterým se lidé v dnešní době setkávají především v prostředí internetu. Cílem jejich autorů není někoho přímo přesvědčit o platnosti lži, ale vyvolat v člověku dojem, že pravda neexistuje a jediný, komu lze věřit, jsou právě jen oni.

Mnohdy protichůdné vylhané příběhy v lidech zakoření pocit, že všechno lze zpochybnit a že člověk jako jedinec nemá šanci dobrat aw pravdivého pozadí událostí jako je vznik pandemie nebo začátek války na Ukrajině.

Oběti informačního gaslightingu tak nakonec nevěří nikomu a ničemu, kromě manipulátora, který je na cestu nedůvěry přivedl – ať už jde o populistického politika, dezinformátora nebo třeba totalitní velmoc.

A ještě si za to zaplatíte

V praxi to vypadá tak, že dezinformátoři, jako třeba v Česku provozovatel alternativní televize TV Světlo Pavel Zítko, pravidelně a dlouhodobě zásobují své fanoušky manipulativními, zkreslenými a nepravdivými informacemi o jakémkoli tématu, které v nich vzbudí negativní emoce.

Zítko tak při šíření nenávistných, konspirativních a proruských příběhů například často pracuje s pocity vzteku, frustrací či strachem. Ve zkratce podle něj za světovými událostmi jsou vždy promyšlená spiknutí organizovaných skupin, které manipulují lidstvo.

Nevyhýbá se žádnému tématu a šíří konspirace o covidu či proruské dezinformace v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí. Svůj dystopický výklad světa ale také doprovází pozitivně-motivačními frázemi: „Mějte báječný den, opatrujte se. Vy jste digitální vojáci, bojovníci světla, a kontrolujete, jestli je všechno ještě v pořádku.“

Necílí takto sice na statisíce voličů, ale je schopen oslovit stovky až tisíce lidí. Ti mu uvěří, že je jeden z mála pevných bodů pravdy a jsou schopni ho dlouhodobě podporovat, třeba tím, že mu přispějí půl milionu korun na prezidentskou kampaň. V ní však získal jen 15 tisíc z potřebných 50 tisíc podpisů občanů, a nemůže se tak voleb účastnit.

„Za Babiše bylo líp“

„Gaslightingu“ se ale dopouštějí i populističtí politici s obrovským dosahem, jako je bývalý americký prezident Donald Trump nebo bývalý český premiér Andrej Babiš. Oba své politické působení dlouhodobě staví na tvrzeních, že všichni ostatní lžou, případně kradou, a jen za jejich působení údajně „bude líp“ nebo „bude Amerika znovu skvělá“.

Trump dostal do širokého povědomí pojem „fake news“ (falešná zpráva), kterým běžně označoval všechno a všechny, kdo s ním nesouhlasili nebo se jej ptali na konfrontační otázky. „To, co vidíte a čtete, se neděje,“ tvrdil. A jeho advokát Rudy Giuliani to dohnal do extrému, když řekl, že „ani pravda není pravda“.

Trump dokonce zpochybnil výsledky posledních prezidentských voleb, ve kterých prohrál se současným prezidentem USA Joe Bidenem. V Trumpově logice je pravda jen to, co říká on sám. Jeho podporovatelé jsou pak třeba ochotni zaútočit i na Kapitol Spojených států amerických, protože nevěří nikomu jinému než jemu.

Andrej Babiš zase dlouhodobě veškerou kritiku směřující na něj označuje dnes už zlidovělým slovem „kampaň“ a tvrdí, že nic, co udělají jeho konkurenti, nefunguje. V této logice pak tím, kdo dokáže zemi dostat z krize a udělat z ní „silné Česko“, je znovu jedině on.

Když se na konci roku 2017 stal Babiš českým premiérem, tvrdil, že s jeho hnutím ANO ve vládě „bude líp“. Poté, co se stal premiérem, tvrdil v roce 2019, že „už je líp“. A konečně, když ho v čele vlády nahradil po dvou covidových letech v roce 2021 Petr Fiala, začal tvrdit, že „za Babiše bylo líp“.

Babiš se „gaslightingu“ dopustil také svým inzerátem „Věříte médiím?“, který nechal letos v září otisknout v denících Lidové noviny a MF Dnes, které patří pod jeho holding Agrofert. Návodně se v inzerátu ptal, zda lidé nemají pocit, že jim média říkají jen část příběhu, něco vynechávají či schválně zamlčují. Zároveň pobízel čtenáře ke sledování svého vlastního facebookového pořadu Čau lidi, kde pravidelně komentuje společenské a politické dění.