Jan Urban: Ti, co mají moc, si pravidla vždycky nějak upraví. Stejně jako historii
Asi je nějakým způsobem přirozené, že si lidská společenství raději připomínají vlastní hrdiny a utrpení než stejně vlastní zločiny, lhostejnost a zbabělost. I když by to bylo očistné, zdá se, že na něco tak dospělého společnost stále ještě nemá.
Radnice v Liberci se večer rozsvítila do červena, v parcích mnoha měst se přes den zapichovaly dřevěné křížky s rudými vlčími máky a jmény padlých vojáků, pokládaly se věnce a na pražském Vítkově ministryně obrany udělovala před televizními kamerami medaile veteránům.
Důstojná připomínka konce první světové války – a ještě víc připomínka všech padlých a veteránů všech válek od roku 1918 až po dnešek. Jen málokdo si vzpomněl, že k nám tahle oslava mohla přijít až po listopadu 1989.
Místo toho jsme čtyřicet let otrocky oslavovali, pro změnu dnes zapomenutý, bolševický převrat v Rusku. Připomínáme si tedy důležitá témata teprve, když je to povolené?
V Praze se s výborem projektu sešel i prezident Václav Havel, kterému se myšlenka vytvoření Komise pravdy a národního usmíření velmi líbila. Na konci jednání ale řekl, že na něco tak dospělého československá společnost ještě nemá. Měl pravdu.
Hrdost na bojové tradice
Na výročí antisemitských násilností Křišťálové noci v Německu a v nacisty zabraném Rakousku a Sudetech, které bylo o den dřív, vzpomněl jen málokdo. A nejspíš nikdo si nechtěl připomínat smrtící nedostatek lidskosti a solidarity vlád demokratických zemí, včetně tehdy ještě rádoby demokratického zbytku Československa, které všemožně blokovaly a omezovaly příchod židovských uprchlíků z nacistického Německa, v našem případě už po anšlusu Rakouska nebo obsazení Sudet.
Armáda České republiky dnes mluví s hrdostí o svých bojových tradicích, ale nikdy nenašla odvahu přiznat se a omluvit za vraždění a násilné vyhánění německých civilistů v poválečném létě 1945.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Stejně jako neodsoudila záměrné a zcela účelové formování „partyzánských“ formací, armádou organizovaných a zásobovaných, vysílaných od poloviny května 1945 do pohraničí k rozsévání strachu a zahánění stovek tisíc Němců do armádou otevíraných „koncentračních táborů“ – takhle je skutečně nazývali v dochovaných mapách a dokumentech.
Nějak nejsme pořád ochotni otevřít tragickou pravdu o tom, že tyto zločiny proti civilnímu obyvatelstvu plánovali a veleli jim důstojníci a generálové, kteří jinak v letech války mnohokrát prokázali skutečné hrdinství v bojích proti nacismu. Generálové Ludvík Svoboda, Karel Klapálek, Bohumil Boček, Josef Bartík, Oldřich Španiel (a mnozí další důstojníci) nepřestanou být válečnými hrdiny – i když se přiznají jejich pozdější zločiny proti bezbrannému civilnímu obyvatelstvu.
České (i moravské a slezské) účelové zapomínání se přece už dávno stalo tradicí a nemilou součástí národní kultury. Profesionální armáda nové doby to ale nemá zapotřebí. Mohla by jít zbytku společnosti i celé politice příkladem ve vyrovnávání se se zamlčovanou částí minulosti.
Středověký chorál „Ktož jsú Boží bojovníci“, který si dnes armáda dává hrát při slavnostních nástupech, odkazuje na husitskou tradici. Zapomíná na Husův odpor proti lži a jeho mnohokrát opakovaný biblický výrok „jen pravda vás vysvobodí“.
Komise pravdy a národního usmíření
Zatím nás však nezpracovaná minulost a naše neschopnost vyrovnávat se s pravdou znovu a znovu zraňuje a znepokojuje. Brání nám – a především našim politickým představitelům a veřejným činitelům – věřit v právo a pravidla.
Politik, který lže, poškozuje zemi, svěřenou mu jen načas ve volbách. Soudce či policista, který spoléhá víc na přání politiků než na zákon, ji poškozuje ještě víc. A co je nehorší, namísto rozhovoru o budoucnosti jen znovu a znovu otevíráme nedospěle nezpracovanou minulost, jejíž zločiny a omyly jsme se po generace báli přiznat.
Na konci osmdesátých let minulého století vznikl v Argentině koncept „Komise pravdy a národního usmíření“. Pomohl Argentincům vyrovnat se s hororovým dědictvím osmi let vojenské diktatury, během které bylo podle odhadů zavražděno na třicet tisíc jejích odpůrců.
Nebylo možné postavit všechny viníky před soud – bylo jich příliš mnoho. A tak ustavení Komise pravdy umožnilo viníkům dostat amnestii výměnou za úplné doznání všech vin a poskytnutí pravdy o zločinech minulosti. Komise zároveň umožnila všem obětem a jejich příbuzným v oficiálním rituálu státu sdělit svoje utrpení.
Nebylo možné napravit všechny křivdy, ale i tak to byl obrovský úspěch, a argentinskou zkušenost s Komisí pravdy a národního usmíření použili i v Chile, El Salvadoru a v Jižní Africe. Spolupracoval jsem tehdy s mezinárodním projektem, který se pokoušel přesvědčit postkomunistické země, aby tento odvážný koncept použily.
Neuspěli jsme. V Praze se s výborem projektu sešel dokonce prezident Václav Havel, kterému se myšlenka vytvoření Komise pravdy a národního usmíření velmi líbila, ale na konci jednání řekl, že na něco tak dospělého československá společnost ještě nemá. Měl pravdu.
Z osmadvaceti tehdy už samostatných postkomunistických zemí se ani jedna neodvážila použít bolestivou pravdu ke svému osvobození od minulosti, a je tomu tak dodnes.
Upravuje se i současnost
A tak klaunérie dosluhujícího osazenstva Pražského hradu ví, že se pohodlně dolže až ke konci už jen trapného prezidentského mandátu Miloše Zemana.
Proti prezidentskému kandidátovi Petru Pavlovi se vytahuje přes třicet let staré školení v kurzu tehdejší vojenské rozvědky. Jedinou ženu mezi kandidáty, Danuši Nerudovou, jež má též šanci na zvolení, naopak prakticky nikdo (čest výjimkám ZDE) nezkoumá. Zkrácené a víc než podivné studium zahraničních studentů na jí ještě nedávno řízené vysoké škole (samozřejmě za vysoké školné, přezdívané v Brně prý jako „nevšimné“) by za větší mediální pozornost rozhodně stálo.
Upravují se zkrátka nejen dějiny, ale i současnost. Další příklad? Slyšel někdo nějakou omluvu ze strany policie za protiprávní postupy proti občanům v době neslavné návštěvy čínského prezidenta před pár lety? Byl snad za to někdo dokonce potrestán?
Ne. Policejní prezident se naopak omluvil za naprosto oprávněnou kritiku nepřiměřeného zásahu, tedy zakleknutí neplnoletého autisty třemi tajnými, zatímco normální postup by velel těmto namachrovaným Rambům přenechat jakýkoliv zásah policistům uniformovaným.
Ale to by bylo příliš normální. Ti, co mají moc, si přece pravidla i historii vždycky nějak upraví.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Kolik má kráva žaludků? Ústecký kraj zvýšil počet výborů, rozhodovaly stranické knížky
Čína slibuje prosperitu a mír. Udělá ale jen to, co pro ni bude výhodné
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
34 komentářů
Vážený pane Urbane, poněkud se mne dotýká, že mě označujete ve svém článku slovem „nikdo“. 🙂 To byste kolegovi, jenž vystudoval podobný obor jako Vy, dělat neměl. A už vůbec ne nositeli Rakouského čestného kříže za vědu a umění. Nebýt mého oficiálního upozornění (kde jsem reprodukoval zahraniční upozornění, které Nerudová ostentativně odmítala) tak o téhle lumpárně (která je např. v Bavorsku trestným činem) neví dodnes. Takže si to NIKDO laskavě nechte. https://petrkreuz.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=782561
Vážený pane kolego,
přijměte, prosím, moji osobní omluvu Je jen mojí chybou, že jsem Váš skvěle ozdrojovaný a seriózní text dosud neznal. Nebylo mým úmyslem se Vás jakkoliv dotknout a uznávám, že moje formulace se Vás dotkla zcela oprávněně. Z Vašeho textu si dovolím příště citovat – samozřejmě s udáním zdroje.
Jan Urban
Tak tohle je spíše otázka na naše dráha média a naše drahé elity. Zdalipak. Pokud by se i jak zmíněno ta slavná komise ustanovila, pokud by i ti vinici z dob komunismu přiznali své viny – a dostalo se jím amnestie. Tak zdali by i tito noví strážci veřejného blaha toto brali jako akt skutečného smíření a sami pak těch starých křivd nepripomali? Spíše se dá předpokládat pravý opak, že by se jim dostalo velké množství dosti brutálního materiálu který by pak mohli publikovat kdykoliv i v budoucnu jak by chtěli Jsme pak usmíření, že?
Že o tom tak mluvím my přece takový Úřad, pardon Ústav pro (o)stud(u) máme, a jak bylo nedávno publikováno, tak dostal od vlády mimořádný úkol, vyhrabat v archivech jména komunistických kádrů za účelem jejich politického ztrestani snížením důchodu. To už je spíše groteskní .. A nezávislost na politicích tím pádem taky veškerá žádná..
Pravda je nejvíce ohýbána právě v této době. Ukrajina existuje od února 2022, předtím jako by nebyla. To se nesmí psát, co se tam dělo od roku 2014.
co by se tam delo trolle – russak tam valci od roku 2014, kdy si taky ukradnul Krym. letos to zpackanou invazi jen „ofiko“ priznali, no proste russacko, anticivilizace kde lidsky zivot ma nicotnou hodnotu a podle toho se taky chovaji na okupovanych uzemich, uz aby byli vsichni vypraskani!
Smutné je, že bohužel ani politici komunální, kteří by měli být občanům nejblíže, za mrzký peníz (odměnu za výkon funkcí) v posledních 10 letech navýšený cca 4 x, nedbají na dodržování ústavního pořádku. Nectí základní 9. článek Ústavy ČR, který říká, že nesprávným: “ Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.“ Věříte, že zastupitel nemusí v 4 letém období aní 1x verbálně vyjádřit názor a stačí aby 4 – 5x v roce v 90 minutovém zasedání zvedl ruku pro všechny předložené návrhy. Od vedení radnice/úřadu sklidí pochvalu a na účet za každé takové „sezení“ 5.500 Kč? A to v souladu s vyhláškou MF. A přitom ani není nucen znát zákony a kupř. ani přijmout a dodržovat Etický kodex!
Když vidím tři prezidentské kandidáty pravice,které vyprodukovala Pětikoalice s profesorem politologie a současným předsedou a vlády včele,mám před očima plačtivou prezidentku SR pí Čaputovou.Vůbec Slovensko a jejich prezidenti to je Evropská zvláštnost,která se zatím v ČR neděje. I když současný prezident Zeman dokázal politické ekvilibiristické seance ,které nelze jinak vysvětlit než zaskočení stárnutím a správným předsevzetím ukončit mandátu po jeho skončení .Zatím realita světa nabrala takové otáčky,které obtížně zvládají i jiní prezidenti a předsedové vlad.Prezidentská volba je zarámováná touto skutečnosti a je opravdu tiživým údělem pro občany ČR.Možná se bude rychleji opakovat,to není dobré řešení,ale může odlechčovat tiživou situaci,když politické strany jsou zablokovány.Volba primátora a rady Prahy je tou obtížnou vyjevenou realitou.Proč se tak situace zhoršila,nedokáže nikdo odpovědět pravdivě.Používané osočování a zahrávání si s válkou je nepřijatelné a nepravdivé.Nejsou před námi zářívé zítřky ,ale trpké a někdy i bolestivé všední dny,kdy nás politická garnitura vyzývá jít volit.
Většinu problémů s prezidentem Zemanem způsobila kavárna (a její příznivci), co se nedokázala smířit s porážkou v prezidentské volbě, pořádala na Zemana mediální hony a překrucovala a dehonestovala.
Souhlasím s vámi, jen jedna technická. Ty kandidáty nevyprodukovala koalice. Ona se jen přihlásila k již oznámeným kandidátům.
Nerudová, Pavel a Fišer – kandidáti pravice? To nemyslíte vážně…
Pan Urban dobře ví, že není ani tak důležité, jak se ta která událost skutečně odehrála, ale jak se interpretuje a jaký je jí dáván význam.
Autor tak nějak neví, že v Sudetech fungovaly dvě divize Wehrwolfu, vybavenější snad lépe než pravidelná německá armáda na konci války a vraždící kde koho, od Čechů až po Němce, kteří by chtěli s republikou nějak spolupracovat. Takže je logické, že proti nim byly vyslány ozbrojené jednotky a nikdo jiný než zverbovaní odbojáři či alespoň za první republiky vycvičení vojáci k dispozici nebyl.
A německé obyvatelstvo mělo být zdrojem, zázemím a krytím teroristů z Wehrwolfu.
Fakt? A mohl bych vidět odkaz na důkazy?
Vážený pane,
bylo by dobré svoje tvrzení o dvou divizích Wehrwolfu v Sudetech nějak ozdrojovat. Veškerá historická literatura tvrdí naprostý opak. Wehrwolf byl z vojenského hlediska totální propadák a fungoval od léta 1944 především jako propagandistická záležitost na konci války. Výhradně v tomto ohledu je nutné ho popsat jako úspěch. Z vojenského hlediska šlo o nicotnou záležitost. Nikdy neexistovala ani jediná jednotka velikosti praporu, natož divize. Československá armáda – především Obranné zpravodajství – si v létě 45 zoufaly, že nemohou hlásit žádné významnější střety, a tak si je vymýšlely – velmi pravděpodobně bylo největším hoaxem tehdejší doby označení výbuchu v Krásném Březně u Ústí nad Labem právě za akci wehrwolfů. Ludvík Svoboda to tak označil bez jakéhokoliv vyšetřování – výsledkem byli útoky na stovky německých civilistů, kterých se zúčastnili i příslušníci OBZ a armády.
Ani Vaše tvrzení, že armáda musela použít „zverbované odbojáře“ neodpovídá skutečnosti. Početně i vybavením měla armáda dostatek mužů i prostředků k okamžitému dosažení hranic. Od vstupu na území republiky bylo však základním cílem připravit vyhnání nečeského a neslovenského obyvatelstva. Vyslání obrněných vlaků a čtyř „partyzánských“ uskupení do Sudet v květnu 1945, bylo plně pod kontrolou armády, která tyto jednotky zásobovala a velela jim. Jejich úkolem bylo působit paniku a násilím „čistit terén“ – především zahánět německé obyvatelstvo do koncentračních táborů jako předehry k úplnému vyhnání. Ve stejné době se jednotky 1.brigády a 4.brigády už plně soustřeďovaly na vytlačování německého obyvatelstva z vnitrozemí (Jihlava, Brno, Žatec, Ostrava).
Wehrwolf začal „být propadákem“ až po odsunu. Protože do něj se dostala i naprostá většina „vlkodlaků“.
V květnu a červnu 1945 toho čwskoalovenská armáda opravdu moc neměla. Navíc jednotky, bojující v řadách spojeneckých vojsk, pořád měly ještě různé úkoly, i mimo republiku. Např. příjezd presidenta Beneše na Pražský hrad zajišťovali bojovníci z Pražského povstání, nikoli armáda.
Vážený pane,
Opak je pravdou. Čs. armáda, od vstupu na Slovensko průběžně doplňovaná mobilizací, měla v květnu 45 naprosto dostatečný počet jednotek k obsazení celého území. Prezident Beneš v dohodě s komunisty ovládanou vládou a především velením armády, ovládané v té době už úplně Sověty (každá brigáda měla několik sovětských „poradců“ a Obranné zpravodajství plně podléhalo sovětskému velení) nedovolil až do srpna návrat československých jednotek ze Západu a zároveň likvidoval londýnské ministerstvo obrany. Žádné úkoly po skončení války neměly, jen seděli na základnách a čekali na povolení se vrátit. Vždyť Sověti s Benešem zakázali obrněné brigádě jít v době pražského povstání na Prahu! Všechny jednotky ze Západu byly po návratu v krátkém čase rozpuštěny. Sověti nedovolili ani Benešovi přijet okamžitě po skončení bojů do Prahy a jeho příjezd zdržovali až do 16.května. Do Prahy byla přemístěna slovenská 4.brigáda, která odjela už v polovině června na Slovensko. Armáda, pokud by dostala rozkaz, by celé Sudety obsadila kdykoliv po polovině května během osmačtyřiceti hodin. Přečtěte si seriózní historickou literaturu o wehrwolfech. Byl to jen působivý hoax – nic víc.
Kousek výš ve článku píšete, že armáda se obsazování pohraničí neúčastnila, takže asi nemohla. Problémem mohli být klidně sověti (je otázka, zda se to kdy dozvíme).
MMCH existuje rozbor, podle něhož všechny výsadky legálního ČS vojska, pokud přistály nedopatřením na území s Němci (pohraničí, nebo „jazykové ostrovy“ německého obyvatelstva ve vnitrozemí) byly prakticky ihned prozrazeny. Přežití těch ostatních záviselo na tom, jestli se je místním Čechům podařilo před Němci utajit. Uvádí to např. Žampach ve své monografii o partyzánských oddílech. Takže německé obyvatelstvo fakticky bylo nepřátelské a zacházet s ním podle toho bylo naprosto správné.
To nebezpečí gerilové války a atentáty na ČS exponenty a jejich rodiny bylo ale reálné, a urychlování odsunu nebezpečí zmenšovalo. Nazývat krátkodobé tábory před odsunem koncentračními a tím je dávat na roveň německým továrnám na smrt, to chce opravdu silný žaludek, pane Urbane. Ten Vy ale evidentně máte.
Vážený pane,
termín koncentrační tábor je dochován v řadě dokumentů a map Československé armády a Kanceláře prezidenta republiky z léta 1945. Ověřte si to, prosím, v odborné literatuře. Kdo že to měl silný žaludek?
Termín koncentrační tábor vymysleli naši tehdejší i nynější spojenci, Britové. Poprvé toto lidumilné zařízení uplatnili v rámci búrských válek.
velmi dobry text. ted uz vime, ze revoluce byla prilis „Sametova“ a heslo „nejsme jako oni“ bylo naivni, ale jinak to asi neslo a bylo to mysleno dobre. Ono „nejsme jako oni“ totiz nemelo znamenat, ze se nepotrestaji ani ti nejvetsi komunisticti zlocinci a zradci, melo to pouze znamenat, ze budou souzeni v normalnim a spravedlivem procesu, a pokud odsouzeni, tak podle platneho prava , coz se ale az na par naprostych vyjimek nestalo, a je to velka chyba..pak se tady dere trestne stihany agent na hrad a nikdo se nad tim skoro ani nepozastavuje, jen aby se vyhnul pripadnemu trestu…ale verim, ze ma malou sanci a dopadne to dobre a prezidentem bude general PAvel, jeho kariera po roce 89 je mimoradna a malo se to zduraznuje a i proto by si to zaslouzil, jeho minulost pred rokem 89 lze v tomto pripade odpustit, nikdy neni bezchybny. Babis je proti nemu tragikomicky a verim, ze tady proste musi narazit!
Celá sametová revoluce bylo jen předání moci výměnou za beztrestnost. Proto restituce a bezzubé lustrace.
ted uz vime, ze takovy byl v podstate vysledek Sametu. ale druha vec je, jestli toto bylo tzv predem dohodnute, a tady se da rict, ze s velkou pravdepodobnosti hranicici s jistotou nebylo, resp neni o tom zadny historicky doklad a nejspis ani nikdy nebude. proste se to bohuzel stalo, duvodu je vice, a komousi a StBAci z toho pak nalezite profitovali, ale ze zacatku se hodne bali a zadnou jistotu, ze to tak bude, a ze budou nepotrestani, rozhodne zpocatku nemeli. proto jsou i nesmysly vyklady nekterych pseudohistoriku, ze sametova revoluce byla domluvena predem apod., rezim se proste zhroutil a impuls byl 17. listopad, at uz to bylo tim, jak byl zhnily zevnitr az na dren, neefektivni,obri vnitrni dluh, celkove zaostavani atd, a i udalostmi v Polsku, NDR apod..kde byli proste napred a utajit uz se to nedalo
Já netvrdím, že to bylo dohodnuto předem. Když ale komunistické vedení vidělo, že mezi lidmi nemá podporu a nemá podporu ani u Gorbačova, tak na jednáních vyměnili tvrdý postup proti demonstrujícím (a měli k tomu prostředky) a uhájení moci, za beztrestnost.
Češi nikdy neuměli dělat revoluce pěkně od podlahy.
Tak jak nekrvavě KSČ svoji „vedoucí úlohu“ získala, tak ji i ztratila.
dejte odkaz na seriozni zdroj k tomu „kseftu o beztrestnosti“. nic takoveho se nestalo a nebylo to ani potreba, jak se zahy bohuzel ukazalo..
Pochybuji, že to někdy někdo do oficiálních zápisů uvedl. Podobné dohody se nedělají veřejně. V té době to bylo akceptovatelné řešení, vždyť nikdo nevěděl, jak to dopadne.
No vlastne mate pravdu, pokud budete sledovat historii vysetrovani komunistickych zlocincu, tak dojdete k tomu stejnemu jako u Babise. Ze je halt dlouho let vysetrovali a vysetrovali pak soudili, i kdyz je odsoudili, tak se odvolali, takze je soudili znova, trvalo to dlouhou radu let, ze uz to verejnost ani nesledovala, lide meli uz jine starosti nez kdo byl u komunistu..Takze se bohuzel smirme s tim ze takhle nase justice a zlepsit sr, ani volbama, ani kritikou neda
Je mi to až líto, jak jsem to přesně předpověděl ve svém příspěvku výše, kde jsem psal že „.. se dá předpokládat pravý opak, že by se jim dostalo velké množství dosti brutálního materiálu který by pak mohli publikovat kdykoliv i v budoucnu“..
A co se stalo dneska:
„. Andrej Babiš dnes ráno po 08:00 položil květiny u pamětní desky 17. listopadu, podle svých slov přišel vzdát úctu lidem, kteří bojovali proti totalitnímu režimu a hlavně demonstrantům, kteří byli na Národní třídě zmláceni komunistickou policií. ..
….lidé na něj křičeli že „..Květiny od STBáků nechceme“.
No, možná že to kdysi Havel odhadl správně, že národ (ale celý národ odshora až dolů) takové schopnosti smíření nedorostl .Ani po víc jak 30 letech od pádu komunismu, ale ani po víc jak 80 letech od nacistické okupace.
A asi by to chtělo popřemýšlet proč, a kdo za to může. Ale znovu, popřemýšlet a analyzovat proč nedošlo k tomu všeobecnými smíření. Nikoliv při každém výroční dosti brutálně připomínat, kdo komu více ublížil, a i v tom – jak v nadpise psáno „ti co mají moc, rozhodují kdo komu..“
správně jste měl napsat, „Pražáci na něj křičeli“.
Výrok Václava Klause seniora před minulými prezidentskými volbami: „Praha je víc než jiné končiny město nemakačenků.“ řekl Václav Klaus. „V Praze je nejmenší počet těch, kteří se živí prací svých rukou a kteří při tom dokonce musí při práci stát. To mozek trošku pozměňuje, a proto mozek typického Pražana není stejný jako mozek průměrného občana České republiky mimo toto velkoměsto. To říkám i jako celoživotní Pražák, který nikdy ani nežil mimo Prahu.“
Jenže v tom měl Klaus v podstatě pravdu. Nemakačenkové, ať už z důvodu lenosti nebo neschopnosti, se vždy stahují do velkých měst. I v zemích třetího světa. Protože na venkově by nemohli předstírat, že nemají intelektuálně na vykopávání brambor motykou (např.).
Máte velké štěstí Pergille/Šimůnku, že se na brněnských náměstích nepěstují brambory.
Děkuji za velmi podněrný článek, nutí mě k zamyšlení (nejen) nad dnešní dobou a naší společností.
Reálnou moc mají Němci (však si dost nakradli po celé Evropě a naprostá většina toho ukradeného nebyla vypátrána) a platí si různé pisálky, přepisující historii.