Jan Urban: Světem jde vlna fašizujícího populismu. Nejsme na ni připraveni
KOMENTÁŘ. Myšlenka demokracie vznikla na konci 18. století v odporu proti zneužívání moci monarchie jako sen o pravidlech, zajišťujících občanům společenství rovných mír a spravedlnost. Dnes už si, bohužel, nepřipomínáme, že vycházela z nejvlastnějších morálních principů náboženské víry.
Stačí si připomenout, že americká Deklarace nezávislosti z roku 1776 se v nejdůležitějších pasážích odvolává na Boha, práva daná každému jedinci Stvořitelem či na božskou prozřetelnost.
Základním argumentem původní demokracie tedy bylo rozumové posouzení nepřijatelnosti nemravnosti, postavené na víře ve společné věci veřejné, spravované rozumem, diskusí a zákony. Spojení rozumu a mravnosti mělo být už navěky pojistkou proti zneužívání moci a zárukou spravedlnosti a míru.
Konzervatismus, liberalismus a do velké míry i socialismus 19. století ještě pracovali na stejném půdorysu. Ale už v té době anglický filozof a ekonom Walter Bagehot upozorňoval, že pouze formální dělení mocí, tedy výkonné, zákonodárné a soudní, nebude fungovat, pokud je nebude propojovat ještě čtvrtá moc, kterou nazval „moc důstojná“, neomezovaná volebními cykly.
Technofašisté dneška
Jen o něco pozdější deviantní „vědecká“ schémata třídních a rasových teorií té doby se už vírou a mravností nezabývala vůbec. Byla „moderní“.
Zbožštěný lid, rasa či třída se staly pseudovědeckým příslibem nového začátku nových dějin. Všechny skončily v moderně průmyslově organizovaných masakrech světových válek s desítkami milionů obětí. Není v tom poznání, že bez mravního základu jakákoliv správa věcí veřejných a moci končí neblaze?
Systém, který sám sebe ještě dnes nazývá demokracií, se honosí výhradně pragmatičností. S mravností, či nedej bože s vírou, se zabývat nechce a ani nemůže.
Nezávislá média s profesní etikou a pravidly přitom ve skutečné demokracii sloužila politice jako právě o nepolitické hodnoty opřené zrcadlo.
Společný zájem i těch nejjednodušších, alespoň jazykem definovaných společenství už dávno není formován diskusí, natož aby se opíral o hledání společných hodnot mravnosti a spravedlnosti. Politiku, tedy společné věci veřejného zájmu, ovládla oligarchická symbióza nejbohatších podnikatelů s populistickými klauny, apelujícími jen na nejnižší pudy a strach.
S původní myšlenkou demokracie zodpovědných a spolupracujících občanů to už nemá společného zhola nic. Politolog a spisovatel Jiří Pehe nedávno takový politický systém zdařile popsal jako technofašismus.
Související články
Jan Urban: Bez spravedlnosti není demokracie. Oligarchický technofašismus nepotřebuje ani jedno
Oligarchie nevyhnutelně souzní s politickými klauny v podpoře nedůvěry v demokratické instituce a vládu práva, které shodně považují za ohrožení svých zájmů a privilegií. Posilují polarizaci společenství podporou extrémistických scénářů, konspiračních teorií a radikálů – to vše za halasného vytrubování obrany svobody slova.
Je až směšné sledovat, jak relativně mladí čeští miliardáři skupují média a mění je v neseriózní žumpu, ve všem podporující ty největší nesmysly a extrémy. O pravdivosti informací či mravnosti jejich podání, samozřejmě, ani slova. Nezávislá média s profesní etikou a pravidly přitom ve skutečné demokracii sloužila politice jako právě o nepolitické hodnoty opřené zrcadlo.
Klauni s uřvanými emocemi
Ve veřejném prostoru dnes jde převážně už jenom o konflikt za každou cenu a hledání nepřítele. Dlouhodobý pozitivní program a vize společného zájmu celého společenství už vlastně neexistují.
Namísto diskuse o věcech, hodnotách a problémech společného zájmu veřejný prostor ovládá nikdy nekončící volební kampaň, ve které stále více místa obsazují už jenom klauni s uřvanými emocemi a nenávistí.
Dá se tedy uzavřít, že skutečná původní politická demokracie ve věku IT gigantů, sociálních médií a umělé inteligence zastarala? Tu otázku lze položit i jinak.
Dá se ještě v dnešní době obnovit společenství sdílených hodnot pro všechny bez rozdílu, omezených jen ústavou, zákonem a uznáním pravdy a slušnosti? Na první pohled se to může zdát nemožné. Politické strany se chtě nechtě musely přizpůsobit laciné marketingové komunikaci vizuálního věku, vyhovující životnímu stylu spotřebního Homo consumens.
O to důležitější je chování aktivní občanské části společenství, která není primárně motivována spotřebou, snaží se přemýšlet strategicky v zájmu celku (či země, chcete-li) a politiku chce vnímat jako výkon služby.
Takový přístup nevylučuje různost názorů, ale vyžaduje, aby diskuse probíhala v ústavou daném rámci. To dnes, například, znamená respektování lidských práv a rovnosti před zákonem, stejně jako dodržování spojeneckých závazků.
Většina českého politického spektra v nekonečné podbízivé rvačce o voliče na ústavu a její hodnotový základ už dávno zapomněla. O to důležitější bude jí to začít důrazně připomínat. Stejná většina odmítá vnímat a mluvit o zcela nových podmínkách, se kterými se český stát bude muset v příštích letech vyrovnávat.
Říjnové volby proto, bohužel, opět nebudou o sebevědomé budoucnosti ani o hodnotách, na kterých má český stát fungovat. Opět převáží dětinské být proti někomu, namísto zodpovědného být pro něco.
Můžeme se ještě nějakou dobu utěšovat, že Maďarsko a Slovensko jsou na tom hůř. Je něco opravdu shnilého a zoufalého ve státě, kde téměř třetina obyvatel připouští možnost, že by se Slovensko mohlo stát součástí Ruska.
Skoro třetina Slováků se ani nezamýšlí nad drobností existence skoro čtyřicetimilionové nezávislé Ukrajiny, kterou by Rusko nejdříve muselo zničit a zotročit, aby se vůbec dostalo k hranicím Slovenska.
Ještě pitoměji vypadá zjištění, že velkou část takto dezorientovaných respondentů vedle nezaměstnaných tvoří studenti. Mimochodem, přesně takhle vypadala podpora Hitlerovy NSDAP před volbami v letech 1931 a 1933!
Ano, světem jde vlna fašizujícího populismu a nevyhne se ani nám. Nejsme na ni připraveni a velká část politické elity k ní dokonce vzhlíží s inteligencí trpaslíka, vyhlížejícího na břehu oceánu vlnu tsunami.
Ten nový svět má ale pro ty z nás, kdo věří v zodpovědnou demokracii, jasný vzkaz. Doba, kdy bylo možné nechávat politiku bez kontroly občanů, je pryč.
Tento text vznikl v rámci projektu EthProMedE.
Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
46 komentářů
Nikdo nic lepšího nevymyslí než starou dobrou fintu; „rozdělit a vládnout.“
Ono to tak úplně nebude…I absolutní monarchie (podobně jako stavovský stát, jakýsi předchůdce demokracie) se odvolávali v teorii na náboženské principy…A v americké demokracii existovalo například otroctví, a (téměř) nikdo v tom v počátku probůlém neviděl…Mimochodem, korifejové americké demokracie Washington a jefferson byli deisté, tedy nikoli křesťané…
Autor jako obvykle připravil velmi moudrý komentář. Nicméně bych k tomu ještě dodal, že velkým problém v Česku bylo a stále je, když ty názorově zakotvené strany, jež se honosí demokratickými principy, je mají pouze v ústech a nejsou schopné je při jakémkoliv problému skutečně dodržovat. Čítankovým příkladem je nynější bitcoinová kauza. Právě nedůvěryhodnost a korupce tradičních stran je vodou na mlýn různým populistickým šaškům. Bohužel lidé pak nemají čemu věřit a podle toho také volí.
Fašizující populismus k nám přišel s liberalismem a liberalismus přišel s Bilderbergem.Skupina superboháčů svými penězi zaplatila prodejným politikům jako byli v USA demokraté a jako jsou v EU samozvaní funkcionáři EU v Bruselu a začali navážet černochy s cílem odnárodnit Evropu,USA i celý západní svět a pozměnit biologickou skladbu populace.Souběžně s tím praktikují i etnocidu-zničení všeho kulturního dědictví světa. Voliči USA se tomu vzepřeli,voliči v EU se k tomu chystají -volby v Německu by mohly vést k ose národoveckých sil v ostatních zemí Evropy.To všechno může být nebezpečné,pokud to s sebou přinese prokremelské tendence.Tento prvek se (mně)u evropských národovců jeví jako chybný.
Konzervatismus, liberalismus, socialismus jsou podstatná jména rodu mužského neživotná, skloňují se podle vzoru hrad.
Hrady pracovali? To jistě ne…
Zabývat se s činností (mravnosti, vírou)? Tak to taky nee…
Pane Urbane, článek je to čtivý, ale korektor mu chybí.
Času málo, práce moc, práce chvatná, málo platná.
Bohužel, naprostý souhlas
„Moc důstojná“ – v článku je tím zřejmě míněna aktivní a přemýšlivá část občanů, avšak tento termín mi opakovaně vyvolává představu panovníka – krále/královny. Už za totáče mě totiž překvapilo vlastní zjištění-domněnka, že mnohé obdivuhodné evropské státy jsou vlastně monarchiemi.
Tedy – i když budeme doufat v zachování existence zodpovědné občanské aktivity, panovník/panovnice jistě může být a asi i bývá (snad paradoxně) připomínkou etického kompasu – (snad paradoxně) právě základních hodnot demokracie.
No, když se podíváte přesněji, ty „..mnohé obdivuhodné evropské státy jsou konstitučními monarchiemi“,,
Což tedy značí, že tam mají krále, ale ten nevládne, neřídí stát, ten stojí bokem pouze jako symbol, který má pouze nějaké ceremoniální pravomoci. Jinak tam mají běžnou vládu s premiérem a ministry z politických stran, které vyhrály běžné volby, stejně jako jinde. A mají tam tam problémy jako jinde, a ty vlády to řeší, různě, obvykle v dnešní době špatně. Ten král/královna jim do toho nemluví a nezasahuje.
Jistě, pokud si budete myslet že takový symbol je sám o sobě připomínkou etického kompasu, tak snad trochu ano, ale je otázka pro koho a jak velký to má dopad.
Kdyby šlo jen o to, tak by stačila jen historická připomínka – my jsme si přece taky zvolili v anketě za největšího Čecha Karla IV.. A co z toho?
Skvělé a tragické.
Pane Urbane, po převratu jste pro mě byl „znalou autoritou“, sdělující mi nedostupná fakta, se kterou jsem souzněla, ale jak šla léta, připadal jste mi zatrpklý, až nenávistně jednostranný, a já se o Vaše info nemohla opřít, musela jsem pracně hledat sama. Až dnes(!) se s Vámi plně ztotožňuji, a děkuji za brilantní shrnutí situace, nad kterou bych si i zoufala, nebýt tak stará. 🙂
Světem jde … který přišel ze zkorumpované Ukrajiny po rozpadu SSSR. Do té doby byl od takových … v Evropě klid
“ relativně mladí čeští miliardáři skupují média a mění je v neseriózní žumpu“
Bakala a Lukačovič přece nejsou tak mladí, myslel jste je, pane Urbane?
Nikdo jiný mě nenapadá.
Ano, světem jde vlna fašizujícího populismu a nevyhne se ani nám. Nejsme na ni připraveni a velká část politické elity k ní dokonce vzhlíží s inteligencí trpaslíka, vyhlížejícího na břehu oceánu vlnu tsunami.
Demokracie je antický „vynález“.
V té době byli démos svobodní muži, na početní většinu se demokratické principy nevztahovaly.
Od těch dob se proměňuje forma demokracie /přímám nepřímá/ a především její šířka.
A to je současně příčina problému dnešní demokracie – je natolik široká, což považujeme za žádoucí z pohledu reprezentativnosti, že zahrnuje i démos nekvalifikovaný a to pak snižuje kvalitu výstupu demokracie.
Marketingové metody používané v byznyse přivedly snadno některé politiky ke zjištění, že než se brát po kvalitě řešení, stačí tzv. cílovat ten správný voličský segment reakcí na jejich nekvalifikovanou poptávku.
Můžeme buď demokracii omezit tzv. cenzy (překážkami pro uplatnění demokratického hlasu ve volbách) a tím sniížit procento nekvalifikovaných hlasů, nebo voličstvo dostatečně edukovat.
První cesta je neprůchodná, druhá časově náročná a nejistá výsledkem.
Jistě, ona ta demokracie ve starém Řecku fungovala trochu jinak, ale to by bylo na delší diskuzi. Ale i když zůstaneme u toho, že démos byli svobodní muži. Ovšem i tak řada z nich z těch nejnižších vrstev, rolníci, nebo nádeníci, kteří sotva uměli číst a psát, měla mnohem nižší kvalifikaci, než dnešní voliči s SŠ, VŠ, i často s hlubokými odbornými znalostmi.
Ta odpověď je někde jinde. Je totiž omyl v předpokladu, že by buď volič sám , nebo ten zvolený politik měl sám vymýšlet nějaká „kvalitní řešení“ – pro všechny jen to dobré. sám od sebe a ze své kvalifikace. To by opravdu nezvládli.
To je to na čem stojí rozhodování vlády – že by měla dostat od skutečných odborníků v té které věci, návrhy několika variant řešení, kde budou uvedeny jak pozitivní tak negativní dopady a rizika. A nechat vládu ať se rozhodne.
Na svojí politickou zodpovědnost, jak se říká, pro ten případ, že ta negativa a dopady rizik byla větší, než si myslela.
A o to jde. Pokud se vláda rozhodne špatně, a to jí vybrané řešení přinese negativní dopady.. Co se děje pak?? Asi nečekáte že udělá sebekritiku.. Právě ta se to pak bude snažit kamuflovat mediálně na občany. tím že bude tu vinu svalovat na všechny kolem sebe
Tím návrhem „kvalitního řešení“ reaguji na podstatu článku, která je spíše o přístupu politických stran k voličům než o exekutivě.
Vidíme v dosavadní předvolební kampani více vzájemnou kritiku (minulosti) politiků než vizi konání v budoucnu. Jasně, jsou tam povětšinou obecné fráze o lepších zítřkách. Ale konkrétní myšlenky bychom snad sopočítali na prstech jední ruky, přičemž nápady typu vystoupení z NATO nepovažuji za vizi, ale právě za kritiku minulých rozuhodnutí.
Jinak s vládami máte pravdu. Nesou politickou odpovědnost. Ta je o to vágnější (a tedy okecatelná), o co méně konkrétní jsou ty volební vize.
Jistě jen tedy poznámka, nejde jen o exekutivu. To platilo právě v té antické přímé demokracii, že cele to shromáždění občanů zvolio jedince k řízení města, tě exekutivě.
Ale pořád pod jejich ko trolou.
Tehdy prostě nebyl parlament a když se vyskytl nějaký problém nějaká větší volba, nebo i ten zvolený úředník konal špatně tak se sešli všichni a hlasovali o tom.
To je bohužel ta nevýhoda dnešní nepřímé demokracie.Lidi si dnes zvolí poslance, z nich se vytvoří 100+x koala ta si sama zvolí svou vládu, hlasuje si o svých zákonech. Občané už vlastně do toho po další 4 roky nemají co zasahovat.
Dokud se budou politici schovávat za poslaneckou imunitu a poslanecký mandát mít jako dojnou krávu lepší to nebude, vždycky se tam budou drát až na pár jedinců chamtivý lidé. Slušný a morální člověk tam nevydrží dlouho.
Tedy obávam se že pan Urban v tom článku směšuje dvě věci.
Jednak vliv médií, ovšem ta svou roli měla vždycky, i tradiční noviny či politické letáky, a to v dobách kdy nebyly žádné internéty a kolportéři je roznaseli po ulicích. Ale i tehdy vlivem toho co se v nich psalo, dochazelo k převratum a revolucim. Popřípadě se i jejich vlivem dostávaly do vlád hlupáci či klaunove. Ono totiž i to je součást těch pravidel demokracie, svoboda jakéhokoliv projevu. Stačí si přečíst od Háška jeho Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona kde tehdejší politický boj karikoval.
Takže z tohoto pohledu, jak fašizujici projevy, tak politi“tí klauni ve vládě, obojí by měla i pevná demokracie vydržet. A aktivovovat sve obranné prostředky až v té době kdy probíha pokus o nelegální přechod do stavu zločinného státu. Ne dřív. Ne později, protože potom už o tu pravomoc přijdou.
V čem je velmi dlouhá tragédie Česká že my jsme takto rozhodné politiky nikdy neměli a dodnes nemáme. I to je totiž populismus, slibovaní všech práv a svobod, ale v ten pravý čas ten stát tvrdé nebrsnit
Ostatně stačí si připomenout onen projev Churchilla k Anglicanům v květnu 1940. Kde jim sliboval Krev, dřinu pot a slzy s tím že jen tak oni tu dlouhou válku nakonec vyhrají. Ovsem takový projev by si dnes před volbami určitě ani Fiala pronest nedovolil.
Připomenu starý známý citát připisovaný Sokratovi:
„Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů a cizinci budou chtít práva občanů a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší než dovede nejhorší monarchie nebo oligarchie.
Lidé asi žijí stále podobnými problémy, což je vlastně nadějné. Mění se pouze znalosti technologií, které mohou být však zničující. Vypadá to, že musíme zas jako lidstvo dostat pořádnou facku. Snad to vidím příliš černě.
Rád bych volil toho, kdo bude chtít skutečně naplnit konfuciánské:
„Učiňte, aby se poctivost více vyplácela než nepoctivost protož pak nebude nepoctivých.“
M.L.
Jestli bych si dovolil, skutečně „..citát připisovaný“, jak se dá dočíst třeba zde, https://manipulatori.cz/falesny-sokratuv-citat/
Sokrates ho zcela určitě nenapsal, jde spíše o novodobý výmysl, který se cituje po internetu.
Ten důvod je totiž poměrně prostý, že totiž antická demokracie nemohla být natolik populistická, aby vyhověla všem. Tehdejší městské státy byly poměrně malé a slabé, vnější podmínky poměrně tvrdé. To všichni věděli, čili jakákoliv větší chyba těch co rozhodovali, mohla rozhodovat o celém osudu města a všech jeho obyvatel. Nikoliv jako dneska pár stovek miliard dluhů, ale třeba zničení celého města a poslání všech jeho občanů do otroctví.
Nemluvě tedy, o tom že nebylo čím uplácet – dnešní sociální systémy neexistovaly.
Takže – ono se dá spíše naopak dohledávat v historii, že tehdejší voliči vůbec populisticky orientovaní nebyli jako dneska. spíše naopak, že si to pak s případnými zvolenými zástupci kteří udělali chyby dokázali sami dost brutálně vyřídit-pochopitelně „zcela demokraticky“.
Že o tom mluvíme, samotný Sokrates byl odsouzen k smrti v Athénách za kažení mládeže a neúctu k bohům.
Vono se řekne demokracie…
Rozumím a nijak nerozporuji Váš historizující výklad. Tyto věty bývají používány a to celkem trefně, na poukázání určité nevýhody vstřícného přístupu, dodržujícího zákony, psaná i nepsaná pravidla chování.
„Nevyvážené extrémní pozice“ si to vykládají jako slabost, relativizují, následně zpochybní pravidla i fakta. Pak využije zaseté i skutečné nespokojenosti a agresí , nebo úplně legálně slaví úspěch v dobytí pozic. Stále se to ve vlnách opakuje, teď přichází také vlnka. Doufejme, že to nebude tsunami.
Navíc řada kategorií v citátu uvedených v reálu nebyla v antických demokraciích plnohodnotnými občany s volebním právem.
Nikterak se nepřu za autorství Sokrata. Beru to jako celkem výstižně poskládaná slovíčka, která na literárně historizujícím pozadí poukazují na nevýhody toho, kdo dodržuje pravidla psaná i nepsaná. Bohužel to bývá vykládáno a zneužíváno jako slabost.
Mrzí mě pokud takováto „citace“ vadí znalcům historie, mrzí mě pokud stejná slova či jiné citáty jsou požívána v překroucených souvislostech.
Takové „Pravda zvítězí“, to je naprosto univerzální. Zpochybnění a relativizace hodnot, nezvládání tempa doby, to vše vede do chaosu a následně možná k vládě „pevné ruky“, což nikdy nedopadlo dobře.
Ten výrok má pravdu v tom, že jakési požadavky uvedené (i další) skupiny mít mohou, ale žádná nebude dominovat. A demokracie je potom o kompromisu mezi zájmy více skupin (což je něco, co naše vládní garnitura nečiní).
Politika je stále pod kontrolou občanů, kteří jednou za 4 roky ve volbách vyjádří, jak jsou s vládou spokojeni. A jelikož Fialova vláda splnila minimum svého vládního programu, vytvořila rekordní inflaci a dluhy , vystřídá ji Babiš, který se nenechává ovlivnit koaličními partnery, jak dokázal ve vrbětickém případě, kdy vyhostil 18 ruských diplomatů přes odpor koaličního Hamáčka (i prezidenta Zemana). Babiš chce setrvat v EU a v NATO, a měl vyšší reálné mzdy a důchody ..
Pan novinář už dnes nerozlišuje občanská a lidská práva.Jsou to ale zásadně rozdílné kategorie a ty utváří společnost.Občan má privilegia kvůli svému domovu a má doma právo přednosti,zatímco lidská práva jsou jen ochrana života.Jinak nic a obsazování cizího území nebo to,že někde někoho mají živit s lidskými právy nemá nic společného.To je privilegium občanů s občanskými právy.A křičení politických šašků je jen důsledek toho,že se tyto kategorie někdo snaží slít do jednoho.
Citát z článku „Politiku, tedy společné věci veřejného zájmu, ovládla oligarchická symbióza nejbohatších podnikatelů s populistickými klauny, apelujícími jen na nejnižší pudy a strach.“ lze skvěle aplikovat na Slováka Bábiše (ne náhodou příslušníka národa, jehož necelá třetina populace připouští připojení k Rusku), který opravdu tvůrčím způsobem v jedné bizarní osobě sloučil roli nejbohatšího podnikatele s nejuřvanějším populistickým klaunem.
Pane Kroulík, sáhněte si do svědomí, kdo toho podvodníka a hochštaplera ze Slovenska dovedl k moci: strany, které vy adorujete, a hodláte je volit. Vše má své příčiny, a následky. Tak nebrečte.
Váženosti, oni ti „populisté“ jsou politici, kteří se snaží naplnit volební sliby a bojovat za zájmy voličů. Nepopulisté dělají pravý opak volebních slibů a pracují proti zájmům voličů.
A pokud se týká toho Ruska: Za to si může především EU, ale do ,jisté míry i naše vláda, naprosto jednoznačně sama. Kdyby EU neblbla na kvadrát s bojem za klima, za práva nejrůznějších nestandardních minorit, nesnažila se naši populaci vybít a nahradit bezcennýámi barbary ze zemí 3. světa (atd.), tak by tento jev byl opravdu jen marginální (dolní jednotky procent maximálně). Ale protože dělá vše proto, aby zde bylo podstatně hůř než v tom Rusku, a to i v současné situaci, kdy je ten stát ve válce, je spíš k podivu, že oněch lidí je tak málo. Možná průzkumy ukazují jen špičku ledovce.
Dobrý den,
naladění společnosti v naší kotlině do stejného nastavení jako bylo Německo před „příchodem“ Hitlera lze pozorovat už 10, minimálně však 6 let.
Už nám zbývá jen dostat k moci tu odpovídající personu. Šlechtu (v našem případě oligarchy) už máme, mlčící a mečící významnou část společnosti je již také zformovaná.
A už i pomalu začíná probíhat i likvidace tzv. nepřítele. A stejně jako v tehdy v Německu, tak i u nás tu nejšpinavější práci a nejhorší zločiny vykonají (a již na mnoha místech i už i vykonávají) ti tam „dole“. Dělají to slepě, aktivisticky a vysoko nad rámec svých povinností občana.
A po té (bude-li jaké), se zase budeme ptát, jak jen se to mohlo stát?
Jak? No přece úplně stejně jako za Hitlera, pak za Stalina, za Husáka, Klause a Zemana, Babiše …. další jméno doplní sama budoucnost.
Bohužel.
Přál bych se být jinde v těchto časech. Daleko, jako se to podařilo mnohým židům. Mám ale obavy, že v dnešních časech není kam se před tímto populistickým fašismem (velmi se mi libí slovo neofeudalismus – i když to není úplně odpovídající, resp. obsahuje jen část z jevů) se schovat.
Hezký den i tak všem
Honza
😰Výstižně napsané, ale není to jen za hranicemi. V bývalých Sudetech (-našem pohraničí) žijí ve víře, že žijeme ve fašistické zemi. Žel, mám podobné zkušenosti také. A lidé se už velmi často ani nedožívají starobního důchodu.
Jestli dnes svět ohrožuje fašizující populismus, tak jen proto, že ho předtím ohrožoval fašizující progresivismus a fašizující marxistické elitářství.
Motorem neomarxismu a progresivismu je nenávist k západní civilisaci a cílem zničení západní civilizace. Za tím účelem jsou ochotní se spojit úplně s čímkoli a kýmkoliv, s islámem jako s RF a Čínou (např Merkel, Obama). Raději se nechají kolonizovat islámem a akceptují změnu Evropy v chalífát, než aby přijali svobodný a demokratický státní systém. Pro ně není demokracie tím nejlepším ze všech nedokonalých státních systémů, jak= lidstvo zná/znalo.
Jejich prostředky jsou zelený fanatismus (odstartovaný v 1980s západoněmeckým generálem a CCCP špiónem Gerdem Bastianem s pomocí peněz od KGB), podpora islámu a útisk křesťanů, podpora neomezené inkompatibilní migrace z 3. světa, LGBT extrémy a umlčování většiny účelově pozměňovanou justicí i společenská, profesní a ekonomická likvidace kritiků pomocí Cancel Culture.
Bohužel, opět máte pravdu pane Urbane 🙁
Celý veřejný prostor se vlivem masmédií , internetu a sociálních sítí nebezpečně zprimitivizoval, zbulvarizoval, a tzv. „bežný člověk“ (mimochodem často sebe sama označující se za člověka se selským, či zdravým rozumem…mimochodem oboje je totální nesmysl) je zcela ztracen v kakofonii žvástu, pěny dní a profesionálních (dezinfo)kampaní. Tohle nedopadne dobře :(((
Demokracie vznikla pochopitelně už v antice a dokonce byla popsána v tehcdejší politologické literatuře (Aristiteles).
Prvky demokracie přetrvávaly i přes feudalismus, demokratická byla správa některých měst a existovaly i městské samosprávné útvary, nepodléhající feudálům (např. Hanza).
Problém demokracie vždy spočíval v tom, že se nehodila pro velké státní útvary. v Římě padla v podstatě demokratická republika po porážce Kartága, protože expanze na bývalá území poraženého nepřítele v podstatě znemožňovala je řídit dosavadními prostředky. Proto nastala krize, kterou ukončil až Oktaviánus Augustus coby první císař.
Současná situace ona omezení odbourává. Teoreticky by mohl fungovat, vzhledem ke komunikacím i dopravě i celoplanetární demokratický stát. To, že jako konzistentní a jakž takž demokratický stát není s to fungovat ani EU, je dáno gerontokracií lidí, kteří nechápou moderní technologie a nedovedou je využít (leda k podvádění u voleb).
Bude muset dojít ke kvalitativnímu skoku, který změní současné zřízení na moderní demokracii.
.
Fakticky ovšem většina toho, co autor negativně kritizuje, jsou demokratické prvky, které se derou na slunce jako výhonky čehosi nového, lepšího. Zcela jistě sem patří vše, co autor kritizuje na sociálních sítích. Právě necenzurované sociální sítě jsou to, co může přinést onu kvalitativní změnu, protože znemožní utajováním informací manipulovat s volbami (jak se dnes přímo rutinně děje) i falšovat volební výsledky (když jsme všichni v našem obvodě volili stranu A, tak jak to, že vyhrála strana B?).
Je jasné, že zavedené autority přijdou o moc, jak o ni přišli za éry demokratických revolucí feudálové.
Často přemýšlím o tom, zda technologie nepředbíhají přirozenou schopnost vývoje společnosti.
Informační sítě, v nichž je subjektem každý, jsou nová a dosud bezprecedentní kvalita participace na společenském dění. Je to levné a nenese to téměř žádnou zodpovědnost. Tím je to vlastně v protikladu proti principu nominace vlády, za který by volič odpovědný být měl.
Proč si myslíte, že to nepředstavuje žádnou zodpovědnost? Bez ohledu na to, zda použijete hlíněnou tabulku, popsanou klínovým písmem, nebo FB, v každém případě důsledky vaší aktivity dopadnou na vaši hlavu.
Jestli bych dovolil.
1) Ten problém celoplanetarniho demo státu není v komunikaci. To je ve zcela rozdílných podmínkách v jednotlivých lokalitách. Přírodní ekonomické sociální kulturní přístup ke zdrojům.Každà ta lokalita zcela jine potřeby a tim i jiné požadavky. Jak by tohla asi mohla řešit nějaká celoplanetarni vláda, i kdyby se hlasovalo inzernétem přímo. Ty různé velké skupiny z různých lokalit by se prehlasovávaly ty požadavky mezi sebou. To už zjistily v USA kde i kvůli tomu došlo v 19.stoleti k rozpadu a občanské válce.
A když se podíváte jak to chodí v EU tak ta se v tomhle má nakročeno taky.
Nsproti tomu nějaká gerontokracie je spíš výmluvu, dneska umí i ty nejstarší generace internet používat dávno. A co se týče přístupu – zpřístupnit to přes satelit jde všude po světě a rychle. Ono to zní úžasné když tím by se zopakoval právě ten technologický posun jako asi před 100 lety když se masově šířil rozhlas. Lidi měli doma bedýnku a najednou mohli poslouchat zprávy z celého světa!. Tak proč by dnes nemohli touto cestou ucastnit přímé demokracie..
Ovšem právě ta změna demokracie zpátky na přímou by se musela na politicich vynutit. Žádné parlamenty o všem by hlasovali všichni občané přes internet zase přímo..
Až do nedávna byly ty komunikace co do rychlosti velmi omezené a zpravidla ještě pod silnou vládní kontrolou (což je rozdíl proti původním demokraciím v malých státech / městech, kde se v podstatě všichni lidé s volebním právem mezi sebou znali a mohli si to třeba na tržišti probrat.
Řím dojel právě na to, že takovou formu demokracie prostě přerostl.
Najde ani tak o to, že by ti geronti nezvládli přečíst texty na sociálních sítích nebo pracovat s e-mailem. Jde spíš o to, že stále žijí v minulé době. Asi jako lampasáci na vojně, kteří si třetí světovou válku jako v podstatě tu druhou s tím, že občas někdo „hodí atom“. Nebo jak lampasáci na začátku druhé světové války nebyli s to zahodit již neaktuální zkušenosti z té první. Viz třeba P. Ryan: „Jak jsem vyhrál válku“.
Přichází fašizující populismus? Autor určitě upadl na hlavu.
Nadnárodní korporáty + státní správy + nadnárodní organizace typu EU – prorostly do neproniknutelné džungle, kde manažeři + nikým nevolení úředníci rozhodují o podstatných aspektech života společnosti – zcela mimo kontrolu voleb a dalších ústavních mechanismů !!!
Kolik procent měly politické strany, které prosazovaly emisní povolenky, emisní normu Euro 7, zákaz kotlů na tuhá paliva, nebo třeba zákaz plastových brček ? Kdo je volil?
Není TOHLE náhodou „koroporátní socialismus“ zvaný též fašismus, ve kterém žijeme prakticky od pádu předchozího komunistického socialismu.
Není náhodou Trump, Orbán, Macinka a spol. náhodou – neohrabaná – cesta jak se z marastu vyhrabat ???
Naprostý souhlas. EU podporuje násilné prosazování idejí politických aktivistů s nulovou demokratickou legitimitou. Zelený odpad se prostě u nás nedostane do sněmovny, leda nějakým podvodem (třeba převlečený za piráty). Přesto jsou nám vnucovány bezcenné nesmysly, které tento lidský odpad hlásá (a nikdo duševně normální tomu nevěří).
Je dobře, že svůj článek pan Urban zveřejnil. Ukazuje, že představy o skvělé demokracii byly od počátku naivní. Cyklus, kdy, většinou po válečnémm utrpení, se lidé vrací k ideálům a v následné době se plíživě dostanou k moci darebáci, se opakuje, ve všech zemích. Směšně naivní je představa o skvělých, morálních lidech ve vedení státu. Morální a poctiví lidé obykle netouží po moci. A už vůbec ne, aby se octli mezi darebáky.
Volební systémy jsou vlastně špatné, umožňují aby se k moci dostali až neuvěřitelně nepřipravení nebo dokonce hloupí či psychopatičtí lidé. S požadavkem, aby byl sepsán kodex chování politika a Ústavou se předepsal – nikdo nepřišel. Byl by k smíchu.
Ukazuje se, že systémy se silnou osobou ve vedení státu jsou věsměs ekonomicky úspěšnější.
Ohánět se lidskými právy v současných partajnických demokraciích je směšné. „Boj za demokracii“ se stává metodou jak ohlupit naivní občany. Nebo dokonce metodou na rozvracení poměrů v cizím státu. Stačí ukázat prstem, že „Ty nejsi demokrat, ale fašista“ a slušný člověk je ničen. U nás se v poslední době tato metoda uplatňuje proti každému, kdo se třeba dívá objektivněji na dění na Ukrajině. Nestane se fašistou, ale Russákem.
A co říct třeba o ulhaném Fialovi, o jeho „morálce“. Demokracie má každý plná ústa, nejdůležitější je však nepřijít o moc.
Článek pana Urbana je pravdivý, nic kloudného však z něho nemůže vyjít.
Jsi bych si ještě dovolil.mozna jako poznámku. Tak jak je to popsáno je klasické schéma které řeší Occamova břitva.
Máme tady 3 ústavní moci, vykonnou., zakonodárnou a soudní – a k ní má přibýt ještě moc důstojna – která ale žádné ústavní pravomoci nemá. Pouze, jak dále v článku právo diskuze popřípadě jak dále loajální aklamace. . Nic víc. Taková je v tomto systému možná, dokonce existuje, ,ale je bez jakékoliv pravomoci nefunkční. System funguje stejně (dobře nebo spatne)
s ní i bez ní.
Takže spíše by mělo platit že ona důstojnost by měla být podmínkou. těch ústavních moci s pravomocemi. vlády, poslanců a soudců.
Ale jestli neplatí tam tak pot je celý systém şoatne nedá se opravit přidáním další moci bez pravomoci, musel by se předělat úplně celý.
Je opravdu fascinující, jak naivní a idealistickou představu o demokracii mají lidé, co v ní nevyrůstali a půl života si ji romantizovali oproti těm, kteří v ní prožili celý život.
Bizární je, že ti samí idealisté zjevně nevidí problémy v tom, jak se postupně osekávají svobody s demokrací spojené, v čele se svobodou slova, a rychle jsou připraveni bránit a omlouvat tyhle kroky v rámci „vyššího dobra“.
Důvodem pro tyhle „vlny fašizujícího populismu“ nejsou oligargové, technofašismus, nebo snad nedostatek „mravnosti“, ale to, jak se sebereflexe-neschopný politický mainstream a ideologové v jeho čele poslední roky chovali a ostrakizovali jakoukoliv opozici a kritiku. Zvláště tyhle ty kecy o „demokratických“ stranách a těch druhých, jsou do nebe volající.
Nevím, co je nepochopitelné na tom, že lidé kterým chybí domovy, dostatečné přijmy, či dostupní lékaři a mají strach ze zjevné neschopnosti Evropy deportovat kriminálníky už fakt leze krkem nějaká obhajoba práv sexuálních, či náboženských menšin či ekonomiku mrzačící a domácnosti zatěžující snaha o to zachraňovat svět, kterému je to snažení zjevně uplně u prdele a s nadšením vítá jak se sami retardujeme.
Vloudila se nám ale zásadní CHYBA. Jak je možné, že Jan Urban vynechal E.Beneše jako původce a strůjce všeho zla 1935-2025 ??? Nějaký omyl či přechodná maniakální indispozice nebo co ??? To se dosud v žádném článku asi nestalo.
Co teprve TGM i nějaký Havel ? Tito taky měli-mají máslo na hlavě