Jan Urban: Šovinismus „lepšího národa“ a proruský sabotér patří do pytle na odpadky
Šest měsíců českého předsednictví bude jednou nejspíše vzpomínáno jako doba velkých přelomových zkoušek. Evropská unie je v této chvíli jedinou obranou jakkoliv nedokonalé demokracie proti válkychtivé diktatuře Vladimíra Putina.
Obrovské náklady, vyvolaná inflace, skokový nárůst cen energií a propad světového obchodu, mají podle kremelských jestřábů rozložit spotřební společnosti západních zemí a nastolit „nový světový pořádek“. Zatím – a to představuje naději pro budoucnost – Evropská unie odolává a funguje nečekaně dobře.
Ty rozhodující zkoušky však přijdou v nadcházejících měsících, rozhodně už v době českého předsednictví Rady Evropy.
Uklidit si po sobě
Přeskočme úvahy o tom, jestli jsou česká diplomacie a vláda na něco tak velkého vůbec připravené. Ani nikdo jiný by nebyl. O to důležitější je spolupráce a podpora unijních institucí a vlád.
Těch pět pytlů sesbíraných odpadků primitivové maďarských, slovenských, českých či britských „hooligans“ nikdy nepochopí. Stejně jako maďarský premiér Viktor Orbán, nebo český prezident Miloš Zeman a jeho nohsled Vratislav Mynář.
Pokud se české předsednictví bude na tomto kolotoči „pevně držet“, nemůže být neúspěšné. O to významnější by bylo, kdyby dokázalo tvůrčím a iniciativním vyjednáváním nabízet řešení pro zbytek osmadvacítky. Na konci roku budeme vědět víc. Dnes je důležitá improvizace a neutuchající jednání.
V krizích se na povrch dostávají důležité hodnotové rozdíly mezi členskými státy. Tradice, politická kultura a úroveň obecné kulturnosti a lidské slušnosti, všechno, co psychologové sdružují pod pojem emoční inteligence společenství.
To všechno má pro formování našeho lidství a identity podstatně větší význam, než v postkomunistické střední Evropě přeceňovaná politika a mýtus etnicky čistého „národního státu“. Jde o kolektivní emoce, projevované bez nánosu kulturnosti nebo politických her.
Jako příklad se nejlépe hodí ty opravdu nejjednodušší, často až primitivní projevy, jako „fandění“ fotbalových fanoušků. S rozdílem jen několika málo dní se v našem regionu hrály dva klubové mezinárodní zápasy.
Maďarští „fanoušci“ napadli po tréninku házením kamení autobus hostujícího slovenského týmu a znovu se ho pokusili napadnout před příjezdem na stadion. Rozehnala je až policie slzným plynem.
Při utkání na tribuně pověsili Maďaři obrovský provokativní, šovinistický a urážlivý transparent a jejich verbální „fandění“ bylo příliš často a opakovaně za hranou trestního zákona.
Jen o pár dní později přijel do České republiky norský tým i se svými fanoušky. Žádná emoční nálož, šlo „pouze“ o čistý fotbal. Překvapení přišlo těsně po zápase. Norští fanoušci vytáhli z kapes plastové pytle a celou tribunu, kam je pořadatelé umístili, po sobě uklidili. Prý to dělají vždycky.
Těch pět pytlů sesbíraných odpadků primitivové maďarských, slovenských, českých či britských „hooligans“ nikdy nepochopí. Stejně jako maďarský premiér Viktor Orbán, nebo český prezident Miloš Zeman a jeho nohsled Vratislav Mynář.
Pamatuje si ještě čtenář prezidentovým jménem Mynářem poslaný výhrůžný dopis evropské fotbalové unii UEFA s dnes už slavným výkřikem duchovního trpaslíka „Nepoklekneme před vámi?“
Vykopnout z Evropské unie
Smyslem Evropské unie a integrace je pozitivní čin. Čecháčkovství odcházejícího osazenstva Pražského hradu i maďarský šovinismus „lepšího národa“ se k něčemu takovému neodváží ani přiblížit.
Už jenom proto, že nedokáží pochopit důležitost cizího zájmu a výhodnosti spolupráce. Zbývá jim jenom ufňukaná zatvrzelost nepochopeného génia, který se raději nikdy nebude podílet na hledání pozitivních řešení, ale vždy bude ostatním házet klacky pod nohy.
Maďarské naschválnictví se až donedávna mohlo spoléhat nejenom na historickou umírněnost institucí EU, ale i na velmi podobné chování svého nejbližšího spojence, Polska. Orbánova protiukrajinská „neutralita“ se však v očích polských politiků rovná podpoře ruské agrese a vzájemné vztahy proto velmi rychle ochladly.
Kdysi nadějný maďarský reformismus degradoval do etnické bramboračky, nabízející pouze konflikty. Nemůže proto rozumět ani kritice evropských státníků, vystupujících proti Viktoru Orbánovi stále ostřeji.
Není koncept občanského ne-etnického státu, vlády práva a obecné lidské slušnosti nakonec přece jenom bezpečnější?
Vzpomeňme jen ty z posledních let – bývalý italský premiér Matteo Renzi: „Evropská unie musí jednat a přinutit Orbána změnit názor. Nebo prostě vyhodit Maďarsko z unie“, holandský premiér Mark Rutte: „Maďarsko do EU nepatří“, lucemburský premiér Jean Aselborn: „Je třeba dát Maďarsko do přísné politické karantény a odebrat mu místo u jednacího stolu“, anebo poradkyni pro národní bezpečnost amerického prezidenta Obamy Susan Riceová, která už před lety Evropanům tvrdě poradila: „Vykopněte Maďarsko z Evropské unie“.
V roce 2004, kdy Maďarsko společně s dalšími zeměmi vstupovalo do EU, to v referendu podpořilo skoro 84% občanů, při více než 45% účasti. Dnes jsou na stole i hlasy, navrhující Evropské komisi zahájit s Maďarskem řízení o porušení unijního práva podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.
Prověřený stoprocentní Etnočech
Za třicet let se z reformního premianta Orbána stal opovrhovaný proruský sabotér, rasista a vizionář „nemíšené maďarské rasy“. Jeho výrok z posledních dnů: „Nechceme být smíšenou rasou, multietnickým národem, který by se mísil s Neevropany“ je už čirým fašismem a senzační historickou pitomostí, protože genetická výbava většiny maďarské společnosti pochází, s prominutím, ze střední Asie.
Připočtěme k tomu krach úspěšné italské vlády a možnost nástupu tamních populistů a fašistů k moci. Nebo to, že pád žvanivého Borise Johnsona vede britskou Konzervativní stranu k dosti nerozumné populistické debatě. Narůstající sílu otevřeně populistických a izolacionistických hlasů v americké Republikánské straně. Polsko-maďarský nesoulad a protiněmeckou rétoriku polské vlády. A desítky dalších problémů.
To všechno musí řešit české předsednictví, které to zatím překvapivě zvládá bez chyb a ztrát. Doma se popularita nové vlády zřítila na pouhých dvacet osm procent, ale namísto každodenní trpělivé komunikace s občany se vede diskuze o zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka na školách – kdo by se v tom dnešním světě potřeboval domluvit, že.
Opozici vadí, že se proti tomuto zjevně nerozumnému kroku ve společném dopise vyslovili velvyslanci čtyř zemí Evropské unie. Teď už chybí jen nějaký další čecháček, který by znovu vzkřikl, že před nimi nepoklekneme.
Ale pozor, aby to byl skutečně prověřený stoprocentní Etnočech, protože takových od dob lovců mamutů zde usídlených je mezi námi pouhých osmnáct procent. Nedej Bože, aby čistotu češství hájil původně severoafrický Berber nebo Albánec (každý z nich představuje geneticky šest procent české populace) nebo dokonce Germán (přes třicet procent – víc než Slovanů). Není koncept občanského ne-etnického státu, vlády práva a obecné lidské slušnosti nakonec přece jenom bezpečnější?
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
64 komentářů
Bohužel ona samozřejmě pravda je že „..Ty rozhodující zkoušky však přijdou v nadcházejících měsících“… ale zatím to na nějakou sjednávanou jednotu unijních bratří nevypadá.
Ono se sice včera bouřlivě ohlásilo že „..Evropské státy se dohodly na způsobu, jak uspoří 15 procent zemního plynu“, ovšem ale níže v těch článcích se napsalo, že řada z těch států už si z toho dohaduje pro sebe výjimky.
Ovšem, co už je naprosto groteskní přístup , je mediálně prokazovat kvalitu národa na pár sebraných pytlích s odpadky, zatímco tady už díky té samé krizi, krachuje ekonomika. Groteskní, v tom nejhorším možném smyslu.
K těm plastovým pytlům:
Diváci platí mj. i za to, že příjemce peněz za vstupné prožene tribunou houf uklízeček. A pokud se tribuna myje a desinfikuje, je přínos těch pytlů skoro nulový. Čímž netvrdím, že bychom měli stlát pod sebe jako čuňata.
Daleko přínosnější je takový úklid po sobě v lese, kde vám za zadkem houf uklízeček rozhodně nestojí.
Maďarů s asijskými geny moc není. Oni ti původní kočovníci (co pak vtrhli k nám, mj. vyvrátili Velkou Moravu a pak byli za naší pomoci vybiti na poli u řeky Lech a současně čistě naším vojskem i na neznámém místě, nalézajícím se někde na moravsko – slovensko – rakouském pomezí) se formovali na evropském území. Někde na území dnešní Ukrajiny a jejím okolí. Východní hranicí Evropy jsou hřbety pohoří Ural, pokud se definice tohoto kontinentu od dob mého školního zeměpisu nezměnila.
Maďarů s maďarskými geny je taky málo (viz ta katastrofa u Lechu a na jihovýchodě českého knížectví), v populaci Maďarska převažují pomaďarštění Slované, Germáni, Keltové a Židé. MMCH to pomaďarštění do jisté míry nastalo proto, že maďarština je ze středoevropských jazyků nejefektivnější co do výslovnosti, pravidelnosti gramatiky apod. Jistěže se to nějak musí projevit, takový rodilý anglický mluvčí, do konce života zápasící se skřekovitými fonémy a nepravidelnostmi gramatiky své mateřštiny, má na pořádnou práci času podstatně méně.
Obecně k tomu „populismu“:
Čím víc se rozšiřuje oblast záležitostí, do nichž EU zasahuje, tím více se dostává do konfliktu s naprosto legitimními zájmy občanů jednotlivých států. A navíc stále více chřestí kostlivci v evropských skříních. Charakterizují tím skutečnost, že se v řadě otázek evropské národy na odpovědi prostě nemohou shodnout. Např. pro většinu národů EU je 8. 5. 1945 dnem vítězství a definitivní likvidace německých okupantů, zatímco pro Němce je to den strašlivé porážky, kterou je třeba ostatním národům vrátit i s úroky (třeba cestou „ekologie“). A je jasné, že právě tyto třecí plochy rovněž pohánějí onen „populismus“.
Pokud by EU dělala jen to, co dělat má, tj. volný pohyb osob, zboží a služeb, a nic víc, populisté by nebyli zapotřebí (a byli by opravdu extrémem a nikoli součástí mainstreamu).
Navíc se EU silně diskredituje tím, že prosazuje naprosté pitomosti:
– Viz postupný zákaz žárovek, kdy se zakazovaly nejdříve ty nejsilnější, které mají nejvyšší efektivitu (když nahradíte žárovku 120W třemi žárovkami 40W, tak bude rozdíl v intenzitě osvětlení tak velký, že budete muset ještě jednu přidat). Opačné pořadí by jakýsi smysl dávalo. Nehledě k tomu, že náhrada kompaktními zářivkami byla silně problematická z důvodu podstatně horší kvality světla. Jejich životnost byla také výrazně nižší než deklarovaná. Kdyby ten zákaz nenastal, lidé by o pár let později přešli rovnou na podstatně kvalitnější LED (ale to by se výrobci těch „úsporných“ shitů a jimi placení politikové nenapakovali tím, že násilím nahnali obyvatele EU do této slepé uličky).
– Viz blekotání euroekosoudruha, který by v kříšťálových lustrech v reprezentačních prostorách Pražského hradu „nahradil“ žárovky úsporkami, čímž by zcela zlikvidoval efekt těchto svítidel, tj. vrhání nespočetných duhových pablesků, vznikajících rozkladem spojitého spektra žárovek („úsporky“ mají čárové spektrum a žádná duha se konat nemůže; paradoxně by spíš fungovala náhrada žárovek svíčkami).
– Viz zákaz výkonných vysavačů, které jsou výrazně úspornější než nevýkonné „ekoeuro“ vysavače, protože jimi je nutno vysávat podstatně delší dobu za cenu podstatně většího množství propálené elektřiny.
– Viz připravovaný zákaz výkonných rychlovarných konvic, které jsou mnohem efektivnější než „eurokonvice“ o nižším výkonu (ty ohřívají vodu podstatně déle a víc tepla během toho procesu uteče do okolí).
– Viz prosazování elektromobilů, které mají v průměru cca trojnásobný skleníkový efekt (v závislosti na počasí, denní době a energetickém mixu příslušného státu), akorát ten CO2 nevychází přímo z toho auta, ale z komínů elektráren (a přes noc elektromobil fotovoltaickými panely opravdu nenabijete, byť EK ústy jí podporovaných ekologů tvrdí, že ano).
– Viz náhrada uhlí ruským plynem o cca 1,5 násobném skleníkovém efektu (daném úniky metanu). US plyn vychází na skoro dvojnásobný skleníkový efekt, EU preferovaný vodík je na tom také velmi špatně (pro svou vysokou energetickou režii). A to pomíjím v současnosti velmi problematickou energetickou závislost na Rusku, kterou prolobovali němečtí ekologové, podle mínění některých politiků agenti ruských tajných služeb.
V podstatě cokoli, co prosazuje EU, je snadno prokazatelný nesmysl. V řadě případů existují i důvodná podezření z korupčních motivů (u zákazu žárovek je to naprosto bez diskuse fakt). A všechno to přilévá vodu na mlýn „populistů“.
Osobně jsem přesvědčen, že nějaká racionální reforma EU (tj. návrat před Maastricht) není možná, a že bude racionálnější než pokusy o něco takového tento projekt zlikvidovat a vytvořit něco zcela nového, ideálně s vyloučením Německa (tomu by spíš slušelo připojení k Rusku).
Přesně.
Pane Lavrove, máte talent.
Váš problém (a celé EU) se jmenuje fyzika a kupecké počty.
Vaším problémem je, že EU se díkybohu bez vašich a ruských rad docela dobře obejde.
Pokud se EU rozpadne, bylo by to jen dobré. Doufám, že pro EU současná krize bude znamenat to samé, jako pro Rakousko-Uhersko porážka v první světové válce. Určité náznaky praskání se už objevují.
IMHO nejde o to, zda se EU rozpadne nebo ne, ale kdy (v podstatě čím dříve tím lépe), a zda to bude civilizovanou formou jako náš rozchod se Slováky, nebo formou občanské války, jako rozpad bývalé Jugoslávie.
Tu možnost záchrany EU jejím návratem před Lisabon (a ještě lépe před Maastricht) sice vždy v diskusích uvádím, ale nevěřím v její reálnost.
Já neradím, já konstatuji. Ostatně myslím, že přísloví „Komu není rady, tomu není pomoci“ se vztahuje i na EU.
Ve vašem příspěvku Pergille je těžké ten rozdíl najít. Ona se ale Evropská unie naštěstí obejde i bez vašeho případného konstatování.
Věcné kritiky schopen nejste, protože byste musel vyvracet učebnice fyziky,. chemie a podobných exaktních oborů.
Jak jsem napsal (a ne jednou) největším nepřítelem EU a její politiky (a zejména v oblasti ekologie) jsou Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy (občas se v antikvariátech seženou. ale dají se substituovat třeba Wikipedií) a kupecké počty.
Mimochodem, co jest zajímavé. v případě těch norských dobrovolných uklizečů, je publikovaná fotka – skupinka v typicky oranžových vestách uklízečů. Jinak řečeno, když už tedy dobrovolný úklid, nikoliv spontánní, ale organizovaný,. Tím se bohužel dostáváme k teorii že sice „..Prý to dělají vždycky“, ovšem proto že je to od nich doma „dobrovolně povinně “ vyžadováno. No a vzhledem k tomu že jde zrovna o Norsko, kde soudruh stát za nevhodné chování odebírá rodinám děti, tak by to chtělo velice širokou diskuzi o tom zda o takovou výchovu k dobrému chování máme zájem..
„Dobrovolně povinně.“ To pamatuji. Z podobného režimu, jako je ten v Norsku.
Jenže popisovaná událost se nestala v Norsku, ale u nás, kde pro ty Nory žádné „dobrovolně povinné“ neplatilo. Přesto po sobě uklidili, i když to od nich nikdo ani dobrovolně, ani povinně, nevyžadoval.
Byli u toho natáčeni na video. Kdo ví, jaké by je doma čekaly sankce, kdyby to neudělali.
O natáčení na video se v článku nic nepíše. Ani slovo. Vy jste na tom fotbalovém zápasu byl? Buď jste si to natáčení vymyslel, nebo si na video natáčeli vás. V Norsku mají dost svých starostí, než sledovat, zda norští fanoušci uklízejí v Čechách stadion.
Ať už je u toho fotili, natáčeli nebo jinak zaznamenávali, něco takového se muselo dít, jinak by o tom nemohla existovat žádná informace.
Aha, tak že si to Pergille jen představujete, že něco takového podle vás muselo být, ale jinak víte starou belu, případně i něco horšího, co mi jen slušné vychování nedovoluje vyslovit.
I vy jste se o tom dozvěděl jen proto, že ty lidi někdo sledoval.
Jenže Pergille nikdo z těch lidí, od kterých jsem se to dozvěděl já, nepsal vůbec nic o nějakém natáčení na video. To tu blábolíte pouze vy.
Jinými slovy: Maďaři, dle Vás v podstatě pozabíjení na Lechu a následně našimi předky, založili svůj vlastní stát s králem o pouhých 45 let později (tehdy se nám o tom mohlo ještě jen zdát). Tak to tedy musela být vskutku „mohutná hrstka“.
Angličané se svými skřekovitými fenomény, znemožňujícími jim pořádnou práci, provedli průmyslovou revoluci a měli největší imperiální říši v době, kdy Maďarsko, mající díky svému jazyku čas na pořádnou práci, bylo zaostalou zemědělskou zemí.
Nejvíc mě ovšem pobavila představa zločinného Němce, vrážející nám dýku do zad svou ekologií a mstící se tak za porážku r.1945. Naskočil mi při tom obraz zločinného Žida, který v podobě bankéře/hospodského ožebračuje občana pyšnícího se čistou krví.
Díky pane Pergille, skvěle jsem se u ranního kafíčka pobavil. 🙂
Maďarský standardní feudální stát mohl být založen právě proto, že Lech a ta souběžná bitva v podstatě eliminovaly kočovníky, kteří do té doby v Maďarsku (respektive v Uhrách) dominovali. Padlo jich tam hodně přes 90 procent, mimo jiné i v důsledku jazykové bariéry (vzdávajícímu se Maďarovi nikdo z vítězného vojska nerozuměl).
Tito kočovníci byli do té doby dominantní silou a udržovali Uhry na úrovni srovnatelné s později existujícím územím Zlaté hordy, případně z naším územím za vlády Avarů.
Po této porážce ztratila tato složka maďarského protostátu význam a mohl přijít Svatý Štěpán a na bázi zmaďarizovaných Slovanů a Němců, kteří byli více-méně standardními rolníky a řemeslníky, zorganizovat pro tehdejší dobu standardní feudální stát (viz třeba Čorněj: Slavné bitvy našich dějin).
V době, kdy Angličané prováděli průmyslovou revoluci, většina tamních vyšší společenských vrstev anglicky nemluvila, nebo spíš tento jazyk používala výlučně pro komunikaci s nižšími společenskými vrstvami. Komunikovali (a, což je ještě důležitější, mysleli) v latině a řečtině. Ještě v meziválečném období byla standardem výchovy středních tříd výuka kontinentálních jazyků. Trochu podobné to bylo i v USA (Jack London byl patrně první spisovatel, a zcela jistě první významný, v angličtině, nemající toto zázemí). Všimněte si, jak jsou povídky E. A. Poe procpány latinskými a francouzskými citáty (které v textu nejsou vysvětleny, protože autor samozřejmě u svých čtenářů předpokládá znalost těchto jazyků).
Tohle padlo někdy před druhou světovou válkou. A výsledkem (mj.) bylo, že dva největší projekty USA 20. století (Manhattan a Apollo) byly v rukou cizinců, z nichž někteří anglicky prakticky nemluvili (jeden z otců atomové bomby na tom byl s angličtinou údajně tak zle, že potřeboval tlumočníka i při výdeji jídla).
Na webu Koroptew bylo kdysi porovnání hlavních evropských jazyků (trestné body za nevyslovitelné fonémy a nepravidelnosti v gramatice). Nejméně trestných bodů nabraly ugrofinské jazyky, kousek za nimi byla španělština (z části umělý jazyk, vytvořený po reconquistě v průběhu 16. století), pak následovaly další jazyky, poté mohutný odstup a angličtina (a to ještě nebyl hodnocen fakt, že angličtina nemá, na rozdíl od většiny jiných jazyků, v praxi použitelná ortografická pravidla). Problém je i to, že angličtina nerozpoznává slovní druhy podle tvaru slov, ale podle jejich postavení ve větě (to samé slovo může být podstatným jménem, přídavným jménem i slovesem, podle toho, kde ve větě je). Problémy v komunikaci dělá i malý počet písmen a v průměru krátká slova (je vyšší riziko, že zkomolením textu vznikne něco, co dává smysl, ale jiný – v porovnání třeba s češtinou).
Pochopitelně, teoreticky nulu trestných bodů by mělo mít podle výše uvedených kritérií esperanto.
Němci dodnes pociťují trauma z prohrané války a revanšistické nálady jsou v Německu velice silné. A ekologie se snadno zneužít dá, viz třeba „Jihočeské matky“, placené z Rakouska, viz snahy odříznout nás od evropské říční sítě „ekologickými“ zásahy do kaňonu Labe (snižující jeho propustnost a omezující plavbu větších lodí, tudy dříve běžně proplouvajících), který je více než tisíc let dopravní cestou a nikoli „přírodním fenoménem“.
K maďarskému království: pokud ve 2 bitvách opravdu padlo 90% Maďarů (těžko k uvěření, i holokaust, prováděný systematicky několik let, měl nižší procento), pak by bylo na úrovni zázraku, že zbylých 10% přeživších poraženého národa bylo schopno si podmanit už za pár let okolní obyvatelstvo míšením a vytvořit království. I pokud by se tento zázrak udál, pak je Orbánovo tvrzení o uchování čistoty rasy zcela mimo.
K angličtině vyšších kruhů v Anglii: víte o tom, že angličtina se stala jazykem anglického dvora už od Tudorovců (předtím to byla francouzština, nikoliv latina, či řečtina, i když úzká vrstva vzdělanců tyto jazyky jistě znala), tedy dávno před průmyslovou revolucí?
K německému traumatu z r.1945: ekologii lze jistě využít i zneužít, primární se mi ovšem jeví systematické zneužití Ruskem pomocí závislostí na ruských fosilních zdrojích a okopávání EU díky placeným trollům či užitečných idiotů.
K náboženskému pronásledování v Uhrách: vysvětlovat tímto zaostalost Uher myslíte opravdu vážně? U nás to za protireformace po Bílé Hoře probíhalo ještě drsněji a přesto jsme byli hospodářsky mnohem výše než tehdejší Uhry. Vyšší úroveň pak udrželi i Vámi zmiňovaní „římskokatoličtí lenoši a flákači.“ Navíc po josefínských reformách a zejména po rakousko-uherském vyrovnání se už o náboženském pronásledování evangelíků nedalo mluvit.
Doufám, že napříště budete argumentovat seriózněji a nebudete spojovat neslučitelné, nerad bych Vás totiž nazýval, jak to již někdo činí pod Vašimi příspěvky, Lžirgillem.
Padlo 90 % těch Maďarů, co byli čistokrevní Maďaři a v podstatě fungovali jako kočovníci (pochopitelně dospělých, zůstaly děti, ženy a nějací starci co už neudrželi šavli v ruce).
Vedle nich bylo v Uhrách usedlé obyvatelstvo, částečně maďarizované, a to v důsledku oné porážky mocensky převládlo a s ním založil Štěpán, později svatořečený, na území Uher standardní feudální stát. Zbytky kočovníků byly transformovány na obávanou lehkou jízdu (podle některých historiků se významně podílela i na porážce Přemysla Otakara II na Moravském poli), ale ztratily politickou moc.
Orbánovo řečnění „o rase“ by asi bylo mimo, pokud by to skutečně řekl. On jasně mluvil o „panonské směsce“, nikoli o „čisté rase“. Tu Asii lze chápat v kontextu kulturním (zejména islám), nikoli rasovém.
Prvním anglickým králem, který oficiálně přiznal, že umí anglicky, byla Alžběta (navíc proto, že jako nemanželská, manželství jejího otce a matky bylo anulováno, byla vychována nikoli k vládnutí). Poslední z Tudorovců.
MMCH, primárním jazykem Hannoverské dynastie 1714 – 1901 byla němčina. A primárním jazykem alespoň některých z předchozích Stuartovců také nebyla angličtina (protože vyrůstali v exilu mimo Anglii).
Newton svá Principia napsal latinsky a latina byla patrně jazykem, kterým myslel (dtto celá královská učená společnost před ním i po něm, svůj časopis vydávala v latině).
A, mimochodem, angličtina W. Shakespeara (viz ta Alžběta) je pro současnou angličtinou mluvící osoby zcela nesrozumitelný jazyk (ačkoli my s češtinou s ním současnou, veleslavínskou, nebo i češtinou staršího V. Hájka z Libočan, zásadní problémy nemáme). Je to dáno tím, že angličtina neslabikuje, ale „celostně čte“ a i malá změna písmenek představuje pro její uživatele fatální problém (zatímco pro uživatele češtiny ne).
Kdysi byl na jednom z brněnských conů návštěvník z GB, který se vyjádřil v tom smyslu, že nám závidí, že si můžeme přečíst Shakespeara, protože ten se podle nějakého předpisu do moderní angličtiny převádět nesmí (jestli to platí jen pro GB nebo i další anglicky mluvící země, opravdu nevím) a originál je pro něj naprosto nesrozumitelný (pokud se tedy nenaučí Shakespearovu angličtinu coby cizí jazyk).
Pan Čulík se kdysi rozčiloval, že jeho návštěvník, odborník na shakespearovskou angličtinu, nedokáže přečíst anglicky tištěné noviny, nicméně já se tomu nedivím, jde o dva cizí a vzájemně nesrozumitelné jazyky.
Zaostalost Uher byla dána jistě více faktory ale oněch několik desetiletí pronásledování protestantů v tom svou roli sehrálo také.
U nás se projevilo pronásledování protestantů totálním úpadkem, který se nakonec promítl do vojenské impotence státu (územní ztráty ve Slezsku a ztráta Kladska), a právě to vedlo k oněm reformám.
Evangelíci však byli pronásledováni (byť s mírnější intenzitou) až do roku 1918, tedy do pádu monarchie. Ještě F. Palacký (1798 – 1876), ač protestant, dal své děti pokřtít na katolíky, protože jako protestanti by neměly možnost společenského uplatnění.
Doporučuji knihu „Patent zvaný toleranční“ Evy Melmukové (původně vyšla v edici Kolumbus), která popisuje veškerá omezení a další peripetie s tím patentem spojené. Např. uchazeč o přestoupení k některému z „tolerovaných“ protestantských náboženství musel přežít mnohahodinové a mnoho dní trvající „politické školení“ na katolické faře (zpravidla načasované na období nejakutnějších agrotechnických lhůt), kde do něj hustili, že katolictví je ta jediná správná víra a snažili se mu v tomto duchu vymýt mozek.
Závislost EU na ruském plynu a ropě vytvořili ekologové, vážně podezřelí z toho, že jsou placeni a řízeni Putinem (případně arabskoislámskými producenty nafty a plynu). Celý Green Deal je v podstatě projekt, činící EU závislou na Rusku. K tomu lze přičíst i ekology prosazený zákaz frakování (těžba plynu, ropy, využívání geotermální energie), způsobující, že EU nemůže využít své ohromné zásoby ropy a plynu v břidlicích (podle některých odhadů větší, než v Perském zálivu a okolí, než se tam začalo těžit). To, že zelené organizace, které ten zákaz prosadily, jsou agenti Ruska, tvrdí sám šéf NATO. Kdybychom se nemuseli handrkovat s Putinovými zelenými agenty, už mohla být alespoň některá z těch ložisek otevřena a Putin by měl smůlu.
Faktem je, že zelení stojí za devastací české části Šumavy „bezzásahovostí“ (a mají silné vazby na Německo), faktem je, že i současný požár v české části Českosaského Švýcarska je pro Německo výhodný (stejně jako likvidace české Šumavy) a stojí za ním opět zelení a bezzásahovost (bez ní by tam ty kůrovcové souše, hlavní hořlavý materiál současného požáru, nebyly). I „ekologizace“ tisíc let (přinejmenším) staré vodní cesty, kaňonu Labe, je něco, co nás poškozuje. Němečtí (a nejen němečtí) zelení se rovněž chovají velmi agresívně, skoro jako nacistické bojůvky SA. Takže, je mi líto, zelení v Německu jsou jakási obdoba NSDAP.
A jistěže jejich přijímání německou společností může být mj. akcentováno traumatem z porážky ve válce.
Tedy pane Pergille, opět jste mě skvěle pobavil ráno u kávy:
Maďaři byli pobiti díky jazykové bariéře, když jim nerozuměli, že se vzdávají? To jako opravdu, když stačilo mj. odhodit zbraň, pokleknout a dát ruce nad hlavu?
Nadřazenost maďarštiny a latiny nad angličtinou? Co to dokazuje, že Newton publikoval své odborné texty v latině? Nic než to, že latina (stejně jako kdysi řečtina a dnes angličtina) byla lingua franca a jen s ní mohl prorazit v odborném světě. V opačném gardu: prohlásil byste dnes angličtinu nadřazenou ostatním jazykům?
Shakespearově angličtině dnes nikdo nerozumí? Proč se tedy jeho hry v GB uvádějí před vyprodaným hledištěm? Není to podobné s veleslavínskou češtinou, která je pro nás hůře stravitelná, a tedy mnohé odradí, ale smysl je jasný?
Zaostávání Uher kvůli náboženství? Proč byly země Koruny české vyspělejší, když stejný náboženský útlak byl i u nás a naopak Uhry byly po rakousko-uherském vyrovnání z hlediska národa nesrovnatelně svobodnější?
Promiňte, ale Vaše argumentace na mě působí dost nevěrohodně a křečovitě, asi tak jako drbání se levou rukou za pravým uchem a tento styl diskuse považuji za ztrátu času.
Jsem rád, že se alespoň shodneme v tom, že nás Putinovo Rusko skrze ropu a plyn vydírá, bohužel za pomoci i naší páté kolony a její četné skupiny užitečných idiotů.
To gesto, co uvádíte, opravdu není univerzální vzdání se. MMCH, to, že jazyková bariéra bránila kapitulaci Maďarů (jednotlivců), uvádí i Čorněj, a je historik.
Maďarština je nadřazena tím, že je kvalitnějším komunikačním nástrojem (méně nepravidelností, snadnější výslovnost).
Nejde o latinu coby „lingua franca“, ale latinu coby součást rozvoje osobnosti, nástroje myšlení atd. Chaotická řeč bez použitelných gramatických a ortografických pravidel působí přesně opačně (asi by se dal najít nějaký citát, co tohle podporuje, v Chomskim).
Dominance angličtiny (čistě z politicko-mocenských důvodů) je jednoznačně retardačním faktorem pro současnou západní civilizaci (mimochodem, i v USA válcuje angličtinu španělština, která je jako komunikační prostředek vhodnější – pravidelnější gramatika i výslovnost – je to v podstatě umělý jazyk, vytvořený v 16. století z dialektů a jazyků zemí, osvobozených od islámských okupantů).
Mluvená alžbětínská angličtina může být pro uživatele common english stravitelnější, ale psaná je mu nesrozumitelná. Důvody jsem vysvětlil: Čtenář češtiny, i té veleslavínské, je s to rekonstruovat nad psaným textem její zvukovou podobu, čtenář angličtiny nikoli (při „celostním čtení“ tam prostě nevidí „obrázek, který zná“). Stejně tak měli paradoxně běžní angličtí mluvčí problémy s texty J. R. R. Tolkiena, zatímco našinec se jimi probere se slovníkem docela dobře. Má autentická zkušenost z raných 90. let – na své první cestě do GB jsem si koupil v bazaru Pána prstenu a více-méně bez větších problémů jsem ho se slovníkem četl, zatímco angličtí studenti (VŠ) na stejném kurzu na mě koukali jak na zjevení – pro ně byla tato kniha naprosto nesrozumitelná (asi to doznalo určitých změn vlivem pozdějšího zfilmování tohoto díla, i Hobita).
To pronásledování evangelíků v Uhrách, byť trvalo jen 50 let, nějaký význam asi mělo. Další negativní faktor byl větší vliv cechů, řemeslnická města byla totálně uzavřena přílivu vesnického obyvatelstva z okolí (a Habsburkové s tím nemohli tolik nadělat jako u nás), je docela možné, že si zaostalost Uher záměrně drželi jako pojistku proti případným dělnickým nepokojům. Svou roli mohla sehrát i větší náboženská lhostejnost obyvatel u nás. A našlo by se toho asi víc.
Prostě, v Uhrách nebyly podmínky pro to, k čemu došlo u nás, kdy příliv českého vesnického obyvatelstva do poněmčených měst je částečně zpětně počeštil a nakonec nastartoval národní obrození.
Nakonec ovšem Uhry částečně zprůmyslněny byly, viz historie rakousko-uherské bitevní lodi „Viribus Unitis“, jejíž některé části byly vyrobeny i v Uhrách (co se týče podrobností si dovolím odkázat na kapitolu o této lodi v knize F. Novotného „Mastodonti oceánů“),
Zaostalost Uher byla dána pronásledováním evangelíků, což bylo dáno příslušností Uher k římskokatolické habsburské monarchii. Tahounem technického i organizačního pokroku byly evangelické státy (taky jeden z důvodů, proč nám rozbití monarchie silně pomohlo), oslabilo to vliv římskokatolických lenochů a flákačů.
Ach jo, takže jazyková bariera, kterou Petr Čornej uvádí spíše jako kuriozitu, byla podle Vás, pane Pergille, jedním z hlavních důvodů velkých ztrát Maďarů v bitvě u Lechu, obtížně srozumitelná psaná Shakespearova angličtina je dle Vás hlavním problémem pro jinak vyprodané Shakespearovy hry v GB (leč i dle Vás stejná dobová angličtina je i pro dnešní diváky srozumitelná – takže návštěvníci divadel hru asi neposlouchají, ale při představení si ji čtou?) a potlačování evangelíků v Uhrách bylo hlavní příčinou zaostávání jejich země – no tak to by Němci museli zatratit svého kancléře katolíka Adenauera coby zásadní brzdy jejich tehdejšího hospodářského zázraku.
Klobouk dolů, pane Pergille, jste zábavnější než tulák Charlie. 🙂
V obou těch bitvách se podařilo dostat Maďary mezi linii železem okutých jezdců (na obdobně chráněných koních) a vodu. A dílem je zatlačit do té vody, dílem pobít. U Lechu se opravdu zajatci nebrali, český kníže získal nějaké vůdce Maďarů do zajetí, což se dá vysvětlit tím, že mezi jeho moravskými bojovníky byli nejspíš lidé komunikující v maďarštině.
Psaná angličtina je v podstatě obrázkové písmo, matoucí je jen to, že ty obrázky jsou tvořeny písmenky z alfabety. A rodilí mluvčí se to jako obrázky učí, případně se učí spelovat, což je v podstatě slovní popis toho obrázku. Měl jsem spolužáka, jehož maminka byla čechoameričanka a byl s ní párkrát u svých příbuzných (se stejně starými dětmi), takže tuhle informaci měl z první ruky (a já z druhé, od něj).
V různých internetových diskusích v 90. letech si navrátilci z anglofonních zemí s dětmi školního věku stěžovali, jak dlouho (i víc než rok) jejich dětem trvalo, než se naučili, že mezi psanou a mluvenou češtinou je relativně jednoduchý vztah, byli zkaženi angličtinou, kde takový vztah neexistuje. V raných devadesátkách byla na našem pracovišti coby učitelka angličtiny slečna, která byla „unesena“ rodiči do Kanady. Česky uměla mluvit naprosto perfektně, jen s nepatrným akcentem, ale nebyla s to si přečíst ani názvy obchodů, přestože příslušná slova měla v aktivní slovní zásobě mluvené češtiny.
Považuji za pravděpodobné, že uživatel common english porozumí mluvenému shakespearovu jazyku, ale vím od lidí tohoto druhu, že si to nepřečte, protože „nepozná obrázky“.
Vím také, že některé VŠ v USA (a snad i v jiných anglofonních zemí) pořádají pro první ročníky kurzy gramotnosti v oboru (aby byli s to číst výukové texty).
Vím také, že Tolkienovy knihy, až do boomu spojeného se zfilmováním těch stěžejních, byly záležitostí jen velmi úzké skupiny anglických mluvčích, kteří zvládli jejich jazyk. V první várce se jejich náklady v anglofonním světě pohybovaly v počtech srovnatelných s náklady českých překladů.
Z anglofonního světa známe „simplified readings“, tedy umělecké knihy, ať už současné nebo klasické, převyprávěné simplifikovanou angličtinou s redukovanou slovní zásobou i gramatikou. Pozor, to není pro cizince, jak jsem se původně domníval, to je pro rodilé anglické mluvčí, kteří by původní text nezvládli, protože nemají dostatečnou slovní zásobu psaného jazyka. Cizinec to nepotřebuje. A taky pokusy o něco takového u nás v 90. letech (i když asi šlo o určitou formu obcházení autorských práv) v podstatě zkrachovaly. V češtině (a dalších plnohodnotných jazycích) tohle prostě není potřeba.
Asi jediným srovnáním, které mě napadá, je čínština, kde také počet aktivně a pasívně ovládaných znaků do jisté míry předurčuje sociální status (protože ty znaky se učí prakticky stejně jako psaná angličtina).
Adenauer nemohl dost dobře evangelíky potlačovat.
Faktem ovšem je, že katolické části Německa, až do jeho sjednocení Bismarckem, byly daleko zaostalejší než protestantské.
A např. v Nizozemí se mohla průmyslová revoluce naplno rozvinout až po vyhnání katolických Španělů.
Nicméně jsem jasně uvedl, že to zaostávání Uher mělo krom dočasného pronásledování evangelíků více příčin (a uvedl alespoň některé možné další).
Snad ještě něco k té psané angličtině:
V ní jednotlivá písmena nemají zvukovou podobu, tu získají až v kontextu s písmeny okolo (proto ten „obrázek“). U jazyků, jako je čeština (a prakticky všechny kontinentální jazyky) budete-li postupně vyslovovat jednotlivá písmena, dobabráte se ke přibližnému (a jakž takž srozumitelnému) znění toho, co bylo zapsáno (v angličtině nikoli). Ekvivalentem je psaná čínština.
Před pár lety, dohledat by se to asi dalo, byl na http://www.osel.cz článek o tom, že foneticky psaný jazyk se zpracovává v jiných centrech mozku než znaky. A že při nevyužívání ta centra zakrní a ztratí (alespoň zčásti) svou funkčnost. Přičemž uživatelé foneticky psaných jazyků jsou ve výhodě před těmi Číňany (ale asi i těmi anglickými mluvčími) v tom, že nám centrum pro symboly nemůže zakrnět, jelikož jsme jimi přirozeně obklopeni, od panáčka a panenky na dveřích WC až třeba po dopravní značky.
To zakrnění při nevyužívání se objevuje i při jiných příležitostech (literatury je na to mnoho, zejména ve speciální pedagogice), takže na ně dost věřím.
Faktem je, že jednou z mnoha (tisíců až milionů) věcí, které EU během své existence promarnila, je to, že nezavedla jako komunikační jazyk esperanto (dá se naučit za pár měsíců, do roka lze fungovat na úrovni rodilého mluvčího v jiném jazyce). Z toho plynou ty příšernosti, kdy na zboží musejí být nápisy v X jazycích a aby se tam vešly, tak písmem menším než stěsnaný petit. Takže to naprostá většina kupujících nemá šanci přečíst.
Místo něčeho takového připustila chaotické skřeky, které se ani 90 % a něco rodilých mluvčí zcela nenaučí do konce svého života. Viz onu hyperbolu, že jediným člověkem na světě, který znal angličtinu, byl J.R.R.Tolkien. Ten ji však studoval intenzívně celý život, včetně studia jazyků a dialektů jejichž splynutím angličtina vznikla, a v podstatě nic jiného nedělal, protože i jeho literární dílo lze chápat jako „praktická cvičení“ k tomuto studiu. Což je asi něco, co si běžný občan nemůže dovolit.
Jeden problém navíc:
Anglické texty se nepřekládají, ale luští. Tímto termínem myslím fakt, že ke korektnímu překladu do jiných jazyků, vč. češtiny, potřebujete ještě další informace (mohou být v jiné části téhož textu, v jiném textu na toto téma, třeba jiný díl knihy, nebo třeba jen v hlavě autora).
X did it v angličtině stačí, ale čeština potřebuje znát gramatický rod toho X, případně (u jiných sloves) i životnost. S tím souvisí i absence mužských a ženských variant u řady podstatných jmen. Angličtina rod znát nepotřebuje, řada jiných jazyků, vč. češtiny, ano. Solidnější překladatelé si pořizují databáze postav, z nichž se to vyvěštit někdy dá, méně solidní hádají. U jiných jazyků tohle zapotřebí není.
Dalším problémem jsou četná homonyma, která se podepsala i na českém překladu Asimovovy ságy „Foundation“ (Nadace, správně Základna, ale v češtině se to vžilo tak, že i oficiální překlad byl jako Nadace, Slováci to vydali pod názvem Základňa).
Sága pojednává o planetě Foundation (a), na níž je základna foundation (b) nadace foundation (c) pro vytvoření Galaktické encyklopedie. A problém je, za a=b nebo a=c. „Rozsekla“ to až konzultace s autorem po roce 1989 (že je to myšleno jako základna). Čeští překladatelé neoficiálních překladů a sepisovatelé Asimovova literárního díla se netrefili. Angličtina to nerozlišuje, takže problém nemá.
Problém je i tvarové nerozlišování slovních druhů. To samé slovo může být podstatné jméno, přídavné jméno i sloveso a pozná se to jen podle jeho postavení ve větě. To se stalo osudným našemu „pomazánkovému máslu“ či „tuzemskému rumu“, které jsou do angličtiny nepřeložitelné. Problém nastává běžně i u překladů „akčních“ dialogů, kde jsou věty usekávány a nejsou celé.
Snad ještě jedna zajímavost: Léta jsem učil neslyšící. Dovoluji si tvrdit, že písemný projev „prelinguálně neslyšících“ (hluší buď od narození nebo ohluchlí před rozvojem mluvené řeči) se dost podobá doslovně přeložené angličtině. U těch neslyšících je to ovšem dáno zakrněním syntaktických center v mozku …
Berte to jako zajímavost, postřeh, ke kterému má málo lidí příležitost.
Když už, pane Urbane, jako strážce Evropských Hodnot a Jediný Spravedlivý, označujete Orbána za fašistu na základě pečlivě vytržených úryvků, co kdybyste také uvedl odkaz na celý Orbánův projev? To ale asi nejde, že, protože on Orbán mluvil trochu dost o něčem jiném.
Vážený čtenáři,
s díky za upozornění přidávám odkaz na oficiální stránky předsedy vlády Maďarské republiky.
https://miniszterelnok.hu/speech-by-prime-minister-viktor-orban-at-the-31st-balvanyos-summer-free-university-and-student-camp/
Jan Urban
– však ona se mu jednou ta karma sečte . . .
Kdo ovládá tajné služby, ovládá stát. Maďarsko je jedinou zemí bývalého východního bloku, kde udělala CIA chybu, a dostatečně neinfiltrovala maďarské tajné služby vydíratelnými lidmi. Výjimka potvrzuje pravidlo, a vypadá to, že nakonec se stane Maďarsko opravdu jedinou zemí v historii, které se podaří vymanit se z oprátky tzv. demokracie.
A vás vydírají ruské tajné služby čím pane Vondro?
zase bych schopnosti amerických tajných služeb nepřeceňoval, už jenom pro to jak dopadly v Afghánistánu.
Na rychlé prachy si místní rychle zvykaj že už za to nikdo nehne ani prstem. :)))
Ani v Evropě ne..
V Evropě navíc vládne ta nudná demokracie, co spočívá v tom, že když to vláda neskutečně voře, tak si občané příště zvolí, naprosto jinou, která jim zase něco naslibuje… Orbanova, Fialová, nebo Babišova. Žádnej palácovej puč, žádná jarní revoluce, žádnej proamerickej oficír, no prostě nuda v Brně..
Obecně řečeno, demokracie západního stylu prohrála. Už jí nikdo nevěří, každý bojuje sám za sebe. Díky Orbánovi maďaři zvládnou zdražování v pohodě. Byly to emisní povolenky a sdělení, že se EU odstřihne od ruského plynu, co zvědlo ceny, vála na Ukrajině s tím nemá co dělat. Je to jen výmluva pro blbce, kteří tomu věří. Pokud by to byla pravda, maďaři by nemohli mít dohodnuté příznivé ceny. Tak je občané ČR dojedou na hloupou lokajskou Fialovu vládu, která nic pro lidi nedělá, jen pro Ukrajinu se může přetrhnout. Ty vrtulníky darované Ukrajině chybí při hasení požáru, vláda má přímou zodpovědnost za škody po požáru, protože vojákům vzali vrtulníky, kterými mohl být požár brzy uhašen. Lokaj Fiala to svede na Putina a pražáci mu to sežerou. Určitě ten požár založlii Myškin a Čepiga, to brzy vyjde najevo. Urban se jako vždy plete. co také čekat, od kovaného komunisty…
Nějak jste pozapomněl na vrtulníky, kterými nám vypomohlo Švédsko a před tím Itálie. Tedy ta Itálie, které agent Bureš striktně odmítl pomoc při migrační krizi a potom při covidové krizi. Skvělý příklad orwellovského doublethinku.
Nešlo o pomoc s migranty, ale o jejich přijetí k nám, což jsou dvě naprosto rozdílné věci.
Myslíte Frontex, pro který Bureš nejprve horoval, abychom migranty nemuseli přijmout, aby poté, když došlo na lámání chleba, odmítl na něj uvolnit zvýšené finance?
Nějak jste taky pozapomněl na Burešovy velkohubé výkřiky Best in covid!, odmítání zdravotnické pomoci Itálii s tím, že si za to Italové mohou sami a následně pak naříkal, jak máme z EU málo vakcín, když před tím neobjednal jejich maximální nabízený počet.
Bohužel, Frontex, který měl původně hlídat hranice EU před ilegály, se změnil v organizaci na jejich dovoz. To se nutně muselo promítnout i do vztahu k němu.
Tak Frontex k nám podle Pergilla dováží ilegální migranty! Vy jste Pergille opravdu nevyčerpatelná studnice pitomostí. Je vidět, že jste studoval VUML, jak jste na jiném místě přiznal.
Frontex „zachraňuje“ imigranty z potápějících se lodí, a místo, aby je vracel šupem tam, odkud připluli, je dováží do zemí EU. To opravdu fakticky není nic jiného než „dovoz migrantů“.
Aha, tak podle vás Pergille je má Frontex topící se migranty nechat utopit a ne zachraňovat, i když ví, že na africkém břehu je s vysokou pravděpodobností nikdo nepřijme. I takové způsoby vám vštěpovali do hlavy ve VUMLu?
Záchrana životů migrantů a jejich dovoz je podle vás Pergille totéž? I to se psalo v učebnicích VUMLu?
Správně by měli být zavezeni tam, odkud pluli. Protože teď už se to jednoznačně zvrhlo na „vyvezeme je na nějakém starém vraku a on je Frontex zachrání a doveze tam, kam je chceme dostat“.
Druhou věcí je, že by nebylo od věci pro ně zřídit tábory na způsob Guantanáma a nepouštět je mezi lidi.
Skeptikovi pro informaci :“Agentura poskytuje příslušníky donucovacích orgánů z členských států a zemí přidružených k Schengenu společně s plavidly, letadly a vybavením k ostraze hranic oblastem vnějších hranic, které potřebují dodatečnou pomoc. Vedle ochrany hranic zahrnují operace agentury Frontex úkoly související s bezpečností námořní plavby, bezpečnostními kontrolami, pátrací a záchrannou činností a ochranou životního prostředí.“. Zdroj :www.frontex.europa.eu
V příspěvku z 2. 8. 2022 (10:40) tvrdíte, že k nám Frontex dováží uprchlíky. Nyní konečně přiznáváte, že jim zachraňuje životy. Na to řešení, o kterém píšete, přišel Frontex i bez vašich rad a kdyby to bylo možné, určitě by to tak provedl i bez porady s vámi. Ve věznicích Guantanáma jsou vězňové, ne uprchlíci. Pokud se zeptáte v Rádiu Moskva, možná vám ten rozdíl vysvětlí.
Pavle Liško, vy také rád píšete o koze, když se jedná o voze? To máte s Pergillem společné.
Skeptiku, je mi líto, v globále nezachraňuje.
Při těch aktivitách s plujícími vraky jsou ztráty na životech. Kdyby je nikdo nezachraňoval a pár lodí šlo ke dnu i s lidmi, tak by ty aktivity už dávno ustaly a ten počet mrtvých by dál nenarůstal.
Aha, tak že zachraňovat lidské životy je podle Pergilla špatné počínání. Možná jednou budete Pergille také potřebovat záchranu. Líbilo by se vám, kdyby se na vás všichni vykašlali? A není mi jasné, kde berete tu jistotu, že pokusy o přeplutí Středozemního moře ustanou, když se nějací lidé utopí. Za starého režimu se na našich západních hranicích střílelo a zemřela tam spousta lidí. Pokusy o překročení našich západních hranic se přesto opakovaly a opakovaly.
Skeptiku, za určitých okolností je oběť určitého malého počtu lidí k záchraně většího počtu lidí nezbytná, a tudíž i morální.
Budu ošklivý: bombardování Hirošimy a Nagasaki zachránilo život milionům Japonců, které by jinak režim hnal s bambusovými tyčemi proti tankům, jako na Okinavě a dalších tichomořských ostrovech (počítalo se s tím, že tyto boje budou trvat až do poloviny roku 1946).
A to nepočítám eliminaci masových sebevražd (na té Okinavě skoro všechny ženy zkusily spáchat sebevraždu, i s dětmi, a zachráněno jich bylo pár procent).
A nepočítám ani to, že kapitulace Japonska pod tíhou jaderného bombardování ukončila naprosto šílené poměry, které tam panovaly a umožnila vstup masívní potravinové a zdravotnické pomoci obyvatelstvu. Na toto téma vám vřele doporučuji japonský animák Hotaru no haka z roku 1988, neoficiálně překládaný jako „Hrob světlušek“, byť je do jisté míry poznamenaný japonskou propagandou. Faktem je, že pro tragické hrdiny tohoto filmu přišly ty atomovky pozdě.
A I Churchill trikem s úmrtními oznámeními zblbl německé zaměřovače. takže jejich V1 padaly na řidčeji obydlenou periferii Londýna. Bez ohledu na to, že v důsledku této akce zahynuli lidé, kteří by bez ní s vysokou pravděpodobností nezahynuli (ale bylo jich méně).
Tak vy Pergille chcete porovnávat počínání armád za druhé světové války a počínání Frontexu nyní a na základě takového porovnání chtít řešit problém s uprchlíky? Vy jste se už úplně zbláznil? Nebo váš charakter už klesl pod úroveň, kterou lze vyjádřit slušnými slovy?
Skeptiku, kdo to uvedl, že válka je jen pokračování politiky jinými prostředky?
Nehledě k tomu, že dovoz mladých mužů vojenského věku (a patrně i s nějakým výcvikem) do evropských zemí není nic jiného než příprava na válku. A zamezení tomu, jakýmikoli prostředky, včetně likvidace nepřátelských pátých kolon, je naprosto legitimní součást obrany proti této válce.
Na Krymu jste viděl jakési „zelené mužíčky“ a tady je (protože barvou expanzívního islámu je zelená) odmítáte vidět, byť na těch lodích přes Středozemní moře jsou daleko lépe rozpoznatelní než na tom Krymu.
Opět naprosto trefné, pane Urbane! Orbán nadělal maďarům v makovicích už úplný guláš. Na druhou stranu, mají k tomu dobré dispozice, což dokumentuje pěkná historka, kterou jsem nedávno četl:
Nedlouho před vstupem Spojených států do druhé světové války prý americký novinář zpovídal maďarského vyslance ve Washingtonu: „Maďarsko je království, že? Kdo je v současné době králem?“ „Krále nemáme, státu vládne regent admirál Horthy,“ odvětil vyslanec. „Aha, to tedy námořnictvo musí mít v Maďarsku velký vliv.“ „Nemáme moře, natož námořnictvo.“ „Vstoupili jste do války se Sovětským svazem,“ nedal se odbýt novinář. „Máte nějaké územní nároky vůči sovětskému Rusku? Nebo vůči jiným státům?“ „Vůči SSSR nikoli,“ konstatoval ambasador, avšak připustil nároky vůči Slovensku a Rumunsku. „A s těmi jste též ve válce?“ „Nikoli, jsou to naši spojenci.“
Je to dobrá historka, která historicky ukazuje že Maďarsko bylo tím nacionalistickým potížistou,
jak ho dneska titulujou,
už za Rakouska, když si vymohlo dualismus…:))
Já myslím, že je to typická ukázka blbce s blokem a tužkou, kterému nedocházejí historické souvislosti. Jakože přijetí Karla Habsburského na maďarský trůn zabránili vítězové první světové války (včetně amerického presidenta), že původní Uhry byly přímořský stát, a proto měly admirála (MMCH námořní důstojníky mělo i Československo, byť také nebylo přímořským státem), že existuje cosi jako Trianon, a orientace na Německo se Maďarsku jevila jako možnost jeho odčinění (a zase jsme u toho méněcenného hlupáka s blokem a tužkou, neznajícího politické aktivity svého vlastního státu před dvěma desetiletími).
Bohužel, ona není úplně přesná informace že „.. přijetí Karla Habsburského na maďarský trůn zabránili vítězové první světové války“..
Ve skutečnosti, si sice po válce Maďaři vyhlásili samostatné uherské království , jenomže o návrat Habsburka jako krále už sami nestáli.
Tudíž, vytvořili zajímavý politický mišmaš, admirál Horthy obdržel politický titul regenta a vládl zemi, asi tak podobně jako Mussolini v Itálii.
Ale to s tím Trianonem je to pravda, Maďaři tenkrát ztratili spoustu území, což je muselo nacionalisticky dost naštvat..
Ovšem, to je právě na tu debatu, jakého politika stát potřebuje v čele. A když si řekneme, že má v první řadě hájit zájmy státu, tak to nutně dojde až k tomu nacionalismu.. Ani v EU se nic za dobré chování zadarmo nedává.
Spíš se situace v meziválečném Maďarsku dá přirovnat se Španělskem za Franca. V Itálii král zůstal, akorát byl odstaven od moci. Zatímco ve Španělsku svrhli socialisté krále, vyhlásili republiku a po její porážce Franco sice „obnovil“ království, ale král mohl do Španělska přijít až po jeho smrti.
S tím Karlem je to jistě složitější, ale dá se říct, že významná část maďarské protihabsburské opozice jednala v souladu s vítězi války (minimálně proto, aby se nedočkali ještě dalších sankcí). Např. ty tři hory na znaku Slovenska jsou Tatra, Fatra a Matra a Slováci mohli dostat i tu Matru, která je nyní v Maďarsku (československé vojsko, co porazilo maďarskou republiku Rad, stálo jeden čas na jejích hřebenech). Protože ta Matra byla součástí „horní země“, o kterou se ucházelo Československo ústy Slováků, a kdyby Maďaři vítěze války nakrkli, mohli Slováci dostat celé Horní Uhry.
Maďarsko mohlo ztratit celou „Horní zemi“, tedy i s pohořím Matra (který symbolizuje jedna z hor na slovenském státním znaku). na jehož hřebeny došla časkoslovenská vojska při bojích s maďarskými bolševiky („Maďarská republika rad“). Bral bych to jako určitý zdroj rezervovanosti části maďarských politiků vůči Habsburkům.
„Už jenom proto, že nedokáží pochopit důležitost cizího zájmu a výhodnosti spolupráce. Zbývá jim jenom ufňukaná zatvrzelost nepochopeného génia, který se raději nikdy nebude podílet na hledání pozitivních řešení, ale vždy bude ostatním házet klacky pod nohy.“……
Krásná věta. Dokonale vystihuje malost našich současných politických elit, které tak zatvrzele odmítají pochopit, že obchodování s Ruskem nebo třeba Čínou je pro nás opravdu velmi výhodné a v některých případech se bez něj dokonce neobejdeme. Je to škoda, ale co jsme zvolili, to máme.
Cizí zájem a bojovníky za něj jsme tu měli za nacistického Německa, i za komunistů, které držela u moci spolupráce se SSSR (jehož zájmy prosazovali).
Je mi líto: Existují naše zájmy a všechny ostatní jsou druhotné, nebo ještě pozdější v pořadí. „Pozitivní řešení“, která nás poškozují, opravdu není přijatelné akceptovat. Tak to dělají všechny rozumně spravované státy a neexistuje jediný důvod, proč bychom to tak neměli dělat i my.