Jan Urban: Mluvme o Havlových chybách, i tak bude inspirací. Jako symbol hodnot, ne sloganů
V Česku raději mlčíme o antisemitismu Karla Havlíčka Borovského a Jana Nerudy, Masarykově a Benešově zbabělé nepomoci Polsku napadenému bolševickým Ruskem, nedospělých důvodech skutečné popularity komunistické fikce a desítkách dalších kontroverzí, vymykajících se naší potřebě zjednodušeného, černobílého vidění světa. Připomenutí desátého výročí úmrtí Václava Havla do tohoto vzorce více než zapadlo.
Česká společnost si zkrátka už dlouho neumí poradit s osobnostmi, které za svého života přesáhly její horizont. A tak je znehybní. Buď z nich vytesá modly, nebo je zamlčí. Dynamický pohled, přijímající a zvažující všechny složité, skvělé i omylné momenty jejich výjimečných osudů, jsme se pořád ještě nenaučili.
Havel a náprava historických mýtů
Svíčky, pochody, kulturní akce, vzpomínání těch, kteří ho měli rádi a vážili si ho, ale i politiků, kteří o Havlovi léta neutrousili slovíčko. Vzpomínali i profesionální přátelé, kteří jen díky němu udělali kariéru, připomněla se dokonce bachařka z doby jeho prvního věznění na počátku 80. let, jaký prý to byl sice upravený, ale manuálně nešikovný vězeň. Vystavoval se nábytek z jeho pracovny, nebo alespoň něco, co tu pracovnu mělo připomínat.
Havlovy chyby a omyly je zbytečné zamlčovat, už proto, že navzdory jim se stal pro české myšlení i státnost stále provokující inspirací.
Zároveň se neozval nikdo z patnácti miliónů jeho tehdejších spoluobčanů, kteří mlčeli, když Havla komunistický režim posílal do vězení, a neomluvil se ani jeden ze soudců, prokurátorů a policistů, kteří mu ztrpčovali život. Mělo by to smysl i po těch více než třiceti letech.
Havel se alespoň – na rozdíl od ostatních – pokusil o nápravu některých historických mýtů a česko-německá smlouva zůstane navždy jeho politickým pomníkem a odkazem. Ale vnutit československé a potom české politice skutečnou diskuzi o pravdivém uchopení minulosti nedokázal.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
V mikrokosmu českého normalizačního disentu vyrostl v morální autoritu s nebývalou schopností komunikace a konsensu, a očekávalo se, že se to stane jeho velkou předností i v reálné politice.
Jenže jakkoliv názorově pestrý disent byl, propojovala a tmelila ho hlavně potřeba spravedlnosti a obhajoby lidských práv – disidenti se proto za všech okolností potřebovali a chtěli dohodnout. V takovém prostředí Havel nemohl dorůst v politika nové doby, neboť od roku devadesát to, čemu se říkalo demokratická politika, bylo v podání většiny „zástupců lidu“ jen korupčním soubojem o podíl na privatizačním Eldorádu.
Konsensus, spravedlnost nebo lidská práva se přestaly hodit a Havlovy apely se proto na dlouhou dobu s českou politikou míjely.
Připomínat i chyby a omyly
Byl nesporným hlasem svědomí v době a ve společnosti, která se chovala, jako by svědomí nepotřebovala. Jeho vstup do polistopadové politiky byl ale od začátku omylem, především proto, že na jedné straně nechápal radikálnost otevřené šance, a na straně druhé se dlouho nedokázal podřídit institucionálnímu systému parlamentní demokracie a nepochopil důležitost institucí samotných.
Nepromyšlená byla i jeho personální politika, která vynesla do politických funkcí podivné a náhodné figurky, jakými byli ministr vnitra Richard Sacher, ale i Václav Klaus a Miloš Zeman.
Společnost, šokovaná snadností pádu diktatury, která formovala její bezprincipiální poslušnost a hodnoty, potřebovala nová pravidla, principy – a sen. Nový prezident jí byl schopen dát jen ten sen. Jeho významu v tomto ohledu už nikdo nedosáhne – v rozhodující chvíli se alespoň načas stal symbolem naděje, ve kterou uvěřil především svět.
Vedle jeho výjimečnosti je proto poctivé připomenout i jeho chyby a omyly, zvláště ty nejranější, které měly největší dopad. S jejich důsledky a protagonisty totiž žijeme dodnes.
Václav Havel okamžitě po zvolení prezidentem vědomě delegimitizoval obě hnací síly „revoluce“. Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu vyzývaly k radikálnější proměně systému komunistické moci – a právě proto se staly nepohodlnými. Havel dokonce zakázal svému týmu jakékoliv kontakty s vedením Občanského fóra, které považoval za „nositele špatných zpráv“.
Nepromyšlená byla i jeho personální politika, která vynesla do politických funkcí podivné a náhodné figurky, jakými byli ministr vnitra Richard Sacher, ale i Václav Klaus a Miloš Zeman.
Mezi jeho poradci se v prvních měsících objevili agenti StB, ale i hvězdopravci a neprověření lidé „s dobrými vibracemi“. Dodnes nikdo nevysvětlil utajené převedení stovek komunistických zpravodajců takzvané III. správy StB pod ministerstvo obrany, ke kterému došlo už 3. ledna 1990.
Takto jednoduše se vyhnuli prověrkám a na dvacet let dokázali ukrývat přes dvě stě pytlů údajně ztracené nebo skartované dokumentace.
Šance svobodně jednat a myslet
Havlova tehdejší neochota diskutovat a koordinovat politické kroky stála i za ničivou roztržkou s parlamentem a byla i jednou z hlavních příčin rozpadu česko-slovenské federace.
Havel disident a Havel politik se po listopadu 1989 potkali už jen jednou – když v listopadu 1997 ve svém slavném rudolfinském projevu otevřeně a veřejně pojmenoval zvrácenost a neúspěch „protunelovaných“ let ekonomických reforem vlád Václava Klause.
Jako politik se proti nim nikdy nedokázal postavit, neuměl vytvářet koalice a mobilizovat spojence, a tak, v klasicky disidentské osamělosti, alespoň řekl pravdu. Havel zkrátka v domácí politice neuspěl a jeho rudolfinský disent měl smutný politický důsledek: spojil proti sobě to nejzkorumpovanější, co v české polistopadové politice bylo, a stal se tak nechtěným spolutvůrcem opoziční smlouvy mezi „pravicovým“ Václavem Klausem a „levicovým“ Milošem Zemanem.
Později si svoje chyby začal uvědomovat a dokázal v jednáních před Ústavním soudem zabránit narušení ústavního pořádku mocenským kartelem opoziční smlouvy.
Havlovy chyby a omyly je zbytečné zamlčovat, už proto, že navzdory jim se stal pro české myšlení i státnost stále provokující inspirací. Jako jedinému z polistopadové české politiky se mu podařilo překročit hranice generací. Jednoduše proto, že se stal symbolem hodnot, nikoli sloganů či kampaní.
Václav Havel zůstal symbolem šance svobodně jednat a myslet – a přijmout se svobodou i její cenu. Už jenom za to si zaslouží úctu. Dokázal zformulovat větu, která by měla viset v každé školní třídě namísto portrétů zbytečných prezidentů: „Naše svědomí musí dohnat náš rozum, jinak jsme ztraceni.“
Dnes z politických stran zaznívá, že se „musíme vrátit k Havlovi“. Už příští měsíce nevyhnutelně obtížných politických rozhodnutí ukáží upřímnost nebo faleš tohoto úmyslu.
Autor tohoto textu vedl Občanské fórum do voleb 1990 a den po volbách odešel z politiky. Svůj odchod ale ohlásil už v prosinci 1989 stejně jako nesouhlas s přechodem Václava Havla na Pražský hrad. S prezidentem Havlem se znovu sblížili po roce 2000. Posledním činem Václava Havla v roli hlavy státu bylo v roce 2003 napsání tří dopisů vězněným běloruským intelektuálům. O jejich doručení osobně požádal autora tohoto textu.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Vaclav Havel udelal spoustu chyb, byl to jen clovek, ale presto to je nas nejlepsi porevolucni prezident, a to naprosto bezesporu. A v optice toho, co ted predvadi ten nechutnej a zamindrakovanej silenec v Kremlu, muzeme byt Havlovi sakra vdecni za to, ze ma velky podil na nasem vstupu do NATO, byt to samozrejme musel posvetit parlament, ale to nastesti nebyl problem, proti byli samozrejme zradci z KSC a Sladkovci, ale to nemohlo stacit. takze jeste jednou diky, pane prezidente a at tomu zakomplexovanemu muzikovi z toho, ze uz na nas nedosahne praskne cevka! To ale neznamena, ze si na nej prestaneme davat pozor, prave naopak – vypada to, ze mu bud totalne hrablo, nebo ma doma obrovske problemy, nebo oboji dohromady, tak chrasti zbranemi a odvadi pozornost od domacich obrich problemu..nic jineho totiz ten srab nedokaze!
Jenomže a o to přece jde, jak ostatně uvedeno v nadpise „..Jako symbol hodnot, ne sloganů“, ovšem tedy těch hodnot, které tato společnost nepřijala, takže proto zůstaly pouze slogany..
Jenže, pokud hovoříme o společnosti, tak se tím nemyslí, jen oněch „deset milionů hlupáků dole, společně s buranem Zemanem“, jak se mnozí pokoušejí dovozovat, ale celá společnost, včetně jejich elit, v politice, kultuře i justici (jak se dá často dočíst i zde na HP), dokonce i včetně představitelů církví (kteří se neváhali a dodnes neváhají hrdlit o pozemské statky),
Ostatně, jako zásadní příklad, jak je i v textu uvedeno „a neomluvil se ani jeden ze soudců, prokurátorů a policistů, kteří mu ztrpčovali život“ – tedy nikoliv jen jemu.
A ačkoliv nový nový režim převzal nemálo z nich i nadále do svých služeb, nějaké hlasitější slovo omluvy se neozvalo.
Jest to tragické, ani ani to prosté a formální „omlouváme se“ se od nich oběti komunismu nedočkaly.
Což ale bohužel ukazuje ono děsivé memento Havlova zmarněného odkazu. Nula, zero, nothing, ničevo, a jak se to říká v té novodobé bajce kde jednooký vedl slepé „Tak jsme došli. Nazdar bábí..“
Morálně určitě…
Ke „zbabělé nepomoci Polsku“ bych připomněl, že jsme stěží mohli pomáhat někomu, s kým jsme měli závažný pohraniční konflikt, notabene vyvolaný polským nerespektováním dohod.
Jak píše pan Urban:Havel dokázal před ústavním soudem zabránit narušení ústavního pořádku mocenským kartelem opoziční smlouvy mezi „pravicovým“ Václavem Klausem a „levicovým“ Milošem Zemanem.
Co mi to jenom připomíná? Že by ten dnešní pětikartel vládnoucích stran? Tam přece jsou „levicoví“ Piráti a „pravicová“ ODS, „eurohujeři“ z TOP 09 a „euroskeptici“ z ODS, „zastánci rodinných a křesťanských tradic“ z KDU a „genderově neukotvení vítači“ od Pirátů,“kroužkující STAN a „nekroužkující“ Piráti. Ale to se mi opravdu asi jenom zdá.Tady mocenský kartel rozhodně nehrozí. Vždyť ani Ústavnímu soudu to nevadilo! Dokonce jim snížil kvorum,aby spolu snáze pronikli do parlamentu. A že 1,1 milionu hlasů voličů (nejvíce v historii) skončilo v koši,náš milý Ústavní soud nechává bohorovně klidným.
Btw, že jsem se tak podíval co mělo znamenat ono „.. narušení ústavního pořádku mocenským kartelem opoziční smlouvy“,..tak dle podrobností tato formálně /co bylo veřejně napsáno/ vlastně jen uznávala politický stav běžný (tehdy) na Západě), že ve státě obvykle existují dvě velké politické strany, které se po volbách (obvykle po zřetelných vládních chybách) střídají ve vládě – přičemž ta prohravší přebírá vedoucí postavení v opozici v v parlamentu, včetně potřebných parlamentních funkcí, aby tu vládu mohla dostatečně kontrolovat,.
Těžko říct co napadlo Havla, aby toto popíral, protože právě po ukončení té oposmlouvy se znormalizoval stav, kdy vládní koalice (spletená navíc z řady rozdílných stran), přebírá vedení a dosazuje své lidi do vedení všeho, nejen vlády, parlamentu, úřadech a institucích, včetně bezpečnostní , ve státních i polostátních organizacích, bez jakékoliv kontroly. Když tedy navíc s počtem těch stran v koaliční vládě docházelo k růstu destabilizace a dalším častým proměnám na těch postech.. Možná jen drobný příklad té hrůzy za vlády Nečase, když za odměnu jmenoval, po rekonstrukci vlády ministryni obrany předsedkyni pidistrany Kačenku Peake, což bylo i na naší generalitu moc, takže si vynutila její rychle odvolání.
Možná si tehdy Havel představoval, že při vládních krizích to bude právě prezident kdo bude fungovat jako jakýsi geniální vyjednavač, jehož epochální návrhy všichni s jásotem přijmou. Leč to se nestalo, už Zeman, který jen zdědil dopady katastrofické vládní politiky za Nečase, zjistil že ten politický koaliční chlív už se vyčistit nedá, takže nařídil předčasné volby. Sice se toho, při podobném vládním systému (připomínám, koalice ČCSD+ ANO + KDU ČSL) příliš nezlepšilo, leč další legitimní prostředky než jsou předčasné volby, už demokracie pro řešení politických krizí ani nezná…S jakou si na xkrát opakovanou vládou osvíceného prezidenta si Havel asi spletl historickou epochu..
Tenkrát zvítězila Zemanova ČSSD a žádná z tehdejších stran s ní nechtěla jít do vládní koalice. A s komunisty nechtěli oni. Tak se dohodli s Klausovou ODS v tzv. Opoziční smlouvě,že bude vládnout menšinově a ODS jí do toho nebude házet vidle,Příšerné,že?
A ten milion hlasů sis vycucal odkud, honimíre? Ale shodou okolností máš pravdu. Hlasy, které skončily u bureše a okamůry, jako by skončily v koši.
1.070.000 hlasů (celkem 20%-nejvíce v historii voleb) pro ČSSD,KSČM,Přísahu,Trikoloru……. skutečně skončilo v koši. Hlasy lidí,kteří nebyli líní a šli k volbám,jsou odhozeny do koše jako odpad a nebere se na ně zřetel! Samopasovaní demokrati se z toho radují! A proč ne,že? Vždyť v koši skončily hlasy jejich názorových oponentů ! „Tak to má byt,protože tak je to spavne!“ Opravdu demokratické!!!
Zkus si nastudovat jak funguje přepočet hlasů na mandáty. Viz novela volebního zákona č. 189/2021 Sb., účinná od 1. července 2021.
Tedy žádné hlasy v koši neskončily a mandáty byly přiděleny. Jinými slovy jediný koš je tady bureš. Jestli ti to vadí tak si stěžuj u něj a nikolli u ústavního soudu, který se určitě nebude zdržovat tvými fanatasmagoriemi, tedy fakticky tím, že byl dodržen volební zákon.
byly nově upraveny uzavírací klauzule pro koalice, u dvoučlenných koalic byla uzavírací klauzule stanovena na 8 % z celkového počtu hlasů, pro tří a vícečlenné koalice byla uzavírací klauzule stanovena na 11 % z celkového počtu hlasů. Opětovně byla zákonem č. 189/2021 Sb. zavedena dvě skrutinia pro přidělování mandátů. V prvním skrutiniu jsou mandáty rozdělovány na úrovni volebních krajů pomocí Imperialiho kvóty. Ve druhém skrutiniu jsou na celorepublikové úrovni zbývající mandáty rozděleny volebním stranám pomocí Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Mandáty z druhého skrutinia jsou následně přiděleny do těch volebních krajů, ve kterých měla volební strana největší zbytek hlasů po dělení v prvním skrutiniu.
Starý volební zákon přišel ÚS nespravedlivý,tento nový,prý spravedlivý je.Výsledek: 20% hlasů v koši.Nejvíce v historii!Pokud Vám to nedochází,Česká pošta za to nemůže!
Opět fantasmagorie. Volby podle volebního zákona před novelou, by dopadly tak, že by více mandátů získala ODS. Nýmandi s výsledky pod 5 % by skončili naprosto stejně jako kdykoli v minulosti nebo kdekoli v okolních zemích, tedy jejich hlasy by NEskončili v koši ale u jiných stran.
to je velmi chaby pokus – Klaus se Zemanem chteli v podstate zmenit pomerny na vetsinovy system, aby si zabetonovali moc pro sebe a sve politicke subjekty, Havel to velmi dobre rozpoznal a spravne jim to stopnul..tentokrat pro volby 2021 se jednalo o zmenu od dHondtova prepoctu, ktery byl taky castecne vetsinovym prvkem v nasem systemu, ke spravedlivejsimu prepoctu a rozdeleni mandatu dle vysledku voleb, ktery neni uplne dokonaly, ale je lepsi nez ten predchozi. a ze propadlo cca 900k hlasu to je proste nahoda, je to dost ale je to legitimni, aspon se volici pro priste pouci jestli volit nekoho na hrane…je to vzdycky risk a je to jen jejich svobodna volba
Pane Urbane
1.Rád bych se zeptal na činnos spolku reformních komunistů Obroda,v souvislosti boje o prezidenta republiky mezi Dubčekem a Havlem.(jsem rád,že vyhrál Havel)Nechtěl tento spolek socialismus s lidskou tváři?
2.Proč jste utekl po vyhraných volbách z politiky,kde jste byl lídr OF.Nepomohl jste tím částečně tomu,co dnes kritizujete?
3.Válka o Slezsko začla v lednu 1919,válka Polsko -Sovětská začala v lednu 1919.Vy by jste v té době podporoval Polsko?Kdyby se Poláci slušně dohodli mohli požádat Masaryka o pomoc.Ten neměl bolševiky rád.(Poláci to samé po Mnichově 1938,jejich odvaha a naše technika by dala Hitlerovi stopku.)
4.Antisemitismus v době Nerudy nebyl až tak závažný,aby jsme se měli tím zabývat,ostatně větší antisemita byl největší Český král Karel IV.Až dnešní době se přehnaně reaguje na antisemitismus,rasismus,sexuální harašení,Dítě se nesmí plácnout po zadku,aby neutrpěla jeho osobnost,učitelé se bojí kýchnout,aby neměli malér.Lada byl rasista proto,že u něho byl cikán cikánem,herečky si po dvaceti letech vzpomenou,že byly obtěžovány.
5.Nezačíná u vás cenzůra?Psal jsem panu Urbancovi odpověď na jeho příspěvek,že Havel zapříčinil zrušení zbrojní výroby.Jestli se vám zdá,že je hrubý,připomeňte si příspěvky A.S.Pergilla ohledně věřících.Nedávno jsem četl,proč Zeman a Klaus se chovají k Rusku tak servilně,údajně proto,že Rusko na ně něco ví.