Něco je dramaticky špatně. Elitní útvar Policie České republiky buď kryje naprosto neschopné policisty, kteří neumějí ani používat internet, anebo – a tomu se snad nechce věřit – kryje otevřené zdržování šetření závažné trestné činnosti vlivných jedinců pražského magistrátu z dob primátorování Pavla Béma a kauzy Opencard. Nevěříte?

Co se dočtete:

• kdo a proč zapomněl na švýcarská konta Romana Janouška
• chce běžně policie po běžných občanech, aby za ně dělali policejní práci?
• platí u policie teze, že „věc nejlépe vyšetří sám vyšetřovaný“?
• jakou roli hrají v kauze Opencard státní zástupkyně Dagmar Máchová a policejní vyšetřovatel Gejza Rakaš

Pokud si do internetového vyhledavače zadáte slova „magistrát švýcarské účty“, za méně než sekundu „vyskočí“ přes třicet tisíc výsledků.

Není tak problém najít třeba ani odkaz, z něhož se čtenář dozví zajímavé detaily o tom, jak na Vrchní státní zastupitelství v Praze přišlo 18. září 2008 důležité psaní – Žádost o právní pomoc v oblasti trestní.

Zaslal ji švýcarský federální prokurátor Patrik Lamon z Bernu. Na protikorupční policii získala žádost číslo jednací OKFK-4551/ČJ-2008-22. Co dokument obsahoval? Zajímavé detaily o švýcarských kontech Romana Janouška.

Janoušek, maminka, Ďurica a Toman

„V žádosti bylo uvedeno, že v polovině září byly ve Švýcarsku zahájeny úkony v souvislosti s praním špinavých peněz a byl zmrazen účet společnosti Botanic Financial Corporation s 12,2 milionu dolarů, 50 tisíci eur a 30 tisíci švýcarských franků,“ citoval z dopisu server Česká pozice.

„Účet byl veden u banky Lombard Odier Darier Hentsch & Cie. Dále byla nalezena obálka s nápisem „Peťa“ a informace o jisté směnárně v Česku, jejíž jméno, lokaci ani žádné další podrobnosti neznáme. Dodejme, že švýcarská prokuratura upozornila, že přes Janouškovy účty celkem protekla částka ve výši asi dvou miliard korun. K účtu měli podpisové právo Roman Janoušek, jeho matka Jaroslava, Peter Ďurica a Jiří Toman. Ďurica vedl na pražském magistrátu odbor obchodních aktivit a dohlížel na veškerý prodej nemovitého majetku v Praze, Toman pracoval jako šéf magistrátního odboru městského investora.“ Konec zajímavého citátu.

Práce protikorupčního útvaru skončila ve chvíli, kdy jeho tehdejší ředitel Tomáš Martinec v lednu 2009 oznámil švýcarské straně krátkým dopisem, že Roman Janoušek nečelí v České republice žádnému trestnímu stíhání.

A co současná protikorupční policie, přesněji Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality? Přinejmenším na Službě kriminální policie a vyšetřování, Odboru korupce, 2. oddělení, pplk. JUDr. Mgr. Gejza Rakaš, tohle zjevně neví.

Sám sobě vyšetřovatelem

A to přesto, že podplukovník Rakaš kauzu Opencard pět let osobně vyšetřoval a musí ji znát jako svoje vlastní boty.

Vždyť právě v těchto dnech státní zástupkyně Dagmar Máchová na základě i jeho práce posílá před soud bývalého primátora Bohuslava Svobodu i s celou radou hlavního města Prahy v dalším pokračování seriálu „kauza Opencard“.

Z čeho plynou důkazy o jeho nevědomosti? Podplukovník Rakaš dostal letos v červenci od Městského státního zastupitelství v Praze k prošetření doplněné trestní oznámení bývalé pražské zastupitelky Jany Ryšlinkové a Pražského fora.

Zajímavé je, že toto podání bylo původně adresováno Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci a kritizovalo, že pražští kolegové vědomě opomenuli důležité části původního podání. Ke stejnému závěru, mimochodem, došla i parlamentní vyšetřovací komise, o které ještě bude řeč.

Jenže podle vzoru „věc nejlépe vyšetří sám vyšetřovaný“ vše skončilo na stole stejného podplukovníka Rakaše, na jehož opomenutí podání upozorňovalo.

Podplukovník Rakaš reagoval. Napsal 5. srpna Janě Ryšlinkové dopis s několika otázkami s žádostí o odpověď do 15. srpna. S tím, že „pokud tyto nedostatky do stanoveného termínu neodstraníte, k Vašemu podání se ve smyslu ust.§ 54, odst. 4 tr. řádu nadále nebude přihlížet“.

Dalším zajímavým detailem je, že podací razítko pošty je až z 10. srpna, k Janě Ryšlinkové se doporučený dopis dostala až třináctého. Je tedy pravděpodobné, že se kvůli „prošvihnutému“ termínu nic vyšetřovat nebude.

Občan správným policistou

Rozbor si zaslouží i obsah policejního dopisu (zde malá autorova poznámka pro pohodlí čtenáře: chybějící předložka i úřední jazyk jsou ponechány bez opravy. PVK nejsou Pražské vodovody a kanalizace, ale „Parlamentní vyšetřovací komise k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard.“), kde policejní vyšetřovatel vyžaduje informace, které by sám měl dávno mít. Či si je mohl snadno připomenout a dohledat.

„Uvádíte skutečnosti, týkající se 2 kont ve švýcarských bankách, k nimž měli mít přístup pracovníci MHPM nichž byly uloženy stamilionové částky, kdy tato informace měla zaznít na PVK,“ píše podplukovník Rakaš.

„Policejní orgán se seznámil se závěrečnou zprávou vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověřování způsobu vyšetřování kauzy Opencard, kde však tato skutečnosti není uvedena. Policejní orgán ÚOFK rovněž v rámci jemu známých veřejných zdrojů, jejich předmětem je projekt Opencard, nezjistil, že by taková informace zde byla uvedena,“ pokračuje text dopisu.

Podplukovník Rakaš ovšem před vyšetřovací komisí Sněmovny sám vypovídal a pokud by se podíval na webové stránky Parlamentu České republiky pořádně, našel by tam i výsledky práce vyšetřovací komise, kde jsou švýcarská konta zmíněna.

Pod usnesením č.18 z 26. června 2014 je i dopis této komise Nejvyššímu státnímu zástupci, kde poslanci píší, že státní zástupkyně Dagmar Máchová odmítla k otázce švýcarských kont vypovídat s tím, „že pro tuto věc nebyla zbavena mlčenlivosti“. Což byl i jeden z důvodů, proč sněmovní komise v prosinci 2014 podala na státní zástupkyni trestní oznámení.

Policejní dopis Janě Ryšlinkové pokračuje i dalšími perlami. Mimo jiné výzvou k doplnění detailů o švýcarských kontech. „(…) a to zejména, kdo tuto informaci konkrétně uvedl, o jaké účty se jedná, ve kterých bankách jsou vedeny, které konkrétní osoby k těmto účtům mají přístup a jaký mají mít vztah k prověřovanému případu v rámci projektu Pražského centra kartových služeb (Opencard).“

A na konci dvoustránkového dopisu policejní orgán ještě žádá o „přiložení písemných podkladů k těmto účtům“. Jako by soukromá osoba mohla mít přístup k cizím bankovním účtům v zahraničí…

Podstatné je tedy hlavně sdělení, že „v případě, že tyto nedostatky do stanoveného termínu neodstraníte, k Vašemu podání se ve smyslu § 59 odst 4 tr. řádu nadále nebude přihlížet“.

Vzpomínka na Libora Grygárka

Závěr ať si ctěný čtenář udělá sám. V úterý prvního září začal proces s Bohuslavem Svobodou a spol. předkládaný soudu státní zástupkyní Dagmar Máchovou, na niž je v prakticky identické věci podáno parlamentní komisí trestní oznámení. Ostatně, jak to, že proto není vyloučena z obžaloby v této věci?

A poznámka na okraj. Jak podplukovník Rakaš, tak státní zástupkyně Máchová jsou služebně vzato veterány svých rezortů.

Své postupy i služební návyky tříbili během dvacetiletí, kdy českou veřejnou žalobu prakticky řídil Libor Grygárek napojený mimo jiné na „obchodníka s politickým vlivem“ Romana Janouška.

Nedávný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil mluvil v souvislosti s Grygárkem o úmyslném zametání citlivých kauz pod koberec.

Takové zametání zahrnuje i obviňování nevinných, když už něco prasklo, a ohleduplné vyvedení vlivných.

Nemluvil-li Pospíšil pravdu, ať je pohnán před soud za šíření poplašné zprávy. Mluvil-li pravdu, jak pravděpodobné je, že veteráni Grygárkovy éry v podobné praxi třeba pokračují?