
Jan Urban: Vznik nové vlády provází propagandistické šidítko a otrocká mentalita
KOMENTÁŘ. Česká politika je věrným odrazem společenství jazyka bez zodpovědnosti za vlastní život i dějiny. S elitou, pro kterou jsou moc a hesla důležitější než služba a skutečnost. Politická hloupost, předstírání a zbabělost tuto elitu-jen-podle-jména ovládly v okamžiku vzniku Československa v roce 1918, kdy se ve svých očích proměnila v „panský národ“.
Politická hloupost, předstírání a zbabělost se staly podstatou převládající politické nekulturnosti, trvající dodnes. V roce 1992 se pak zcela přirozeně přenesla i na jeho osamostatňující se následnické státy.
Vychází z otrocké mentality, které ani polistopadová svoboda a samostatnost nepomohly narovnat páteř a pochopit smysl národního společenství. To je totiž definováno směřováním „býti pro něco“, v kontrastu s primitivnějšími kolektivistickými identitami „býti proti někomu“.
Politika, vycházející z otrocké mentality, v sobě nevyhnutelně mísí demagogii, krátkozrakost, gesta a žvanivost. Stejně tak ovšem vyhýbání se zodpovědnosti, pravdě, a zcela logicky, cti a hrdosti.
Vzniká tak jen guláš ze zbytků, poživatelný jen chvíli a se spoustou pepře, servírovaný ovšem „umělecky“ ve vydlabaném bochníčku kulatého chleba a rádoby uměleckými příbory.
Odkud povane vítr
Odcházející vláda „slušnosti“, stejně jako žádná předchozí, nepřinesla program dnes už životně důležitých reforem. V některých oblastech jistě odvedla dobrou práci, ale mlčením o korupci a krytím korupčních vazeb především ODS ztratila důvěru voličů.
A to nemohla napravit žádná předvolební kampaň. Otrocká mentalita neumí přiznat chyby či vinu a tak je zbytečné čekat na obrození ODS či její přerod v moderní dělnou politickou stranu bez kmotrovských spolků a neproniknutelných regionálních mafií.
Nastupující garnitura slepené koalice ANO, SPD a Motoristů je na tom ještě hůř. Nemá žádnou vizi a její program je jen propagandistickým šidítkem na jedno použití. Jakoby se vše mělo podřídit sentimentu „nedívejte se na nás a nic od nás nechtějte, my si vždycky počkáme, odkud povane vítr“.
Související články

Jan Urban: Pomocná škola Václava Klause a proč z Čecháčka Čecha neuděláš
A než se tak stane, budou padat silná slova o čemkoliv. Ukažme si to na příkladu Jana Zahradila, dalšího z frekventantů pomocné školy VK.
Léta se vydává za konzervativního politika. Dlouhá léta dokonce funkcionařil v Evropském parlamentu ve vedení poněkud impotentní Aliance evropských konzervativců a reformistů. V posledních týdnech dal řadu rozhovorů s jediným tématem – je potřeba zapomenout na obhajobu lidských práv, kterou, jak si asi nevšiml, už mnoho let české politické strany ani nezmiňují.
On sám takovou politiku považuje za „poučování“ a to prý ve změněném světě velmocí nefunguje. Funkcionář nikdy nemůže porozumět rozdílu mezi respektu hodným charakterem, z něhož vyrůstá všem pochopitelná identita a bezprincipiálním přitakávání mocným.
Jistý francouzský šlechtic Alexis de Tocqueville je celosvětově považován za jeden z nejvlivnějších zdrojů moderního evropského konzervatismu. Ve svém stěžejním díle „Demokracie v Americe“ (1835) napsal:
„Díky konceptu lidských práv byli lidé schopni definovat bezpráví a tyranii. Díky tomu může být každý občan nezávislý, aniž by byl svévolným, a může se podřizovat, aniž by se ponižoval. Když se člověk podřídí nátlaku, plazí se a ponižuje, ale když se podřídí zákonu, který sám udělil svému bližnímu, v jistém smyslu stojí nad těmi, kdo mu vládnou“.
Nebo:
„Neexistují velcí lidé bez ctností, neexistují velké národy – a dokonce neexistuje ani společnost – bez respektu k lidským právům. Jakou hodnotu má totiž společenství myslících a inteligentních jedinců, kteří jsou sjednoceni pouze silou?“
Ale to je asi pro novou českou „politickou elitu“ příliš složité. Bezhodnotové přitakávání síle nikdy nezíská respekt a spojenectví. A tím spíše ne dnes.
Nesmyslné marketingové dostihy
Překotně měnící se svět se v posledních třiceti letech stal rukojmím dopadů informační revoluce. Demokracie, která měla být obecným receptem na otevření společenství a jejich diskusí po průmyslové revoluci devatenáctého století, zdánlivě selhává pod tlakem internetu a algoritmů sociálních sítí.
Přetlak a devalvace kvality informací, změna jazyka a vědomé ničení vlivu standardních médií proměnily klasickou představu o demokracii stabilních pravidel a neměnných (konzervativních) hodnot v nesmyslné marketingové dostihy nekonečných volebních kampaní se stále hloupějším a agresivnějším narativem stále nestoudnějších „politiků nové doby“.
Zájem celku, země, demokracie či spojující hodnoty jsou zapomenuty.
Původní politická demokracie devatenáctého století reagovala na potřebu organizace a reprezentace zcela nové společenské situace. Průmyslové dělnictvo, městské obyvatelstvo a odliv populace z venkova, totální proměna ekonomiky, nová role bank, státní vzdělávací soustavy, povinná vojenská služba a radikální idea národního státu – to všechno mělo najít řešení ve „vládě lidu“.
Přes všechny nedostatky a tragédie dvou světových válek, holocaustu a války studené, bylo nesporným kladem klasické demokracie prosazení kolektivního posuzování problémů a rozhodování o jejich řešení.
Současná oligarchizace národních ekonomik vede k přímému ovlivňování politiky a vytváření zcela nových symbióz vlivu a politické moci. Skupování a glajchšaltizace médií a politiků ponechává z původní reprezentativní demokracie jen formální slupku. Stále více se prosazuje fašismu stále podobnější vůdcovské ovládnutí státu a jeho hospodářství.
Definice fašismu
Pokud by se laskavému čtenáři zdál podobný odhad přehnaný, dovolím si odkázat na Blackwellovu encyklopedii politického myšlení a část z její definice fašismu (CDK/Proglas/Jota, Brno 1995, s. 115):
„Divoký kapitalismus musí být nahrazen klasickými nástroji národní solidarity – řízenou ekonomikou a korporativní organizací završenou silným státem, rozhodovacím aparátem, který představuje vítězství politiky nad ekonomikou. Fašistický stát, tvůrce všeho společenského a politického života a všech duchovních hodnot, bude samozřejmě vládnout ekonomice a společenským vztahům.“
Podobně zní i v současnosti nejpřijímanější definice fašismu od britského historika Rogera Griffina. Podle ní je fašismus zásadně ideologií vlastní vyvolenosti a „nového začátku“ kolektivní identity „národa“.
V okamžiku krize vybírá a pověřuje vůdce, aby z ní národ vyvedl a s odvoláním na slavnou a mytizovanou minulost vytvořil zcela novou národní identitu.
O čem jiném je trumpovská MAGA, „ruský svět“, režim Nicolase Madura ve Venezuele, a desítky jim podobných, jen méně známých režimů v Africe, Asii a Střední Americe?
A ještě jedna podobnost dneška s koncem třicátých let minulého století. Nejnovější Trump-Putinův „mírový plán“ k ukončení války na Ukrajině je až příliš podobný fašistickému paktu Molotov-Ribbentrop ze srpna 1939.
Rok předtím Evropa ještě věřila, že souhlasem s obsazením Rakouska a rozbitím Československa možná navždy usmíří Hitlerovu agresivitu. Jen týden po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop pak začala druhá světová válka.
Demokracie je vládou nezcizitelných lidských práv a pravidel. Nikdy nesmí zapomenout, že jakákoliv diktatura je automobilem bez brzd, který sám od sebe nikdy nezastaví. Evropa se musí pro svoji vlastní bezpečnost včas postavit jakémukoliv fašismu – tedy i tomu, který dnes přichází z Bílého domu ve Washingtonu.
Tento text vznikl v rámci projektu EthProMedE.
Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.

Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též

Jan Urban: Trumpismus-putinismus není ideologií, ale psychiatrickou diagnózou

Odškodnění za StBáckou šikanu: o 100 tisíc se zatím mnoho lidí nehlásí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)

33 komentářů
Tedy – jak rád bych souhlasil s morálními pravidly, které pan Urban, s odkazem na klasiky, přiřknul demokracii.
Jenomže, ono to chce se zeptat. proč se stal nyní stále citovaný Mnichov, proč nás tehdy politici Francie a Velká Británie, nechali fašistickému Německu. Právě proto , že měli před očima oběti z té předešlé první světové, Velké války. 16 až 18 milionů mrtvých, včetně civilistů . /ať to nemusím někde dohledávat podle států). Čili to byl ten důvod, proč toto nechtěli opakovat, a nepomohli, ani nám, ani vlastně potom Polákům. Jistě, ta následující druhá světová, byla ještě hroznější, jenomže budoucnost (možná naštěstí) nikdo nezná.
Ostatně – když se podíváme na ono 19. století, na jehož počátku ve Francii generál Napoleon přetvořil ideály Velké francouzské revoluce „volnost, rovnost, bratrství“ /i to stálo fyzickou likvidaci předešlých elit a hekatomby mrtvých), tím že se vyhlásil císařem a jak se pro sebe „osvobozovat Evropu“. a další války následovaly.. Mimochodem, zrovna v těch USA, vypukla v půlce toho 19,století občanská válka, a jak dodnes historici připomínají „nejbrutálnější válka jakou kdy vedly.
I ve 20 století se děly další válečné konflikty, i v té druhé polovině po porážce fašismu. Kde třeba Američané ztratili ve Vietnamu přes 50 000 vojáků.
Takže – a že je mi nyní Ukrajiny líto, a přál bych si aby si udržela celé své území a naprostou nezávislost. Tak mám takový smutný dojem, že jí západní spojenci tu maximální pomoc – tím že by tam poslali své vojáky na obranu, neposkytnou.. Ostatně, už jsem to tu napsal minule, postava geroje Ramba, v jedné ruce kulomet a ve druhém zubatý nůž, určitě nepatří k uznávaným ideálům dnešní západní omladiny…
Vidíte to dost zjednodušeně . V době Mnichova už všichni věděli, že válka bude a hrálo se jen o čas, právě protože vítězové usnuli na vavřínech a propadli nemístnému optimismu. Totéž se stalo po té druhé a teď sklízíme trpké plody demilitarizaci Evropy. Co se týče Napoleona, přesně obráceně Za něj skončil Jakobínský teror a popravy ustaly. Nejhorší bylo Marat a Robspier. Dá se říci, že nastolil pořádek a sjednotil Francii.
Vznik nové vlády provází snaha Hradu, aby nová vláda nevznikla. To je celé, nic jiného v tom není.
Jo, co kdyby se ukázalo, že prezident Pavel v dětství trhal mouchám křidélka. Není to na abdikaci?
Snaha hradu aby se z nové vlády nestala totální žumpa … jsi chtěla říct.
Vzpomínání na „staré dobré časy“ je často módní. Ovšem s realitou se zhusta míjí. Žádné staré dobré časy nebyly, vždy byly boje o koryta, podlézání, korupce, střety zájmů, oddělenost politiky od potřeb lidí, prostě všechno to, co je v články na dnešní politice kritizováno. Spíše bych věřil tomu, že bylo hůře. A podstatné je jedno: Politika je vždy taková, jací jsme my všichni v daném státě, politika je pouze zrcadlo, ve kterém vidíme sami sebe. A právě proto na ni tolik nadáváme. Máme totiž o sobě mnohem lepší mínění, než jací jsme ve skutečnosti.
Nevím, já jsem naopak přesvědčen, že Češi jsou k sobě až příliš kritičtí. V kontextu historických faktů to sebebičování často vůbec nechápu. Vždyť třeba Němci nesou vinu za dvě světové války, Japonci jen v Nankinu během několika dnů vyvraždili 300 000 civilních obyvatel, Britové mají na svědomí miliony životů v koloniích, totéž Belgičané dokázali jen v Kongu, Američané škoda mluvit a tak dále… Prostě dívejme se na svou historii kriticky, ale buďme k sobě spravedliví.
Nějak jste opomněl SSSR kde Sověti zabili víc Rusů než Němci a zejména Číňany za Kulturní revoluce ,komunistu Pol Pota ani nezmiňuji.
Nikoliv, neopomněl, jen jsem spoléhal, že mě doplní nějaký třídně uvědomělý Jirka…
Jinými slovy kdyby nebyl skalický třídně uvědomělý nemusely by mu být připomínána fakta.
…to ale popisujete vnitřní války – tedy spíše občanské, než imperiální, – které tedy u té Belgie, VB, Japonska, USA, Francie, a pod., byly v plné míře…
No! vnitřní válka“ je nějaký nový pojem pro bolševický teror?
… vnitřní válka byla třeba v předminulém století v USA válka Severu proti Jihu, předtím také tam války proti původním obyvatelům… V současné době je vnitřní válka v Súdánu, v Jemenu, v Libyii (byť tam se zdá trochu uklidněná); nedávno byla válka ještě v Syrii, která tedy mnohde tam ještě pokračuje; vnitřní válka byla relativně nedávno i v takových „demokracií“ jako VB tam v případě Severního Irska, nebo „Baskicko“ versus Španělsko… A vy v těchto uvedených příkladech vidíte bolševiky ? No to jasnější byla rudá hvězda na lokomotivě, kterou jste vždy vezl v čele sergeje-lokomotivy jako fíra…
Na to jsou dobře známé pojmy. Netřeba vymýšlet nové. Občanská válka, ozbrojené povstání, nepokoje atd. Na Sergeji jsem nikdy nejel, už jsem psal, že motorovou trakci jsem neměl.
… motáte války vnitřní-občanské a války exteritoriální… To je pro porozumění (dokážete-li to pojmout a rozlišit) třeba : boj VB proti IRA v Severním Irsku, nebo boj Španělska proti Batasuně v Baskicku, nebo boj Jugoslávie proti UCK, aj… Kdežto války exteritoriální byly a jsou : USA proti Jugoslávii, Afghanistánu, Iráku, Libyii, Iránu, Venezuele, Panamě, aj. přičemž u té Jugoslávie lze uvést i náš nepřímý podíl na bombardování a pak přímý u Afghanistánu, Iráku , kde také bombově úřadovala s radostí i Ukrajina – to je dobré uvést a připomenout..A v tom Iráku 2003 i Polsko, které tehdy bylo v první řadě proti nepříteli v Mezopotámii… Pochopíte-li rozdíl válek, tak budu rád…
Kličkujete jako zajíc.
Motáš se ty milovníku ocelových ptáků. Žádná válka ale srbská genocida na kosovských albáncích a snaha západu této genocidě zabránit, respektive snaha o pacifikaci genocidního režimu a teroristických banditů jak jsme to viděli v Iránu, Libyi, Iráku … a bohužel ne v Sýrii a stále ne ve Venezuele, kde vládnoucí komouši stejně jako asadovic famíle v Sýrii způsobili hladomor, genocidu statisíců a útěk milionů v prvním případě do Evropy v tom druhém do USA.
P.S. Nějak jste opomenul, že 1. sv. zavinili Srbové ve službách Ruska a tu druhou Německo ruku v ruce se SSSR.
… Gavrilo Princip byl ze Sarajeva, které ani tehdy nebylo „Srbsko“… A Rusko v té I.sv.válce nebylo spojencem Německa a Rakouska-Uherska, aby pak stejně z té války vystoupilo, protože už i tato válka byla válkou imperialistickou…
Princip pracoval ve “ službách“ srbské tajné služby a ta zase podle pokynů Ruska. Typické je, že Rusko se na válku připravovalo s předstihem a mobilizovalo daleko dřív než Německo a Rakousko a hned na začátku se na Srbsko vykašlali a začali obsazovat území na severu a celkem v klidu nechali Srbsko padnout. Jediní kdo Srbsku aktivně pomáhali byla Francie. Takže ANO, Rusko rozpoutalo válku prostřednictvím Srbska a pak válku prohráli a kapitulovali.
…pokud pominu celkovou zmatečnost té „odpovědi“, tak ta poslední věta je úplně mimo.. Rusko I.sv. neprohrálo, protože z ní ještě za jejího průběhu vystoupilo; ale, pokud by v ní tehdy zůstalo, tak by bylo součástí vítězné koalice proti poraženému Německu, resp. poraženému R-U … Oběma těmto mocnostem bylo pak odebráno území a Rusko zůstalo v těch hranicích, které si dohodlo při svém výstupu z bojů I.sv.války… Tehdy mj. opětně tak vzniklo po cca 125 letech opět Polsko…
Opět ta Vaše podivná , nesmyslná terminologie. Rusko válku prohrálo a nazývejte to jak chcete, nic se na tom nezmění.
….tak poražené strany v I. sv. válce – Německo a Rakousko-Uhersko, přišly o území a platily reparace.. To o Rusku se říct nedá, protože to bylo – až do vystoupení z války, součástí pozdějších mocností…
Rusko mělo největší územní ztráty ze všech a přišlo o většinu svých kolonií v Evropě. Navíc propuštěním zajatců výrazně pomohli Německu a Rakousku. Zaplatili občanskou válkou. Škoda, že se všichni navzájem nepostříleli.
pro Jiří 8/11 : no jaké kolonie mělo Rusko ? Rusko se vzdalo území – přečtěte si historika Jana Adamce, který kdysi měl v LN seriál o I.sv.válce a jejích následcích po konci I.sv.války.. Pak tu takové koniny nebudet psát (i když osobně nejsem o tom ani tak přesvědčen).. To by bylo jako u nás hypoteticky Slezsko, Valašsko, Podluží, Kopanice , že ? a jiné..
No, namátkou, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko. My taky po 48. Máte snad výhrady?
Je dlouho známo, že názor pana Urbana na český národ je velmi kritický. Osobně se domnívám, že projevuje příliš málo pochopení pro vliv dějinného vývoje na formování národního charakteru. Více než tisíc let se totiž snažíme přežít v české kotlině, což v sousedství zejména Němců byl a je úžasný výkon. Mnohé jeho kritické výhrady samozřejmě platí, ale nelze je vnímat tak kategoricky. Výčet mnohem závažnějších až krvavých vin a prohřešků jiných národů by byl mnohem strašně dlouhý. Však si uvědomte hrůzy, kterých se v průběhu dějin (i těch nepříliš vzdálených) dopustili Němci, Angličané, Američané, Japonci, Belgičané… A to připomínám jen tak namátkově…
Proč už nefunguje strašení Babišem? Protože ukázal, že se nenechává ovlivnit koaličními partnery,když za Vrbětice vyhostil 18 ruských diplomatů přes odpor koaličního Hamáčka (i prezidenta). Babiš chce setrvat v EU a v NATO, měl vyšší reálné mzdy a důchody a nižší inflaci a dluhy.
Babiše a jeho dobu jste vůbec nepochopil. a tu současnou už naprosto ne.
Z textu vzniká dojem, že je český národ podřadnější než ostatní evropské národy. Nesouhlasím s tím: všude mají něco, všude se objevují skandály, na které se za pár dní zapomene, a já nemám pocit, že bychom se měli před zbytkem EU stydět. Jenom své vlastní nedostatky vidíme zblízka větší, než nedostatky ve vzdálenějších zemích.
Ano, Češi se opravdu mají za co stydět . Byli jediní v Evropě kteří si ve 46. zvolili dobrovolně komunistickou diktaturu. To nikdo jiný neudělal. Takže ano, Češi jsou bolševický pronárod a z toho se nevylžou. Je to přímo dědičný hřích a věčné prokletí. V současnosti to potvrzují.
… ale i vy jste to podporoval, když jste na piedestalu lokomotiv vozil rudou hvězdu… Tedy podpora byla tehdy i od vás, protože ta lokomotiva jezdila vždy první…
„Divoký kapitalismus musí být nahrazen klasickými nástroji národní solidarity – řízenou ekonomikou a korporativní organizací završenou silným státem, rozhodovacím aparátem, který představuje vítězství politiky nad ekonomikou. Fašistický stát, tvůrce všeho společenského a politického života a všech duchovních hodnot, bude samozřejmě vládnout ekonomice a společenským vztahům.“
Stačí slova „fašistický stát“ nahradit výrazem „EU“ nebo „EU federace“ a máme přesný popis EU politiky a politických cílů, jaké vnucuje Uršula a její EK státům celé EU.
Dočetl jsem to jen po ten socialistický stát a řízená ekonomika a udělalo mi špatně. Jen to ne. Toho jsme si užili dost a nikdy víc.