Jan Urban: Česká politická lobotomie. Místo penzijní reformy žvásty a stamiliardy v trapu
KOMENTÁŘ. Není opovrženíhodnějšího příběhu české politiky než třicet let lží a útěku od horkého bramboru s názvem „penzijní reforma“. Je obžalobou všech premiérů a vlád od vzniku České republiky. Nikdo z nich se neodvážil modernizace neudržitelného penzijního systému, přežívajícího jen s kosmetickými úpravami z dob komunistického režimu.
Stejně tak jsou ovšem vinni voliči, kteří podobně nezodpovědně hltali levné ideologické žvásty politiků o úspěšné „ekonomické reformě“, o nevyhnutelnosti „opoziční smlouvy“, úsporných balíčcích či vyrovnaném rozpočtu.
Nedospělá média namísto role zrcadla sloužila jen jako amplión ideologických klišé vládnoucí ODS a ČSSD. Dva největší viníci odkladů a stamiliardových ztrát, Václav Klaus a Miloš Zeman, se dokonce stali prezidenty republiky.
Hlavně ne zákonnost
K dnešní „šokující“ důchodové krizi přitom vůbec nemuselo dojít. Už v letech 1995-1996 expertní tým tehdejší vládní strany Občanské demokratické aliance (ODA) vypracoval detailní strategii dokončení hospodářské reformy včetně komplexní přeměny důchodového systému.
Po volbách v roce 1996 se staronový premiér Václav Klaus pod tlakem koaličních partnerů ODA a KDU-ČSL dokonce v koaliční smlouvě zavázal za ODS tuto strategii uvést do života. Jenomže nikdy neměl v úmyslu to splnit.
Čistě marketingová „pravicovost“ ODS naslibovala voličům v roce 1992 hory doly. Vyvolala nesplnitelná očekávání rychlého, automatického a vlastně bezbolestného přechodu k tržní ekonomice. Neměla však ani znalosti, ani odvahu ke skutečným reformám.
V polovině devadesátých let se i proto jejím největším konkurentem stala autenticky pravicová ODA. Při jednáních vlády a stále častěji i veřejně kritizovala neochotu ODS reformovat trh s energiemi, omezit stoprocentní závislost na dodávkách ruské ropy a plynu nebo „bankovní socialismus“ se stamiliardovými ztrátami pro stát.
Prosazovala tvrdé reformní kroky, opřené o stejně tvrdé vymáhání zákonnosti, což pro tehdy už čistě klientelistickou ODS znamenalo smrtelné nebezpečí.
Namísto starosti o zájem státu a reformy přišly politické podrazy a zájem tehdejší Bezpečnostní a informační služby a policie o ODA a KDU-ČSL.
Koaliční spory vyvrcholily hned po volbách v polovině roku 1996. Menší koaliční partneři donutili Václava Klause počátkem října k dohodě, podle které měla každá ze stran připravit sérii podkladů pro jednání o jednotlivých krocích nutné reformy. Ty se měly projednat na společných konferencích a dohodnuté závěry se měly stát závazným programem vlády.
Jedním z nejkonfliktnějších témat byla právě reforma penzijního systému.
Překvapení po 27 letech
ODA i KDU-ČSL trvaly na tom, aby naprostá většina současných i budoucích příjmů z privatizace státního majetku (jednalo se podle tehdejších odhadů o možná až čtyři sta miliard korun) byla použita právě na financování sociálně citlivého přechodu na moderní penzijní systém, který by neohrožoval stabilitu státních financí.
Něco takového – tedy ztratit kontrolu nad korupčním klientelistickým systémem své moci – však Klaus nemohl dovolit. První dohodnutou konferenci sabotovala ODS jednoduše tím, že nepřišla s žádným vlastním návrhem a odmítla všechno, co navrhli její koaliční partneři.
V BIS byl tehdy šéf 3. odboru Tomáš Kadlec, později přes všechnu politickou ochranu odsouzený za hospodářskou kriminalitu, pověřen diskreditací ODA. Klaus přikázal svému týmu získat za každou cenu čas. Na připravenou druhou konferenci koaličních stran tak zástupci ODS opět přišli bez podkladů k jednání a odmítli vše, co představili koaliční partneři.
Uvnitř koalice se rozhořel teď už otevřený konflikt. Tehdejší předseda ODA Jan Kalvoda po domluvě s předsedou KDU-ČSL Josefem Luxem napsal prvního prosince předsedům vládních stran dopis, který i po dlouhých 27 letech stojí za ocitování:
„Přestože celý civilizovaný svět ví, že současný průběžný penzijní systém je dlouhodobě neudržitelný, neboť přibývá důchodců, systém je příliš rovnostářský (čili demotivující), je možné ho zneužít k případným politickým manipulacím, výrazně omezuje svobodu jednotlivce ovlivňovat výši svého důchodu i dobu odchodu do důchodu a postupně se ve světě přeměňuje či doplňuje, v České republice, přes ideální možnost financovat přechod k modernímu systému z privatizačních výnosů, téměř žádné z politických stran nevadí přibývající fronta chudých důchodců. Pokud politická reprezentace nevyřeší problém finančně nekrytých penzí, nebude schopna držet pod kontrolou vývoj stále rostoucího státního dluhu a bude si žít nad poměry, tak je jisté, že českou ekonomiku do budoucna zaminuje.“
Jestliže to tehdy bylo zjevné, proč po sedmadvaceti letech je celá politická scéna tak překvapená?
Ale ještě zpět do politické historie. Vedení Občanské demokratická aliance v té době sebevražedně upřímně vsadilo všechno na jednu kartu a pohrozilo shozením vlády, jak dokazují i záznamy z archivu bývalého místopředsedy ODA Karla Ledvinky:
„Závěrem nejprve konstatuji, že ODA je na toto jednání připravena tak, jak přislíbila. Náš garant, místopředseda Karel Ledvinka, předal Vámi určeným garantům přípravy konference – tedy místopředsedovi ODS Ivanu Pilipovi a předsedovi KDU-ČSL Josefu Luxovi – slíbené podklady. Stejné pak učinil garant KDU-ČSL. Že ODS nepředložila žádné doklady, je porušením dohody, ale lze to také považovat za její věc, pokud chce materiály presentovat až na koaliční konferenci. My netrváme, stejně jako KDU-ČSL, na tom, že náš materiál musí být bezprostředně přijat ve znění, jak jsme jej připravili. Jsme ochotni jednat. Ale zcela odmítám stanovisko předsedy ODS nejednat vůbec. Upozorňuji na to, že v případě, že se neuskuteční dohodnutá konference, poslanci ODA nepodpoří státní rozpočet na rok 1997. Takže – vyberte si!“
Cesta k blbé náladě
Do měsíce byl Jan Kalvoda veřejně zdiskreditován. Záminkou mediální kampaně se stalo, že veřejně nebránil svému označování jako doktora práv a sám nezdůrazňoval, že si po dokončení studia práv doktorát neudělal.
Spoluautor české ústavy a jeden z nejlepších právníků své generace pak znechucen rezignoval a navždy odešel z politiky. Nové vedení ODA zcela selhalo a kdysi tak nadějnou politickou stranu zlikvidovalo.
ODS místo tvrdé a z privatizačních zisků financované transformace prosadila jen neškodnou „korekci hospodářské politiky“. Ve společnosti i politice zavládla Václavem Havlem tehdy přesně popsaná „blbá nálada“.
Objevila se vlna stávek a jen o dva roky později musely být vypsány předčasné volby. Malé strany byly odstraněny z cesty a zavládla opoziční smlouva Václava Klause a Miloše Zemana, která přes halasnou protikorupční rétoriku jen pokryla všechny privatizační zločiny a legitimizovala jejich zisky. To, co už přikrýt nešlo, zahladila Klausova amnestie z ledna 2013.
Zisky z privatizace byly převážně rozkradeny. V březnu 2019 si z takzvaného Fondu privatizace Babišova vláda převedla do státního rozpočtu posledních osmnáct miliard.
A nyní, v předjaří roku 2023, se překvapená česká politika vyděsila nad „nečekaným“ problémem neufinancovatelnosti penzijního systému.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Jan Urban: Donald Trump jako prorok změny. K horšímu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
53 komentářů
Zdravím, pěkně popsaná skutečnost. Tak si ji pamatuji i já ! Vždy jsem byl spíše volič Sociální demokracie ale v té době 1992-1996 jsem byl volič a podporovatel ODA! Poté co ji převzalo nové vedení Dlouhý a spol. jsem se myšlenkově s ODA rozešel. Nezklamal jsem se neboť dovedli ODA k likvidaci!
Vždy když byla ODS u moci to skončilo špatně a historie se opět opakuje!
Mimochodem, vzhledem k tomu že u nás nemáme pro vládu většinový volební systém, tak stejně jedna strana u nás nikdy nevládne.
Čili, v té koaliční vládě jsou stejně za ministry i bossové těch dalších malých stran. Zodpovídají si za to společně…I dneska..
je zcela zjevne , ze jste chtel zmenu a veril lepsim zitrkum. Bohuzel stejne jako vy jsem se zklamal a dnesni navznost je uplne nejhorsi z moznosti zivota jako takoveho. Mladi a bohati fandi tem neschoponym a ti starsi a jiz lety vyskoleni jsou proti. Ti starsi uz vedi co asi nastane , ale ti mladi a bohati si preji a naprosto souhlasi s tim co se momentalne deje. je temer nemozmne vysvetlit tem mladym , ze tato cesta , je cestou do pekel, zatimco ti bohati si chrochtaji , jen aby to jeste nejaky cas vydrzelo.
Výstižné a poučné.
Takhle to u nás asi fungovalo a funguje obecně.
Kdy už si my obyčejní voliči uvědomíme, že se ve vlastním zájmu musíme více zajímat o kvalitu práce politiků?
Po 33 letech svobodné vlády toho není moc k chlubení a možná mohlo být.
Asi nám to stačí.
Vždyť pan prezident byl při návštěvě aktuálně ujištěn, že Německo nás nenechá padnout.
Škoda, že tento článek nevyšel před 25 lety, ale nikdy není pozdě. Je stále potřeba si připomínat „zásluhy“ pánů Klause a Zemana.
nesouhlasím, že jsou vinni voliči, mohli jsme se uvolit (někteří) a podporovat ODA, ale nebylo to nic platné. A s oposmlouvou také mnoho lidí nesouhlasilo, já hned říkala, že je to spolupráce, ale nikdo neprotestoval, tedy proti Klausovi protesty byly, ale nebyly nic platné. A např. dodnes tam sedí jeho spolustraníci, kteří i dnes stále škodí (Benda a j.), kterým jde opravdu jen o jejich koryta.
Když vůbec nerozumíte politice a volebním výsledků, tak proč se politice vyjadřujete? Ve volbách v roce 1998 vyhrála tehdy Zemanova ČSSD s minimálním náskokem před Klausovou ODS. A protože bylo pro Zemana obtížné vládnout ve vládní koalici s nějakou pidistranou, které hrozil rozpad během čtyřletého mandátu, tak Zeman se pragmaticky dohodl s Klausem, se kterým se znal z Prognostického ústavu a věděl, co od něj může očekávat a vládli spolu bez problémů celé 4 roky. Pan Benda je proto v Parlamentu z jednoduchého důvodu- protože jej zvolili jeho voliči- co je vám na tom divného?
„Všech vlád“? Autor jaksi opomněl zmínit, že na likvidaci připravené důchodové reformy se podepsala vláda ping. paroubka a znovu vláda ozubené pleši a bureše.
Souhlas s Janem Urbanem. Má naprostou pravdu.
… jenže tam nenapsal, že když „končil“ socialismus tak na důchodovém podúčtu bylo tehdy 300 miliard korun československých – ty pak Ivan Kočárník coby ministr financí „přehodil“ do státního rozpočtu s dovětkem, že je to součást rozpočtu (byl to jen podúčet..) a, že v budoucnu na důchody se tedy mohou z rozpočtu platit…
Znáš, josef, význam slova „průběžný“? Jestli jo, tak odkud sis vycucal ten „důchodový podůčet“? Mimochodem, když „končil socialimus“ tak bilance CELÉHO čs rozpočtu byla necelých 300 miliard, ty podúčte.
… no zrovna před cca 14 dny se o té částce 300 mld. také zmiňoval p. odborář Ďurčo, když se začalo diskutovat o valorizaci resp. nevalorizaci, že byly tehdy (za Kočárníka) tyto miliardy odejmuty a „dány do rozpočtu…“. Čili pokud tehdy to bylo „vzato“ do rozpočtu, tak nyní se z rozpočtu částky na důchody musí dodat, na tom není nic nepochopitelného…
Jako vždy, pane Urbane, až na krev. Vy si tedy servítky určitě neberete a je to dobře. Jenže máme všichni smolíka. Jak sleduji teze nové ,,penzijní reformy“ zase se bude jednat jen o tom, jak upravit parametry, abychom se zase na nějaký krátký čas ,,vešli“ jakž takž. Což s reformou neudržitelného systému má společného méně než nic. Takže se zase za pár let sejdem nad nezbytnou reformou penzijního systému, která nakonec neproběhne pro další nevolitelnost těch, kteří by se ji odvážili přijmout…a budem ( snad) dál brát ,,spravedlivé “ důchody, vypočtené podle systému stanoveného KSČ v letech samoděržaví…
Skvélý článek.
Moc pěkně shrnuto jak to tehdy bylo, už jsem na to pomalu zapomněl. Čas neúprosně běží a věci se takřka vůbec nepohnuly k lepšímu.
Opět pravda poněkud urbanovsky pootočená a ohnutá.
Žádný stabilní penzijní systém, kde není základem průběžný státní důchod, vymyslet nelze !
Průběžný systém má tu obrovskou výhodu, že se peníze vybrané na penze ihned rozdělují. Nepodléhají tedy inflaci !!!
I kdyby stát zkrachoval, zrušil starou a vydal novou měnu, pro průběžný systém se vlastně nic neděje. Daně se vyberou a rozdělí.
Když zkrachuje privátní penzijní fond, účastníci dostanou zlomek toho, co tam měli, nebo dokonce vůbec nic. A nikoho to nemusí zajímat. Měli si vybrat lepší fond !
Privátní penzijní fondy krachují a zanikají převzetím neustále. Vždy za významných ztrát pro klienty. To není o tom ZDA, ale KDY !
Žádný penzijní fond nepřežil posledních sto let. Vždy se našlo něco, co krach fondu zapříčinilo. Války, krize, nenažranost vlastníků, neschopnost či všeho schopnost managementu, znehodnocení portfolia…….
Přesto, že fondy tvrdí opak, nikdy nedostanete zpět aspoň to, co jste investovali. Pokud Vám nepřispívá stát nebo zaměstnavatel, vždy proděláte. Jediný kdo vydělá jsou majitelé fondů. Žádný fond dlouhodobě neporáží skutečnou – někdy ani tu deklarovanou-inflaci.
Stačí si vzpomenout, co se dalo koupit za stovku před 35 lety a co dnes. Žádný fond tu stokorunu nezhodnotí za tu dobu patnáctkrát.
To, že se dožijete Vy i fond počátku výplaty renty, je jen poloviční výhra. Fond může mít potíže kdykoli v budoucnosti a Vaši rentu Vám může začít snižovat, nebo dokonce zrušit.
U průběžného penzijního systému záleží jen a jen na nastavení parametrů.
Do roku 1995 se platila jen daň z příjmu (např. v Dánsku je to dodnes), tedy žádné sociální a zdravotní pojištění (správně daň). Chytrolíni ale věděli, že budoucnost se bude lépe vykrádat, když to bude privátní. Že to bude součástí státního rozpočtu mělo být jen přechodné.
Na počátku se stanovilo, kolik se tedy bude strhávat z příjmů a ono to víceméně vycházelo až do dnes. Po většinu doby byl systém dokonce v přebytku a přebytky se rozpouštěly v rozpočtu. A to za Topolánka došlo ke snížení odvodů na sociální pojištění.
Cílem bylo dostat průběžný systém do potíží, aby se mohl snáze privatizovat! První pokus dokonce učinili, naštěstí ho Sobotkova vláda zrušila.
Nezvládnutá inflace a mechanizmus aspoň částečného dorovnávání ztráty kupní síly důchodů, nutí současnou vládu, neschopnou smysluplného řešení, okrást staré a nemocné, kteří většinou nejsou voliči vládní koalice. Myslí si, že to jim na volebních preferencích ublíží nejméně a tak se snaží postavit mladé proti starým a preference si nahnat u mladých. Jak ubohé! Ale jak účinné!!!
Každá mince má dvě strany, i ta vaše.
Honimír zná jen jednu stranu, tu velkou.
Je důležité znát nejen velkou stranu, ale i malou a hlavně je správně ovládat, což, jak doufám, dokážete i Vy.
Až pak je možno tu velkou hodit na tu fialovou. To už ale Vy nedokážete!
Jak to tenkrát napsali v té Vlastě „a ještě dobře že jste to neudělal“..
Ono totiž, si to přímo názorně předveďme – nyní jsme tak těch 30 let po velvet revolušn, čili teď by začaly odcházet do důchodů střední ročníky, které by si od začátku do těch komerčních fondů spořily.
Takže si promítněme historii pár posledních let. Napřed dva roky covidu, kde byla řada ekonomických sektorů zablokována, .živnostníci co nemohli pracovat žili z ruky do huby (spíše na dluh) , a stát jen některým z nich vyplácel soc podpory.. Tak to (by) si asi právě v těch posledních letech, do důchodových fondů moc nenaspořili. A ledva to odešlo, tak bum dva roky po sobě inflace blížící se 20%???
Takže, jakou reálnou finanční hodnotu by asi měly dnes ty , před 30 lety vykalkulované renty?
Tto politické a ekonomické riziko právě že vůbec není v tom , aby nějaká vláda tu důchodovou reformu spustila (na to by jí stačilo ca 100+x poslanců), ale to riziko i ohromné náklady by pak musely nést všechny vlády, nikoliv až, ale i potom, když by ta důchodová transformace už proběhla..
Stačí se podívat na současný stav – Fialová vláda se dneska hrdlí s důchodci o tisícovku na valorizaci.. Ale – to jsou státní důchodci.
Ale pokud by proběhla ta důchodová transformace a část důchodců už by pobírala onu důchodovou rentu z komerčních fondu. Tak kolik by jim asi přidala Fialová vláda kvůli inflaci, pokud by ty renty byly v reálné hodnotě tak malé, že by jim to na vyžití nestačilo??
Ono by jistě bylo vhodné, kdyby se i důchodová reforma spustila v devadesátkách, společně s celou transformací státu.
Jenomže – i tehdy by nastal stejný problém jako dnes – po desítky let potom by se musely financovat souběžně dva penzijní systémy – jeden státní, ze kterého by musel stát vyplácet aktuální důchodce (a ještě tak jednu generaci dalš´ích) – a to pochopitelně i s patřičnou valorizací.
A pak tedy druhý, privátní, do kterého by si lidé platili na své budoucí renty.
Ovšem, na takové dvojí financování stát a jeho občané neměl tehdy a nemá ani dodnes.
Ale v čem je zásadní omyl v tom že by nikdo (žádná vláda) se neodvážil modernizace penzijního systému,. Ono totiž samotné prohlasování a spuštění takové modernizace žádná odvaha a žádný kumšt není – na to stačí těch 100+x poslanců, kteří odhlasují své vládě cokoliv.. (což zvládla v pohodě i minulá vláda ODS, dle tabulek pana Kalouska).
Jenomže, právě to podstatné, těžké i finančně náročné, (kde na to vzít každoročně potřebné stovky miliard navíc) by musela pak řešit každá další vláda –
Naprostý souhlas. Cokoli jiného než průběžné financování penzí je kvadratura kruhu. Dokonce i kdyby se něco geniálního našlo (čemuž nevěřím), nebudou tomu věřit lidé. Uvědomte si, že v minulém století byly penzijní fondy nejméně dvakrát vykradeny (za nacistů a za komunistů) a jednou znehodnoceny (drastický pokles koruny po roce 1989. Současné znehodnocování důchodů řízenou inflací je tedy nejméně čtvrtá havárie penzí a úspor na stáří za posledních sto let (nacisté nám důchody ukradli ve 40. letech), to je v paměti lidí ještě docela čerstvé (jaří devadesátníci, pamatující všechny čtyři, v naší populaci jsou). A je zajímavé, že pokaždé za tím stála totalitní a antidemokratická partaj.
Taková havárie úspor se v našem lidovém a ateistickém společenství stává maximálně 4x za sto let.
S výjimkou těch komunistických nebyly ty havárie ani lidové, ani ateistické.
Začínáte mít problém s pochopením psaného textu.
Ten klaus se zpětně jeví jako neumětel. Byli lidé, kteří to věděli již před 30 lety. Čím vynikal, byl patologický narcismus, který degradoval český národ.
Pěkný článek, jestli je vše pravda, zase se mi vrací optimismus, že byli/jsou politici, kteří slouží lidu, na druhou stranu jsou zase politici, kteří slouží jen sami sobě. Obávám se, že těch druhých je mnohem víc.
Zvracel jsem z toho !
Věděl jsem , že se privatizací rozkradla celá republika, že se na ní podíleli i prezidenti, ale informace o důvodu nepřipravené penzijní reformy jsem nevěděl. a představitelé slavné ODS nás nyní budou poučovat o tom kdo měl a co měl dělat. Je to hnus!
Jde spíš o to, že ostatní reálná nabídka ve volbách byla ještě horší.
Pan Urban jako obvykle vynikající.
Díky.
P.S. Nechápal jsem proč Jan Kalvoda rezignoval kvůli takové lapálii.
Jo Jo, všichni prognostici z toho podivného prognostického ústavu, podivného svou jinakostí, se dali do politiky a chovali se tam jako placení agenti Ruska. Neříkám že byli agenty. Jeden zlikvidoval ČSSD, druhý založil ODS tak aby se v patřičný čas zlikvidovala, třetí podobně. Pak vylezl Babiš s podivným kapitálovým monopolem a 90% populace jim to žralo a žere. Konečně bychom měli 89. rok dokončit pořádně.
Skutečnost je vždy jiná, než jak se povrchně jeví. Ta povrchní neznalost pak vede k tragickým omylům ve volbách. Lidé totiž nevolí realitu, nýbrž záměrně vytvořenou masku politika, kdy lež, zámlka a pomluva protivníka je základním nástrojem pro ohloupení většinového voliče. Proto Klaus, proto Zeman, proto Babiš. Výjimky pak potvrzují pravidlo.
Příště už ale budeme chytřejší, když nám vláda chystá klíč fake-news k poznání otvírající.
Konečně napsal Urban pravdu. Tento režim 33 let jen lže a zadlužuje občany. Urban si pamatuje, že za komunistů nikdy nedošly peníze na důvhody, byly vždy řádně vyplaceny a chodilo se v 60 letech a dříve. Kam se na to hrabe takzvaná demokracie.
Za socialismu bylo lépe. Každý den to vidím v obchodech a na ulici. Nějak se nám ten plyšák zkrátka nepovedl. Všechno jde šejdrem, nic není v pořádku, neexistuje resort, který nemá nějaké problémy. A vláda? Ta je ukrajinská. Prezident socialistický rozvědčík a první dáma politruk Marxismu-Leninismu. To nevymyslíš. To není ani v Severní Koreji.
Aspoň tam nahoře máte toho rozvědčíka a politruka. A léta jste tam měli prohnaného estébáka. My jenom tu 30letou mizérii.
Nějak se jan se svými bláboly nepovedl. Zdevastovaný průmysl, zdevastovaná nebo zcela chybějící infrastruktura, totálně zdevastované životní prostředí, lidi s podstatně kratší délkou života než na západ od železné opony, to je bilance bestiální komunistické totality.
Pavle:
1. „Zdevastovaný průmysl“ je tak trochu klišé z doby, kdy soudruzi sameťáci na příkazyx svých loutkovodičů rušili prosperující fasbtriky, nebo je za hubičku dávali západním tunelářům.
2. „Totálně zdevastované životní prostředí“ se na zdravotním stavu obyvatel téměř nijak, až na pár výjimek, neprojevovalo. Větší problém bylo pracovní prostředí (ale zase, vím o případech, kdy sami dělníci sabotovali ozdravná opatření, aby nepřišli o rizikové příplatky.
3. Průměrné dožití jsme měli opravdu jen o málo nižší, dnes navíc tento ukazatel klesá prakticky v celé EU. Měli jsme lepší ukazatele novorozenecké i dětské úmrtnosti, vymýtili jsme dětskou obrnu (v řadě západních států dosud řádí) i některé další nemoci. Měli jsme i perfektní školní zdravotní službu, která vychytala kde co ve stádiu, kdy se s tím dalo něco dělat (např. nesestouplá varlata u chlapců před pubertou). A museli jsme ji v souvislosti s „námluvami“ o vstupu do EU zrušit. V této souvislosti šla dolů i např. úroveň bezpečnosti potravin. Vím o tom z vlastí praxe a bylo to před vstupem do EU tvrdě odborníky kritizováno.
Musíte to mít v životě těžké a je dobře, že jste si zatím na něj ještě nesáhnul ! To musí být deprimující, každý den žít v takové žluči a být naprosto odstřižen od reality…Zkuste si najít nějakého psychologa, určitě vám pomůže !!!
V čem byli ti komunisti chytřejší, že se jim podařilo od roku 1948 tolik věcí o kterých se nynějším politikům ani nesní. Nebo jinak v čem jsou nynější politici hloupější, že ani neumí řídit stát, jeho občany a hospodařit s penězmi státu? Zatím jenom „prodávali“ a nevybudovali zhola nic. Jenom se jim daří trvalý rozpad celého hospodářství ČR ?
Bolševik byl „chytřejší“ v tom, že nastolil diktaturu. To pak jde všechno jak na drátkách. V demokracii to nejde, i když by to často vyřešilo „neřešitelné“ problémy.
Zeman a Klaus mi imponovali pár týdnů po Listopadu. Vždycky jsem byl příznivcem V. Havla a ze začátku DI a ODA. Později, když šlo o vstup do EU, jsem volil jistotu, tedy ČSSD, a jinak VV nebo US. Co jiného se dalo volit? Lidovce jsem rád neměl nikdy. V době burešova nástupu jsem raději nevolil, ale když jsem viděl, kam to spěje, volil jsem a volím Pirátskou stranu. Ta bohužel díky velkorysé, ale nešťastné, předvolební kolici dopadla podle úsloví „Pro dobrotu na žebrotu“.
Blbá nálada bohužel přetrvává po celou dobu od r. 1990, a nikdo s tím nehnul. Co jsem s tím mohl udělat jako volič, nevím.
Teď beru mírně podprůměrnou penzí a byl bych ochoten si ji nechat třeba i snížit, kdyby to vedlo k nějakému cíli.
Když vidím všechny ty falešné bojovníky z opozice a z ulice, kteří se nás, penzistů, zastávají, aniž bychom se jich o to prosili, je mi z toho i z nemohoucnosti současné vlády – jak jinak, než – špatně.
Pane Urbane, poraďte koho volit, a udělám to (myslím, že vinou Pirátů to není).
Blbá nálada trvá, a světlo na konci tunelu žádné.
Přesně.Mluvíte mi z duše.
Mám velmi podobný pocit
Volil jste stranu, jejíž zástupci hlasovali pro „!dekarbonizaci“ v době, kdy za uhelné elektrárny nebude adekvátní náhrada, za zákaz aut (která není čím nahradit) a za nucené oteplování budov, které každému majiteli vytáhne z kapsy přinejmenším statisíce.
Kupte si zrcadlo a plivejte na svůj obraz v něm.
Já byl kdysi registrován ve fóru k založení pirátské strany. Jejich avizovaný boj proti přebujelým (ke škodě společnosti) autorským právům mi byl sympatický, protože autorská práva takto pojatá jednoznačně škodí prakticky celé společnosti. Na webu root.cz se dá najít text, poukazující na to, jak přebujelá autorská práva ohrožují kulturní dědictví lidstva.
A kdybychom takto prosazovaná autorská práva transponovali do minulosti, nikdy by nemohla vzniknout lidová slovesnost, Rakousko-Uherské úřady by neměly problém zlikvidovat třeba B. Němcovou nebo K.J. Erbena za jejich sbírky pohádek (a Erbenova Kytice podle toho, co hlásají současní ochránci autorských práv, taky není košer) a stejně by dopadli i třeba bratři Grimmové nebo W. Shakespeare.
Nicméně na tom fóru se jednoznačně ukázalo, že se u pirátů jedná o mix komunistů a fašistů (podle toho, co někteří diskutující hlásali, a jak to bylo dalšími přijímáno). Znechutilo mě na závěr mého pobytu tam prohlášení ve smyslu (bylo to zakudrlinkováno naředěním bezvýznamnými žvásty), že „musíme podporovat náboženskou svobodu muslimů vraždit nemuslimy“ a jásot, s jakým byla tato sentence přijata.
Od té doby vím, že piráti jsou jakýsi mix Hitlera a Stalina. A, pochopitelně, jsou v parlamentu už druhé období a v té oblasti autorských práv neudělali naprosto nic. Ani nějaké symbolické prohlášení.
Článek pana Urbana je naprostý nesmysl. Do důchodu se dnes nechodí podle kosmeticky upraveného „socialistického“ zákona, ale podle nového zákona, přijatého sněmovnou v roce 1996. Tehdy ještě nebyly obstrukce propracované tak dokonale jako dnes, přesto se o tomto zákoně hlasovalo ve 2 hodiny ráno. Nový důchodový zákon se od toho „socialistického“ zásadně lišil. Takže absolutně není pravda, že k žádné důchodové reformě nedošlo. I tento zákon byl posuzován Ústavním soudem, ti, kteří jej napadli, argumentovali, že financování důchodů není z pojištění, ale z daně. Ústavní soud tuto námitku zamítl.
Kromě toho byl už v platnosti zákon o penzijním připojištění, tedy další pilíř zajištění na stáří. Ten byl tehdy označen odboráři za paskvil. Pamětníci si možná vzpomenou na desetitícové demonstrace svolané odbory na Staroměstské náměsí a na Letnou.
Tyto 2 zákony jsou defacto důchodovou reformou. Stačí jen rozhodnout, kolik prostředků bude odváděno do průběžného systému a kolik si budou moci (nebo povinně) plátci odvádět do penzijního připojištění, nebo spoření, jak se dnes říká.
Je jasné, že během let byl zákon o důchodovém pojištění z roku 1996 hodně „zkarikován“. Zásadní ránu mu zasadil princip automatické valorizace zavedený vládou nechvalně proslulého premiéra pana Nečase.
Důchodová reforma nepřinese a z logiky věci ani přinést nemůže vyšší důchody. Naopak povede k nivelizaci stávajících důchodů. Lepší zajištění stáří mohou přinést pouze doplňkové systémy, především individuální spoření na stáří v penzijním spoření, které však musí být podstatně atraktivnější, než je dnes. Říká se tomu odložená spotřeba. Důchodová „reforma“ pouze zabrání státnímu bankrotu.
ODA byla parta docela fajn lidí, řídili se však pouze poučkami a teoriemi, které ve své čisté podobě nebylo možné prakticky aplikovat. Jan Kalvoda byl vynikající právník a také řečník. Jeho obhajoba vyšších samosprávných celků na půdě Poslanecké sněmovny byla brilantní a úchvatná. Byl jsem u toho, když opustil zasedání vlády, všechny materiály nechal na svém místě. Ze zprávy ČTK jsme se dozvěděli, že ve sněmovně ohlásil rezignaci na své funkce. Byl to absolutní šok pro všechny přítomné, jednání vlády skončilo, číšníci už jen roznesli sklenice whisky. Tehdy začínalo přověřování oprávněnosti používání akademických titulů u všech aktivních politiků. Pan Kalvoda nebyl obětí žádného komplotu ani štvanice. Rohodl se tak sám.
Vím, je to dávno, dnešní novináři byli tehdy dětmi, pro ně historie začíná někdy kolem zlomu století. Ale „devadesátky“ nebyly divoké, jak jsou dnes nespravedlivě označovány. Možná pro pár mafiánů, kteří se stříleli navzájem a házeli do přehrad. Byla to však doba, kdy se bezprecedentním způsobem měnil jeden systém druhým. Díky tomu dnes žijeme v demokratickém a svobodném státě. Se všemi chybami a nedostatky, které však jsou normální a řešitelné. Pro aktivní aktéry těch dob to však byly dny naplněné nadšením, radostí a nadějí. Nezapomínejme na to. Dnes po mnoha letech se s touto nadějí můžeme dívat i na dny příští.
Pane Vodička výborný komentář,akorát jste zapoměl na druhý důchodový pilíř za vlády Nečase,který zrušila vláda ČSSD,ANO,KDU-ČSL,pro nedostatek zájemců (cca 85 tis)Lidé se bojí soukromých fondů.Myslím,že kdyby byla kontrola a garance státu a pojišťoven,tak by byl zájem větší.Stále se mluví o změně důchodového systému.Nizozemí,Švédsko má mít nejlepší systém,tak proč ho neokopírujeme.Proč pořád vymýšlíme co už dobře funguje jinde.
Nečasův a Kalouskův II. pilíř byl paskvil, který byl výhodný pouze pro vysokopříjmové, kteří měli max. 7 let do důchodu.
Pro ostatní to byla past, ze které nebylo úniku.
Naštěstí ten nesmysl zrušili.
Mimochodem že bych se zeptal, už někdo spočítal zda skutečně „..Lepší zajištění stáří mohou přinést pouze doplňkové systémy, především individuální spoření na stáří v penzijním spoření, které však musí být podstatně atraktivnější, než je dnes“?
V čem je totiž ta zásadní otázka, k jakému státnímu důchodu by se měly tyto příjmy z doplňkových systémů připočítat?
Jasně, pokud by se to počítalo z dnešnímu systému, kdy jsou důchody kolem 45 procent průměrné mzdy, byl to byl příjemný benefit.
Ale to přece proboha vůbec nebylo podstatou věci, že ne?? Tím cílem přece má být řešení za těch 20 – 30 let, kdy stát nebude mít na státní důchody, je to tak??
Takže, kolik potom bude stát vyplácet minimální důchody, když na ně nebude mít??? Jen tak pro vzpomínku, sám velký Kalousek, když za Nečase protlačoval svou miniverzi důchodové reformy. tak tehdy říkal cosi o čtyřech tisících. Nebo jinak – ve výší existenčního minima..
Čili, s tímto je nutné počítat za těch20 – 30 let let, když se budeme ptát, kolik by měli lidé dostávat z těch doplňkových systémů – a že to tak zhruba odhadnu řekněme aspoň těch 10 000 Kč a výše, měsíčně?? Ale to už se zdá nereálné….
Problém je, že úspory se snadno znehodnotí natolik, že budete ve stáří hořce litovat, že jste ty prachy neprohýřil.
Někteří ekonomové očekávají megainflaci, jaká zde byla před cca 100 lety.
Tak to jsou nějací divní ekonomové, Jak se dá totiž dohledat, v těch sotva deset let starých tabulkách, z předešlé Nečasovo důchodové reformy, tak páni ekonomové tehdy neuvažovali ani takovou inflaci jako je nyní.
To byli jiní a nebo ti samí ekonomové?? Docela by mne to zajímalo..
Těžko někdo mohl předpokládat záměrné kroky vlády, vedoucí k inflaci.
„Díky tomu dnes žijeme v demokratickém a svobodném státě.“ Vodičko kde žiješ? Asi někde za hranicemi ČR.
Já to jinak nevidím. ODS byla, je a bude žábou na prameni.