Jan Urban: Česká paměť na špinavém parkovišti. Ministerstvo kultury ničí projekt Památníku Šoa
KOMENTÁŘ. Česká společnost proti deportacím svých Židů v minulosti nehnula ani prstem. Badatel Jaroslav Čvančara našel po létech pátrání – sedmdesát let po válce – pouze dvě fotografie zachycující pražské Židy s batohy a kufry, jak s ozbrojenou eskortou uprostřed ulice směřují k nádraží Bubny. Jediné dvě fotografie osudu padesáti tisíc lidí.
Devátého března 2015 byl před zchátralou budovou pražského Nádraží Bubny vztyčen dvacet metrů vysoký artefakt „Brána nenávratna“ na památku padesáti tisíc pražských Židů, které odsud nacisté odvezli do koncentračních táborů.
Světoznámý český sochař Aleš Veselý tím dílem vzdal poctu i čtyřiceti dvěma příbuzným, kteří se z nich už nikdy nevrátili. Ten den uplynulo také sedmdesát let od masové vraždy čtyř tisíc československých Židů z takzvaného rodinného tábora v Osvětimi.
„Brána nenávratna“ je dnes uváděna v desítkách publikací o světovém moderním umění. Velká většina z nich zmiňuje i to, že byla umístěna jako základní kámen českého Památníku Šoa.
A přišla nová vláda
Skupina nadšenců přišla s tímto nápadem už v roce 2012. Zachránili budovu nádraží od demolice a vytvořili z něj místo diskuzí, výstav, seminářů i školních návštěv. Mezi jejich patrony patřili i Karel Schwarzenberg, Madeleine Albrightová i světoznámý psycholog Philip Zimbardo.
Ministerstvo prakticky zablokovalo valnou většinu připravované výstavní a vzdělávací činnosti Památníku. Ministr sice nepřestával navenek chválit jeho práci, ale přikládal jedno omezení za druhým.
Ona obecně prospěšná společnost nadšenců připravila rámcový projekt rekonstrukce, stejně jako detailní stopadesátistránkovou programovou koncepci Památníku ticha.
Mezitím pokračovaly desítky akcí ročně, často přenášených Českou televizí i rozhlasem. V roce 2021 už projekt jako soukromá iniciativa nemohl dál pokročit. V květnu 2021 proto byla Ministerstvem kultury založena státní organizace Památník ticha. Na chvíli to vypadalo, že rekonstrukce i programy pojedou profesionálně a s třísetmilionovou dotací od státu. Jenomže pak přišla nová vláda.
Nový ministr kultury Martin Baxa z neznámých důvodů nejprve ještě schválil onu dotaci, ale vzápětí jeho ministerstvo zablokovalo většinu činnosti a veškerý plánovaný rozvoj sérií byrokratických obstrukcí a finančních kontrol. Kontrola prvních čtyř měsíců činnosti společného projektu trvala rok a půl, samozřejmě včetně superkontroly finančního úřadu, jenž nakonec nenašel žádné pochybení.
Ministr nestandardním výnosem založil zvláštní Pracovní skupinu, která přes roku zkoumala a diskutovala už dávno známý a v zahraničí chválený obsah Památníku ticha. Po celou dobu byly zablokovány prostředky na výstavbu a v roce 2023 ministr snížil provozní prostředky určené na kulturní aktivity o celých devadesát procent.
Ministerstvo tak prakticky zablokovalo valnou většinu připravované výstavní a vzdělávací činnosti Památníku. Ministr sice nepřestával navenek chválit jeho práci, ale přikládal jedno omezení za druhým. Podle podkladu, schváleného vládou v roce 2020, mělo v Památníku dnes pracovat dvanáct až patnáct lidí a mělo se dávno stavět. S vypětím všech sil tam pracují jen čtyři lidé a na rekonstrukci se ještě ani nesáhlo.
V únoru 2023 ministr Baxa bez konzultací změnil zakládací listinu instituce a pokusil se paralyzovat Garanční radu Památníku tím, že odvolal polovinu jejích členů, zastupujících ministerstvo a rezortní zaměstnance, a nejmenoval jejich náhradu.
Běh s prostřelenou nohou
Jedenáctého července zorganizoval Památník v Jízdárně Pražského hradu koncert na památku 80. výročí likvidace terezínského rodinného tábora. Koncert v živém přenosu České televize vidělo přes sto tisíc diváků.
Druhý den ministerstvo kultury zveřejnilo na svých stránkách podivné oznámení o vyhlášení výběrového řízení na místo ředitele Památníku spolu s tiskovou zprávou, podle které „Primárním důvodem je neuspokojivý vývoj prací na rekonstrukci Nádraží Praha Bubny. Ta fakticky vůbec nezačala, byť ministerstvo kultury pro tento klíčový projekt, který je i součástí programového prohlášení vlády, zajistilo finance i podmínky, a v této věci byla vedena četná jednání a komunikace mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací“.
Ministr sdělil dosavadnímu řediteli, dokumentaristovi Pavlu Štinglovi, který celý projekt Památníku Šoa a Památníku ticha vydupal ze země, že se „samozřejmě, může do výběrového řízení také přihlásit“.
Pro lidi, kteří se zabývají mezerami v české paměti, je informace o dalším zdržení projektu Památníku ticha zneklidňující. Pro poslední přeživší pak zdrcující.
No, sláva. Jedna z nejuznávanějších osobností českého kulturního života a ředitel renomovaného Centra současného umění DOX v Praze to okomentoval slovy: „Ministerstvo chce, abyste závodně běželi maraton, ale předtím vám prostřelí obě nohy a zakáže lékařské ošetření.“
Zdá se, že největší chybou ředitele Štingla bylo, že se obrátil na ministerstvo dopravy, které má na starosti velkou přestavbu železničního koridorua nového nádraží Praha Bubny. Má k tomu prostředky i stavební a projekční kapacity.
Pro ministra Martina Kupku by rekonstrukce nádraží Praha-Bubny a stavební práce pro dokončení projektu Památníku ticha k tak velké stavbě byly jen třešinkou na dortu. Projektové i stavební kapacity jsou na místě – a začít by se mohlo okamžitě. Ministr Kupka souhlasil okamžitě.
Jenomže, jak se zdá, přesně toho se pan ministr Baxa bojí ze všeho nejvíc – a přesně proto v tichu okurkové sezóny vypisuje zmatené výběrové řízení z poněkud nepravdivých důvodů. V tiskovém prohlášení ale ministerstvo znenadání a pro jistotu uvádí jednání s resortem dopravy za vlastní nápad…
Snad jen byrokratická hloupost
HlídacíPes.org se bude touto kauzou dál zabývat a ptát se Ministerstva kultury České republiky na důvody dvouletého zdržení prestižního projektu na jehož zpracování a projektech spolupracovaly po řadu let stovky lidí. Snad je to jen byrokratická hloupost a trapné mocenské natřásání.
Pro lidi, kteří se zabývají mezerami v české paměti, je informace o dalším zdržení projektu Památníku ticha zneklidňující. Pro poslední přeživší pak zdrcující.
V době, kdy paměť o holokaustu a našem vlastním mlčení může být konečně diskutována a napravována, by světoznámá „Brána nenávratna“ měla být konečně součástí úctyhodné a důstojné instituce paměti – a ne být, jako dosud, kdesi na kraji špinavého parkoviště.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Do Londýna už jen s povolením a za poplatek. Změna čeká i vstupy do EU
Tomáš Kopečný: Nejvíc teď Ukrajinu trápí počet a kvalita vycvičených vojáků
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
28 komentářů
Kdy bude pan ministr odvolána eventuelně postaven před soud? Důvod by se jistě našel.
OPravdu dobrý a potřebný článek. Mám radost, že ještě existuje dobrá žurnalistika.
Češi nenesou vinu za vraždění Židů.
Jenom nehnuli prstem, aby tomu zabránili. O stovkách případů, kdy navrátilcům z koncentráků bránili k navrácení bytů nebo majetků, také nějak neradi mluvíme. A antisemitismus druhé republiky, požadavky domácího odboje na vyhnání všech Židů, nebo komunistické procesy se „sionisty“ na začátku padesátých let – s těmi Češi neměli nic společného?
Že jdou Židi na smrt se nevědělo,byl to tajný program,takže ani Němci to nevěděli,ani Židi to nevěděli a házet na hlavu Čechům,že to taky nevěděli a nic neudělali(co asi mohli dělat?) ,je pořádná drzost !
Nicméně to je u tohoto autora pořád dokola,co článek,tak je na nás něco špatného.Asi není Čech,když je proti nám.
Pokud se hlásili k německé národnosti za posledního sčítání lidu v ČSR, byli Němci a nakládalo se s nimi jako s Němci, byť židovského vyznání. Takže šli do odsunu.
Mnozí Židé navíc podporovali německé nacionalisty (a pak se divili), ti nejaktivnější nutili své české zaměstnance ve svých firmách komunikovat v němčině a posílat své děti do německých škol, takže když si pak na ně Němci došlápli, bylo jim to škodolibě přáno (o holokaustu se nevědělo, i Červený kříž interpretoval koncentráky jako „jakési skautské tábory pro dospělé, jejichž chovanci mají oproti Němcům tu výhodu, že nemusejí na frontu“.
Nicméně v Brně po celou dobu protektorátu fungoval bojkot MHD, dokud nezmizí cedulky, přikazující Židům pouze stání na zadní plošině. Německé majitele „šalin“ to finančně poškozovalo. I moje maminka chodila za doby protektorátu do práce pěšky.
máte pravdu ,a tu pravdu autor toho článku jako historik dobře zná ,ale nemluví o ní,aby mohl na Čechy házet špínu .
Dokud se nezmění postoj společnosti k hodnotám, dokud slovo hodnota bude většina lidí vnímat jako něco, na co se dá připnout cenovka, jinak nebude.
a je to rozumné,mít na veřejném místě kolejnice trčící kamsi do nebe ? Co když to spadne ?
Jak čtu vaše příspěvky, jste typický představitel čecháčkovství. Věčně ublížený, věčně blekotající jakési „smyslupné“ trapárny.
Člověk s těžce sníženou schopností rozlišovat… Vás naprosto perfetkně vystihuje slova klasika: „Itálie nebo Irák, oboje je od I, tak co.“
Symbolika je asi jasná, byť by ortodoxní Židé mohli mít problém se symbolikou odchodu do nebe (spíš křesťanskou). Nicméně dotaz, zda je to zajištěno, aby to nespadlo, je zcela legitimní. Já ještě pamatuji, jak v Brně před nové Janáčkovo divadlo dali jeho sochu a ona se po pár snad jen týdnech zřítila.
mluvíte z cesty,téma diskuze je památník
Omlouvám se, ale součástí onoho památníku je i ta kolej na titulním obrázku, a ta by z důvodu nějakého šlompáctví spadnout mohla. I někoho zabít.
Pro A. S. Pergill
Máte znalosti statika, nebo pouze trpíte čecháčkovskou dojmologií? Snad jste také nešířil ten nesmysl o mostech v ČR, že neunesou německé tanky Leopard 2 ? 🙂
Pane Doucho,
Taková stavba není jen o statice, ale i o zvládání např. větrných poryvů. A dokážu si představit, že jí někteří lidé nevěří.
A daleko významnější než tanky Leopard je, že vícepodlažní parkoviště a parkovací domy nemusejí unést elektromobily.
České Šoa umírá na finanční podvyživení. Obrátím se osobně na pana Martina Baxu, kterého trochu osobněji znám. Jeho ministerská rozhodnutí musela přece schválit vláda. A ta má těch finančně podvyživených záležitostí na hrbu určitě hodně.
Ale to ji neomlouvá, že tuto záležitost ostatní ministři spolu s panem premiérem Fialou asi schválili, než si uvědomili, že toto přiškrcení je vlastně sebevražednou smyčkou, která je může definitivně pohřbít ve volbách do Sněmovny v roce 2025.
A to si pravděpodobně nakonec uvědomil i pan premiér, když se objevilo určité řešení předložené panem Martinem Kupkou, ministrem dopravy. Snad to nakonec dopadne dobře pro zbytek českých Židů a světový odkaz, který je s ním spojený. Šrámy ale zůstanou a předvolební populismus v příštím volebním roce tu má zase další sousto.
České Šoa nesmí ale padnout kvůli byrokratickému, možná i řevnivému zmaru a nedostatečnému historickému a kulturnímu povědomí, kterým se Česká republika hlásí k jeho stále živému a aktuálnímu odkazu, jenž je dnes ve světě podrobován novým zkouškám.
Není žádné české šoa ! Češi žádné šoa nedělali ani se na něm nepodíleli.To je totéž jako tvrdit,že koncentráky byly polské.Nebyly ! Neházejte špínu na Čechy,jinak k té památce vznikne odpor.
„Češi“ se od roku 1918 poházeli špínou dobrovolně a sami. Většinově prolhaný, nepřející, závistivý „národ“, nesnášenlivý k jiným národnostem a vírám s nepotrestanou komunistickou minulostí, bez úcty k zákonům a právu, stádo lenochů na cestě do „řeckého“ typu zadlužení, pod dohledem předražené armády zbytečných politiků, úředníků, vše ze svobodné vůle většiny voličů.😂
všichni Češi nejsou jako vy.
To máte pravdu. Jako já určitě ne. Stačí se podívat koho vaše většina volí, jaké má vaše většina ekonomické výsledky-dluhy, jak vaše většina dodržuje zákony a pravidla.🙂 Nikde nevidím ani náznak Rakouska, nebo Švýcarska. 😅
říkáte „vaše většina“ ? Pak nejste Čech .Co jste ?
Pro Vladislava:
Asi máte pravdu. Pokud je znakem vašeho většinového češství volba na 10 let vylitého alkoholika Zemana za prezidenta, který dodnes dělá ostudu své zemi, nebo zadlužování budoucích generací, volba ANO a Babiše, který za pouhé 2 roky vlády, dokázal zdvojnásobit státní dluh této země, aby si koupil důchodce, státní zaměstnance a lenochy, tak skutečně, takový Čech nejsem a být ani nechci. Další otázkou je, kdo vám dal právo psát za ostatní Čechy. A další otázka je, zda vůbec víte, jak se Čecháčkové zachovali k Židům od 1.10.1938 do 14.března 1939, než přišel Adolf Hitler a Protektorát. Vyhodili je ze státních služeb, lékařských a právnických komor… „Československo“ pro Židy nehnulo prstem a po skončení války jim ani nevrátilo předválečné majetky… Lháři a zloději. S takovým „národem“ se člověk těžko ztotožňuje. Někdo neznalý ovšem velmi lehko.
Pane Doucho, jako obvykle produkujete nesmysly:
Proti Zemanovi ani v první ani ve druhé volbě nenastoupil nikdo lepší. V té první to byl sudeťák, nenávidějící Slovany (viz jeho uznání zločineckého Kosova), ve druhé zase kdosi, kdo lezl do konečníku feministickým aktivistkám. Proti nim bych to hodil i Kačerovi Donaldovi, nebo Medvídkovi Pú, o Hurvínkovi ani nemluvě (a lepší by byl i již zesnulý šimpanz tohoto jména z pražské ZOO).
A pokud se týká Babiše: Nezanechal skoro žádné dluhy. Katastrofu, se dluhy převyšujícími vše dosud existující, vyvolal až Fiala.
Pro A. S. Pergill
Pochybuji, že by M.Zeman se svým chováním někdy získal alespoň místo písaře v obecním zastupitelstvu nejmenší švýcarské vesnice…
Dluhy po Babišovi nejsou otázkou čecháčkovské dojmologie, ale matematických znalostí. Dědictví po Babišovi a závratný dluh ČR…https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-statni-rozpocet-loni-skoncil-rekordnim-schodkem-420-miliard-40383122
Je to velká hanba!!!
Vážený pane redaktore J. Urbane,
takto odešla celá naše velká rodina, skoro všichni.
Moje maminka celou válku tvrdě pracovala, aby mohla příbuzné a přátele a známé podporovat: posílat jim jídlo a co potřebovali, pokud to bylo možné. Můj tatínek utekl
z Terezína 4.5.1945 a tak tu hrůzu přežil. Jediný. Narodila jsem se brzy po válce a stále jsme sledovali seznamy, kdo se vrátil a doufali. Za článek vám děkuji. Co lze udělat, aby památník opravdu vznikl ? Petici?
Postoj ministra kultury ve věci zřízení Památníku ticha je neomluvitelný.
V posledních letech navštěvuji každoroční akci Památnku ticha k výročí zahájení transportů, která se jmenuje Bubnování pro Bubny a jejím účelem je burcování veřejnosti proti lhostejnosti a zapomínání. Dříve byli organizátoři této akce plni optimismu, že v blízké budoucnosti bude provedena rekonstrukce nádraží a památník začne fungovat. V loňském roce přiznali, že realizace je v nedohlednu a byli velmi rozčarováni z nastalé situace.
Přístup Ministerstva kultury pokládám za ostudný. Připomínám, že deportace židů do koncentračních táborů probíhala z nádraží Bubny, ale shromažďování židů do transportů probíhalo v dřevěných barácích nedaleko nádraží několik dní před odjezdem, kde byli podrobeni ponižujícím procedurám. Já si pamatuji, že tyto baráky stály ještě v době, kdy jsem byl mladý. Považuji na neodpustitelné, že již v tomto místě nebyl zřízen památník obětem holocaustu. Baráky byly zbořeny a na jejich místě je teď komerční obchodní centrum.
Proto považuji za velmi důležité, aby památník byl zřízen alespoň na nádraží Bubny.
Bohužel, ono je to spíše ostudné.
Překvapující nikoliv, protože právě takto politicky naše vlády tenhle stát řídí. Takže i k podobným projektům přistupují naprosto výběrově, a pod tlakem různých skupin. Ostatně stačí přípomenout jakou ohromnou podporu dostal romský památník v Letech, a vzít na vědomí, že Židé na takovou podporu dnes nárok nemají. To by se jistě řadě naší nátlakových skupin, které otevřené podporují Palestinu, nelíbilo.