Jan Urban: Češi, mistři patetického a naivního rusofilství
KOMENTÁŘ. Zlom v evropských dějinách – tak označil současnou ruskou agresi proti Ukrajině poslední summit představitelů Evropské unie ve Versailles. V žádném případě nejde o přehánění. Dohody o stabilitě státních hranic v Evropě podepsané v Helsinkách v roce 1975 představiteli 33 států, záruky velmocí dané Ukrajině výměnou za zřeknutí se jaderných zbraní, nemluvě o Chartě OSN, to všechno Rusko na rozkaz Vladimíra Putina shodilo ze stolu.
Od této chvíle si chce Rusko pravidla i hranice určovat podle svého a bez ohledu na „západnické“ představy o mezinárodním právu. Ruští „teoretici“ už ve státní televizi měsíce prohlašují, že hranice Ruska z roku 1918 jsou nespravedlivé a nepřijatelné, a bude-li třeba, „tentokrát se v Berlíně nezastavíme“.
Pro české a slovenské dějiny platí konstatování o zlomové důležitosti této války dvojnásob. Kromě balkánského pravoslaví totiž nikde v Evropě neexistuje tak patetické, naivní, nepravdivé a vymyšlené rusofilství jako u nás.
Rusofilství, které se už od začátků české a slovenské politizace národních obrození v 19. století stalo součástí kultury a především národovecké politiky a které svojí iracionálností a nevzdělaností ovlivňuje české i slovenské společenství i po dvou stoletích.
Hlava potlačených národů
Všichni čeští buditelé vystudovali a psali německy. Slovenští zase maďarsky. Byli to bez výjimky lidé slova, romantičtí intelektuálové, kteří si svět a budoucnost vymýšleli, protože vše, co bylo v minulosti, vnímali jako nespravedlivé a nedokonalé.
Vlastní zkušenost s německým či maďarským útlakem nadřadili nade vše ostatní a udělali ji východiskem monotematické „národní politiky“. Nedokázali přijmout a zpracovat ani mnohem bližší polskou, stejně slovanskou zkušenost s primitivností ruského samoděržaví.
Na začátku 19. století vyšli z představ o slabosti Rakouska, potvrzené státním bankrotem v roce 1811. Nevnímali myšlenky občanství a demokracie hlásané francouzskou revolucí, ale o to více se obávali „světovládné tyranie Napoleonovy“, jak to popsal Palacký.
Idealizované Rusko se podle něj „stavělo v hlavu potlačených národů… Naděje na zachránění národa, k národnímu sebevědomí sotva se probudivšího, obracely se na Rusko.“
Vyvrcholením této slepoty většiny české politiky byla nevšímavost a nepoučení se z brutálního potlačení polského povstání v letech 1863-4. Několik desítek tisíc padlých Poláků, více než tisíc popravených, téměř čtyřicet tisíc odsouzených na nucené práce, desítky vypálených vesnic, zničené kulturní památky.
O pouhé tři roky později Rusko okupovalo i zbytek Polska a rozdělilo ho do dvaceti ruských gubernií. Ve stejném roce 1867 jely do Ruska špičky českého „národního života“ na národopisnou výstavu a všeslovanský sjezd a v Carském Selu nedaleko Petrohradu se sešly i s carem Alexandrem II a jeho rodinou.
Zbabělá česká strategie
Vrcholem nevkusu a politické slepoty pak bylo vystoupení Františka Ladislava Riegra na slavnostním obědě v Sokolnikách, kde před osmi stovkami hostů ve své řeči o polském povstání prohlásil:
„Můj otcovský přítel Palacký i já v té době, kdy celá Evropa, kdy všichni národové západní proti Rusům prohlašovali se, osvědčujíce své sympatie pro toto povstání: tu my jsme směle vyřknuli, že počínání Polákův pokládáme za neštěstí … stáli jsme stranou a chtěli jsme souditi spravedlivě jednomu i druhému… Jestliže boj mezi Rusy i Poláky déle trvati bude a má-li v těchto bojích býti boj o existenci národní, kdož za to ručí, že Poláci svým časem nepovolají Němce dospěvší k jednotě a veliké moci válečné proti Rusům na pomoc?“
A designovaný „Otec národa“ František Palacký po návratu do Prahy osvětlil zbabělou českou strategii takto:
„My v tichosti jen zatím postupme a dozrajme, aby v čas, kde cizí ruce nám na hrdlo sáhly, Slované, co obr se jevili, jehož netušené síly a velikosti vrah se lekne. Tedy v tichosti k jednotě, světlu a síle“.
V „tichosti“ dospěli jsme k rozbití multietnického soustátí, nepřátelství všech sousedů, holocaustu a komunismu, etnickým očistám a lásce „se Sovětským svazem na věčné časy“.
Čeští i slovenští rusofilové si ve své slepotě nedokázali představit, že diktatura, a samoděržaví ničím jiným než diktaturou nebylo, se k nám vždy bude chovat stejně jako k vlastním potlačeným a dobytým národům, Polákům, Estoncům, Litevcům, Lotyšům, Finům, Rumunům nebo dnes Ukrajincům.
Náprava obrozenecké slepoty
Rusofilská iluze českých a slovenských buditelů přešla přes Karla Kramáře až k otevřené kolaboraci s diktaturou v podání Edvarda Beneše a československých komunistů a jen slovně pravicových či levicových postkomunistů dneška.
A dokud v českém a slovenském veřejném prostoru a diskuzi nezakotví ověřené historické poznání, že Rusko nikdy ve své historii nepodporovalo v Evropě principy demokracie, právního státu a lidských práv, nebude náprava oné obrozenecké slepoty možná.
Dnes se, tváří v tvář další agresi ruského samoděržaví proti Ukrajině, možná objevuje šance na to, že se naše společenství zbaví obrozenecké naivity 19. století.
Dnes sedí představitelé Čechů a Slováků u stejného evropského stolu ve Versailles a jednají spolu s ostatními členskými zeměmi EU o budoucnosti Evropy. Ještě nikdy v dějinách neměly naše hlasy takovou váhu a důležitost.
Co na to někdejší čeští a slovenští „vlastenci“, požadující ještě nedávno vystoupení z Evropské unie a NATO, hlásající udržení české koruny za každou cenu či demonstrující proti radaru v Brdech?
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Petr Pithart o neznámé epizodě dějin: Gorbačov nám místo Havla podsouval svého prezidenta
Alberte, umyjte si ruce! Po pražských stopách Alberta Einsteina
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
70 komentářů
Rusko mentálně není Evropa a kdo ví, zda někdy vůbec bude. V roce 1968 mi bylo 9 let a od té doby jsem žádné oslavě Ruska či SSSR nevěřila a nikdy jsem nechápala, že tomu někdo vůbec věřit mohl. Opájení se velkým bratrem na Východě mi příliš připomínalo jiného Velkého bratra.
Ano, Orwella jsem četla už v 15 letech, stejně jako o procesech v 50. letech. Kdo chtěl, k jiným informacím se vždycky dostal. Stačilo nebýt úplně slepý a nestrkat hlavu do písku.
Mám to podobně.
Obávám se, že hodně vždy záleží na tom, z jaké rodiny kdo je. Vy jste asi byla z rodiny vzdělanější, tomu napovídá četba Orwella v patnácti. Kdo tuhle výhodu neměl, určitě si v tom jasno tak snadno neudělal. Umíte se vžít do kůže malých školáků v 70. a 80. letech, kteří -68 nezažili a kterým ve škole předkládali VŘSR? Jak oni mohli něco vědět o tom, že tomu nemají věřit? Když to rodiče doma třeba nezajímalo?
Co na to Ruští vlastenci mezi Čechy? No produkují stále krkolomější pseudoargumenty na obhajobu Ruské agrese. Sice ani kdybychom přijali argumenty Ruské strany , neobhájilo by to vojenskou agresi. To je ale Ruským vlastencům jedno, už dostali zaplaceno – jak jsme viděli včera na Slovensku.
skvělý článek! Děkuji, mluvíte mi z duše.
Pane šéfredaktore, opravdu musíme téměř denně trpět výlevy pana Urbana? Podívejte se jenom na ten titulek a mezititulky – takhle se píšou články, které se snaží o kritický a vyvážený pohled? Nebo je píše někdo, kdo je přesvědčený, že jedině on má pravdu a když nenachází argumenty, častuje svoje oponenty – skutečné a většinou jen domnělé – záplavou silných a ještě silnější slov?
Čtu váš newsletter pravidelně a často jsou zde zajímavé články – např. pravidelně úvahy pana Brůny. Neříkám, abyste články pana Urbana nezveřejňovali vůbec (četl jsem od něj třeba zajímavý o oprezidentu Benešovi), ale před zveřejněním mu prosím dejte nějakou zpětnou vazbu, co je ještě pro kriticky myslící čtenáře stravitelné. Děkuji.
Normalizovaný občan, není divu, že nezná a nechce znát vlastní historii, prudký úpadek kultury díky lumpenproletariátu po roce 1970 byl dílem právě lidmi, kteří se skrývají za podnobnými „pangrácemi“. Poznámka o kritickém myšlení je takový projev RSDr. lpícího na Nejedlovské verzi dějin. Trapné.
Ano, tenkrát se psalo o Biafře ducha. Dnes je to nejspíš kulturní Hirošima
Pan Urban píše pravdu, která určitému typu lidí vadila vždy, vadí a v budoucnu vadit bude
Myslím, že příspěvky pana Urbana mají „šťávu“ a do Hlídacího psa patří. Jejich cenzura není třeba !! Nevím totiž, kdo by mohl tuto cenzuru (zpětnou vazbu) dělat !?
Nemusíš trpět!
Stačí to nečíst!
Jak jednoduché, že?
Skvěle pane Urbane ! Výborný článek, moc za něj díky a kdyby tak chtěl padnout na úrodnou půdu našich rusofilů.
No mírně bych vytknul tomuto textu adoraci EU a opomenutí neblahé role Německa, které svou příchylností k Rusku a naprosto pomatenou Energiewende povzbudilo Putinovo Rusko k takové agresi jaké jsme svědky. Fanatické odmítání JE a závislost na ruském plynu daly Putinovi víru, že bez plynu se Německo neobejde a bude držet hubu a krok ať se děje co se děje. A taky ano. Vyloučení ze swiftu jen pro některé banky, odběr plynu a ropy pokračuje a Německo v podstatě dál financuje Ruskou válku. Politici Německa a dalších států EU jsou v Gazpromu jako manažeři, je to hnus. Německá armáda v rozvalu, podfinancovaná. Když Trump požadoval aby Němci platili 2%, to bylo řevu. S tím, jak současná EU vypadá jsem velmi nespokojen a hlasoval bych pro vystoupení. Ale přál bych si větší zapojení do NATO včetně základen USA u nás.
A dokud v českém a slovenském veřejném prostoru a diskuzi nezakotví ověřené historické poznání, nebude náprava oné obrozenecké slepoty možná. O směšné, ale také tragické české národovectví se zde zasloužil – možná nechtěně – především Alois Jirásek.
Kolik Čechů alespoň nahlédlo do Palackého Dějin…, kolik lidí četlo díla dalších historiků? Když hodně nadsadím tak 2 procenta. Ale vymyšlené romány Jiráskovy jako povinnou školní četbu musela číst před rokem 1989 většina školáků. Povinné byly i návštěvy Vávrových vlasteneckých filmů, na které ani dodnes nezapomínají ani současné televizní stanice. Proto možno v mnoha pohraničních obcích číst na pomnících „Díky Rudé armádě“ „Bílá hora odčiněna.“ Zvlášť strhující inspirací pro stavby českých vlasteneckých pomníků byl bělohorský projev ministra zemědělství Julia Ďuriše (Slovák) v červnu 1945.
1. Jirásek je popularizace Palackého, Vy je vidíte (chybně) jako protiklady.
2. „Vymyšlené romány“ – znáte nějaké romány, které nejsou vymyšlené? Kdyby nebyly vymyšlené, byly by to knižní dokumenty.
Jenže Palacký byl věda, podpořená vědeckými fakty a dobovými dokumenty. A Jirásek byl profesí středoškolským profesorem historie, takže tu vědu znal.
A ještě možná k tomu Jiráskovi:
On ho dost zprofanoval Nejedlý (aniž by ho fakticky chápal). Nicméně Jirásek se vždy snažil popisovat situaci v celé její složitosti. To se mu stalo osudným, když byl navržen na Nobelovu cenu. Reprezentoval ho tam román „Proti všem“ (Vávrův film je dost zprimitizován po vzoru Nejedlého), který líčí celé dění počátků reformace v celé jeho nepřehlednosti, časté protichůdnosti atd. Včetně faktů, vrhajících negativní světlo na křesťanství obecně. Což křesťanská lobby v Nobelovské komisi nebrala.
Zato v jiném roce předložený Sienkiewiczův román „Quo vadis“ prošel, byť je to dost primitivní agitka, která v podstatě předjímá budovatelské romány (od 30. let v sojuzu, od 50. u nás) jak svým dějovým schématem, tak i charakteristikou hlavních postav. Byť to autor dokázal svou řemeslnou zručností „oplácat“ vedlejšími liniemi, reáliemi atd. takovým způsobem, že na to žádný z pachatelů zmíněných komunistických agitek nedosáhl, nicméně podstatu má jeho román stejnou.
Vzal jste mi to z klábosnice.
Sienkiewicz stvořil Polákům tak hrdinnou minulost,že se v duchu jeho románů vyučuje historie v polských školách.
Ono vlastně ani nezáleží,jak ta která událost proběhla,ale jaká je její interpretace.
Myslím,že existují mnohem větší a mnohem horší fabulátoři české historie než Jirásek.Jeden z nich tady má pravidelně články.
To je ale jednostranný blábol. Už v XIX století bylo mnoha lidem jasné, že velké Ruské dubisko na východě je nebezpečný mýtus. Ale to nám pan autor jaksi zapomněl v článku zmínit.
Je to tam. jenom pozorně číst.
Pozor na slovo blábol, dost se tomu blížíte. Nepochopil jste to. Samozřejmě, že byla řada osobností, která to prohlédla, v čele s Havlíčkem, který si to tam jel vyzkoušet. A i Palacký tvrdil, že ruský politický systém je kombinací německé a mongolské despocie. Autor chtěl poukázat na kořeny myšlení dnešního rusofilů, jak a kdo se podílel během národního obrození na nové a vymyšlené koncepci českého národa postavené na řadě panslavistických myšlenek (viz Slovanská epopej) a jak se hlasy a postoje těch osobností promítly do vzdělávání celých generací. A co způsobil upocený panslavismus.
Že si něco pamatuju z dějepisu, tak po těch napoleonských válkách se konal Vídeňský kongres (18-14 1815), kde se vítězové ( což byli hlavně monarchové Rakouska, Pruska a Ruska) tu Evropu mezi sebou svorně rozdělili. Čili skutečně část těch území (nejen to Polsko) připadlo Rusku.
No a vzhledem k tomu že byli takto ti monarchově vlastně spojenci, tak zmíněná, zdravice českých loajálních politiků v Rusku, byla i Vídní hodnocena velice pozitivně.
Zatímco a kupodivu, když jiní čeští ne-loajální buditelé jednali a to potají s polskými pobaltskými i ruskými kolegy , tak se o ně taky svorně postaraly rakouská, pruská i ruská policie, které tehdy rády spolupracovaly.
A tyhle monarchie všechny skončily na konci 1.světové války. My jsme měli štěstí, že tehdejší naši politici se nespoléhali na Východ ani na Západ a vytvořili si vlastní Československou demokratickou republikou a přijali za prezidenta Masaryka.
Opět, při dobré znalosti dějepisu, v Rusku, ale i v Německu dopadli mnohem hůř…
Já si myslím, že to co se děje nyní, je opět jedna kapitola z dějepisu. Víme z dějin, kolik válek, konfliktů, kvůli čemu a za jakých okolností probíhalo. Byly doprovázeny násilím, nespravedlností, ale i bezednou nenávistí. Vedly se i kvůli pravdě, kterou má stejně každý tu svoji. Myslí si snad někdo, že teď a dále do budoucna bude jen věčný mír? Je to velice nepravděpodobné a také by to popíralo samotnou existenci člověka. Je to stejná utopie, jako si myslet, že na zemi bude pod vládou lidí nestolen spravedlivý systém ve kterém nebude už nikdo strádat.
Nesahejte sprostou klávesou na Národní obrození Urbane. Zapomínáte ještě krom svého adorování německého živlu, rakouského útlaku i na historické souvislosti. Vždyť Vy si vyzobáváte kde tu, jen co se Vám hodí. Tisíc let úporného boje za národní existenci s německým živlem je Vám na překážku? Proč vlastně tedy nepíšete německy? Nebo polsky, když už tedy zapomínáte třeba na „statečnou“ kudlu do zad, co nám Polsko hned po vyhlášení samostatnosti bodlo svou intrvencí na Těšínsko? A v den okupace Českých zemí fašisty – to jste si věru vybral dobře k hloupučkému „filozofování“.
Otavo, nebýt rakouského útlaku uměl byste číst a psát ? Česky ?
Kdyby První světovou R-U vyhrálo,tak už nejspíš ne.Totéž při vítězství Třetí říše ve Druhé.
Jaká národní existence? Pojem „národ“ se zrodil až v XIV. století!
Operuje s ním už neznámý autor tzv. Dalimilovy kroniky.
Urban zase píše hloupost. Byli jsme pod Rakouském, pak pár let Masarykova republika, pak přišel protektorát, po něm jsme podle Postupimské dohody připadli pod ruský vliv a teď jsme pod USA. Nikdy jsme nebyli suverénní země, vždy jsme byli pod nějakým vlivem. Dnes hájíme americké zájmy a podle toho to také vypadá.
Fakt je ten. že pod vlivem USA jsme na tom nejhůře.
Nevím kolik Vám je roků, jestli jste zažil ten ruský vliv, ale protektorát určitě ne …. tak nepište hlouposti…myslím, že se Vám pod tím „americkým vlivem“ žije až moc dobře
Byl to fakticky protektorát, protože o naší zahraniční politice fakticky rozhodoval SSSR (Brežněvova téze „omezené suverenity“). Protektorát v letech 1939 – 1945, s nímž to možná srovnáváte, fakticky nebyl protektorát, ale maskovaná anexe.
… netvrdím, že někdy to tak nemuselo být, ale konkrétně třeba do Afghanistánu nás SSSR netahal, kdežto teď za kapo-demo jsme pevnou součástí USA obran po celém světě.. Bylo a je přitom několik kapo-demo zemí, které to ani přes různé vyhrůžky neudělaly ( Francie v Iráku, Kanada v Afghanistánu). Rozhodně tehdy v době toho „protektorátu“ se např. železnice nemusela „dělit“ na správu tratí, osobní a nákladní přepravu – to vše kvůli „soutěžím, dále třeba elektřina nebyla zbožím – aby bylo mraky dodavatelů, kteří vlastně nic nedodávají, protože nemají „dráty“- to má distribuce… Ale celkově se to u nás nazývá „vysoce liberalizovaný trh“, který není dobré poškozovat jakoukoliv regulací, atd.atd… Takových a podobných bezduchostí je daleko víc a má se to brát jako naprostá samozřejmost, protože to „Brusel“ jinak nedovolí…
Popisujete EU, která se Západem a jeho hodnotami nemá naprosto nic společného.
… no já jsem si myslel – možná bláhově, že když EU říká „naše hodnoty“, že je to „Západ“. Pak by to Jourová měla tedy to „rozklíčovat“…
EU podporuje spíš orientální pseudohodnoty, kam patří i komunistické prvky v její ideologii i praxi. Rozhodně naprostá většina toho, co prosazuje, nemá s původními hodnotami, prosazovanými v západních zemích ještě někdy začátkem 60. let minulého století, naprosto nic společného.
A ty hodnoty jsou důležité, s nimi Reagan v podstatě porazil SSSR ve studené válce.
… no ty „hodnoty v létech šedesátých“ byly spíše pouze ekonomické ( a správné !!!), protože ty bezduchosti požadované EU – kdy už je zoufalým molochem (pro ty, kteří to chápou a rozumí těm eurobludům), jsou dalece za tím co bylo v RVHP – ta by nám určitě určitě nenutila „trh“ pro el.energie, pro plyn, pro vodné stočné, pro zákaz subvencování cen pro občany, pro „transformaci“ železnice, pro inkluzi a exkluzi ve školství, pro ziskovky a neziskovky, apod. apod…
Pokud se EU nedokáže přeměnit zpět na vysoce hodnotné a úspěšné EHS, mela by být zlikvidována.
Desinformačních webů netřeba ! My Češi jsme samodesinformátoři nepřekonatelní.
Hezký den !
áááá ….. další agent ruské ambasády, co? Plivnout pokaždé na USA!
Pán Vlad je zřejmě nějaký Vladimír Vladimírovič. Já jsem se na jiném místě a v jiném článku dočetl, že v Praze v nějaké restauraci byla nějaká česká rodina, která tam přišla na oběd, vykázána obsluhujícím personálem z restaurace proto, že slovně napadala 4 rusky mluvící lidi u vedlejšího stolu. Když pominu to, že se Rusové, kteří dočasně žijí v Česku, musí smířit s tím, že budou slovně napadaní, protože je to Rusko, které napadá všechny sousedící státy a už 8 roků vede válku v různých částech Ukrajiny a v posledních týdnech napadlo s pomocí svých satelitů celou Ukrajinu a páchá tam válečné zločiny. A proto si musí v Česku a hlavně v Praze zvyknout ruská menšina na to, že bude slovně napadaná, protože zde nejsou vítaní . Není normální, že v Praze žije skoro 50 tisíc Rusů, kteří se chovají na veřejnosti hlučně tak, že si jich všímá okolí. Naopak si myslím, že je třeba aby většině těch Rusů byla odebrána víza a byli z Česka vyhoštěni do své domoviny a aby tady zůstali jenom ti Rusové, kteří tu žijí několik desítek let, mají tu trvalý pobyt a jsou loajální k Česku- to znamená, že nešíří kolem sebe proruskou propagandu a dezinformace.
Zajímalo by mě kolik lidí dokáže rozeznat Rusa od Ukrajince aniž by vidělo jeho pas. Vy to dokážete?
Starší generace by spíš měla problém rozlišit Ukrajince od Bělorusa, ale že to nejsou Rusové by poznala..
„Rusko nikdy ve své historii nepodporovalo v Evropě principy demokracie, právního státu a lidských práv.“
Ámen
Zatím co Anglie a Francie po VŘSR považovali nástupu bolševiků za nebezpečí pro Evropu, tak TGM vyzýval státy, aby uznali bolševické Rusko. To vše, i když sám k tomu uváděl, že bolševické Rusko nemá s demokracií nic společného. Jen stačí si přečíst jeho světovou revoluci, kde zakotvil tuto svoji zaslepenost. A tak se nedivme, že čas ukázal, že Češi po vzoru svých politků nakonec se propadli do bolševické pasti.
Pravda , takže když tentýž Masaryk jako argument pro uznání naší republiky na Západě prezentoval naše legie, bojující na Sibiři proti stejným bolševikům, tak tím asi mínil co? Tehdy stačilo, aby Západ poslal do Ruska sdostatek intervenčních armád a mohli jim společně zakroutit krkem. Jenže to se nestalo.
Jenomže potom už bylo pozdě, z již Sovětského Ruska byla světová velmoc, a pranic se s tím už dělat nedalo, leda diplomaticky uznat a držet se od ní dále. Ono totiž byznys je byznys, a to platilo i pro ty obchody s Ruskem.
Pusťtě si třeba americkou Ninočku z roku 1939 s Grétou Garbo, a uvidíte, jak si v USA představovali Rusko dvacátých let.. Tak strašně to zase nevypadalo..
Hlavně díky legiím neexistujícího státu držícími kontrolu nad sibiřskou magistrálou měl Masaryk dostatek vážnosti,aby prosadil vznik a mezinárodní uznání ČSR.Protože se počítalo s intervencí přes Sibiř,proto tam naše legie musely být tak dlouho.To jenom Kolčak si myslel,že Češi budou nasazovat krky pro sibiřského cara,co se choval k obyvatelstvu hůř než bolševici.
Což o to, Kolčak v tom měl úlohu taky. Tohle byla občanská válka v Rusku, takže pokud by i západní intervenční vojska přijela v dostatečném počtu a bolševiky porážela, tak nějaký místní gubernátor by se jim hodil..
NESMÍME SE NECHAT ZMÁST DÚKAZY
Sigmund Freud
Ty se hlavně nenecháváš zmást gramatickými pravidly.
Urban se opět mýlí.Tedy on se nemýlí,on jen pokračuje v dehonestaci českého národa a svém pokřiveném proněmeckém pohledu na české dějiny.
Čeští národní buditelé skutečně studovali v němčině (a latině) protože po několika stoletích soužití s (privilegovaným) přátelským německým národem se v češtině se vlastně studovat nedalo.Buditelé byli zklamaní ze situace v Rusku a jejich rusofilství bylo účelové. Rusko používali k nátlaku na privilegované národy v R-U,aby si uvědomily,že když budou odnárodňovací tlak přehánět,tak Češi mají i jinou možnost.Totéž vlastně dělali Klaus a Zeman,aby Němce odradili od slupnutí ČR i chlupama. Urban v tom ale vidí velezradu,zatímco jeho podlézání lančmídům a obviňování českého národa z jejich genocidy,je ouplně v pořádku!
Mimochodem psal jsem to už nahoře, Rakousko a Rusko byly od napoleonských válek spojenci. Tudíž projevy úcty některých českých elit směrem k carskému dvoru (jak výše píše Urban) byly v souladu s rakouskou politikou. Ale to by bylo na širší diskuzi o různých postojích českých elit za R-U.
Ale byli i jiní, kteří nechtěli ani rakouského císaře, ani ruského cara, takže se svými protějšky, a jak jsem psal, v Polsku, na Ukrajině i v Rusku jednali i o této možnosti a jak toho dosáhnout..
„Dnes sedí představitelé Čechů a Slováků u stejného evropského stolu ve Versailles a jednají spolu s ostatními členskými zeměmi EU o budoucnosti Evropy. Ještě nikdy v dějinách neměly naše hlasy takovou váhu a důležitost“ – tady je pes zakopán. Celý autorův subjektivní výklad historie vede jen k dalšímu eurohujerství. Místo přimknutí se k ruskému dubisku se proměnit v další spolkovou zemi Čtvrté říše? Proboha, nikomu na nás nezáleží, ani na východě, ani na západě a je na nás, jestli budeme snadnou nebo nesnadnou kořistí.
Ano, tenkrát se psalo o Biafře ducha. Dnes je to nejspíš kulturní Hirošima
Je mi velice líto: V době, kdy tyto slavjanofilské proudy existovaly, byla v Německu totalita srovnatelná s poměry v carském Rusku. V Rakousku to bylo o něco lepší, ale tento stát stále více sklouzával do područí německého nacionalismu (což vedlo k nutnosti ho při nejbližší vhodné příležitosti rozbít). Takže jediné, v čem se, a to ve svůj neprospěch vzhledem k nám, Německo a Rakousko od Ruska lišily, byl jazyk.
Ty příklady s Polskem jsou mimo realitu vzhledem ke staletým pohraničním konfliktům mezi Polskem a Ruskem, kdy Polsko dokonce v době ruského oslabení dosadilo na carský trůn svého pretendenta, který se tam ale neudržel (a drželi ho nějaký čas u moci polští vojáci). Prostě, vztah obyvatelstva západní části Ruska k Polákům je trochu podobný našemu vztahu k Němcům. Je zde i problém náboženský – polský bojovný katolicismus versus pravoslaví. S tím nábožensky spíš vlažní Češi takový problém neměli, nehledě k naší historické tradici, sahající až ke slovanským věrozvěstům, jejichž přímým pokračovatelem je ruské pravoslaví.
Karel Havlíček (Borovský) sice poměry v Rusku rázně zkritizoval, a měl naprostou pravdu. Jenže neřekl „B“, tj., že ještě necelých sto let před jeho cestou do Ruska to v Rakousku vypadalo hodně podobně. Až za Josefa II se poměry u nás od těch ruských začaly trochu zásadněji lišit.
Rusové (ať už carští nebo sovětští) nikdy neměli na programu naši rusifikaci, na rozdíl od Němců, kteří měli jednoznačný program našeho násilného poněmčení. Dokonce se v něm snažili pokračovat i za První republiky, kdy např. němečtí podnikatelé nutili české zaměstnance, aby posílali pod hrozbou vyhazovu děti do německých škol.
Na druhé straně jak v Německu tak v Maďarsku (odkud mám informace) se ruština učila na školách na bázi reálií, zatímco u nás se učil jazyk, a kdo chtěl, naučil se ho docela dobře. „Odměnou“ byla jednak možnost poslouchat ruskojazyčné vysílání Svobodné Evropy, které u nás nebylo rušeno, jednak možnost dostat se přes síť prodejen „Sovětská kniha“ k ruským překladům děl, které u nás nesměly vyjít (a vím i o takových, která nevyšly ani po roce 1989). Podobně mohly posloužit i knihovny organizace SČSP. Takže z hlediska komunistické propagandy byla kvalitní výuka ruštiny poněkud kontraproduktivní 🙂
To ostatně platilo i pro perestrojku a glasnost, kdy gorbačovské vedení provádělo v podstatě ideologickou diverzi proti tomu, co bylo oficiálně hlásáno u nás. A některá čísla Sputniku 🙂 naši komunističtí papaláši nechali zabavit, aby se k našil lidem (mj.) nedostaly informace o tom, že Gorbačov považuje „Pražské jaro“ za svůj inspirační zdroj.
No víte, aby to bylo ještě složitější, v době, kdy tyto slavjanofilské proudy existovaly, Německo jako stát ještě neexistovalo (vyhlášeno jako spojení německých států až roku 1871), nicméně velkoněmecký nacionalismus, jakožto propaganda šířená Pruskem – vedoucí právě k tomu spojení už ano..
Polsko ztratilo svou samostatnost už koncem 18.století,několikrát si ho dělily Rakousko, Rusko a Prusko. Ale je fakt že právě ta situace na tom pomezí Západu a Ruska byla ta situace vždycky mnohem brutálnější než jinde. ( což pro připomínku seznal už Komenský, který právě až tam přišel o všechno).
Takže, jako srovnávat poměry tehdy a dnes se dá, při podrobnějším přiblížení velice a velice těžko..
Že ještě třeba připomínám, ohledně výuky jazyků, u nás byla za první republiky velice populární francouzština, jakožto řeč našeho největšího spojence, kterou zvlášť naše elity obdivovaly. A že nám to bylo v roce 1938 platný.
Mám tři poznámky:
1) V 19.stol. rusofilství nepropadl Karel Havlíček Borovský. Navštívil, chvíli setrval a po návratu napsal Křest sv.Vladimíra.
2) Jen spory velitelů RA v roce 1923 k tomu, že Pilsudský ubránil Varšavu
3) 17.9.1939 RA vpadla do Polska, které již 17. dní drtil Hitler. Katynský les. 1944 RA velkomyslně přihlížela jak Hiter drtí Varšavské povstání ke kterému sama vybízela.
Jen tedy poznámka, k tomu „Karel Havlíček Borovský. Navštívil, chvíli setrval a po návratu napsal Křest sv.Vladimíra“ . -což tedy byla naprosto fantastická historická fikce, popisující ruskou legendu v té době 700 let starou, a až v rámci v ní satiricky připodobnil politickou situaci v tehdejším Rusku. Ani si nedokážu představit, že by něco takového dokázali vytvořit dnešní novinářští literáti..
To je skutečně „úžasný „článek o historii. Zbývá jenom doplnit informace o Římanech, mongolské říši. Egyptskou říši bych ani nezmiňoval, protože ta je lokálně daleko a obrázek dějin je skoro kompletní. Snad jen pro pro filosofi, které pan Urban zmiňuje bych připoměl, že bylo tolik dohod a paktů již sjednáno a možná stejné množství porušeno ve jménu čehosi vyššího a lepšího a tuším, že se to bude opakovat, alespoň dle dějin. Stejné je to v oblasti víry a náboženství, kdy všichni pokládají svoji pravdu za tu pravou. Tím je obraz kompletní a může z toho být přímo učebnice do škol????
Co na to někdejší čeští a slovenští „vlastenci“, požadující ještě nedávno vystoupení z Evropské unie a NATO, hlásající udržení české koruny za každou cenu či demonstrující proti radaru v Brdech?
Tak co třeba já na to. Ano z takové EU, jakou prezentuje dnešní zbabělé a prospěchářské Německo co nejdříve vystoupit. Korunu si ponechat, to je jasné. Vazby na NATO a USA významně posílit, nejlépe základny USA u nás. Radar v Brdech, pokud je k něčemu, pak bez pochyb ano.
Ale kritizovat EU a Německo se na tomto serveru asi moc nesmí, tak neví, zda bude tento komentář cenzurou povolen. Ten předešlý neprošel. Tak se polepším a budu jen chválit.
Máš recht!
Děkuji Hlídacímu psu za toleranci i ke kritickému komentáři. Velmi si toho vážím.
Souhlas. EU je byrokratická struktura, bohužel, a platí (naprosto neomylně), zákony profesora Parkinsona, podle nichž se ve finále dostane v takové struktuře na jakoukoli pozici nekompetentní jedinec (protože pokud projeví na svém místě kompetenci, je povýšen na vyšší level, až se dostane na místo, na které nestačí, a tam je petrifikován). Reakce EU na Putinův vpád do Ukrajiny jsou naprosto nesmyslné a škodlivé a právě perfektně platnost tohoto zákona pro EU potvrzují.
Pokud tato organizace neprojde drastickou reformou (a obávám se, že by pokud o ni skončil stejně jako Gorbačovův pokus o reformu SSSR), tak bude pro nás lepší být mimo. Ideálně spolu s V4 a dalšími státy založit něco jako „východoevropskou unii“.
… a co takhle Češi, jako nositelé germanofilství ? Najednou je všechno obráceno na východ proti Rusku ! Nikdo nemusí být rusofil a nemusí dostat tuhle nálepku, ale musí se zamyslet nad tím, jestli Putin nemá pravdu ! Prameny jsou dostupné, Putin to jasně řekl ve svých projevech a žádný Urban nám to nemusí přežvykovat !
V článku je spousta velmi trefných postřehů, nicméně, jeho autor někde hodně až hystericky přestřeluje a tím ho prostě čtenář nebere vážně a to je škoda.
1) Autor tvrdí, že krom Balkánu je rusofilství nejhorší u nás. Před pár týdny jsem v Respektu četl článek o Slovensku a jeho současném rusofilství. Skutečně, kam se na Slováky hrabeme…
2) Autor označuje české historické rusofilství jako iracionální, nevzdělané a slepé a uvádí pro to zajímavé příklady (polské povstání). Je ale schopen připustit, že třeba v některých jiných věcech (kulturních) třeba české obrození v něčem i obohatilo? Všechno přece nemůže být jen černé či bílé.
3) Autor dští síru a oheň na Palackého a Riegra (Polsko nepochopili, mohli ale dohlédnout až do 20. století? Nechce toho po nich Urban moc? Neměli v něčem i jinou úlohu než naivků?), nespolupracovalo ale s Ruskem mnohem víc po Vídeňském kongresu samotné Rakousko, a to mocensky? (srov. ruské potlačení povstání v Budapešti na pozvání Rakouska 1849). Neměl by Urban pro větší vyváženost také zmínit, co si myslel K. H. Borovský poté, co navštívil Rusko? Ten naivní rusofil rozhodně nebyl.
4) „V „tichosti“ dospěli jsme k rozbití multietnického soustátí, nepřátelství všech sousedů, holocaustu a komunismu, etnickým očistám a lásce „se Sovětským svazem na věčné časy“.“ Pro podobné formulace mám velmi málo pochopení. Sebemrskačství prvního stupně. Rozbili jsme Rakousko-Uhersko my, nebo se rozpadlo samo? (pozn.: nebyly v něm jen české země!) Má cenu nad tím po více než stu letech lkát? Dopadlo by to na konci 30. let jinak, kdybychom se od začátku první republiky víc kamarádili s Německem, Rakouskem, Polskem i Maďarskem? To jsme skutečně všechno udělali špatně jen my, a ne naši sousedi? Věděl by to Urban v té době lépe? A k holocaustu jsme dospěli „my“ – neplánoval se někde jinde?
5) „Co na to někdejší čeští a slovenští „vlastenci“, požadující ještě nedávno vystoupení z Evropské unie a NATO, hlásající udržení české koruny za každou cenu či demonstrující proti radaru v Brdech?“ Opět: černobílé myšlení. Nemusím chtít euro a nemusím chtít radar, ale zároveň s tím také nemusím chtít větší vliv Ruska v České republice. Snad autor připustí, že podobné spektrum názorů je možné.
6) Měla být zodpovězena také otázka, zda se toto Urbanem analyzované české rusofilství od začátku ruského útoku na Ukrajinu nějak projevuje. Respektive: od odhalení kořenů Vrbětic.
K tomu bodu 5): Eurohujerství jednoznačně podporuje Putinovskou závislost na ruském plynu a ropě (hlavně plynu). Protože Eurohujeři papouškují německé bláboly o vypínání jaderných a uhelných elektráren v rámci „boje za klima“, které vyvrací pouhá trojčlenka a veřejně dostupné údaje encyklopedického charakteru.
Já jsem jen zvědav,jak po tom,co teď Eurohujeři předvádí s energiemi,donutí lidi vzdát se svých uhelných kotlů.
Buď zavedou otevřenou fašistickou diktaturu, nebo pohoří.
A budiž připomenuto, že ruský plyn má cca 1,5 násobek skleníkového efektu uhlí a americký cca 1,7. Takže přechod na něj je „z bláta do louže“. O rušení jaderných elektráren Putinovými agenty v některých státech EU (pro nás je nejzajímavější Německo), to platí ještě víc, protože skleníkový efekt jaderné elektrárny je čistá nula.
K tomu bodu 3 např. Čelakovského „Ohlasy písní ruských“. Při novotvorbě slov, která buď ve staročeštině nebyla nebo v souvislosti s národní porobou zmizela, si buditelé vypomáhali i ruštinou a dalšími východoslovanskými jazyky, potažmo i staroslověnštinou.
Příkladem budiž vteřina (druhá, menší část hodiny – první je minuta). Latinsky je to secunda. Dlovo „družina“ (odvozené od „druhý“) nešlo použít pro jeho odlišný význam, tak se vzal druhý jako východoslovanský „vtoroj“ (v češtině se užití tohoto slova zachovalo v názvu „úterý“ – druhý den týdne, ale jinak vymizelo) a vznikla vteřina.
jako že bez EU a NATO se závislostí na ruském plynu nebudete chtít větší vliv Ruska? Jak to asi uděláte? Nesouhlasím s ničím co píšete. ČSR byl od počátku falešný koncept špatně fungujícího mnohonárodnostního státu (R-U v malém), který nikdo nechtěl a tak ani nikomu moc nevadilo, že Mnichovem skončil. Však by také po válce bez toho že by nás zrádce Beneš nezaprodal CCCP nikdo z mocností ČSR v původních hranicích neobnovil…
Neobnovení Českého státu Čechům vadilo a tak se zapojili do bojů na západní i východní frontě a zabili třetího nejvyššího pohlavára Třetí říše.Pak už mezi mocnostmi panovala shoda,že se ČSR obnoví a že ti,co ji rozbili,budou muset domů,do Říše.Za Železnou oponu Beneš nemohl.
Jestli Vám vadí obnovení ČSR,můžete odejít do Říše rovněž.Nikdo Vás tu nedrží.
Je to EU, která nám brání využívat ložiska plynu na našem území (a v Polsku je i nafta). Rusko by mohlo být „do roka a do dne“ vyšachováno z bývalých socialistických zemí v dodávce ropy a plynu. Což by je připravilo o možnost hrozby zavřením kohoutku.
Je to EU, která znemožňuje výstavbu tolik potřebných jaderných bloků. Opět tím nahrává Putinovi a spol.
V ČR měly menšiny velmi významná práva, jazyková a kulturní, která v Rakousku nikdo s výjimkou Němců a Maďarů neměl. To je onen podstatný rozdíl. Menšinová práva v prvorepubliční ČR byla na vyšší úrovni než menšinová práva v západních zemích EU v nynější době. O evropských státech meziválečného období nemluvě.