Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
KOMENTÁŘ. Oslavovat výročí 17. listopadu 1989, který odstartoval nejnutnější změny skomírající komunistické diktatury, je stejně potřebné jako pošetilé. Važme si připomínky změn roku 1989. Snad jen, že už je načase si přiznat, co všechno jsme po tom převratu nezvládli a jak jsme se vlastně dopracovali k tomu, že současná „blbá nálada“ jako by z oka vypadla „blbé náladě“ z doby normalizačního ponížení, stejně jako jejímu dvojčeti z nechvalně proslulých devadesátek.
Každý spontánní projev odporu proti nespravedlnosti, tím spíše, že v českém veřejném prostoru tak nečastý, je potřeba připomínat a zdůrazňovat jeho podstatnost. Jen kdyby takových momentů bylo v posledních dvou stoletích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku víc.
Je tu však i ona pošetilost, s jakou určitá výročí oslavujeme, aniž bychom si dovolili připustit jen na okamžik, že ve slavné a oslavované chvíli příliš mnoho zůstalo nedoděláno, anebo že si ji nakonec ukradli a profitovali z ní lidé nízcí a v tom nejhorším slova smyslu obratní.
Naivita českých oslav
Česká společnost oslavy a výročí miluje, oplétá je mediálním třeštěním a rituály, které vyhasnou hned na druhý den. Neoslavujeme totiž reálnou a mnohostrannou pravdu o té které události, ale jen vybraný a zpracovaný líbivý symbol, spíše sochu než dokumentární film, nabízející i připomínku chyb a omylů v jednom s vítěznými okamžiky společenského vzepětí.
Ale tak tomu asi bylo u nás vždycky. Ze stovek soch rudoarmějců po druhé světové válce ani jedna nepřipomínala stovky případů rudoarmějských znásilňování a rabování. Ani zmenšený, leč stále patetický bronzový Eduard Beneš před budovou českého ministerstva zahraničních věcí v Černínském paláci na Hradčanech nikdy nenaznačí nic o válečných i poválečných zločinech, omylech či zradě demokracie svojí kdysi živé předlohy.
A přesně od té doby prožíváme návrat k jednostranným krokům velmocí a vítězství hodnotami nespoutaných populistických hlupců, kteří v historii vždy představovali jen předjezdce násilí. Ale to by asi vyžadovalo, abychom na naše politiky byli o dost náročnější – tak jako tehdy v listopadu 1989. Stačilo by podívat se do světa.
Naivita českých oslav mýtů o minulosti ale spočívá hlavně v tom, že dovoluje a přímo vybízí k zapomínání na současnost, a – ještě hůř – na budoucnost.
Za třicet pět let od roku 1989 se svět proměnil k nepoznání. Národní státy, které kdysi vznikly z potřeby zdaňovat příjmy obyvatel, především podnikatelů a rostoucí střední třídy, se ve věku globalizované ekonomiky a totální proměny přechodu od výroby ke službám přeměňují v příliš nákladné servisní organizace spotřebních společností.
Ekonomicky ztratily za těch pár desetiletí většinu svého významu a smyslu. Kdo třeba daní osm nejbohatších jednotlivců na světě, jejichž osobní majetek už přesahuje vlastnictví více než poloviny lidstva? A je vůbec možné najít způsob, jak danit desítky nadnárodních společností bez daňových sídel?
Cena za mír
Moderní společnost zatím nenašla způsob, jak čelit masivnímu hloupnutí většiny populace v důsledku masového rozšíření sociálních sítí. A už vůbec zatím netuší, jak před totální proměnou a polarizací společenské diskuze uchránit o zcela jiné hodnoty opřenou tradici parlamentní demokracie.
Nejviditelnějším prvním důsledkem této proměny je v posledních deseti letech nástup pro podstatu demokratické diskuze nepoužitelných a otevřeně destruktivních „vůdců“, jako jsou Donald Trump, Viktor Orbán, Robert Fico nebo u nás Andrej Babiš. Nikdo z nich neumí hledět a pracovat pro budoucnost celku a hledání vzájemně výhodných kompromisů. Jejich cestou namísto hledání konsensu je výhradně konflikt a odstranění nesouhlasících za každou cenu.
Je snad na místě připomenout, že demokratické pořádky už ve dvacátém století dvakrát podobné situace prožily. Cenou za opuštění demokratických hodnot ve jménu populistických a rasistických fantasmagorií byly nakonec dvě světové války. Tu druhou světové demokracie vyhrály pouze za cenu spolupráce s jedním z nejkrvavějších diktátorů historie Josefem Stalinem.
Cenou za mír bylo tehdy obětování demokracie a okupace poloviny Evropy krvavou diktaturou Sovětského svazu. Dnešní populisté a chcimírové úplně stejným způsobem hlásají „nutnost“ vydat vojensky okupovaná území Ukrajiny další diktatuře Vladimíra Putina.
Mezinárodním principem se má opět stát krádež území silou – bez ohledu na mezinárodní právo, a v případě Ukrajiny i pošlapání absolutně konkrétních smluv a závazků velmocí z roku 1994, které navěky „garantovaly“ nezávislost a územní integritu Ukrajiny výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní. Vydržela pouhých dvacet let a Rusko bez váhání okupovalo Krym a v roce 2022 se pokusilo vojensky obsadit celou Ukrajinu.
Být nároční. Jako tehdy v Listopadu
Dnešní svět má už zcela jiná pravidla než ten polistopadový. Ekonomicky i vojensky stále agresivnější Čína hrozí už nejenom Tchaj-wanu. Dnes je dominantním zahraničním investorem v Africe. Rusko tam pro ni dělá už jen špinavou práci vojenských převratů a vyhánění západní vojenské a ekonomické pomoci. Válka na Blízkém východě radikalizuje mladou generaci v celém arabském a islámském světě.
Západní Evropa přecenila vlastní civilizační přitažlivost a těžce zápolí s imigrací právě z muslimských společností. A to se ještě většina podobných krizí nezačala prolínat a ovlivňovat navzájem.
Pro nás by proto nejdůležitější otázkou dneška mělo být, zda dokážeme vychovat politickou třídu, která by v tomto novém světě uměla hrát důstojnou roli. Měla by představovat tvrdé zastání demokracie a návrat k étosu obrany lidských práv. Protože jeho opuštění na počátku devadesátých let v konfliktech na Balkáně a částečně i v Iráku znamenalo, že demokratické země ztratily společného jmenovatele.
A přesně od té doby prožíváme návrat k jednostranným krokům velmocí a vítězství hodnotami nespoutaných populistických hlupců, kteří v historii vždy představovali jen předjezdce násilí. Ale to by asi vyžadovalo, abychom na naše politiky byli o dost náročnější – tak jako tehdy v listopadu 1989. Stačilo by podívat se do světa.
Brazílie pracuje na zákonech, omezujících používání sociálních sítí ve volebních kampaních. Regionální parlament ve Walesu dokončuje předlohu zákona, který bude doživotně diskvalifikovat politika přistiženého při lži. A v Jižní Koreji už dokonce za něco podobného politika odsoudili.
Zkusme si to představit – kolik lidí by zbylo v Poslanecké sněmovně či Senátu, kdybychom si vynutili podobný zákon u nás?
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Jan Urban: Z demokracie se nám vytratila potřeba právního státu, nezávislých institucí a médií
Ivan Kytka: Křetínského miliardy pod britským drobnohledem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
23 komentářů
Urban, to je naiva a píše hlouposti. Politici jsou novodobá šlechta, která beztrestně krade, ničí stát, ničí životy lidem, ničí vše kolem sebe a sám sobě určuje královský plat. Má jen „politickou zodpovědnost,“ takže vlastně.
Za 35 let nasekali beztrestně dluh více než 3 biliony Kč, po revoluci rozprodali a zlikvidovali náš průmysl s vysokou přidanou hodnotou a udělali z občanů otroky pracující v montovnách. Za nízký plat, pochopitelně.
To komunisté sedící ve FS normálně pracovali a jen na jednání FS byli uvolněni z práce a měli refundaci mzdy. A pak hybaj na šichtu. A podle toho to vypadalo. To, co postavili za 40 let komunisté a to že byl stát bez dluhů ukazuje, že socialistický model plánování a výroby je mnohem úspěšnější než kapitalismus, který jede na dluh. Unás se za 35 let nepostavilo v podstatě nic.
Pan Urban má pravdu a vy kňučíte jako lokaj.
Co si volíte to máte. To vy si přejete dělat dluhy, když házíte volební lístky do urny. Koho jste volil těch 35 let, abychom věděli, jaké máte zásluhy?🙂
Privatizace proběhla až na vyjímky do rukou občanů Československa s platným občanským průkazem. Pokud si „to“ někdo rozkradl, nebo rozprodal, tak jedině sami občané ČR s platným občanským průkazem.
Kdyby vláda Petra Pitharta neprivatizovala AZNP Mladá Boleslav přímo do rukou německého Volkswagenu, tak by dnes zřejmě žádná Škoda Auto neexistovala. Vše by Čecháčkové rozkradli a rozprodali, stejně jako např. LIAZ, ČKD, Tesly, a stovky dalších továren. Tatru Kopřivnice hned po kuponovce 2x za sebou vykradly české privatizační fondy, byl jsem akcionářem. Hned poté ji dorazil státem dosazený soudruh Soudek. Zoufalá vláda ji myslím za 1,- Kč prodala Američanům. Strnad začal skupovat dluhy Tatry Kopřivnice a když Tatra získala v Saudské Arábii zakázku na 200 hasičských aut, tak ji Strnad Američanům „vyfouknu“…
Národ zlodějů a lhářů nemůže mít skvělý stát.🙄
Kdyby k volbám chodili chytří lidé, tak by byla ČR jistě skvělým státem, protože ovšem chodí většinově volit blbci, může se upadající ČR pochlubit pouze rychlostí zadlužování a většinově líným obyvatelstvem, které si myslí, že má na všechno bezpracný nárok. Nic lepšího než úpadek s takovým „národem“ ČR určitě nečeká. 🙂
Strašně se mi líbí to zápolení Doucha vs Urban, kdo je větší oikofob. Kdybych měl brát ty vaše výlevy vážně, musel bych při cestě z domu venku čekat Bejrút nebo Mogadišo. Podniky zničené a rozkradene, ale přitom nejnižší nezaměstnanost. Tatra,kterou Amici poslali ke dnu a až Čech Strnad ji zachránil. LIAZ který stále vyrábí motory pod značkou TEDOM. Ale všichni jsme tu blbý, Teda až na pány Urbana a Douchu, dva zneuznané krasoduchy.
Děkuji vám za názor.
Co má prosím společného „Bejrút nebo Mogadišo“ s mými texty?
Byl jsem akcionářem Tatry Kopřivnice z kupónové privatizace a vy lžete.
Hned po kupónovce vykradly Tatru české podílové privatizační fondy, takže jsem přišel o všechny akcie z kupónovky a Tatra měla dluh asi 2 mld. korun. Potom přišel s požehnáním vlády pan Soudek a z dluhu 2 mld. udělal 4 mld. dluhu…, potom přišli Američané. Zmínku o tom najdete i v článku z 25.2.2002 „Kdo kradl v privatizaci“ v časopise Respekt. Když Američané podepsali kontrakt na 200 hasičských vozů do Saudské Arábie, tak přišel soudruh Strnad a převzal většinu v Tatře, protože postupně skupoval dluhy Tatry… O Strnadovi si myslím své. Mimo jiné převzal MAS Kovosvit Sezimovo Ústí, továrnu na obráběcí stroje a prodal ji v roce 2020 Rusákům…
LIAZ, jako výrobce aut, přestal po privatizaci existovat.
Bývalou motorárnu LIAZu, koupil TEDOM (TEplo DOMova) až v roce 2003. Ve svých výrobcích používá TEDOM mimo svých vlastních motorů též motory Kubot, Liebherr, MAN, MWM a Scania…
Jediným akcionářem f. TEDOM a.s. je Yanmar International Europe B.V.
1332BS Almere, Brugplein 11, Nizozemsko 🙂. Kam asi odtékají peníze z ČR, že by do Nizozemska? 😂
Co se týká oikofobie. Nejsem alergický na svůj domov a domácí prostředí, ale pouze na české lháře.🙂
Ten „náš průmysl s vysokou přidanou hodnotou“, soudruhu, musel vyvážet do západního Německa zde vytěžené uhlí, aby vůbec byl schopen vydělat nějaké devizy. Jinak soudruhu, 40 bilionů vnitřního dluhu na totálně zastaralém průmyslu (fabriky vyrábějící v prostorách a strojích z 30. let nebyly v těžkoslovensku 80. let nic netypického), na shnilé a totálně nedostatečné infrastruktuře a totálně zdevastovaném životním prostředí, které po sobě nechali bolševici, se nějak musely napravit a z něčeho se musely zaplatit.
Jestli bych si dovolil, pan Urban má sice v mnohém morálně pravdu, jenomže je nutné dodat jednu podstatnou věc, to co požaduje ani dnešní demokracie a právní stát zajistit neumí.
Dokonce, píše to na konci sám,
„Zkusme si to představit – kolik lidí by zbylo v Poslanecké sněmovně či Senátu, kdybychom si vynutili podobný zákon u nás?“..
Ta otázka má totiž dvě odpovědi, ale ani jedna z nich není příliš pozitivní.
1) Pokud by se to řešilo systémem „padni komu padni“, tak by skutečně bylo takto vyšetřováno a souzeno většina politiků v parlamentu a v Senátu.
Ale vybrat si jeden exemplární příklad a pouze toho vybraného politika pak vyšetřovat a soudit – to by asi ani většina občanů za spravedlivé nepovažovala.
Ovšem 2) – Takové soudy by musely proběhnout velice rychle – aby takto (doufejme) spravedlivě odsouzeným politikům zamezily vstup do státní moci ihned po těch volbách. Což se ale neděje ani v té Koreji – jak uvedeno, čin se stal v roce 2021, a teprve nyní byl vynesen rozsudek, který asi není ještě pravomocný, takže to asi ještě pár let potrvá..Což tedy značí, že by i dnes byl náš parlament i Senát, takových vyšetřovaných politiků čekající dlouhé roky na rozsudek, plný .
Ono, že nutno připomenouti, i ten současný naprosto jasný případ pana Babiše , kterého vyšetřovací orgány vyšetřovaly 7 let, a nyní si ho už 2 roky přehazují soudy na základní úrovni jako ping pongový míček. že takový přístup by asi problém lhaní politiků nevyřešíl
V ČR se od nepaměti vrchnost nesoudí. „Národ“ lokajů, podkoních a služek nemá na to být hrdými, svobodnými občany s rovnou páteří, pravdou v ústech a vládou zákonů a práva. Vláda zákonů a práva, jak mnohdy říkával soudce pan Vojtěch Cepl st. je základem pro existenci dobrého státu.
Jestli bych dovolil, přece právě na příkladu pana Babiše je vidět že i vrchnost se soudí. To jeho vyšetřování, které vedlo k podání žaloby probíhalo i v době, když byl členem vlády.
Mimochodem, další věc je, že vzhledem k tomu že volební období (i tedy té vrchnosti) je „pouze 4 roky“ – což je ale na celé vyšetřování a soudy až k pravomocnému rozsudku krátká doba. Takže mezitím se stane z vrchnosti nevrchnost a opačně a naše slavné soudy si s tím musí umět poradit..
Opravdu zvláštní na tom celém „vyšetřování“ Babiše bylo, že státní zástupce Šaroch, čekal s obviněním až Babiš nebude premiérem aniž by během čekání konal nějaké právní úkony. Mezi tím, všichni svědci zapomněli… Německý finanční úřad upozornil ČR na podezření z daňových podvodů s reklamou Babišových firem v desítkách miliónů. Policie ČR čekala s vyšetřováním tak dlouho, až všichni zapomněli a poté případ odložila… Podobně myslím za Kalouska, neměla ČR ani zájem na vyšetřování rozkradení Mostecké uhelné. Švýcaři tedy svoji část vyšetřili, rozdali tresty, vybrali peníze. ČR se ani nepřipojila s žádostí s finančními pohledávkami… Přitom byli okradeni všichni akcionáři Mostecké uhelné. S takovou se ČR nikdy nikam nedostane a je to vidět na celé historii od roku 1918.🙂 Inu Slované, Slave, ten druhý, otrok,…🙂
… právní „důkazní“ úkony v trestním vyšetřování dělá policie a až pak – když to policie prokuratuře odevzdá, tak koná státní zástupce… Tady tedy státní zástupce po převzetí požadoval doplnění „trestních“ skutků a policie pak dále dle pokynů postupovala pro zjištění „trestnosti..“. Tam byly tehdy takové absurdity, že „bylo účelově“ Čapí hnízdo vyvedeno z majetku větší firmy (aby mohlo čerpat evropské dotace) – no to přece může udělat každý majitel, že nikdo mu nemůže zakázat rozčlenění celku na menší díly, aby tady se toto najednou posuzovalo jako trestný čin… Proto tedy v první fázi Šaroch tu žalobu zamítl a nepodal – to se zase nelíbilo tehdejšímu vrchnímu st. zástupci Zemanovi a nařídil Šarochovi, že musí šetřit jeho nalezlé poznatky (tedy vrchního státního zástupce)… Tím se zase pak žaloba zpozdila, aby to u soudu stejně soud posoudil a rozhodl, že trestný čin se nestal… Bylo to cca 10 let zbytečně vynaložené práce, která měla mít za cíl Babiše „zavřít“… Že tedy jste – jako Karel Doucha, na takovou bohapustou smyšlenku trestného činu skočil a naskočil, tak to vyzařuje tu zoufalou jednoduchost, která se projevuje „imrvére tady prezentovanou svoji pravdou..“. A reklama je také dtto, protože v Německu byla reklama uznána jako daňový náklad, aby tady by z toho měl být asi Babiš „oběšen“…
Vždy to bude o konkrétním činu jednotlivce, schopného boje, rizika a oběti. Pouhými, sebemoudřejšími texty, se nic nezmění. Začít je třeba výchovou, vzděláním, osobním příkladem. Práce na generace s nejistým koncem. Je třeba začít konkrétními činy jednotlivce, abychom opět neskončili v džungli hospodářské, kulturní, mravní – po zásluze. Už se v ní začínáme topit a nejenom ČR.
Soudruzi .. který Listopad máte na mysli ? Oslavuje se morální špína89 a na vraždy studentů s profesorem roku 1939 se zapomnělo, důvod, proč ? Aha, taková „věc“ se neoslavuje ani nesmí
Nikdo nepochybuje, že ty oslavuješ nikoli špinavý ale krvavý únor48, a na vraždění nevinných bolševiky s láskou vzpomínáš.
Soudruhu, nit je o listopadu 1939 i 1989, tak si své … nechej pro strýčka Douchu
Kdo asi může za to, že komouši napodobili nacisty z roku 1939, drzostí a hloupostí překonali jejich věhlas.🙂
Protože u nás nezvládnou zákony? Vy jste opravdu směšní. A co je to rovná páteř? I každý prakticky lekar vám řekne, že tělesná vada. Ano, napsal jsem nesmysl, přesně v duchu vašich příspěvků.
Strašně se mi líbí to zápolení Doucha vs Urban, kdo je větší oikofob. Kdybych měl brát ty vaše výlevy vážně, musel bych při cestě z domu venku čekat Bejrút nebo Mogadišo. Podniky zničené a rozkradene, ale přitom nejnižší nezaměstnanost. Tatra,kterou Amici poslali ke dnu a až Čech Strnad ji zachránil. LIAZ který stále vyrábí motory pod značkou TEDOM. Ale všichni jsme tu blbý, Teda až na pány Urbana a Douchu, dva zneuznané krasoduchy.
Soudruh Doucha je typický dnešní demokrat .. jen já mám pravdu s mou ideologii … že je scestná, nefunkční to ho nezajímá, ani úlisného teologa Fialu z ODS.
Fňukáte pěkně.🙂 Lhát a urážet bez důkazů vám jde též pěkně. Proč mě neumlátíte pravdou a prostou řečí faktů a čísel.🙂
ANo, úlisný soudruhu, tvoje umanutá představa, že jen ty máš „pravdu“, tedy pravdu, která od roku 1948 do roku 1989 totálně zdevastovala tento dříve vyspělý stát, je totálně zcestná a nefunkční.
Díky, pane Urbane, za Vaši ostražitost a přesnost v nahlížení na věci veřejné… Píšete, že „moderní společnost zatím nenašla způsob, jak čelit masivnímu hloupnutí většiny populace v důsledku masového rozšíření sociálních sítí.“
Jistě však tušíte i Vy, že „způsob, jak čelit masivnímu hloupnutí většiny populace“ je čistou fikcí, iluzí. Hloupnutí (vlídný pleonasmus) populace se, bohužel, již nikdy nezastaví…
A máme tolik kriminálů?
Když si vzpomínám na svoje první volby v r.1964 ,bylo to po maturitním večírku a máma mě vyhodila z postele, abych šel volit, tak jsem volil jsem za poslance armádního generála L.Svobodu,to už jsem nezopakoval znova.Za čtyři roky v r.1968 byl zvolen prezidentem ČSSR,za několik měsíců následoval 21.8 1968,to už jsem byl propuštěn do civilu. Příchod do PRAHY to bylo něco ,asák Jalůvka na Příkopech požadoval vrácení Podkarpatské Rusi,to byla silná káva ,bylo to neuvěřitelné a také to tak dopadlo.Ten tajný sjezd v Pragovce ,kde jsem pracoval to byla podivná šaráda.Jeden komouš mě půjčil pár stovek na zájezd do Vídně zjara 1969 a vrátilo se nás 7 z plného autobusu. Sazeč z RP s kterým jsem nocoval ve Vranově, už věděl ,že Dubček skončí ,to jsem se dověděl po návratu v HB z televize. Co sázel v cizině se už nedovím. jeden houslař si vezl nádobíčko ,a malá holčička byla napěchovaná penězi. Krátce na to jsem to v Praze zabalil a vrátil se na Moravu. Praha je zlatá loď..
Dnešní situace je také neuvěřitelný tanec sv.Víta ,kam se poděl zdravý selský rozum,ten ztrácíme vždy v sinové křívce,pak jej těžce nabýváme zpět..