Jan Urban: Bez spravedlnosti není demokracie. Oligarchický technofašismus nepotřebuje ani jedno
KOMENTÁŘ. České společenství nikdy skutečnou demokracii nezažilo. První republika nechtěla vnímat nespokojenost menšin a ke svému vnitřnímu klidu potřebovala pochlebování prezidentům a zákulisní dohody stranických šéfů. Druhá i třetí republika byly jen fašismus imitující náhražky a za čtyřicet let komunistického režimu se občan mohl naučit leda chodit k volbám, nepřemýšlet a mlčet.
SMR mobil článek Mobile (207411)V devadesátých letech jsme si zopakovali víru v neomylné politické vůdce, zatímco stát rozebírali a řídili gangsteři a jejich posluhové v politice. Občan chodil k volbám, ale jeho přání moc slyšet nebyla. Kromě placení daní stát od občanů vlastně nic nechtěl a co je horší, ani nepotřeboval. Jakoby nám stále něco unikalo. A pak nastala nová doba.
Kvalita demokracie každého společenství je měřitelná ve dvou rovinách. Jednou je úroveň empatie, tedy soucítění, slušnosti a hledání všeho, co různé zájmy spojuje. Tou druhou jsou na politice nezávislé instituce a právní stát, které tomu dávají důvěryhodný rámec a pocit stabilní a předvídatelné spravedlnosti pro všechny.
Politika pak představuje jenom prostor diskuse. Nemá to nic společného s pravicovostí či levicovostí, ale o to víc s podstatou demokracie. Ale stojíme o ni vůbec ještě? Je to důležitá otázka, protože bolševismus Donalda Trumpa už demokracii opustil.
Oligarchický technofašismus, ovládající dnes společnost, drogově závislou na sociálních sítích, už nepotřebuje racionální výměnu argumentů, opřených o fakta.
Parlamentní demokracie vyrostla v devatenáctém století z potřeby průmyslové revoluce organizovat novou masovou společnost ekonomiky masové průmyslové výroby, novost jejího rozvrstvení a různost zájmů. Dnešní rozvinuté ekonomiky jsou zcela jinde.
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)Dávno už přešly na ne-masovou ne-výrobu, ve které výrazně dominují služby a kde potřebu organizovat masu zbývajících dělníků postupně nahrazují roboti a umělá inteligence.
Nejvyšší zisky se už generují pouze v oblasti nových technologií a jejich propojení s digitalizovanými finančními trhy. Demokracie přestává být potřeba.
Spravedlnost je slušnost
Politolog a spisovatel Jiří Pehe ve svém průlomovém textu „Technofašismus na obzoru“ ukázal, že v novém ekonomicko-politickém systému, který se v současnosti pokouší parlamentní demokracii postupně vytlačit, „mají být omezena lidská a občanská práva a liberálně-demokratická dělba moci ve prospěch autoritářství“. Má pravdu.
Na počátku 21. století rozvoj sociálních sítí vytvořil jen na krátký čas zdání svobodné diskuse a její „demokratizace“. Řízení algoritmů rychle odhalilo snadnost ovlivňování negativních emocí stovek milionů uživatelů. První skandály, spojené po roce 2010 s ovlivňováním voličských preferencí v řadě rozvinutých zemí, nestačily. Dnes už se Elon Musk ani nestydí voliče otevřeně uplácet.
Oligarchický technofašismus, ovládající dnes společnost, drogově závislou na sociálních sítích, už nepotřebuje racionální výměnu argumentů, opřených o fakta. Nepotřebuje diskusi ani expertní znalosti. Nepotřebuje nezávislé instituce a už vůbec nepotřebuje skutečnou demokracii. Potřebuje jen emocemi vedené stádo, následující „Césara“ nebo jak už si „vůdci“ nového světa chtějí říkat.
Americký právní filozof John Rawls kdysi napsal, že „spravedlnost je slušnost“ a tvrdil, že bez spravedlnosti není demokracie. V novém uspořádání světa to přestává platit. Rozhodovat má opět jen vůle a brutální síla neomezené moci.
Buranství, neprofesionalita a ostudná nerozvážnost nejvyšších amerických představitelů, diskutujících na Signalu přípravu bombardování cílů v Jemenu a ponižování Evropy, jinde vyhrožujících okupací Grónska či zabráním panamského průplavu, stejně jako jejich podlézání fašistickému putinismu, nemá, samozřejmě, se slušností, spravedlností a demokracií společného už vůbec nic.
Pokud Evropa a každé z jejích mnoha jazykových a národních společenství začne u sebe, bude o to snadnější nacházet hodnotová i politická propojení a společné strategie.
Po sto letech, kdy Amerika vítala a chránila tisíce svobodomyslných uprchlíků z fašismem a komunismem ohrožených univerzit celého světa, je technofašistická likvidace akademických svobod a vyhánění nezávislého myšlení z amerických univerzit až strašidelně nepoučené a otevřeně hloupé.
Jen mimochodem – už delší dobu je veřejně známo, že slavná komunikační platforma Signal, chlubící se údajně velmi složitým šifrováním, je ve skutečnosti pro jakoukoliv profesionální zpravodajskou službu světa otevřenou knihou. Ale to těmto majitelům další jediné pravdy světa, samozřejmě, nevadí.
Na věčné časy?
Jaké šance má v takovém světě české společenství? Má díky svojí pohnuté minulosti řadu nevýhod. Ještě nikdy se nedopracovalo k pozitivní národní identitě. Od roku 1918 zažilo opakované vlny likvidace elit. Dodnes nemá zpracovanou vlastní minulost, ve které mýty a výmluvy nahrazují fakta a zodpovědnost. Polistopadová politika nedovolila vyrůst nezávislým institucím. Nemá proto představitele ani mechanismy, které by i v dobách klidu nadřazovaly hledání toho, co je spojuje.
Současná krize formalistní demokracie je však zároveň obrovskou šancí pro skutečně moderní novou verzi demokracie digitálního věku. Česká i evropská politická kultura a tradice odmítají jakoukoliv formu technofašismu a oligarchické vlády.
Jaké šance má v takovém světě české společenství? Má díky svojí pohnuté minulosti řadu nevýhod. Ještě nikdy se nedopracovalo k pozitivní národní identitě.
Odpovědí na rizika únosu právního státu a pravidelné demokratické výměny elit je více demokracie, ne její omezování. Občan bude důvěřovat státu, který od něj bude žádat víc, než jen hlasování ve volbách a bude vítat trvalou občanskou kontrolu svojí práce a výkonu. Jsme toho ale jako společenství schopni?
Demokracie není o hlasování ve volbách, ale o pocitu spravedlnosti a empatii. Pokud tohle české společenství pochopí a dokáže najít politiky, kteří to budou umět uvádět v život, neměl by to být zas takový problém.
Tahle „přestavba“ je v našich možnostech bez ohledu na poněkud zvláštní výlevy jakoukoliv kulturou a historií nezasaženého a hajlujícího pana Muska, který blouzní o globálním spiknutí „sebevražedné civilizační empatie“.
Pokud Evropa a každé z jejích mnoha jazykových a národních společenství začne u sebe, bude o to snadnější nacházet hodnotová i politická propojení a společné strategie. Evropa už prokázala, že může být ekonomicky i politicky nezávislá na Rusku a totéž může naučit Spojené státy.
Technofašismus nadřazuje jakkoliv slepou moc nad spravedlnost. Musíme jít vlastní demokratickou cestou. A můžeme jenom doufat, že technofašismus tu nebude na „věčné časy“.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
22 komentářů
S mnoha postřehy autora článku souhlasím. Jen mě vždycky irituje ta jeho věčná snaha o ahistorické mistrování českého společenství. Dnes zase dle něj „první republika nechtěla vnímat nespokojenost menšin“. Blbost! Nejen vnímala, ale též poskytovala práva, o kterých se tehdy menšinám v jiných státech ani nesnilo. Jiná otázka je, že jejich požadavky nemohly být nikdy uspokojeny, protože si to jejich zahraniční loutkovodiči nepřáli…
Technofašizmus. Hmm.
Co říkáte pane Urbanetomu, že Marine Le Pen byla odsouzena za to, že před deseti lety špatně vyplnila kolonky nějakého europřiznání na peníze pro asistenty europoslanců?
Co říkáte, že byla v Rumunsku na základě ušmudlaných obvinění odepřeno právo Georgescuovi kandidovat na prezidenta?
Jaký přívlastek tomuto typu fašizmu dáte Vy nebo pan Pehe?
Stojí politik nad zákonem? Neměla by snad otázka znít, jak to, že to trvalo tak dlouho? Jestliže špatně vyplníte daňové přiznání, reakce je okamžitá. Jestliže v Rumunsku je prokázána zahraniční operace ne podporu proruského kandidáta, tak se stát nesmí bránit, protože jde o svobodné volby? Dovolím si s Vámi, pane kolego, nesouhlasit. Demokracie nemá jinou obranou instituci kromě nezávislých soudů. Bez ní existují jako korektiv jen lidové bouře. Problém je skutečně spíše v opožděné reakci, a nebo jako u nás, v neochotě justice, se porušováním zákona politiky vůbec zabývat. Hlas lidu v demokracii nikdy nesmí stát nad zákonem.
… no jestli „hlas lidu v demokracii nikdy nesmí stát nad zákonem“, tak za tím si stoprocentně stojíte ? Já z nedávné minulosti mohu poukázat na mnohé opaky, přičemž největším lapsem byl zrovna Majdan od podzimu 2013 až do ozbrojeného převratu v únoru, který se před více jak 3 roky zvrhl až do války… K tomu je nutné sdělit, že předtím volby tam v r. 2010 byly prohlášeny od OBSE jako demokratické… Tady tedy v Rumunsku ještě konečné volby nebyly, aby pak bylo další kolo náhle utnuto, že i tehdejší stávající – ale prozápadní prezident, to vydržel necelý měsíc přes svůj vypršelý mandát, aby tu frašku o „nedemokratičnosti“ voleb sám nezveličoval pohledem na něj (“ jako demokrata“), protože to prostě nešlo… Ale cíle bylo dosaženo, jako na té Ukrajině… U nás také kdysi Václav Havel svůj druhý mandát získal“ demokraticky“ – zavřením jednoho poslance a jak se potom „prsil“, že jsme byli pak ve všech válkách na zeměkouli vždy na té „správné“ straně… Jinak řečeno, že floskulí o demokracii jsme si užili za více jak 35 let až až…
Nezávislý soudce? To myslíte soudce, který bude soudit, tak jak my (vy) potřebujete? Jinak by to byl samozřejmě lotr zaujatý.
Co říkáte teďko té bitce o soudce ve Wisconsinu? Ať by byl zvolený ten a nebo ten, určitě by byl „nezaujatý“. Už se tlačí ti naši správní soudci otevřeně. Tak je to skoro VŠUDE.
Zahraniční operace v Rumunsku? Jak moc byla „zahraniční“ a jak moc bylo zrušení voleb a následné znemožnění Georgiecovi kandidovat v souladu s rumunskými zákony a s ústavou? Tomu říkáte nezávislá soudní kontrola? To samé Pe Penová. Odsoudit – možná. Ale zbavit jí před nabytím moci rozsudku pasivního volebního práva, to je přece zásah do politické soutěže jako prase. Plně souhlasím s tím, co k tomu řekla viceprezident Vance.
Ne Georgiescu, ne Le Penová, ale evropské progresivní liberálně demokratické elity s jejich hlásné trouby nám tu zadělávají na fašizmus.
Sami naši EUroposlanci v rozhovorech přiznávají, že se podobných chyb ve výkaznictví, za jaké byla odsouzena Le Penová dopustili také, protože to výkaznictví je totálně zmatené. A dosud nikdy nebyl takto potrestán.
Neměli bychom panu francouzskému soudci udělit čestné členství v tribunálech z 50. let?
Nejdříve si zjistěte, že se nejedenalo o „špatně“ vyplněnou kolonku ale o zneužití dotací z EU k úplně jiným účelům, než byly určeny. Když dostanete od státu dotaci třeba na zateplení domu a místo zateplení si poletíte k moři je dle vás špatně vyplněná kolonka? Vaše vnímání světa svědčí o zcela nepochopení reality. A také si zjistěte něco o důvodech, které byly příčinou soudního rozhodnutí neumožnit Georgescuovi kandidaturu na prezidenta. Ono nedodržování pravidel je pro vás banalita, že? A jako justiční génius zpochybňujete soudní rozsudky a justici ve Francii a v Rumunsku, vy špatně vyplněná kolonko?
Svoboda slova nebyla a není. EU v Bruselu je diktát jako za Moskvy. Jediné co můžeme je volně cestovat. Trochu málo na demokracii. Tisk píše to co mu cenzor dovolí.
Vážený pane Urbane. Píšete „Demokracie není o hlasování ve volbách, ale o pocitu spravedlnosti a empatii. Pokud tohle české společenství pochopí a dokáže najít politiky, kteří to budou umět uvádět v život, neměl by to být zas takový problém.“ Ale zdá se mi, že začínáte z prostředka. Dle mého je začátek u poznání jednotlivce, že při rozvíjení individualismu musí vidět i potřeby lidí okolo sebe. Jednotlivec se musí sám sebe ptát: „Udělal jsem dost nejen pro sebe, ale dle svých možností i pro druhé?“ Pak se snad najdou i ti politici. Hezký den
Naprosto souhlasím.
Pan Urban má v řadě svých názorů na demokracii pravdu – ona skutečně není dokonalá, jak připomněl kdysi už Churchill.
Ovšem, pan Urban se asi mýlí v tom základním, že by totiž parlamentní demokracie vyrostla v devatenáctém století, z uvedených důvodů. Přitom její počátky jsou mnohem mnohem starší
Na Islandu mají parlament od rolu 930, anglický parlamentní systém se vyvijel rovněž po téměřt tisíc let. A podobnou funkci měly různé instituce stavů i jinde. Co ale bylo jejich principem, že totiž byly skutečnou OPOZICÍ výkonné státní moci (řízené panovníkem) – a jenom díky tomu mohly tehdejší parlamenty nést tu svou potřebnou KONNTROLNÍ a ZÁKONODÁRNOU moc, naprosto nezávislé na té výkonné.
Zatímco až v tom 19.století došlo zejména v Evropě k tomu že si sám parlament (rozuměno smluvená většina v něm) sestavuje sám svou politickou vládu jako vykonnou moc státu . A tímto spojením se ona kontrolní (i samostatná zákonodárná) pravomoc parlamentu úplně ELIMINUJE a s absencí této kontroly se pak hromadí i řada chyb na které pan Urban upozornuje.
Čili pak je otázka proč kritizovat právě USA, kde byla od začátku a dosud je – ta pravomoc prezidenta (jakožto hlavy vlády) od pravomoci Kongresu zcela oddělena. Takže – a pokud by i Trump skutečně porušil pravidla ústavnosti – má i Kongres prostředky, jak ho zastavit..
Ovšem věc druhá – dosti diskutabilní je postřeh pana Urbana, že by „Občan bude důvěřovat státu, který od něj bude žádat víc, než jen hlasování ve volbách a bude vítat trvalou občanskou kontrolu atd“..
Je jistě pravda že občan by takovému státu jistě důvěřoval. Jenomže – takový ideální stát je přímo v rozporu s principem i současné demokracie,
že totiž vítěz voleb bere vše a rozhoduje si sám na svou politickou zodpovědnost (jak často konstatuje ˇUS).
Jenomže v takovém případě sice občan může (pouze může) provádět občanskou kontrolu – a kritiku státní moci – ovšem – taky na svou občanskou zodpovědnost a na svoje riziko,
Vítěz voleb bere je právě dnes často používané naprosté nepochopení demokracie. Vítěz by se měl každý den svoji vlády zodpovídat občanům svoji země a to těm co ho volili i nevolili. Ale předpokládá to, že občanskou společnost, která chápe, že její angažovanost nekončí vhozením volebních lístků.
Navíc si myslím (a je to čistě moje teorie), že je zde historický problém, že lidstvo žilo po většinu doby pod více či méně absolutními „božskými“ vládci (císařství, monarchie atd.) a mnohdy došlo jenom k přejmenování na prezidenty. V demokratické společnosti by si vedouci představitelé měli uvědomit, že nejsou žádnými vládci s božskou mocí, ale zástupci, které jsme si vybrali, aby nám sloužili.
Jak se to řešilo historicky je zajímavá otázka, oni totiž ti božští vládci vládli obvykle doživotně.
Ale pokud vládli tak špatně, že už to ohrožovalo zájmy státu, tak se to muselo řešit výjimečně. Nějaká Velerada složená ze zástupců královské rodiny a třeba velekněží, rádců /atd/ musela rozhodnout a humanitně ho dotlačit k tomu aby podal demisi a předal tu vládu někomu dalšímu z té královské rodiny.
A jak jsem psal, výše, při postupném rozvoji demokracie tuhle úlohu měl přebírat parlament – který získával i tu pravomoc kontrolovat vládu. I dokonce v tom co píšete v závěru „vláda jako ti, které jsme si vybrali, aby nám sloužili“. Ovšem – bohužel právě v tom současném stavu, kdy vládní koalice spojuje moc vlády i parlamentu, to tak nefunguje. Ta koalice přece neodvolá sama sebe..:))
Čili se dostáváme k tomu co píšete Vy „..měl každý den svoji vlády zodpovídat občanům“. Ovšem, jak to technicky provést?
Jenom protestní akce a demonstrace (ani aktivistů) už na to nestačí, těm se i demokratičtí politici vysmívají.
Takže – buď za nějakých podmínek, závazné referendum o odstoupení vlády.
A nebo – a že technicky už by to dnes problém nebyl.
Úplně zrušit parlament a nahradit ho elektronickým hlasováním všech občanů. Jak o předkládaných zákonech, tak i o vyslovení nedůvěře vládě…Pokaždé když to bude potřeba..
Technofašismus už vládne – říká se mu liberální demokracie
Přesně tak ! Vzpomeňme si,co je to Liberální demokracie-nadvláda barevných,nadvláda menšin,bastardizace národů,etnocida jejich kulturního dědictví,demontáž právního systému ,rozvrat rodin a fyzické mrzačení dětí ! Toho všeho jsme byli svědky ! Ten zrůdný útvar se podařilo republikánům a americkým voličům zapudit,ale u nás zrůda zůstala,jen zatím mlčí a čeká na svou šanci.
A do toho teď autor přijde se slušnosti.No tak ať se mu daří.
Nemám dost fantazie na to, abych si uměl představit, jak se hostitel a parazit dohodnou na společném zájmu. Za další: Parazitovi nemusí být za těžko sehrát ten předvolební kabaret a vrazit do toho hromadu peněz. Protože po volbách si to na občanech bohatě vyúčtuje. Ale kdo slušný a spravedlivý by chtěl tohle martýrium absolvovat s jistotou, že se mu tyto vlastnosti akorát bohatě vymstí (mám své zkušenosti) a ještě si zničí zdraví.
Politici v tzv. demokracii jsou nedotknutelní, nezodpovídají se voličům, pohrdají zákonem a soudy rozhodují na politickou objednávku. Kritické hlasy označí jako dezoláty a proruské narativy a ustanoví vrchního cenzora Foltýna. Ten téměř okamžitě nazve občany s jiným názorem jako svině a vláda nadšeně chrochtá.
Měla vláda ČR mandát věnovat 230 000 000 000Kč z peněz daňových poplatníků jinému státu, jiným občanům? Měla mandát k okradení důchodců o 108 000 000 000Kč na valorizacích za 3 roky? Ptala se vláda občanů, zda-li může jejich peníze takto použít? Neptala se!!!
Tohle si může dovolit jen diktátor. V demokratické společnosti by neměl žádnou šanci.
Spravedlnost v demokracii neexistuje. Lze říci, že svou beztrestnost si můžete u soudu zakoupit. To je znak totalitního státu.
“ technofašistická likvidace akademických svobod a vyhánění nezávislého myšlení z amerických univerzit až strašidelně nepoučené a otevřeně hloupé. “
neni tomu tak dlouho, co se vyhazovali profesori na univerzitach za to, ze nesouhlasili s levicovou studentskou bojovkou. Rikalo se tomu „cancel culture“ pokud se nemilim. ted kdyz to je naopak tak se tomu rika technofasizmus.
Zase nějaký newspeak, který má zakrýt skutečnost, že liberální demokraté nenávidí svobodu a demokracii a obojí se snaží zlikvidovat nebo alespoň omezit.
No tak snad když lidi vidí jak to dopadá v Americe, tak snad půjdou k volbám s tím, že vědí koho volit.
Možná lze souhlasit s tvrzením pana Urbana, že nemáme takové zkušenosti s demokracií, ale zato máme velké zkušenosti s totalitou. A současný stav nám začíná nebezpečně připomínat dobu minulou. Včetně trestního stíhání nepohodlných, včetně např. keců paní U. v. d. L., že odteď už to budeme dělat výborně a ekonomického zaostávání, kdy původní chvástavé „dohnat a předehnat“ se mění v „neztratit stopu“
Československo se přesto chovalo k menšinám na tehdy existující poměry vzorně, což doložily i předválečné výzkumy zahraničních organizací. Počet volených zástupců Němců v prvorepublikové správě, počet německých základních, středních i vysokých škol či vydavatelství a tím i knih v německém jazyce byl daleko široko v Evropě nejvyšší. Na územích, kde byla více než 20procentní menšina, byl druhým úředním jazykem jazyk menšiny. Národnostní menšiny mohly svobodně zakládat organizace a různé spolky. Jenže Hitler potřeboval záminku k obsazení Čech a Henlein mu umělým vyvoláváním nepokojů rád vyhověl…