Poslanci z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana navrhli drakonický zákon, který má řešit osud pouličních psů. Těch podle agentury Reuters žije v tureckých městech kolem čtyř milionů a prezident je vnímá jako veřejné ohrožení. Zákon proto navrhuje jejich umístění do útulků, případnou adopci nebo následnou eutanázii. Proti návrhu se ale staví jak republikánská opozice, tak někteří konzervativci. Podle některých analytiků se snaží prezident návrhem odvést pozornost od opětovně stoupající inflace.

Nemůže je přehlédnout žádný návštěvník Istanbulu. Polehávají v parcích, pobíhají po ulicích, jsou očipovaní a většinou vypadají spokojeně.

Toulaví psi patří k místnímu folklóru. Jeden z nich – anatolský ovčák Boji – má dokonce vlastní instagramový profil a stránku na Wikipedii, jiný jménem Tarcin zas vlastní sochu ve čtvrti Moda.

Kontroverzní návrh

I když řadě obyvatel velkých tureckých měst přirostli toulaví psi i kočky k srdci a nechávají pro ně na ulicích jídlo nebo se o ně jinak improvizovaně starají, části společnosti vadí.

A to především psi, které konzervativní muslimové považují za nečistá zvířata a bojí se jich. Na tuto část populace se teď obrátil Recep Tayiip Erdoğan v opakovaném pokusu vyřešit problém pouličních psů jednou a provždy.

Parlamentu chce předložit zákon, kde navrhuje toulavé psy postupně odchytat, umístit je do útulků, nabídnout k adopci a v případě, že se ji do měsíce nepodaří uskutečnit, psa utratit.

Proti návrhu zákona se zvedla hlasitá vlna odporu nejen mezi ochránci zvířat, ale výjimečně spojila i názorově protichůdné politické strany, sekulární republikány a islámskou konzervativní Stranu nového blahobytu.

Její předseda Fatih Erbakan o návrhu řekl, že porušuje ducha učení proroka Muhameda, protože jen „Všemohoucí Alláh může život přidělit nebo odebrat. Ať už se jedná o člověka nebo zvíře,“ citoval Erbakana portál Al Monitor.

Někteří kritici zákona pak vyrukovali s tím, že jde jen o zastírací manévr, jak kontroverzním tématem odvést pozornost od problémů s inflací, která se během května zvýšila z 69 na více než 75 %, a kterou se Erdoganově vládě nedaří snížit ani poté, co Turecká centrální banka začala vloni zvyšovat úrokové sazby.

Ostrov hrůzy

Recep Tayiip Erdoğan už totiž téma pouličních psů při jedné finanční krizi vytáhl. A to koncem roku 2021, kdy v Ankaře došlo k ošklivému pokousání desetiletého chlapce pouličními psy a zároveň se inflace dostala na nejvyšší hodnoty za uplynulé tři roky.

Prezident chtěl toulavé psy pouze nechat odchytávat a rozvážet do útulků, neopomněl ale už tehdy zabrnkat na politickou protizápadní notu, když apeloval na „bílé Turky“ (přezdívka islamistů pro městské, sekulárně smýšlející obyvatelstvo), aby „převzali zodpovědnost za svá zvířata a měli je pod kontrolou.“ Toulavé psy označil jako „psy bohatých“.

Jenže realita je poněkud jiná. Problém potulných psů a koček řeší v Istanbulu, ale i jiných velkých tureckých městech, déle než sto let.

V souvislosti s kontroverzním návrhem zákona připomněli ochránci zvířat incident z roku 1910, kdy v Istanbulu pochytali 80 tisíc psů, které poslali na ostrůvek nedaleko Istanbulu, kde psi umírali hladem, žízní nebo se zabíjeli navzájem.

Předseda Federace pro práva zvířat Ahmet Kemal Senpolat proto v souvislosti se současnou situací uvedl, že nejlepším řešením by byla celostátní kastrace toulavých zvířat:

„Chceme, aby se populace snížila, ale humánním způsobem,“ citovala Senpolata agentura Reuters s tím, že v posledních letech bylo ročně vykastrováno v průměru 260 tisíc psů, což nestačí k tomu, aby to mělo výrazný dopad na přemnožené zvířecí obyvatele měst.

Podle istanbulské ekonomky a aktivistky za práva zvířat Banu Aydinové je současný problém výsledkem desetiletí špatného „řešení“ věci a některých zkorumpovaných soukromých charitativních organizací, které fungují za účelem zisku.

„Víte, kolik potulných pitbulů je jen v Istanbulu? Nejméně 50 tisíc,“ řekla Aydinová redaktorům portálu Al-Monitor s tím, že počet toulavých pitbulů významně narostl poté, co chov a vlastnictví tohoto plemene kriminalizoval zákon o právech zvířat přijatý před třemi lety.

Paradoxně byl tento zákon jinak považován za pokrokový, neboť rovněž kriminalizoval sexuální zneužívání a týrání zvířat s tresty do výše tří let a nařizoval obcím vyčlenit část příjmů na budování a provoz útulků.

Problém toulavých psů to ale nevyřešilo, naopak se v souvislosti s obecními útulky začaly šířit zvěsti o brutálním týrání zvířat, což pak v roce 2022 potvrdil skandál v anatolské provincii Konya, kde policie zatkla jednoho zaměstnance útulku a jeho spolupracovníka, kteří byli zachyceni na video, jak jednoho z toulavých psů ubíjejí k smrti lopatou.

Uspat, nebo kastrovat?

Prezident Erdoğan proto nově přišel s radikálním řešením prostřednictvím eutanazie. V současnosti ji u zvířat v Turecku povolují pouze v případech, kdy představují veřejné ohrožení, například při onemocnění vzteklinou.

Nebezpečím šíření právě této nemoci argumentoval teď Erdoğan při představení návrhu zákona, který se ale do parlamentu stále nedostal. Po kritice, která se na něj snesla, prezident upřesnil, že eutanazii by praktikoval pouze na psech trpících nemocemi:

„Nechceme toulavé psy na ulicích. Útočníci, ti se vzteklinou a dalšími nemocemi by měli být uspáni. Jsem proti eutanazii normálních, zdravých psů, pokud se naše ulice stanou bezpečnými,“ citovala Erdoğana agentura Reuters.

Ta ale zároveň uvedla, že prezident to podmiňuje umisťováním toulavých psů do útulků a jejich následnou adopcí, což je podle většiny ochránců práv zvířat naprosto nereálná představa, protože s rostoucími ekonomickými problémy není pravděpodobné, že by se našlo mnoho zájemců ochotných pořídit si finančně náročného domácího mazlíčka.

Podle veterinářky z rehabilitačního centra pro zvířata Dilary Berkové se za poslední dva roky prostřednictvím aplikace „Semtpati“, kterou v rámci kampaně na umístění toulavých psů financuje istanbulská samospráva, podařilo umístit 478 psů.

Vláda prostřednictvím jí nakloněných médií zveřejnila průzkum, podle něhož 83,6 % respondentů považuje toulavé psy za problém. Zároveň uvedla, že srážky s toulavými zvířaty způsobily za posledních pět let 3500 dopravních nehod.

Přesto eutanazii pouličních psů podle agentury Metropoll podpořilo pouhých 2,7 % z jejích respondentů. K zákonem nařízené eutanazii se už vyjádřila také Turecká unie veterinárních lékařů, která naznačila, že její členové nebudou případný zákon dodržovat.

„Jako veterinární lékaři nebudeme provádět eutanazie, i kdyby byl zákon schválen, protože zabíjení zdravých zvířat není ani etické, ani humánní, ani svědomité,“ uvedla unie v prohlášení a dodala, že jí doporučenou metodou snížení populace pouličních zvířat je jejich kastrace.