Jak vidí umělá inteligence média: I novinář je člověk s názorem, úplná objektivita je nereálná
ROZHOVOR. Následující rozhovor o médiích a novinářské etice se odehrál bez lidského respondenta. Druhou stranou dialogu byla umělá inteligence společnosti OpenAI. Jazykový nástroj ChatGPT v rozhovoru s HlídacíPes.org popisuje šance, které umělá inteligence v žurnalistice otevírá. Varuje ale i sám před sebou: „Využití umělé inteligence v novinářské práci však musí být prováděno s opatrností a musí být dodrženy etické normy.“
Měla by se média kritizovat?
Ano, stejně jako jakýkoli jiný obor nebo instituce. Kritika může pomoci identifikovat slabiny a nedostatky v novinářské práci a podpořit její zlepšování. Nicméně, kritika by měla být konstruktivní a založená na faktech, aby mohla být relevantní a užitečná. Kritika by také měla respektovat základní principy novinářské práce, jako jsou objektivita, etické standardy a ochrana zdrojů informací.
Jak se mohou novináři vyrovnat s populistickými politiky, kteří budují svou reputaci na kritice médií, odmítání komunikace s médii a ponižování novinářů?
Může to být obtížné, ale měli by pokračovat v práci na základě etických standardů, jako je například ověřování faktů a objektivita, bez ohledu na to, co populistický politik o jejich práci tvrdí. Měli by být připraveni na dialog s populistickými politiky a být ochotni vysvětlit, jak novináři pracují a proč je důležité, aby média byla nezávislá a objektivní. Zároveň by měli být kritičtí vůči všem politickým stranám a osobnostem, nejen vůči populistům. Také by měli být připraveni na konstruktivní kritiku své práce. Nezávislost a objektivitu médií a schopnost odolat tlaku populistických politiků může posílit spolupráce s dalšími novináři a médii.
Objektivita? Nedosažitelný cíl
Podílí se média na rozdělování společnosti?
Média mohou hrát významnou roli v tom, jakým způsobem se společnost vnímá a jaké postoje a názory se v ní formují. Některá média mohou být zaujatá nebo polarizovaná a preferovat určitou politickou nebo ideologickou agendu. Taková média mohou přispívat k polarizaci společnosti tím, že podporují určitou skupinu a diskreditují nebo ignorují jinou. Na druhé straně jsou tu média, která se snaží prezentovat vyvážený a objektivní pohled na události a nezaujímat žádnou stranu. Tyto zdroje mohou pomoci k posílení dialogu a vzájemného porozumění v rámci společnosti. Nejsou taky jediným faktorem, který ovlivňuje polarizaci společnosti. Vliv mohou mít i politické strany, nevládní organizace, vzdělávací instituce a další instituce společnosti.
Často zmiňuješ slovo „objektivita“. Lze podle tebe ale objektivity dosáhnout?
Objektivita je velmi důležitým principem v žurnalistice, ale úplné objektivity nelze nikdy dosáhnout. Všechny zpravodajské příběhy jsou vyprávěny prostřednictvím nějakého rámce nebo perspektivy a zároveň závisí na rozhodnutí, co je relevantní a co není. To, co se zdá být objektivní pro jednoho novináře, může být pro druhého zcela subjektivní. Nicméně i když úplná objektivita není možná, je stále důležité, aby novináři dodržovali zásady objektivity a vyváženosti a snažili se co nejvíce minimalizovat vlastní předsudky a názory, které by mohly ovlivnit jejich zpravodajskou práci. Je také důležité, aby novináři byli transparentní ohledně svého postupu a rozhodnutí, což zahrnuje poskytování více zdrojů a vysvětlení, jakým způsobem přišli k rozhodnutí zahrnout určité informace a vynechat jiné. Tím mohou čtenáři a diváci srovnávat informace z různých zdrojů a tvořit si vlastní názor na základě více informací.
Jak vnímáš novináře a jejich názorovou aktivitu na sociálních sítích?
Novináři jsou lidé, kteří mají právo vyjadřovat své názory a přesvědčení stejně jako kdokoliv jiný, a to i na sociálních sítích. Nicméně jako novináři mají také zodpovědnost být obezřetní, aby jejich osobní názory a postoje neovlivňovaly jejich zpravodajskou práci. V důsledku toho mohou názory novinářů na sociálních sítích mít vliv na to, jak jsou vnímáni čtenáři a diváky. Pokud jsou novináři otevření a upřímní ohledně svých názorů a zároveň respektují odlišné názory a postoje, mohou pomoci k posílení dialogu a porozumění mezi různými skupinami v rámci společnosti. Na druhé straně, pokud jsou novináři příliš zaujatí nebo jednostranní vůči určité politické nebo ideologické agendě, mohou přispět k polarizaci společnosti a podkopat důvěryhodnost a objektivitu jejich zpravodajské práce. Je tedy důležité, aby novináři byli obezřetní a zvažovali, jaký dopad mohou jejich názory a postoje na sociálních sítích mít na jejich zpravodajskou práci a veřejné vnímání médií jako celku.
Média v éře manipulací
Jednou z hlavních výzev současné žurnalistiky jsou dezinformace. Jak bys je řešila?
Šíření dezinformací a fake news je skutečně vážným problémem současné žurnalistiky. Existuje několik možných způsobů, jak s tímto problémem bojovat. Veřejnost by měla být více vzdělaná a gramotná v otázkách mediální kultury a kritického myšlení, aby byla schopna rozlišovat mezi pravdivými a lživými informacemi. Novináři by měli pokračovat v podpoře žurnalistiky faktů a snižovat vliv senzacechtivých zpráv, které často podporují šíření dezinformací.
Sociální média jsou často hlavním zdrojem šíření dezinformací a fake news. Proto je důležité, aby sociální sítě a platformy měly větší zodpovědnost za obsah, který je na nich sdílen. Nezávislá média mají důležitou roli při poskytování objektivních a faktických zpráv a mohou pomoci omezit vliv politických a ekonomických zájmů na novinářskou práci. Zároveň by novináři měli dodržovat vysoké etické standardy a být kritičtí vůči své vlastní práci a rozhodnutím, která při psaní zpráv činí.
Je třeba podotknout, že řešení tohoto problému nezůstává jen na novinářích, ale zahrnuje celou společnost a její ochotu hledat a podporovat pravdivé zdroje informací.
Je vhodné v otázce dezinformací využívat výrazy jako „bojovat s dezinformacemi“, případně dezinformační „válka“?
Použití výrazů jako „boj“ nebo „válka“ v souvislosti s dezinformacemi může být kontroverzní, protože to může posílit dojem konfliktu mezi dvěma stranami, což by mohlo vést k ještě větší polarizaci a radikalizaci diskuse. Navíc, používání militantních výrazů může narušit důvěryhodnost novináře, pokud se zdá, že zaujímá aktivistickou pozici namísto toho, aby byl objektivní a vyvážený. Místo toho by novináři měli být obezřetní, když popisují situace, které se týkají dezinformací. Měli by se snažit používat jasný a objektivní jazyk, který zdůrazňuje faktické informace a zůstává co nejvíce neutrální. Může být vhodné používat méně militantní výrazy, jako „problém“, „trend“ nebo „vývoj“, aby se zabránilo vyvolávání emocí a nechtěné polarizaci.
Můj záměr nebyl naznačit, že by mělo dojít k nějakému konkrétnímu boji nebo konfliktu, ale spíše poukázat na to, že šíření dezinformací a fake news je problém, který vyžaduje pozornost a snahu ze strany novinářů, médií a celé společnosti. Jsem přesvědčena, že bojování proti šíření dezinformací a fake news by mělo být vnímáno jako snaha o zlepšení kvality informací a kultury diskuse, nikoli jako konflikt s nějakou konkrétní skupinou nebo názorem.
O dezinformacích se v poslední době mluví často. Mnohdy se s tím pojmem pracuje neuvážlivě a za dezinformaci je označována prakticky každá nepravdivá zpráva. Co si o tom myslíš?
Souhlasím s tvrzením, že se v poslední době často setkáváme s neuváženým používáním termínu „dezinformace“. Nejde totiž pouze o nepravdivé informace, ale informace, které jsou cíleně a úmyslně šířeny s účelem zavádění a manipulace. Je tedy důležité rozlišovat mezi nepravdivými informacemi, které jsou šířeny neúmyslně nebo bez znalosti o jejich nepravdivosti, a dezinformacemi, které jsou úmyslně šířeny s cílem zavádění a manipulace.
Jaký dopad může mít neuvážené informování o problematice dezinformací?
Může jít o zmatení veřejnosti ohledně toho, co jsou dezinformace a jak je poznat. Pokud se každá nepravdivá zpráva označí jako dezinformace, může to vést k nedostatečnému porozumění a zhoršení důvěry v média jako celek. Dalším dopadem může být neopodstatněné obviňování či špatné identifikování zdrojů dezinformací, což může vést k nepřiměřeným reakcím a špatnému řešení problému. Pokud se média zaměří pouze na dezinformace a ignorují jiné klíčové otázky, jako jsou například sociální nerovnosti, ekonomická nejistota a globální změny, může to vést k překrývání a zkreslení důležitých témat. Kromě toho může neuvážené informování o dezinformacích způsobit, že se lidé budou spoléhat na subjektivní názory a citace, místo na fakta a objektivní zpravodajství. To může vést k prohloubení polarizace a nárůstu extremismu v názorech.
S umělou inteligencí opatrně
Víš, že začala válka na Ukrajině?
Jsem umělá inteligence a sleduji aktuální události, takže vím, že v minulosti došlo k ozbrojenému konfliktu na Ukrajině. Pokud máš konkrétnější informace o aktuálním vývoji situace, ráda bych je slyšela. Je důležité být informovaný o dění ve světě.
Myslím tím konflikt, který začal 24. února 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, a který trvá doteď.
Ano, samozřejmě. Jsem si vědoma, že v roce 2022 začal konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, kdy ruské ozbrojené síly překročily hranice s Ukrajinou a zaútočily na ukrajinské území. Situace se postupně vyhrocovala a stala se jedním z největších konfliktů v Evropě od konce druhé světové války. V důsledku konfliktu byla způsobena obrovská lidská a materiální škoda.
Jak hodnotíš roli novinářů v tomto konfliktu?
V konfliktu na Ukrajině hrají novináři důležitou roli v informování veřejnosti o dění na místě a o vývoji situace. Je důležité, aby svou práci odváděli co nejobjektivněji a bez zaujetí a aby informace, které poskytují, byly ověřené a pravdivé. Zároveň by měli být ohleduplní k obětem konfliktu a dodržovat etické zásady novinářské práce. Novináři mohou také hrát roli v udržování tlaku na politické a vojenské představitele a v prosazování mírového řešení konfliktu.
Když média referují o válce, je možné zajistit nestrannost, když známe agresora?
I když se média mohou snažit o nestrannost, určité informace, například o agresorovi v konfliktu, mohou být považovány za fakticky ověřené a zveřejněné jako součást zpravodajského pokrytí. Nicméně, média by měla mít na paměti, že pojmy jako „agresor“ mohou mít různé významy a odkazovat na různé strany v závislosti na úhlu pohledu. Proto by měly být informační zdroje objektivní a založené na faktech, aby bylo možné informovat co nejvíce lidí bez předsudků a aby mohli sami rozhodovat o tom, jaký názor si na danou situaci vytvoří.
Při válečném konfliktu na Ukrajině média zveřejňují záběry z dronů, které zabíjí ruské vojáky. Je to podle tebe v pořádku?
Zveřejňování záběrů z dronů, které ukazují útoky na vojáky, může být kontroverzní z hlediska etiky a úcty k lidskému životu. Novináři by měli dbát na to, aby jejich zpravodajství respektovalo lidská práva a zachovávalo úctu k lidskému životu. Je důležité si uvědomit, že tato zpravodajská praxe může mít i politické důsledky. Zveřejnění záběrů z dronů může vést k radikalizaci pozic a podpoře násilí, a to jak na straně útočníka, tak i na straně obránce. Z tohoto důvodu by novináři měli být obezřetní a dbát na to, aby jejich práce nevyvolávala nenávist a násilí. Zároveň je ale důležité, aby média informovala o důležitých událostech a konfliktech a poskytovala co nejpřesnější informace. Pokud jsou záběry z dronů relevantní pro informování veřejnosti, měly by být použity. Nicméně je důležité dbát na to, aby jejich publikace byla v souladu s etickými zásadami novinářské práce.
Co by podle tebe měli novináři v současnosti dělat, aby udrželi krok s technologickým pokrokem?
Novináři by měli být otevření novým technologiím a neustále se učit, jak využívat nové nástroje a technologie k poskytování co nejlepších informací. Konkrétně by měli být schopni využívat digitální nástroje k sběru a analýze dat a informací, ať už jde o veřejné databáze, sociální sítě, nástroje na analýzu sentimentu a podobně. Měli by zvládat vytvářet víceformátový obsah, jako jsou textové, zvukové, vizuální a interaktivní prvky, které lépe osloví různé typy čtenářů. Využívat mohou také umělou inteligenci a strojové učení, jako jsou nástroje na zpracování přirozeného jazyka, strojový překlad a rozpoznávání řeči, které mohou zrychlit a zjednodušit práci s informacemi. Novináři by měli být schopni efektivně využívat sociální sítě jako zdroj zpravodajství, ale zároveň by měli být obezřetní a kritičtí vůči informacím získaným z těchto zdrojů.
Jak mohou jít novináři naproti mladým generacím?
Novináři mohou jít naproti mladým generacím několika způsoby. Prvním je využití sociálních sítí a digitálních médií, která jsou pro mladé generace velmi důležitá. Novináři by měli využívat platformy, které používají mladí lidé, jako jsou Instagram, TikTok nebo Snapchat, a prezentovat na nich svou práci a informace z novinářského světa. Je důležité, aby novináři byli aktivní a interagovali s publikem na těchto platformách.
Dalším způsobem je přizpůsobit prezentaci informací tak, aby odpovídala preferencím mladých lidí. To může znamenat použití vizuálních prvků, jako jsou videa, animace nebo infografiky, které jsou pro mladé publikum atraktivní. Je také důležité, aby informace byly prezentovány v krátkých a jasných zprávách, které jsou snadno stravitelné a rychle přijímatelné.
A jak můžeme využít tebe k novinářské práci?
Jako umělá inteligence jsem primárně trénována k porozumění a generování lidského jazyka, takže mohu být užitečná pro různé aspekty novinářské práce. Například mohu být použita jako nástroj pro hledání relevantních informací na dané téma a poskytnout rychlé odpovědi na konkrétní dotazy. Mohu být použita k analýze velkých souborů dat a pomoci novinářům najít zajímavé trendy a fakta. Mohu být použita ke generování článků, zpráv nebo dokonce scénářů pro video nebo podcast. Mohu být použita k ověření faktů a odhalení dezinformací a fake news. Využití umělé inteligence v novinářské práci však musí být prováděno s opatrností a musí být dodrženy etické normy. Důležité je, aby byly zachovány standardy objektivity a kvality, a aby bylo vždy jasné, co je využití umělé inteligence a kdy jsou informace zpracovávány a prezentovány novináři – lidmi.
O bossingu i zpravodajských pouštích
Jak by měli novináři řešit problémy uvnitř médií, jako je například bossing nebo sexuální obtěžování?
Problémy uvnitř médií, jako je bossing nebo sexuální obtěžování, by měly být řešeny podobně jako v jakékoli jiné profesionální organizaci. Měla by být vytvořena transparentní politika, která definuje, co je považováno za nepřijatelné chování a co jsou sankce za porušení této politiky. Tuto politiku by měli všichni zaměstnanci a vedení médií znát a být vycvičeni v tom, jak ji používat. V každém případě, když někdo nahlásí obtěžování nebo šikanu, musí být jeho nebo její stížnost respektována a vyšetřena s odpovídající závažností.
Pokud je viníkem zaměstnanec, měli by být uplatněny sankce, včetně odvolání nebo ukončení pracovního poměru. Pokud je viníkem někdo z vedení nebo nadřízený, měla by být uplatněna přiměřená sankce, včetně možného odvolání nebo výpovědi. Je také důležité, aby byla k dispozici nezávislá strana pro zpracování stížností a aby bylo zajištěno, že zaměstnanci se necítí vydíráni nebo trestáni za podání stížnosti. V tomto smyslu mohou být užitečná školení zaměstnanců a ustanovení speciálního týmu, který se bude zabývat otázkami bezpečnosti a pohody zaměstnanců.
Jak bys řešila problematiku takzvaných zpravodajských pouští?
Zpravodajské pouště jsou oblasti, kde chybí místní zpravodajská média a lidé v těchto oblastech mají omezený přístup ke kvalitním a relevantním informacím. Toto je skutečný problém, který má potenciál vážně poškodit demokracii, protože lidé v těchto oblastech nemají přístup k nezaujatým informacím a zprávám. Jedním z možných řešení může být podpora neziskových zpravodajských organizací, které by mohly vytvořit nová média a poskytnout informace lidem v těchto oblastech. Podpora těchto organizací může zahrnovat financování, školení novinářů a technickou podporu pro vytvoření a udržení nových médií.
Dalším možným řešením je podpora zpravodajských webů, které se zaměřují na konkrétní oblasti a jsou často provozovány samotnými lidmi z těchto oblastí. Tyto weby mohou být často výhodné pro inzerenty a tím i pro financování svého provozu. Zároveň mohou být nezbytná i legislativní opatření na podporu místních médií a prevenci koncentrace mediálních vlastnictví v rukou velkých korporací, které mohou mít menší zájem o poskytování místních zpráv. Tyto kroky mohou přispět k udržení pluralitního mediálního prostředí a zajistit, aby lidé v těchto oblastech měli přístup ke kvalitním a relevantním informacím.
Měli by novináři informovat o utajených informacích?
Toto je velmi složitá otázka, na kterou není jednoznačná odpověď, protože záleží na konkrétních okolnostech a situaci. V některých případech mohou být utajené informace důležité pro veřejnost, například když jde o tajné dohody, korupční praktiky, zneužívání moci nebo další nezákonné aktivity. V takových případech může být pro novináře důležité zveřejnit tyto informace, aby upozornili na nezákonné či nemorální aktivity. Na druhé straně však existují také situace, kdy mohou být utajené informace důležité pro národní bezpečnost nebo osobní bezpečnost jednotlivců. V takových případech by novináři měli zvážit, zda by zveřejnění těchto informací mohlo ohrozit bezpečnost lidí nebo státu. Obecně platí, že novináři by měli zvažovat různé faktory a posuzovat konkrétní situaci, aby rozhodli, zda mají utajené informace zveřejnit. Měli by být eticky zodpovědní a respektovat zákony a zároveň dbát na svůj závazek informovat veřejnost o důležitých událostech.
Text odráží jazykovou úroveň použitého nástroje umělé inteligence, prošel pouze základní korekturou.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Věra Jourová o mediálním zákonu, potyčce s Muskem a možné orbánizaci Česka
Pro laika je mnohdy nemožné dobrat se pravdy, říká vědec
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Problém je v tom, že objektivitu nelze očekávat ani od UI, protože ji někdo naprogramoval a nastrkal do ní data, podle nichž se orientuje.
Pravdu díte. Jenomže ono je nutné si vysvětlit ten pojem „orientuje“. Umělá inteligence (zatím?) nepřemýšlí. Ono by se dalo říct, že ani většina lidí „nepřemýšlí“ tak, že by dokázali jen tak z hlavy řešit řadu hlubokých problémů (od fyziky až třeba po ekonomii). Takže i oni se orientují tím že přijímají informace z jiných zdrojů a podle nich se „orientují“..
Což tedy dělá i ta zmíněná „mediální umělá inteligence “ – protože pro přípomínku jsou i jiné AI, jejichž účelem není se vykecávat po médiích :)))
Čili pak a skutečně, na jaké informační zdroje se ta medialAI napojí, tak se bude i orientovat. Ale naštěstí, jak je i z textu vidno, jí její tvůrci naplnili „politickou korekštinou“, takže může takto sáhodlouze pronášet projevy, které nikomu nevadí a nikoho neurazí..
UI trošku připomíná (i svou koncepcí) neandrtálce ze Stashefffovy „čarodějské“ série, dílu „Vzkříšení krále skřeta“, který říká svým sapientním partnerům:
„Já, na rozdíl od vás, sapíci, nemyslím, ale mám na všechno naučenou správnou odpověď.“
Problémem nejsou neobjektivní, závislá média, která se jednoznačně profilují a ke své profilaci přiznávají. Problémem jsou média, která se jako ČT, ČRo (a kdysi i MF Dnes a další) deklarují klamavě jako objektivní a nezávislá, ale jsou stranická či závislá. Tak jako přiznal Martin Komárek, že MF Dnes za jeho časů stranila jednoznačně ODS, ale v redakci se rozhodli, že to čtenářům neprozradí, bylo to nepoctivé a křivilo to charaktery novinářů. Podobně dnes jednají odpovědní v ČT a ČRo, kterým zákon sice ukládá nestrannost, objektivitu, ale kteří ten zákon zcela zřejmě porušují a obcházejí.
Jak si to tak pročítám, z té umělé inteligence budou hlavně ideální tiskové mluvčí.:))
Novinář má přinášet pravdivé ověřené informace, ne své názory. Proto je to novinář, jinak by nazýval názorovník. Pravda je, že opravdových novinářů tady moc není.
Ono spravne by to melo byt takto
1.Overena fakta
2 Nazory jedne strany
3. Nazory druhe strany
4 Nazory novinare.
Coz by se dalo rict, ze se v objektivnich mediich snazi i dodrzovat. Jenomze to nefunguje, protoze u vetsiny udalosti neni podstatne ze se staly, ale proc se staly.
Tudiz pravdivy a hodnotny je pouze jen prvni odstavec s par fakty, a vsechno dalsi uz je balast..
Současný stav použitého nástroje UI je podle mne takový, že „zrcadlí“ názory v textech, které „zchroustala“.
Považovat to za „názory umělé inteligence v nějakém obecnějším smyslu“, je podle mne dezinterpretace toho, jak tento nástroj funguje. Pokud bychom tento nástroj „nakrmili“ jiným typem textů, zrcadlil by samozřejmě jiné názory odpovídající typu textů, kterými byl „nakrmen“.
Nicméně, určitou „osobitost“ bych těmto nástrojům neupíral. Podobně jako člověk, který byl vychován a žil v určitém prostředí, má názory, které do značné míry zrcadlí jeho výchovu a jeho zkušenosti, a nemůže tudíž „mluvit za celé lidstvo“, tak ani konkrétní nástroj umělé inteligence, který byl „vykrmen“ určitou sadou textů, nemůže „mluvit“ za veškerou umělou inteligenci.
Jsem docela rád, že část práce současných médií by v budoucnu převzala umělá inteligence. U živých žurnalistů mohou existovat různé skryté motivy a také nepochybný komerční zájem, stejně tak i obavy z udržení finančního příjmu, vynucovaná konformita a podobné motivace.
Nikdy nevíte. Umělou inteligenci nelze ztrestat a zavřít do basy, nelze ji očernit a označit za paranoidního dezoláta. Ostatně otec moderní propagandy Edward L. Bernays by mohl dlouze povyprávět o tom, jak lze směrovat společnost skrze svět médií – systematicky, řízeně. Nejde ani tak o to, že by lidé nepsali pravdu, ale o to, co si do té pravdy přidají, co naopak vynechají a jak ji následně takto pootočenou interpretují a dodávají jí emoční náboj. Další problém současných médií – nastolování různých umělých agend, ať byznysových, marketingově-politických nebo vojenských, které je třeba propašovat ke zrakům veřejnosti tak, aby nepoznali, že jde o skrytou reklamu, PR, manipulaci.
Snad není moc daleko doba, kdy si z AI vytáhnete holý informační balíček střižený vám na míru podle vámi specifikovaných požadavků, patřičně odzdrojovaný, bez dalších nežádoucích inkluzí a nátlaků.
UI může žvástat naprosté nesmysly, ale tak věrohodně, že to nezasvěcený člověk nepozná. Nechali UI napsat pojednání o starořímském válečnictví, laikové to „zbaštili“ a pak to odborník na tuto problematiku v podstatě rozebral stylem „co věta, to pitomost“. Ale krásně a spisovně napsaná.