Donald Trump a Blízký východ? Vedle politického úspěchu v podobě Abrahámovských dohod jej s tímto regionem pojí i četné soukromé podnikatelské aktivity. Ty se teď ocitnou pod větším drobnohledem a političtí komentátoři si začínají klást otázku, nakolik obchodní vztahy Donalda Trumpa jako soukromé osoby ovlivní jeho další kroky vůči blízkovýchodním režimům v pozici prezidenta.

Během svého prvního prezidentského období byl Donald Trump zahraničními komentátory často zmiňován v souvislosti s proklamovaným pěstováním dobrých osobních vztahů s autoritářskými lídry Turecka, Ruska, Činy i Severní Koreje.

Televizní stanice CNN během předvolební kampaně například opakovaně citovala Trumpova prohlášení o Kim Čong-unovi, o kterém mimo jiné řekl, že se „do sebe zamilovali, poté, co si vyměnili několik krásných a skvělých dopisů“. Tureckého lídra Recepa Tayyipa Erdoğana zase označil za osobního přítele, stejně jako čínského vůdce Si Ťin-Pchinga.

Méně se ale mluví o Trumpových vazbách na blízkovýchodní vládce. Přitom právě na Blízkém východě Trump během svého prvního prezidentského období zaznamenal výrazný politický úspěch v podobě uzavření tzv. Abrahámovských dohod, které od roku 2020 normalizovaly vztahy Izraele se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a později i s Marokem a Súdánem.

Jako první byl představen hotelový a golfový komplex v Ománu v hodnotě 500 milionů dolarů. Jeho výstavba byla oznámena v červnu a otevření je plánováno na prosinec roku 2028.

Jakkoliv mají i své kritiky, kteří tvrdí, že namísto reálného míru v regionu dohody vedly spíše k posílení trvanlivosti tamních autoritářských režimů, faktem je, že Donald Trump je mezi tamními vládci zapsán jako politik, který má k regionu výrazný vztah.

Jak v nedávno vydané analýze upozornil portál Al Monitor zaměřující se na Blízký východ – tento region je značně propojen s Trumpovými osobními aktivitami coby podnikatele. I po odchodu z funkce prezidenta Spojených států udržoval Trump se svými rodinnými příslušníky a nejbližšími spolupracovníky obchodní kontakty. Al Monitor se zamýšlí nad tím, jak tyto finanční vazby potenciálně ovlivní jeho kroky během druhého prezidentského období na poli obranného a technologického sektoru.

Blízkovýchodní magnát

Podle reportérů Al Monitor spolupracoval Trump od roku 2017 například s dubajským realitním magnátem Hussainem Sajwanim, zakladatelem tamního developera Damac, na společném spuštění Trumpova golfového klubu v Dubaji. Trump později oznámil, že další obchod s Damacem v hodnotě dvou  miliard dolarů odmítl, aby se, coby prezident, vyhnul střetu zájmů.

Nezisková organizace Občané za zodpovědnost a etiku se sídlem ve Washingtonu ale uvedla, že i tak si Donald Trump během prvního prezidentského období vydělal na Blízkém východě nejméně 9,6 milionu dolarů, a to i od představitelů Spojených arabských Emirátů, Kataru a Saúdské Arábie, kteří využívali jeho hotely a nemovitosti.

Kontroverze pak v roce 2022 vyvolaly obchody Trumpova zetě a bývalého poradce Jareda Kushnera, jehož soukromá kapitálová společnost Affinity Partners založená rok předtím získala dvě miliardy dolarů od saúdskoarabského veřejného investičního fondu (PIF).

Investice přišla pouhých několik měsíců po Kushnerově odchodu z Bílého domu. V červenci letošního roku pak tato firma získala podíl v izraelské společnosti Phoenix Holdings poskytující finanční služby ve výši 128,5 milionu dolarů a očekává se, že bude v regionu aktivní i nadále.

Letos podle Al Monitoru uzavřela tři nové realitní transakce v Perském zálivu také Trump Organization ve spolupráci se saúdským developerem Dar Global. Jako první byl představen hotelový a golfový komplex v Ománu v hodnotě 500 milionů dolarů. Jeho výstavba byla oznámena v červnu a otevření je plánováno na prosinec roku 2028.

V červenci pak přišlo oznámení potenciální výstavby „Trump Towers“ v Džiddě a v Dubaji. Těsně před těmito oznámeními řekl Trumpův syn Eric Trump listu Financial Times, že rodinný podnik v oblasti nemovitostí a pohostinství chce určitě na Blízkém východě realizovat další obchody.

Podle Al Monitoru ale budou muset být pod mnohem větším drobnohledem než doposud. List se také zamýšlí nad tím, jak Trumpovy osobní vazby přispějí k obchodům, které může v následujících letech uzavírat jako státník.

Co čeká USA v Zálivu?

První zahraniční cesta Donalda Trumpa ve funkci amerického prezidenta do regionu začala v roce 2017 v Saúdské Arábii a jejím výsledkem byl prodej amerických zbraní saúdskému království v hodnotě 110 miliard dolarů s výhledem nákupu za dalších 350 miliard během deseti let.

O dva roky později se pak Donald Trump dostal do sporu s větší částí Kongresu kvůli 22 plánovaným obchodním transakcím se zbraněmi do Saúdské Arábie, Jordánska a Spojených arabských emirátů.

V září 2024 agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že SAE plánují obnovit jednání o nákupu letounů F-35, pokud Trump zvítězí ve volbách.

Zákonodárci měli tehdy výhrady především vůči prodeji útočného vojenského vybavení Saúdům kvůli vysokým civilním ztrátám způsobeným jejich leteckou kampaní v Jemenu a také kvůli porušování lidských práv, jako byla vražda saúdského novináře Džamála Chášukdžího na saúdském konzulátu v Turecku.

Ve druhém prezidentském období má ale Trump pro sebe mnohem výhodnější rozložení sil v obou komorách Kongresu a uzavírání velkých armádních obchodů by pro něj mohlo být snazší. Mluví se například o obnovení jednání o prodeji stíhaček F-35 a ozbrojených bezpilotních letounů do Spojených arabských emirátů v hodnotě 23 miliard dolarů.

Dohodu o prodeji podepsal Trump v posledních dnech svého prvního funkčního období a Emiráty se měly stát prvním arabským státem, který by vlastnil tyto moderní bojové letouny. Abú Dhabí ale jednání s Washingtonem v roce 2021 pozastavilo, protože se mu nelíbily podmínky Bidenovy administrativy pro zajištění technologie. V září 2024 agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že SAE plánují obnovit jednání o nákupu letounů F-35, pokud Trump zvítězí ve volbách.

Trumpovo zvolení pak už v některých sektorech přineslo konkrétní kroky. Katarský státní investiční fond s kapitálem 510 miliard dolarů nahradil 12. listopadu generálního ředitele bývalým investičním ředitelem své americké části. Podle Al Monitoru to potenciálně naznačuje, že Dauhá by mohlo upřednostňovat vazby na USA s tím, jak se budou formovat příležitosti Trumpova prezidentství.

Sám Trump se pak už během volební kampaně netajil tím, že ústředním bodem pro něj zůstává pěstování dobrých vztahů se Saúdskou Arábií a „na rozdíl od prezidentů Bidena a Obamy nebude tlačit Rijád k Pekingu“. Co konkrétně bude pěstování těchto vztahů představovat, se uvidí, někteří analytici hovoří například o možném obnovení jednání připojení se Saúdů k Abrahámovským dohodám, jiní to ale kvůli současné napjaté situaci v regionu naopak vylučují.

Spekuluje se také o tom, co ve vzájemných vztazích se zeměmi Zálivu můžou udělat Trumpovy proklamované plány na zavedení všeobecných cel a také potenciální energetickou konkurenci USA s OPEC.