Jak střevlík zvítězil nad montovnou. Obří haly u Ústí nad Labem stát nebudou
Krajský úřad Ústeckého kraje zamítl žádost společnosti CPI Park Žďárek o výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů v lokalitě Žďárek u Ústí nad Labem. Společnost zde chtěla stavět obří areál pro logistické, skladové a kancelářské centrum. Rozhodnutí padlo počátkem července a nebylo by na něm v kontextu výstavby hal a montoven na severu Čech nic zvláštního, nebýt jedné pozoruhodné okolnosti: První zmínky o snaze vybudovat pod Krušnými horami obří centrum sahají až do roku 2007.
Sedmnáct let trvají právní a úřední bitvy o to, zda v lokalitě těsně přiléhající k dálnici D8 v jejím posledním úseku, kde se zakusuje do kopců a tunelů pod Krušnými horami, vítězí ochrana přírody nad zájmy zaměstnanosti. Právě vytvoření nových pracovních pozic a zlepšení stavu nezaměstnanosti bylo od roku 2007 mantrou, kterou se žadatel, tedy společnost CPI Park Žďárek, snaží přesvědčit úřady, proč je dobré volnou krajinu zastavět halami.
Proti tomu stojí zájmy ochrany přírody, které v mnoha řízeních i před soudem hájila a hájí sdružení Přátelé přírody, Zdravé Ústí, Stop tunelům nebo Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu. Konkrétně jde o ochranu kriticky nebo silně ohrožených druhů, například modráska bahenního a očkovaného, prskavce většího, čmeláků rodu Bombus, ropuchy obecné, ještěrky obecné a slepýše křehkého, zmije obecné, chřástala polního, bramborníčka hnědého a černohlavého, strnada lučního, ťuhýka obecného nebo konipase lučního.
Symbolem boje proti halám u Žďárku se ale stal především kriticky ohrožený střevlík zlatitý.
Přírodu peníze nenahradí
Už v roce 2011 udělila inspekce životního prostředí firmě CPI pokutu 1,35 milionu korun za vyhubení vzácných živočichů. Firma o dva roky dříve provedla zásah, kterým se problém s ohroženými druhy pokusila vyřešit jednou provždy.
„Firma nechala své pozemky rozorat hlubokou orbou a plošně pokejdovat, což vedlo k plošnému úhynu všech vývojových stádií kriticky ohroženého střevlíka,“ vysvětlila tehdy pro Aktuálně.cz mluvčí inspekce Ivana Awwadová.
Střevlík přežil a i dnes, po patnácti letech, zůstává jedním z hlavních důvodů, proč firma neuspěla s dalším pokusem stavět. I když na podstatně menší ploše, než plánovala před lety.
Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů lze povolit v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. Veřejný zájem v tomto konkrétním případě spatřuje žadatel v socioekonomických benefitech, které s sebou záměr přinese.
Konkrétně zmiňuje vznik nových zaměstnaneckých míst.
Proti této argumentaci se postavily spolky bojující za ochranu přírody. Zdravé Ústí vytváření nových pracovních míst nepovažuje za veřejný zájem převažující nad zájmem ochrany přírody. Spolek Stop tunelům rovněž nesouhlasil s vydáním výjimky a zpracované biologické hodnocení pro záměr považuje za špatně zpracované. Vliv záměru na zvláště chráněné druhy je v hodnocení označen za mírně až silně negativní. Spolek přitom uvádí, že vliv bude spíše silně negativní až likvidační.
I spolek Přátelé přírody tvrdil, že nejsou splněny všechny zákonné podmínky potřebné pro vydání výjimky. Dle spolku ekonomické přínosy pro veřejné rozpočty ani vznik nových pracovních pozic nezakládají veřejný zájem na realizaci stavby.
Nové pracovní pozice mohou navíc případně vzniknout i jiným záměrem, který nebude mít tak negativní vliv na zájmy ochrany přírody. „Přírodní rozmanitost a hodnoty nelze vyvážit penězi,“ varuje spolek. Upozorňuje i na nesoulad záměru s nově schváleným územním plánem obce Libouchec.
Ve hře je další odvolání
Postoj okolních dotčených obcí vůbec prošel za léta předkládání záměru jistým vývojem. Zatímco před patnácti lety se většinou jejich představitelé zaklínali mantrou nezaměstnanosti a nových pracovních míst, dnes je situace jiná.
Obec Libouchec, v jejímž katastru by se mělo stavět, považuje podmínky stanovené zákonem pro povolení výjimky za nesplněné. Navíc vyzdvihuje negativní vliv záměru, který zapříčiní zničení biotopu, hromadné zabíjení a ovlivnění krajinného rázu. „Takto rozlehlé haly navíc ovlivní nejen zdejší biotu, ale i široké okolí. Negativní vliv bude mít i následně zvýšená silniční doprava v okolí vyvolaná provozem záměru,“ cituje stanovisko obce vydané rozhodnutí krajského úřadu.
A douška na závěr. Poučení proti zamítavému rozhodnutí kraje obsahuje i obvyklou frázi: Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podat podle § 81 správního řádu odvolání. Sedmnáctiletá přetahovaná tak ještě nemusí být definitivně u konce.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Cattani Evropské unie? Praní špinavých peněz bude hlídat Italka
Ficovy čistky rok poté. Průvan ve slovenské státní správě v číslech a grafech
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
Střevlík zlatitý je nás v ČR vzácný a chráněný…..
Aha, nezaměstnanost…
Hledal jsem čísla. Pro rok 2023 je nezaměstnanost v Ústí pod 6%…. co jako chcete? Přestaly články o tom, jak firmy bojují o každého člověka a vynoří se tohle?
Absurdistán! Nic míň.
PS: Politici jsou špinavci kterým nelze NIKDY věřit.
pokud je pravda,že ti podnikatelé se vědomě pokusili zničit populaci chráněného živočicha,pak šlo o závažný trestný čin a ten musí být potrestán.
Pochopitelně, ekologové, kteří vesměs žijí jen na úkor společnosti a sami nepracují a žádné hodnoty prací nevytvářejí, musejí být v konfliktu s těmi, kdo pracují, vytvářejí hodnoty a platí z toho daně, z nichž paradoxně, jsou živeni i ti ekologové.
A pochopitelně Pergill, který stojí za svým přesvědčením, že je třeba všechno vybetonovat, všude postavit montovny s co nejnižší možnou přidanou hodnotou (to aby nám sem vůbec někdo přišel stavět ty s*ačky). Necháme svým budoucím generacím jedno velké oplocené parkoviště s nákupákem a montovnou.
Je o tom skálopevně přesvědčen, protože mu bylo 50, byl stranickým kádrem a byl v Rusku. Proto nezkoumejte jeho pravdu. On jí má vždy!
Divím se neuvádíte u svého pseudonymu ještě titul RSDr., který zcela jistě máte…
Ono se už tolikrát v minulosti stalo, že ty chráněné druhy do patřičné lokality zanesli sami ekologové (byť tím porušili zákon), takže se na nějaké střevlíky prostě moc věřit nedá.
Druhá věc je, že i ta montovna se dá postavit tak, že na jejím pozemku budou tyto druhy spíš prosperovat. MMCH největší populaci modrásků (toho druhu, co se jeho larvy živí mravenci) jsem viděl na jednom letišti. Paradoxně tam byli chráněni lépe než v nějaké rezervaci. Kdyby v době zakládání toho letiště (původně snad Svazarm) fungovali zelení a podobní škůdci, nejspíš by ti modrásci byli dávno vyhynulí.
Ostatně, stačí se podívat na Šumavu a České Švýcarsko, aby bylo jasné, jak ekologové „chrání“ přírodu.
Ano, tak určitě! Nosili je tam po jednom. Blábol jak komunistický manifest.
To, že jste viděl slovy jednu (číslicemi 1) populaci modrásků někde u letiště, ještě neznamená, že byla toho času největší. K tomu asi není nutné dodávat, že stavba a provoz letiště je něco ZCELA a ÚPLNĚ jiného, než provoz montovny. A zcela pominu konstrukt o tom, jak kdyby tehdy byli ochranáři, tak by určitě všechno zničili. Zase blábol, zase fabulujete a zase lžete.
Co se Šumavy a Českého Švýcarska týče, uvědomte si, v jaké stavu to „bylo předáno“ (komunistickými idioty = studovanými lesníky vytvořená monokultura). V Českém Švýcarsku jsem byl letos. Vše tam žije, zelená se a je to pastva pro oči i mozek, když si člověk uvědomí, jakou silou tam vše raší a bují. Já tvrdím, že ten požár byl jednou z nejlepších věcí, co se tam mohlo stát. Nechat vyhořet marasmus a smrky zaplevelený kraj a nechat přírodu si to všechno udělat po svém.
Za další – vám prostě vadí nechat les lesem? Proč jako?
A konečně si prostě uvědomte, že jste absolutně irelevantní. Za pár let to budete mít za sebou. Ať si mladí lidé a ti, co tu budou chtít zůstat, zvolí co chtějí na místě ze článku. Montovnu nebo rezervaci. Špatně placená místa s idiotskou prací, kterou stejně nikdo rozumný dělat dlouhodobě nechce (a místa které stejně robotizace brzy zcela ukončí). Nebo místo, kam se může člověk jít podívat, projít se krajinou, lesem a relaxovat.
Vy tu za pár let už nebudete a pořád byste chtěl o něčem rozhodovat, navíc o věcech s dlouhodobým dopadem. Myslíte si, že všemu rozumíte, všude jste byl a od všeho máte klíče.
Už jsem vám to psal nejednou. Jste extrémně nebezpečný člověk. Neustále lžete a překucujete, vytváříte si myšlenkové zkratky a berle. Za svá slova nesete nulovou zodpovědnost! Když ty lži člověk vyvrací, dává si práci s odkazy a snaží se reagovat a hlavně korigovat abyste nepřekrucoval i to, co člověk napíše sám, tak po takové vyčerpávající bitvě plácnete jinou debilitu, celé kolo začíná znovu a „nic vás to nestojí“.
Jako s těmi PTPáky. Namlel jste toho víc než dost, ale jste zbabělec a osobní rozpravu s klubem PTP jste radši vyignoroval. Tak dalece si stojíte za tím, co nakydáte do virtuálních diskuzí. To o vás vypovědělo asi nejvíce. Ruku bych si s vámi nepodal!
Viděl jsem víc populací modrásků a ta, co jsem za zhruba půlstoletí viděl, byla prostě z nich největší. Skoro hektarová.
Na Šumavě byla v řadě lokalit smrková monokultura, uměle vysazená lidmi, už od 16. století, čili v ekology zlikvidovaných pralesech na Trojmezí a u pramenů Vltavy byly pětisetleté stromy, kdysi uměle vysazené, které ekologové zlikvidovali. A teď si ti lidé dovolují blábolit cosi o komunistech, kteří se o ty lesy kvalitně starali a k žádné katastrofě za jejich éry nedošlo.
Smrková monokultura na Šumavě z větší části vznikla už před třicetiletou válkou a zbytek za hospodářského vzestupu po ní.
Klostermannova kůrovcová kalamita (konec 19. století) zasáhla uměle vysázenou smrkovou monokulturu a mrtvá / vykácená část lesů byla nahrazena uměle vysázenou smrkovou monokulturou, dokonce ani ne z původních šumavských smrků, ale byly dováženy sazenice z Alp a Karpat.
O uměle vysázený hospodářský les se musí pečovat, jinak zahyne (to, co se stalo na Šumavě, je jasným důkazem správnosti této téze).
Pokud se o to České Švýcarsko bude nepečovat,čekají ho další požáry.
Necháme-li rozvíjet „Green Deal“, budou z našich potomků zbídačení lidé, živořící jak dnes populace Somálska nebo Jižního Súdánu.
Právě kvůli naším potomkům je třeba bojovat proti Zeleným Khmerům a jejich pomahačům (např. bruselským), aby mohli žít jako civilizovaní lidé a ne jako zbídačení spodina.
To, že vy něco prohlašujete za „lež“, neznamená to, že to lež je.
O PTP jsem vám, pokud si dobře pamatuji, jen konstatoval, že za svou práci brali dělnické platy, zatímco ostatní vojáci brali (dost bídné) služné, a že jim to záviděli. Citoval jsem otce, který absolvoval vojnu za Čepičky, čili +- v době, kdy se odehrává známý Švandrlíkův román.
A vojenské hloupnutí u těch „Černých baronů“ bylo +- srovnatelné s normálními útvary.
Ostatně, když jsem měl jít na vojnu, říkali mi starší kolegové: „Přečti si Švejka, Černé barony, Jak jsem vyhrál válku a Hlavu XXII a budeš připravený.“ Souhlas. Přečetl jsem a byl jsem připravený.
Střevlík rulez!
Dobré zprávy pro budoucnost.
Mimochodem, nic proti střevlíkům, ale nemělo by se v tom udělat pořådek?
Tak jestli ochránci přírody chtějí takto chránit nějakou oblast, tak ať si sami zajistí změnu územního plánu, natvrdo, tady se prostě nic stavět nebude
Podnikatelé, investoři to budou vědět a prostě do té oblasti investovat ani kupovat tam pozemky nebudou. Takhle by to nešlo?
Naprosto správně. Tahle betonová sebranka toho napáchala už přespříliš. Necelých 300 m od zmiňované lokality byl postaven před 10 lety takzvaný “ vědeckotechnický park NUPHARO “ s podtitulem “ inkubátor podnikatelů , prodejny , sportoviště , nové pracovní příležitosti “ Níc z toho se ale neděje, protože hlavní investor byl pražský podvodník v exekuci , kterému šlo jen o to , získat evropské dotace . Dnes je areál poloprázdný a hledá se jeho využití , stejně jako v případě betonových hal u Teplic nebo u Chabařovic ……….