Krajský úřad Ústeckého kraje zamítl žádost společnosti CPI Park Žďárek o výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů v lokalitě Žďárek u Ústí nad Labem. Společnost zde chtěla stavět obří areál pro logistické, skladové a kancelářské centrum. Rozhodnutí padlo počátkem července a nebylo by na něm v kontextu výstavby hal a montoven na severu Čech nic zvláštního, nebýt jedné pozoruhodné okolnosti: První zmínky o snaze vybudovat pod Krušnými horami obří centrum sahají až do roku 2007. 

Sedmnáct let trvají právní a úřední bitvy o to, zda v lokalitě těsně přiléhající k dálnici D8 v jejím posledním úseku, kde se zakusuje do kopců a tunelů pod Krušnými horami, vítězí ochrana přírody nad zájmy zaměstnanosti. Právě vytvoření nových pracovních pozic a zlepšení stavu nezaměstnanosti bylo od roku 2007 mantrou, kterou se žadatel, tedy společnost CPI Park Žďárek, snaží přesvědčit úřady, proč je dobré volnou krajinu zastavět halami.

Proti tomu stojí zájmy ochrany přírody, které v mnoha řízeních i před soudem hájila a hájí sdružení Přátelé přírody, Zdravé Ústí, Stop tunelům nebo Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu. Konkrétně jde o ochranu kriticky nebo silně ohrožených druhů, například modráska bahenního a očkovaného, prskavce většího, čmeláků rodu Bombus, ropuchy obecné, ještěrky obecné a slepýše křehkého, zmije obecné, chřástala polního, bramborníčka hnědého a černohlavého, strnada lučního, ťuhýka obecného nebo konipase lučního.

Symbolem boje proti halám u Žďárku se ale stal především kriticky ohrožený střevlík zlatitý.

Přírodu peníze nenahradí

Už v roce 2011 udělila inspekce životního prostředí firmě CPI pokutu 1,35 milionu korun za vyhubení vzácných živočichů. Firma o dva roky dříve provedla zásah, kterým se problém s ohroženými druhy pokusila vyřešit jednou provždy.

„Firma nechala své pozemky rozorat hlubokou orbou a plošně pokejdovat, což vedlo k plošnému úhynu všech vývojových stádií kriticky ohroženého střevlíka,“ vysvětlila tehdy pro Aktuálně.cz mluvčí inspekce Ivana Awwadová.

Střevlík přežil a i dnes, po patnácti letech, zůstává jedním z hlavních důvodů, proč firma neuspěla s dalším pokusem stavět. I když na podstatně menší ploše, než plánovala před lety.

Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů lze povolit v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. Veřejný zájem v tomto konkrétním případě spatřuje žadatel v socioekonomických benefitech, které s sebou záměr přinese.
Konkrétně zmiňuje vznik nových zaměstnaneckých míst.

Proti této argumentaci se postavily spolky bojující za ochranu přírody. Zdravé Ústí vytváření nových pracovních míst nepovažuje za veřejný zájem převažující nad zájmem ochrany přírody. Spolek Stop tunelům rovněž nesouhlasil s vydáním výjimky a zpracované biologické hodnocení pro záměr považuje za špatně zpracované. Vliv záměru na zvláště chráněné druhy je v hodnocení označen za mírně až silně negativní. Spolek přitom uvádí, že vliv bude spíše silně negativní až likvidační.

I spolek Přátelé přírody tvrdil, že nejsou splněny všechny zákonné podmínky potřebné pro vydání výjimky. Dle spolku ekonomické přínosy pro veřejné rozpočty ani vznik nových pracovních pozic nezakládají veřejný zájem na realizaci stavby.

Nové pracovní pozice mohou navíc případně vzniknout i jiným záměrem, který nebude mít tak negativní vliv na zájmy ochrany přírody. „Přírodní rozmanitost a hodnoty nelze vyvážit penězi,“ varuje spolek. Upozorňuje i na nesoulad záměru s nově schváleným územním plánem obce Libouchec.

Ve hře je další odvolání

Postoj okolních dotčených obcí vůbec prošel za léta předkládání záměru jistým vývojem. Zatímco před patnácti lety se většinou jejich představitelé zaklínali mantrou nezaměstnanosti a nových pracovních míst, dnes je situace jiná.

Obec Libouchec, v jejímž katastru by se mělo stavět, považuje podmínky stanovené zákonem pro povolení výjimky za nesplněné. Navíc vyzdvihuje negativní vliv záměru, který zapříčiní zničení biotopu, hromadné zabíjení a ovlivnění krajinného rázu. „Takto rozlehlé haly navíc ovlivní nejen zdejší biotu, ale i široké okolí. Negativní vliv bude mít i následně zvýšená silniční doprava v okolí vyvolaná provozem záměru,“ cituje stanovisko obce vydané rozhodnutí krajského úřadu.

A douška na závěr. Poučení proti zamítavému rozhodnutí kraje obsahuje i obvyklou frázi: Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podat podle § 81 správního řádu odvolání. Sedmnáctiletá přetahovaná tak ještě nemusí být definitivně u konce.