Vinegret.cz je ruskojazyčný zpravodajský web určený rusky mluvícím cizincům žijícím v České republice. V roce 2015 ho šéfredaktorka Neovlivní.cz Sabina Slonková zařadila na seznam prokremelských webů jako Aeronet nebo Sputnik. Omylem, jen kvůli kontextové reklamě. Webu to však přineslo značné problémy, včetně ztráty části zadavatelů reklam. I když se Vinegret.cz proti zařazení na seznam problematických stránek opakovaně bránil, zůstává na něm dodnes.

„Ocitli jsme se na tom seznamu na základě banneru kontextové reklamy. Nikdo nám nikdy nezavolal, nezeptal se nás na důvody, neprověřil, o co se jedná. Copak tohle je poctivá žurnalistika? Najednou jsme byli na seznamu propagandistů vedle Sputniku. Ten seznam z Neovlivní.cz převzala tehdy další média a sedm let jsme nikde nenašli zastání,“ říká šéfredaktor webu Vinegret.cz Juri Mirzoev.

Podle Mirzoeva novinářka Slonková na jeho opakované žádosti o vyřazení ze seznamu dezinformátorů nereagovala až do letošního ledna, kdy se o věc začal zajímat HlídacíPes.org.

„Poté mě sama kontaktovala a přiznala, že nás označila za propagandisty kvůli kontextovým reklamním bannerům. Pak se ale, zřejmě po poradě s právníky, vrátila k rozmazanému vyjadřování,“ říká Mirzoev. Příběh je podle něj ukázkovým příkladem nekvalitní žurnalistiky: „Špičková česká novinářka pod rouškou své autority a postavení lže a manipuluje. Ostatní mainstreamová média jí věří na slovo a neověří si základní fakta,“ zlobí se Mirzoev.

Slonková: Tehdy splňovali kritéria

Sabina Slonková na otázky HlídacíPes.org nejdříve nereagovala, požádala však o kontakt na šéfredaktora Mirzoeva. Po rozhovoru s ním na stránkách Neovlivní.cz publikovala následující vysvětlení k sedm let starému článku:

„Aktualizováno 2. února 2022: Dle měřítek redakce Neovlivní.cz již web v současné době nesplňuje kritéria pro zařazení mezi Ozvěny Kremlu a nyní jej nelze označit za projekt ruské propagandy. Na webu se nyní už žádné propagandistické bannery či odkazy neobjevují.“

Po opakovaném dotazu HlídacíPes.org na základě jakých kritérií zařadila Vinegret.cz na seznam dezinformátorů, zaslala Sabina Slonková následující odpověď: „V době, kdy tato položka databáze vznikala, tedy před téměř sedmi lety, web splňoval kritéria webu, který šíří ruskou propagandu. Ostatně v té době to nikdo nerozporoval, ani samotní zástupci webu.“

To ale Juri Mirzoev zásadně odmítá. Šéfredaktorku Neovlivní.cz se prý opakovaně snažil kontaktovat přes email, který má uvedený na stránkách portálu, i přes facebookový profil.

„Hned poté, co vyšel článek, jsme se snažili s paní Slonkovou spojit. Několikrát jsme psali email i zprávy na facebookovou stránku Neovlivní.cz, ale nikdo nikdy nereagoval. Na webových stránkách Neovlivní není uvedeno žádné telefonní číslo. Co jsme tedy měli dělat? Čekat před redakcí, aby pak třeba mohla napsat,  že ji pronásledují ruští propagandisté?“ vypočítává Mirzoev pokusy o nápravu.

Tajemství Sergeje Lavrova

Na seznam dezinformačních médií působících v Česku se Vinegret.cz dostal v roce 2015. Server Neovlivní.cz tehdy vytvořil databázi tzv. „kremelských ozvěn“ v Česku. Na něj podle Slonkové patřila kromě webů šířících jasnou propagandu i „média, která nekomentované Putinovské vidění světa nabízejí mezi standardními zpravodajskými texty“. To měl být i případ textu „Neznámé rodinné tajemství Sergeje Lavrova“ na webu Vinegret.cz.

„Po kliknutí na článek se otevřel další ruský web, kde se mezi spoře oděnými modelkami a bulvárními zajímavostmi objevují texty o Vladimiru Putinovi nebo již zmiňovaném Sergeji Lavrovovi. Text o rodině Lavrova začíná slovy: „Ruský ministr zahraničí je jedním z nejoblíbenějších ministrů v zemi..,“ popsala v roce 2015 Sabina Slonková v článku, kde vysvětlovala, proč Vinegret.cz zařadila mezi dezinformační média.

Podle šéfredaktora Jurije Mirzoeva ale text nepocházel z jejich redakce. „Paní Slonková se podívala na naše webové stránky a servis kontextové reklamy jí ukázal bannery na proputinovská témata. My jsme tyto bannery osobně neumísťovali a vůbec jsme nevěděli o jejich existenci, nám se jednoduše nezobrazovaly,“ říká Mirzoev.

Reklamu na jejich web prý umístila teaserová společnost, kterou redakce v té době testovala pro případnou spolupráci. „V dubnu 2015, tedy měsíc před vydáním článku na Neovlivní.cz, jsme obdrželi nabídku na spolupráci od ruského servisu kontextové reklamy marketgid.com. Zaslali nám smlouvu, my jsme se však dohodli na předběžném testování, abychom systém vyzkoušeli. Poprosili jsme je, aby nastavili náš účet tak, aby se u nás neobjevovaly bannery propagující hazard a erotický či politický obsah. Marketgid.com nám to slíbil,“ tvrdí Mirzoev.

Marketgid podle něj testovala redakce tři týdny a vše se zdálo být v pořádku. Tedy až do chvíle, kdy vyšel text Sabiny Slonkové upozorňující na dva „proputinovské texty“.

„Ty ale vůbec nepocházely od nás. Byly to bannery na články v ruských médiích a nám se navíc vůbec nezobrazovaly. Jakmile jsme zjistili, že je tam tento problém, ihned jsme systém odpojili a s marketgid.com ani nezahájili spolupráci. Pokud by nám paní Slonková zavolala před uveřejněním své zprávy a zeptala se nás, o co jde, určitě by se to vysvětlilo,“ kritizuje Mirzoev.

Likvidační cejch

Dopady zápisu na propagandistický seznam přitom nejsou pro malý portál jako Vinegret.cz, který primárně sdílí přeložená shrnutí článků českých médií, vůbec zanedbatelné.

„Tento cejch nám způsobuje zcela konkrétní materiální škodu. Přicházíme o příjmy z reklamy. Ukrajinští, ruští a běloruští klienti, kteří nás pravidelně čtou, sice vědí, že Vinegret.cz je neutrální webovou stránkou, proto si u nás reklamu objednávají. Ale pro české firmy, které nás dobře neznají, je to první, co z vyhledávače vypadne o Vinegret.cz, seznam dezinformátorů na Wikipedii a článek Sabiny Slonkové. Pak ztrácejí o reklamu u nás zájem,“ stěžuje si Juri Mirzoev, pro kterého má nálepka „propagandisty“ následky i v osobní rovině:

„Za jedenáct let, co tu žiji, se Česká republika stala mým domovem a já nechci, aby mne lidé považovali za přisluhovače putinského režimu. Mé jméno a má pověst byly poskvrněny. Nic špatného jsem přitom neudělal. To všechno kvůli dvěma bannerům kontextové reklamy.“

Seznam „kremelských ozvěn v ČR“ převzaly od Sabiny Slonkové Hospodářské noviny, které ho v roce 2019 přetiskly v rámci článku Dezinformacím se v Česku daří. Uvedla ho také Česká televize v dokumentárním filmu „Co dokáže lež“. Je dostupný i na Wikipedii.

Další organizace, které se zabývají odhalováním dezinformačních kampaní, fake news a ruskou propagandou, jako například Evropské hodnoty nebo Nelež.cz, na svých seznamech dezinformátorů Vinegret.cz nikdy neměly. Jak říká vedoucí programu Kremlin Watch Evropských hodnot Veronika Víchová, jejich bezpečnostní centrum se zaměřuje na weby v češtině:

„Server Vinegret.cz na našem seznamu není, jelikož, ač má českou doménu, publikuje primárně rusky. Ruskojazyčné zdroje jsme do našeho seznamu nezařazovali. Nicméně po povrchové analýze web nepůsobí jako dezinformační. Specificky třeba o Ukrajině v současnosti informují relativně nezaujatě,“ shrnula pro HlídacíPes.org Víchová.

O „propagandistické povaze“ Vinegretu.cz pochybuje také analytik Institutu pro politiku a bezpečnost Roman Máca, který dlouhodobě mapuje prokremelskou scénu v Česku: „Jde o portál pro ruskojazyčné cizince žijící v ČR, neřekl bych, že se angažuje politicky, že by se snažil někoho ovlivňovat k nenávisti například k Ukrajině nebo k Česku.“

Podle Mirzoeva tvoří Ukrajinci polovinu čtenářů Vinegret.cz. „Pokud bychom se skutečně zabývali proputinovskou propagandou, pak by nás Ukrajinci asi sotva četli. Pravidelně píšeme o demonstracích, které v Praze probíhají proti Putinovi a korupci v Rusku, nejednou jsme upozorňovali na lži ruských hromadných sdělovacích prostředků,“ říká šéfredaktor.

Divoké pole bez hranic

Podle Romana Číhalíka z platformy Nelež.cz k celému přešlapu mohlo dojít i proto, že v České republice stále chybí komunikačně-bezpečnostní strategie státu, která by jasně definovala, jaký typ informací a zpráv už je pro stát rizikem. Ze strany státu nejsou definované jasné hranice.

„Problematikou dezinformací se v České republice zabývají občanské iniciativy, akademická sféra, think-tanky, které se snaží nějakou hranici nastavit, ale to v podstatě nelze bez legislativního rámce nastaveného státem. Dokud nebude ze strany státu definovaná komunikačně-bezpečnostní strategie, tak je to vlastně divoké pole, kterým se všichni nějak pohybujeme,“ říká Číhalík.

Spolek Nelež.cz mimo jiné apeluje na inzerenty a zadavatele reklam, aby omezili inzerci na dezinformačních webech. Stejně jako zadavatel reklamy často netuší, kde všude se jeho reklama objeví, ani webové portály nemusí mít ponětí, jaká reklama se objeví u nich. Nejen v případě Vinegret.cz, ale i například respektovaného zpravodajského serveru Aktuálně.cz, který vloni řešil problém se zobrazováním podvodných reklam na svých stránkách.

„Dodavatel aukční platformy svými automatizovanými systémy prověřuje a blokuje inzerenty a jejich podvodné či jinak závadné bannery. Pokud se takový banner i přes tuto kontrolu dostane na naše weby, máme možnost tyto inzerenty blokovat ručně, avšak až poté, co se na našich webech zobrazí. V případě velmi sofistikovaných podvodů, kterým nyní s našimi dodavateli čelíme, se daří inzerentovi obcházet automatizované kontrolní mechanismy,“ komentoval loni rizika zobrazování kontextové reklamy manažer inzerce vydavatelství Economia Karel Suk.

„Je třeba chápat, jak ten systém funguje. Reklamní bannery procházejí automatickou kontrolu Googlu, pak se hned začínají zobrazovat uživatelům. Tento proces probíhá bez naší účasti. Systém administrátorovi stránek nedovoluje, aby si předem prohlédl a vyhodnotil, jaká reklama se mu na stránkách zobrazí. Technicky ani nemůže kontrolovat každý kontextový banner. Má pouze možnost zakázat zobrazování reklamy až poté, co ji na stránkách uvidí, ale ani o ní nemusí vědět, “ dodává šéfredaktor Vinegret.cz Mirzoev.

Ten chce teď dosáhnout toho, aby byl jeho portál ze seznamu dezinformátorů vyřazen: „Trváme na tom, aby byl náš portál ze seznamu Neovlivní.cz zcela vyškrtnut.“

Bez šance na nápravu?

Právě fenomén kontextové reklamy je jedním z důvodů, proč například bezpečnostní centrum Evropských hodnot při přípravě seznamu dezinformačních médií v Česku vždy dané médium s případným problematickým obsahem konfrontuje:

„Servery, které jsou zařazeny na náš seznam, jsou vždy dotazovány na jejich editoriální politiku a podobně, takže pokud odpoví a zjistíme, že některých věcí, jako jsou například nevhodné kontextové reklamy nebo odkazy na dezinformace, si nejsou vědomi a pokud tuto situaci napraví, pak bychom je na seznam nezařazovali,“ říká Veronika Víchová z Evropských hodnot.

Na seznamu dezinformátorů webu Neovlivní.cz nicméně zůstává Vinegret.cz navzdory všem urgencím dál. U sedm let starého článku se pouze ocitl výše zmíněný dodatek, že už se portál nedá v současné době považovat za dezinformační.