Navzdory sérii včasných varování zasáhla koronavirová epidemie Českou republiku jak známo materiálně zcela nepřipravenou. I přes urgentní nedostatek ochranných zdravotních pomůcek dala česká vláda před ochranou zdraví vlastního obyvatelstva přednost dobrým vztahům s čínským totalitním režimem. S očekávanou druhou vlnou koronakrize je dobré si některé události připomenout a zasadit do kontextu.

V okamžiku, kdy se nákaza Covid-19 začala šířit Českou republikou, byl zahájen tzv. letecký most, jehož cílem bylo zajistit nákup chybějících ochranných zdravotních pomůcek z Čínské lidové republiky.

Hlavní roli měl ministr vnitra Jan Hamáček a Jaroslav Tvrdík, muž, který poslední roky své kariéry pevně spojil s Čínou. Na chvíli se u obou jmenovaných zastavme.

V souladu se zájmy Číny

Tvrdík začal v Číně jako poměrně úspěšný lobbista PPF, respektive dceřiné společnosti Home Credit, proslavil se pak hlavně svým angažmá ve společnosti CEFC, která svou velkolepou expanzi v Česku zakončila krachem.

Tvrdík je nicméně stále významným spojovacím článkem mezi čínskými zájmy, českou politickou reprezentací, prezidentem a společností PPF.

Tím, kdo v tuzemské politice také připravuje půdu pro čínský vliv, je dnešní šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček.

Kupříkladu, jak upozornil expertní web Sinopsis.cz, krátce před příjezdem generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga v roce 2016, zaštiťoval Hamáček (tehdy jako předseda Poslanecké sněmovny) společně s čínskou velvyslankyní Ma Kche-čching seminář pod názvem „Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu“. Seminář propagoval Si Ťin-pchingovu knihy „O správě státu”.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Jen pro zajímavost, semináře se vedle profesora stranické školy Ústředního výboru KS Číny a předního komunistického ideologa Ču Ling-ťüna zúčastnil mimo jiné i bývalý ředitel Střediska bezpečnostní politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Miloš Balabán, který začátkem letošního roku společně se dvěma dalšími kolegy dostali výpověď kvůli netransparentnímu čerpání peněz od čínského velvyslanectví.

Hamáčkův přístup k čínským zájmům lze – na základě jeho veřejných prohlášení a aktivit – označit za servilní. Například v roce 2016 podepsal z pozice předsedy Sněmovny známé „Prohlášení čtyř“, kterým se čtyři nejvyšší ústavní činitelé distancovali od setkání tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou. Česká republika tímto prohlášením uznala územní celistvost Čínské lidové republiky, a to včetně Tchaj-wanu, Tibetu a sporných oblastí v Jihočínském moři.

Pročínský přístup Hamáček ukázal i v kauze týkající se cesty dnes již zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan. Když vyšly najevo výhrůžky čínské vlády zprostředkované velvyslanectvím ČLR vůči předsedovi Senátu, druhému nejvyššímu ústavnímu činiteli, Hamáček hájil čínské velvyslanectví. Ostatní senátory naopak obvinil z toho, že to byli oni, kdo Kuberu dostali pod tlak.

Vzhledem k tomu, že nákupy ochranných pomůcek v Česku fakticky řídili právě Jan Hamáček a Jaroslav Tvrdík, s dlouhodobými vazbami na komunistickou Čínu, není překvapivé, že česká odezva na pandemickou krizi rezonovala se zájmy čínské zahraniční politiky.

Komu děkovat a komu ne

Po vládním selhání s materiální přípravou stát nepochopitelně ignoroval nabídky českých firem na rychlou výrobu potřebného zdravotnického materiálu, jak potvrzují četná vyjádření tuzemských výrobců ochranných pomůcek, i průzkum, který mezi nimi provedla Pirátská strana.

Místo snahy o podporu rychlé české soběstačnosti ministerstvo vnitra vyplatilo 4,5 miliardy korun čínským firmám. Na české firmy připadlo podle výpočtů Deníku N jen jedno procento utraceného krizového rozpočtu resortu vnitra: pouhých 58 milionů korun.

V květnu také zahájil Nejvyšší kontrolní úřad finanční prověrku nákupů ochranných pomůcek realizovaných během nouzového stavu. V červenci se přidaly i kontroly ministerstva financí. Bude skutečně zajímavé vidět, jaké výsledky tyto prověrky přinesou.

Tvrdík s Hamáčkem však nerozhodovali pouze o finančních tocích pro čínské firmy. Vláda, včetně premiéra Babiše, vycházela vstříc požadavkům čínské zahraniční propagandy opakovanými tvrzeními, že „Čína krizi zvládla“, podlézavým vítáním letadel se zakoupeným čínským materiálem, odmítáním poděkování Tchaj-wanu, který nám materiál zdarma věnoval, nebo děkováním za mnohdy nekvalitní čínské zdravotnické pomůcky zakoupené draze z veřejných peněz.

Jak ukazují analýzy čínského postupu v Evropě, v řadě zemí Peking zdravotnický materiál rozdával, v Česku jej ale až na drobné výjimky jen prodával. Česká republika ochotně platila miliardy za zdravotnické pomůcky i proto, že Čína u nás má svůj vliv již pevně zakořeněný. V takovéto situaci Peking už nemá zapotřebí někomu nadbíhat dary.

Čínská diplomacie také požadovala po řadě demokratických států chválu čínského komunistického režimu za to, jak dobře se vypořádal s pandemickou krizí, a systematicky odváděla pozornost od faktu, že na začátku epidemie Covid-19 Čína zcela selhala.

Peking v raných fázích epidemie umlčoval lékaře, kteří na neznámé onemocnění upozorňovali. Německá zpravodajská služba prokázala, že Čína žádala po Světové zdravotnické organizaci, aby počkala s vyhlášením stavu globálního ohrožení, aby měla sama čas se na pandemii připravit. Podle odhadů německé zpravodajské služby Čína tímto krokem zbrzdila světovou reakci na epidemii o čtyři až šest týdnů.

Nejvyšší představitelé českého státu včetně prezidenta, premiéra a ministra vnitra nicméně ochotně vyšli vstříc požadavkům čínské zahraniční politiky. Přestože aliance demokratických států čínské vládní lži odmítala a požadovala mezinárodní vyšetřování čínských manipulací, Česko sehrálo roli čínského spojence.

Zapomeňte na lidská práva

Do budoucna lze očekávat, že Peking bude právě i na základě lživého příběhu o „čínské pomoci v nouzi“ vytvářet na české instituce nátlak, aby jednaly v souladu s čínskými zájmy.

Budou – a to již vidíme – dále požadovat přerušení české spolupráce s Tchaj-wanem, odklon od agendy lidských práv nebo lepší podmínky pro čínskou společnost Huawei, podezřelou ze špionáže ve prospěch čínského režimu, při realizaci sítí páté generace.

Reálný je též předpoklad, že čínští představitelé budou využívat silné postavení, které nabyli během první vlny koronaviru (i díky postavám, které dlouhodobě podporují čínské zájmy v České republice, jako je Jaroslav Tvrdík a Jan Hamáček), k tomu, aby své postavení ve střední Evropě ještě posílili.

Kateřina Urbancová působí jako sinoložka v programu Red Watch Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, Jakub Janda je ředitelem Bezpečnostního centra Evropské hodnoty