Kordony obehnané náměstí Taksim v centru Istanbulu a 42 tisíc policistů v akci. Těmito opatřeními chtěla turecká vláda zabránit jakýmkoliv formám protestů na Svátek práce. Nepovedlo se. V centru Istanbulu proti vládě a prezidentu Erdoğanovi demonstrovaly desítky tisíc lidí, proti kterým policie nasadila gumové projektily a pepřový sprej; 210 demonstrantů pozatýkala. Zásah tvrdě kritizuje opozice, jejíž představitelé se k protestujícím připojili, ale i mezinárodní organizace Reportéři bez hranic. Mezi prvními totiž policie cílila na novináře.

„Vykliďte tisk,“ měl nařídit jeden z velitelů zásahových jednotek ostatním policistům. Podle serveru Al Monitor rozkaz zazněl v přímém přenosu z demonstrace a jako takový vzbudil pobouření napříč novinářskými organizacemi.

Podle Erola Onderoglu, zástupce turecké organizace Reportéři bez hranic, odráží tento povel současnou situaci novinářů v Turecku. „Ten rozkaz poukazuje na autoritářské smýšlení a nepřátelský přístup režimu k novinářům,“ okomentoval zásah Onderoglu.

#1Mayıs milli utancımız! pic.twitter.com/cokg64tq0g

— Erol Önderoglu (@ErolOnderoglu) May 1, 2024

Jakkoliv se policii pomocí nasazení střelby gumových projektilů do davu a zatýkání podařilo demonstraci rozehnat, mohutné policejní manévry podle analytiků jen poukazují na rostoucí nejistotu režimu a strach, který vláda z opozičně smýšlejících Turků má.

Náměstí je tabu

A Taksimské náměstí je toho svým způsobem symbolem. Právě tady totiž před jedenácti lety začalo tzv. hnutí Gezi, tedy série celonárodních protestů proti vládě tehdejšího premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana. Brutální policejní zásah proti demonstrujícím na Taksimu a v přilehlém parku Gezi si 1. června 2013 vyžádal 22 mrtvých a tisíce zraněných.

Od té doby se Erdoğanův režim snaží držet protestující od prostorného náměstí v centru Istanbulu co nejdál. A to i navzdory loňskému rozhodnutí Ústavního soudu, že zákaz pokojného shromažďování během prvomájových oslav na Taksimu v letech 2014 a 2015 byl protiústavní.

„Zákaz prvomájových oslav je založen na zcela falešných důvodech bezpečnosti a veřejného pořádku a je v rozporu s nedávným rozhodnutím Ústavního soudu. Musí být urychleně zrušen,“ uvedla k opatřením současné vlády například zástupkyně regionálního ředitele Amnesty International pro Evropu Dinushika Dissanayake.

V kritice snah policie zamezit obyvatelům Istanbulu shromažďovat se na Taksimském náměstí se vyjádřili i představitelé turecké opozice.

„Naším cílem je Taksimské náměstí, protože je symbolem 1. května,“ řekl Ozgur Ozel předseda opoziční republikánské strany CHP, která před měsícem vyhrála komunální volby v Istanbulu a dalších důležitých městech, a jejíž představitelé se k demonstrantům ve středu v ulicích připojili.

Plánovaný útok islamistů?

Vláda kritiku zákazu demonstrace na Taksimu, ale také například toho, že v ulicích byli nasazeni odstřelovači (uvedla agentura Reuters), odráží argumenty, že jí jde především o bezpečnost. A své argumenty dokládá důkazy o chystaném útoku, který proti demonstrantům měli plánovat islámští radikálové z Islámského státu.

Policie totiž minulý a tento týden provedla další koordinovaný zásah proti lidem, které podezírá z napojení na militantní islámské hnutí.

V pondělí měla podle ministra vnitra Ali Yerlikayi zatknout muže s uváděnými iniciálami K. A., jehož obvinila z chystaného bombového útoku na území Turecka.

V bytě podezřelého v istanbulské čtvrti Beykoz měla zásahová jednotka podle ministra vnitra zabavit chemické látky „schopné způsobit rozsáhlou explozi“. Podle informací, které později uvedla turecká provládní televize TRT, měl zadržený muž syrského původu dříve absolvovat výcvik v oblasti výbušnin v Sýrii.

Společně s dalšími sedmi zatčenými islamisty měl plánovat útok během prvomájových demonstrací.

Osm mužů, které policisté zatkli v pondělí v Istanbulu, zvýšilo počet zadržených osob podezřelých z vazeb na Islámský stát během posledního týdne na 105. Koordinované čtyři operace ve dvaceti tureckých provinciích začaly 21. dubna a skončily s koncem měsíce.

Turci zesílili operace proti islámským radikálům po útoku na moskevskou koncertní síň, při kterém 22. března zahynulo 150 lidí. Trvá podezření, že útočníci z Moskvy byli napojeni i na některou z tureckých buňek tzv. Islámského státu – Chorásán, protože do Moskvy odcestovali právě z Turecka.

Chorásánská odnož ISIS se skládá především z bojovníků středoasijského původu, ve velkém občanů Tádžikistánu. I to je důvodem, proč Turecko 6. dubna zrušilo s Tádžikistánem dohodu o bezvízovém styku.

Podle tureckých médií policie během posledních deseti měsíců zatkla 718 osob podezřelých z napojení na Islámský stát, 566 jich ale úřady pod soudní kontrolou propustily.