Investor Brůna: Zvýšení daní státní kasu nevytrhne, jen to více naloží lidem
Zvýšíme daně, snížíme výdaje. Není jiné cesty, jak zalátat děravou státní kasu, slyšíme skoro každý týden. Schodek státního rozpočtu se jen letos přiblíží ke 400 miliardám korun.
Dluh Česka už dosáhl téměř 2,9 bilionu korun. Čím je vyšší, tím jsou vyšší výdaje na úroky. Navíc úrokové sazby rostou. Státní dluh se prodražuje.
Vlastníci velkých investičních skupin musí být spokojení. Zadlužený stát, to je výtečný klient a na geopolitické šachovnici poslušná země.
Příliš mnoho rádců
Utrácení nad míru rozjelo covidové rozdávání peněz. A současná vláda v tom jen pokračuje.
Tam, kde byli dva poradci, je jich najednou tucet. Stálých obyvatel Česka je něco přes deset milionů, což ve světě odpovídá jedné metropoli, ale nejrůznějších výborů, podvýborů, komisí, úřadů na kde co, předsedů, horních i dolních komor máme tolik, jako bychom byli země sahající od moře k Alpám.
Státní rozpočet drtí mandatorní výdaje. Šetřit ve zbytných položkách by šlo, ale celkově se musí řezat do živého a to bolí. Zvýšení příjmů ale vyšší daně nezařídí. Povedou jen k tomu, že se od opravdu bohatých subjektů vybere méně. Umějí totiž takzvané optimalizace.
Nastartovat růst HDP
Překvapuje mě, že nikdo z politiků nevolá po tom, aby se nastartoval růst HDP, tedy produkce země. Hrubý domácí produkt tvoří souhrn všech výrobků a služeb, které byly za určité období vyrobeny a poskytnuty na území daného státu.
Jinými slovy: daně nechat, jak jsou. Jejich soustavu spíše zjednodušit, aby se lépe počítaly a tím i kontrolovaly. Zredukovat zbytečné byrokraty a zvýšit výkon, přidanou hodnotu. Zní to jako fráze, ale není. Pokud bude vyšší produkce firem a jejich zisky, při nezměněných daňových sazbách zaplatí firmy více daní do státního rozpočtu.
Brněnská IT centra
Třeba v Brně a okolí už vznikají centra sdílených služeb s globální působností. Znám řadu firem, které vymýšlejí vlastní propracované výrobky a dodávají je do světa. Tohle by měla vláda podporovat, nejen výměnu oken v chalupách. A měla by vytvářet takové podmínky, aby společnosti odváděly daně tady, a nejlépe zde reinvestovaly své zisky.
Stále jsme ve velké míře jen montovna závislá na Německu a automobilovém průmyslu. Možná se to tak chce, aby Česko zase až tak moc nevyrostlo, když vidím, jaká velká země zcela otevřeně rozhoduje o naší energetice, když se čeká až přijede a co řekne její premiér…
Jihočeská tepna
Vidím každopádně cestu v lehkém strojírenství a automatizaci, ne v lisování plastů. Chybí ale stále dálnice. Alespoň ta na jižní Čechy se nyní buduje intenzivně. Až se dokončí, tak to bude míza pro území od Orlíku, přes Putim až po Písek a České Budějovice. Vzpruha ovšem také pro Prahu a střední Čechy, hlavně z pohledu trhu práce, ale také z pohledu drahého bydlení v hlavním městě.
Jedna dálnice je však málo. Více bychom měli investovat do zásadní modernizace železnice. Ta vyřeší mnohé. Lidi potřebují být v pohybu. Jsme stát jako dlaň, ale dostat se z jednoho konce republiky na druhý je stále utrpení.
Pořád si kálíme na koleje
Kamarád byl v Japonsku a nesehnal hotel v městě, kde bydlel. Vzal si tedy jiný, 300 kilometrů od místa, kde potřeboval být! Šinkasenem to přejel za hodinku. Podobnou vzdálenost Praha-Ostrava jedeme téměř čtyři hodiny, tedy pokud není výluka nebo mimořádná událost na trati.
Například v Maroku postavili před třemi lety vysokorychlostní železnici, kde se dosahuje rychlosti 300 km/h. U nás na hlavním koridoru pořád jezdí vlaky, které obsah záchodů splachují na koleje.
Díky za Blanku
A že takové projekty stojí ohromující sumy? Jen tak prostě se zadlužit na přežití ve chlívě a platit z toho úroky, je ve skutečnosti mnohem dražší než vybudovat pořádné tratě.
Mnozí si vzpomenou na kauzu tunelu Blanka v Praze, který stál 43 miliard, více než dvojnásobek původně plánované částky.
Možná si na něm někdo udělal „jedničku nebo trojku domů“, jak se říkalo mezi některými lobbisty. Tyhle záležitosti jsou věcí orgánů, které mají hájit ekonomické zájmy země. Jsme přece malý dvorek.
Ale to hlavní je výsledek: dnes by podobná stavba stála čtyřnásobek a tunel je potřebný.
Zkrátka: pokud se nebude více stavět, bude zaostalá infrastruktura a bude to špatně pro hospodářství. Již ve středověku se stavěly hladové zdi. Proč teď více nestavíme veřejně prospěšné stavby? Investice do infrastruktury by pomohly výkonu naší ekonomiky v budoucnu.
Řekli o rozpočtu
Česko je na řecké trajektorii a hrozí tu kolaps veřejných financí.
Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady
Bude třeba zvýšit daně.
Jan Pavel, člen Národní rozpočtové rady
Česko chce rumunské daně a švédský sociální systém, ale není možné mít obojí dvojí.
Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí
Nejsem zastáncem radikálních bezhlavých škrtů, ale to škrtání musí být takové, aby vymazalo nadbytečné výdaje a zároveň nezvyšuje daně.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády
My si pořád říkáme, že mandatorní výdaje nejde změnit, ale jde. Mandatorní výdaje jsou dané zákonem, tak změňme zákony. Ta největší část práce se musí udělat na výdajové straně. Tam došlo k výraznému zatížení rozpočtu v předchozích letech a víme, že zhruba větší polovina výdajů se svezla s covidem.
David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte
Autor je český investor.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
4 komentáře
Zvyšovat daně nebo zavádět nové je jedna věc, druhá věc je UMĚT JE POŘÁDNĚ VYBÍRAT – u VŠECH dotyčných a ne jen u někoho.
Ale samozřejmě, že správné to co je na konci „.., že mandatorní výdaje nejde změnit, ale jde. Mandatorní výdaje jsou dané zákonem, tak změňme zákony.“.
Jenže a o to přece jde každá taková větší mandatorní změna se „nějak dotkne lidí“, a ti pak obvykle buď budou o tu službu už (zaplacenou z daní) ochuzeni, a nebo si to budou muset zaplatit ze svého.
A každá změna zákona se musí projednat veřejně v parlamentu proti tomu hlasitě protestuje opozice a i jejich argumenty by pak měla i skutečně nezávislá a objektivní média lidem publikovat, a nikoliv je sama odmítat s hloupým odkazem, že tím podporují Moskvu.:)))))
Ekonomové ani netuší, co patří do daní fyzických osob a co nikoliv (kapitola Daně pod mikroskopem v knize Ekonomům to myslí černobíle). Pravdu má (kupodivu), M. Kalousek, když především upozorňuje na potřebu redukce výdajů státní pokladny. To bych měl typ: ministr Jurečka jen letos vydá na základě vadné účetní metodiky bezmála 60 miliard korun, aby stejnou částku mohl následně vyčerpat ze státní pokladny! Nevěříte? Důkaz je v auditu státního důchodového systému na adrese: https://slideplayer.cz/slide/13563954/
Zvyšovat daně? Můžete daň fyzických osob vrátit zpět ze 40 % na 44 % u průměrné mzdy, když odvoláte „zrušení“ superhrubé mzdy. Pokud si myslíte, že daň je 15 %, tak to jste jen v zajetí pohádek ekonomů, kteří nám zde třicet let názorně předvádí, že neumí řídit stát ani náhodou.
Kvůli vysoké inflaci, kterou tato srandavláda svojí nečinností z velké části sama způsobila, musela navýšit (a bude muset navyšovat znovu) existenční i životní minimum i normativy nákladů bydlení. Když opětovně zvýší daně z příjmů, docela výrazně se navýší počet lidí ,kteří budou mít nárok na sociální dávky ,čímž se celý efekt navýšení daní prakticky rozplyne. Šlo by zavést progresivní zdanění příjmů, které by tento efekt nemělo, ale to by slepenec musel opustit mantru rovné daně.