KOMENTÁŘ. Moje babička i moji rodiče mě vychovávali tak, abych nežil nikdy na dluh. Říkali: Kupuj si jen to, na co máš a na co sis vydělal. Dluhy zotročují. Žijeme ale ve světě plném pokušení. Žijeme rychle a naplno a lidi chtějí všechno hned.

Rodiny hospodaří tak, že mají své příjmy – zaměstnání, podnikání, dividendy, úroky ze spořicích účtů – a z těchto příjmů platí své výdaje, hlavně bydlení. Ale i jídlo, kroužky dětem, zábavu. A  to, co zbude navíc, to se uspoří na horší časy nebo na důchod.

Některé rodiny chtějí bydlet rychleji ve svém, tak koupí dům na hypotéku a ve výdajích mají ještě splátky hypotéky.

Špatní hospodáři

Některé rodiny se ale naopak vůbec nezajímají o budoucnost, a když s příjmy nevystačí, berou si spotřebitelské úvěry. Drahé spotřebitelské úvěry na vysoké úroky. Bude bolestivé je jednou splatit. Nebo přijde bankrot.

A přesně tak se chová stát. I stát má svoje příjmy. Hlavně z daní. A stát má také své výdaje – na školství, na zdravotnictví na důchody, bezpečnost a na budování dálničních a železničních sítí. A hlavně má výdaje na splátky předchozích dluhů.

• Český státní dluh k roku 2023 byl 3,1 bilionu korun. Na jednoho Čecha připadá necelých 300 tisíc korun. Míra zadlužení je na úrovni 42 procent HDP.
• Za 30 let je státní dluh dvacetinásobný.
• Úroky ze státního dluhu loni činily 68 miliard korun a meziročně vzrostly o čtvrtinu.
• V porovnání s ostatními zeměmi EU jsme přitom na tom ještě relativně dobře. Horší je ale dynamika, zadlužujeme se čím dál vyšším tempem.

Vývoj státního dluhu (v mld. Kč) a jeho podíl na HDP

Zdroj: Wikipedia

Když je státní rozpočet v minusu, financuje stát tuto díru dluhem. Na rozdíl od lidí si nemusí půjčovat za lichvářský úrok. Stát vydá dluhopisy a nabídne je svým občanům, zahraničním subjektům nebo přikáže některým subjektům, že si tyto dluhopisy musí koupit – pojišťovnám, stavebním spořitelnám.

Tak vzniká státní dluh, hromadí se rozpočtové schodky, a ty jsou financovány dluhem, většinou státními dluhopisy.

Inflace a měnové reformy

Každé dluhy se musí jednou platit. Lidi buď dluhy splatí, nebo zbankrotují. Stát může také splatit dluhy, ale to se moc nenosí, je to nepopulární. Když dojde na splatnost dluhopisů, stát vydá dluhopisy nové a tím zalepí staré dluhy.

Když lidi a finanční trhy státu věří, tak si stát půjčuje za levné peníze. Čím méně finanční trhy dlužníkovi věří, tím větší chtějí rizikovou prémii a stát si půjčuje za vyšší úrok. Tomu se ve finanční branži říká rating. Když je rating horší a pak špatný, jde z tlustého do tenkého a nastává okamžik pravdy.

Stát může také zbankrotovat, ale to je ještě horší, protože to přináší nepokoje. Naštěstí pro stát a ke smůle střadatelů je tu ještě jedna možnost – stát může zajistit to, že za něj lidi dluhy zaplatí. Má k tomu dvě cesty – buď inflací nebo měnovou reformou.

Inflaci jsme zažili loni. Měnovou reformu jsme zažili v padesátých letech minulého století, vyprávěla mi o tom babička. Já zažil měnovou reformu v devadesátých letech, i když se tomu měnová reforma neříkalo. A další reformu zažijeme při přechodu na euro, i když se tomu tak říkal nebude.

Méně lidí na práci

Demografický vývoj nám nehraje do karet. Husákovy děti budou odcházet do důchodu, stanou se přítěží pro státní rozpočet a nastoupí slabší, co do počtu lidí, ročníky. Bude méně lidí na práci.

Méně lidí tedy bude platit daně, takže pokud se daně nezvednou, tak to budou nižší příjmy pro státní rozpočet. Pokud nevzroste produktivita práce lidí – méně lidí zvládne více práce, nebudou mít firmy z čeho vybírat, a bude vyšší tlak na růst mezd, což může vést k růstu inflace.

Bude se muset více vyplácet na důchody. Dluhy pořád rostou a rostou. Tím, jak se zvyšuje dlužná částka, tak se také logicky zvyšují úroky. Zatím si stát půjčuje relativně levně. Ale co až lidi a finanční trhy přestanou státu věřit a z gigantických dluhů budou chtít větší úrokovou sazbu za to, že jsou ochotni státu půjčit?

Nezbývá než se zařídit po svém. Peníze, které člověk vydělá navíc, s rozvahou investovat. Jak pravidelní čtenáři již vědí, já vsázím zejména na nemovitosti a drahé kovy.

Autor je podnikatel a investor