KOMENTÁŘ. Zlatý voči. Tak se původně měla jmenovat česká pohádka Láska rohatá, kde se chamtivé paničce, kterou hraje Naďa Konvalinková, proměnila kukadla ve slepé zlaté bulvy. Vystihuje, proč někteří lidé přicházejí o peníze ve zlatých spekulacích. Jak nemít oči pro pláč, je prosté. Nepořizovat si ničím nekryté papírky se zlatým lemováním a nesedat do investičního „letadla“.

Příběh někdejší hokejového obránce Michala Sýkory by měl být dostatečně odstrašujícím. Chvástal se, jak to umí se zlatými cihličkami. Dluží přes čtvrt miliardy korun. Pohřbená hvězdná kariéra dvojnásobného mistra světa a zničená četná přátelství, soudy, osamocení. Zničený život.

Některé firmy obchodující se zlatem nabízejí dluhopisy s výnosem až 12 % ročně. Nejsou ničím zajištěné. Tvrzení, že jsou kryty skladovými zásobami zlata, bývají nepravdivá.

Česky řečeno: klient to vše zaplatí ve vysokých maržích. V civilizované Evropě lze proto pořídit zlato levněji než u nás.

Pochopil bych, kdyby si firma chtěla půjčit a dala fyzické zlato do zástavy. To ale není tento případ. Věřitel drží v ruce jen dluhopis nebo certifikát.

Fungují i firmy, které prodají klientovi zlato a garantují mu, že ho vykoupí za určitý čas za předem stanovenou cenu. To může fungovat, pokud cena zlata roste, jak je tomu od covidu. Pokud by však klesala, jak to bylo od roku 2012 do roku 2015, tak nevím, z čeho chce prodejce garantovat budoucí výkupní cenu. Jedině z vysokých marží.

Jak funguje trh se zlatem

Cena zlata se odvíjí od burzy. Například tento týden 7. 11. 2023 činila cena jedné unce (31,103 g) na burze 1 967 USD, což je v přepočtu zhruba 45 300 Kč.

K burzovní ceně se připočítává cena za výrobu zlatého slitku, která je u uncového slitku něco pod 500 Kč. Do ceny vstupuje hlavně marže obchodníka. V ČR stála 7. 11. 2023 u nejdražšího prodejce unce zlata 50 350 Kč – cena se tedy lišila od burzy o jedenáct procent.

Pokud chcete koupit zlato, kupujete za cenu, kterou má obchodník uvedenou ve svém ceníku. Pokud chcete prodat zlato zpátky prodejci, je to často pod burzovní cenou zlata.

Je čím dál větší tlak na ochranu spotřebitele a některé všeobecné obchodní podmínky českých prodejců jsou vskutku „kreativní“.

Obchodník kupuje zlato ve slévárně nebo zahraničního zprostředkovatele ve chvíli, kdy obdrží úhradu od zákazníka. Je to z důvodu, aby obchodník nenesl riziko změny ceny zlata nebo devizového kurzu.

Po zaplacení zlata klientem si obchodník zboží přiveze z ciziny a předá zákazníkovi. To může trvat několik pracovních dní.

Někteří obchodníci mají část zásob vlastních a z nich vydávají klientům, aby se zrychlil proces mezi platbou do zahraničí a přivezením zlata. Tuto zásobu průběžně doplňují podle toho, jak si jejich zákazníci kupují.

Nikdy by to ale nemělo fungovat tak, že si obchodník půjčí na zboží, zboží přiveze a pak ho prodává koncovým klientům. Prodejce by neměl spekulovat a nést rizika změny ceny, to nemusí končit dobře. A to byl přesně důvod pádu hokejisty Sýkory a jeho The Golden Investment.

Sýkora nakupoval zlato a stříbro a pak se snažil prodat za lepší cenu. Vše financoval půjčkami. Dividendy vyplácené věřitelům se zpožďovaly, až přestaly chodit. A když chtěli investoři zlato, tak se na všechny nedostalo.

Česká „kreativní“ specifika

Na českém trhu s investičním zlatem vznikají různé zvláštnosti, které nejsou v civilizovaných západních zemích obvyklé. Firmy prodávající zlato zařadily do svého portfolia diamanty, investiční certifikáty, a dokonce i kryptoměny.

To vše z důvodu, že na nich je vysoká marže a jde tedy vyplácet tučné provize, které dokážou živit velké multilevelové struktury. Česky řečeno: klient to vše zaplatí ve vysokých maržích. V civilizované Evropě lze proto pořídit zlato levněji než u nás. Z praxe vím, o čem píšu. Mimo jiné proto, že dříve jsem působil ve vedení společnosti Golden Gate.

Zlaté a stříbrné slitky a mince stále nakupuji soukromě. Vidím v tom i vhodný doplněk investičních portfolií pro mé okolí. Nakupuju výhodně a ve vhodných chvílích využívám nedokonalosti trhu s drahými kovy.

Obzvlášť kryptoměny můžou být pro zahraniční slévárny rudým hadrem a hrozí, že tyto firmy v budoucnu odstřihnou od dodávek zlata, jak mi potvrdil známý investiční bankéř v Londýně.

Ani České národní bance (ČNB) se to nemusí líbit. Je čím dál větší tlak na ochranu spotřebitele a některé všeobecné obchodní podmínky českých prodejců jsou vskutku „kreativní“.

Některé firmy nabízející spoření do zlata mají své prodejní podmínky postaveny tak, že podle regulátora můžou připomínat kolektivní investování, avšak tyto firmy na to nemají od ČNB licenci.

Budoucnost bohužel, nebo možná bohudík, směřuje do regulace, která bude mít dopad i na investiční zlato a způsoby jeho prodeje.

Osobně čekám, kdy se na trhu objeví solidní velký subjekt, který nemíchá zlato s jinými divnými produkty typu diamanty, kryptoměny či nekryté dluhopisy. Pokud tento subjekt bude mít přesah do investování regulovaného ČNB, bude to pro drobné střadatele i větší investory jedině dobře.

Autor je český investor