Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Investor Brůna: Příběhy „obyčejných“ defraudací. Je tu tlak po deseti letech nebývalého bohatnutí

V každodenní práci, nejen v investicích, je nejcennější komoditou důvěra. Vytváří se pozvolna. Dva roky a spíše déle. Ztrácí se okamžitě. Praxe mě naučila, že košile je vždy bližší než kabát. Člověka můžou změnit okolnosti i během čtrnácti dnů.

Není nutné být podezřívavý. Jen intuitivní. Pečlivě si vybírat lidi, se kterými spolupracuju. Větší kompetence dávám svým lidem až poté, co jim skutečně věřím. Ale přes všechnu důvěru mám ještě vždy kontrolní mechanismy. Oddělit pravomoci, princip čtyř očí, nezávislé schvalování, pečlivá výběrová řízení, pravidelný reporting.

Za křivárnami bývají nejčastěji neukočírované vztahy a tužby: rozvody, ženy, zalíbení v luxusních autech, sebeláska a absence sebereflexe a někdy také opičí láska.

To byl i případ obchodního manažera Milana S. Dařilo se mu ve velké mediální firmě. Bral jistý plat. Byl zástupcem obchodního ředitele. Milan se ale cítil nedoceněný.

Babička odčerpala úřadu miliony

Začal vydávat tištěný sportovní časopis. Sršel nadšením a do začátku i penězi z dědictví. Jeho otec stavěl přes deset let rodinný dům. Tři měsíce po dokončení zemřel. Dům se prodal a sourozenci si peníze rozdělili.

Milan brzy dlužil tiskárně. Prodej pár set kusů časopisu, inzerce minimální. Milan byl pořád pryč, peníze z domu po otci rozházené, každoměsíční vydání lepili rodiče manželky. Nervozita, hádky. Manželka viděla, kam to spěje. Doufání není strategie, nadšení není byznysplán.

Najednou Milan dluhy zaplatil, vzal manželku do Alp. Koupil auto, druhé dítě na cestě.

Za další dva roky policie Milana sebrala a přišla si i pro jeho matku – a tedy babičku obou malých dětí. Paní v důchodovém věku.

Léta pracovala jako účetní v celostátním úřadě. Loajální, pečlivá, žádné chyby, vždy vše sedělo. Při hloubkovém auditu se ale přišlo na to, že během tří let z úřadu odčerpala sedmnáct milionů korun. Všechno dala svému „Milánkovi“. Stará paní dostala dva roky. Trest jí pak stejně zkrátili, Milan S. si ovšem odseděl celých pět let…

Tlak a vysoký lživý faktor

Současnost dostává mnohé i dobře situované lidi do tlaku. Deset let nebývalého bohatnutí udělalo své. Kdekdo si vzal superlevnou hypotéku s vědomím, že královský příjem bude chodit už navždy. Splátky jsou po konci výhodné fixace najednou kvůli vyšší úrokové sazbě klidně dvojnásobné. Na konci roku nemusí být bonusy, personalisté hovoří o tom, že příští rok firmy budou muset redukovat i střední patra, zdražují se energie, základní potraviny.

Neříkám, že každý, komu teče do bot, začne být podrazák. Někdo ale k tomu má vyloženě vlohy, vysoký lživý faktor je jeho přirozeností.

Paní Dárečková

Vzpomínám na jistou vskutku prohnanou marketingovou ředitelku, kterou jsem měl před deseti lety ve své minulé firmě. Působila empaticky, temperamentně, sebevědomě. Často dávala dárky, ostatní zaměstnanci jí říkali paní Dárečková.

Nechala coby firemní dárek vyrobit kožené peněženky. Uvnitř vyvedené v jedovatě modré. Na firemním večírku jsem si všiml, že její přítel měl pásek ve stejné barvě. I ráno jsem pak měl tu divně modrou pořád před očima.

Naštěstí mám a vždy jsem měl ve firmě dobré kontrolní mechanismy. Brzy jsem zjistil, že nám jedna tiskárna fakturuje čtyřikrát větší počet kusů, než kolik se ve skutečnosti tisklo materiálů. Kontrola ukázala, že tři hlavní dodavatelé pro oddělení marketingu jsou od začínajících firem se sídlem v malé vesničce pod Ještědem. Paní marketingová ředitelka tam měla chalupu…

Ze společnosti odešla okamžitě. Případ jsem nepředával Policii ČR, protože je krkolomné se v naší kotlině domoci spravedlnosti soudní cestou. Snažila se nám ještě škodit tím, že se nechala zaměstnat u konkurence, ale v branži se nad ní brzy zavřela voda. Asi se usmýkala v labyrintu ze svých lží. Kdo se má utopit, toho neoběsí.

Pohádkáři

Známý prováděl interní audit v jedné síti realitních kanceláří pro nového vlastníka značky. Šéfka jedné z oblastních realitek spadajících pod tuto síť mu otevřeně popsala, jak jeden z jejích nejlepších makléřů k překvapení všech zpronevěřil 1,5 milionu korun. Kontrolní mechanismy nebyly v té době ve firmě kdovíjak promyšlené, vše fungovalo na důvěře. Jenže makléři se rozpadlo manželství, začal pít a chodit do kasina… Jen s důvěrou se spolupracovat nedá, důvěřuj ale prověřuj.

Další můj známý teď rozjíždí ubytovací zařízení v jižních Čechách. Má k tomu externího parťáka. Věřil mu. Udělali spolu pár úspěšných projektů. Spolupracovník mu poslal nabídku na vybavení za 800 tisíc korun.

Asistentka mého známého velmi podobný nábytek našla za necelých 300 tisíc korun. Spolupracovník se vytáčel, že ceny nebyly z akčních nabídek, byly maloobchodní a nestihl se poptat na množstevní slevy.

Pak se také příliš nevyplácí věřit pohádkám o druhých a třetích šancích a prosté smůle. Každý se může dostat někdy do potíží. Ale pokud má někdo exekuce i po čtyřicítce, tak může malovat modré z nebe, ohánět se kdovíjakými kontakty a znalostmi, ale o důvěře nemůže být už nikdy řeč.


Autor je český investor.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře