Foto: Profimedia

Investor Brůna: Pád kryptoměn – nic se propadlo nikam. Osobně už nevěřím ani penězům

Napsal/a Vladimír Brůna 25. ledna 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Češi už prý investovali do bitcoinu a spol. několik miliard korun. Chvíli vypadaly tyto počítačové šifry pohádkově, teď už zase ne. To nic se propadlo nikam. Z dlouhodobého hlediska a z pohledu udržitele hodnoty osobně už nevěřím ani penězům. Důvody jsou prosté. Začínají být také „nic.“ Jsou jen prostředkem rychlé směny. Hodně rychlé směny.

„Bitcoin padá, zájem o rizikové investice klesá,“ hlásily Novinky.cz 21. ledna a ten samý den přinesly informaci, že Rakousko zdaní kryptoměny obří daní. Den pak uzavřely sdělením, že „kryptoměny zasáhla tvrdí rána, když za pouhých 24 hodin jsou v přepočtu přes tři biliony korun v prachu.“

Kryptoměny jsou zkrátka velmi volatilní. V posledních dnech přišla výrazná korekce jejich hodnoty. Spousta lidí tak má prachy v prachu. „Co tomu říkáš, že kryptoměny o tolik spadly?“ ptá se mě řada známých. Má reakce je prostá: „No a?“

Kryptoměny jsou experimentem posledního desetiletí a vyjadřují nedůvěru řady lidí v peněžní systém. Jenže já nevěřím ani kryptoměnám.

Tenkrát v Mezopotámii

Já věřím stříbru. Má užitnou hodnotu. A věřím také v hodnotu půdy. Stříbro a půda fungují odjakživa. Pokud budou chtít žít lidé a politici v systému na dluh, kde se snaží více brát než dávat, žádný experiment fungovat nemůže dlouhodobě.

Systém kryptoměn je postaven na důvěře v něco nehmotného. A u peněz je garantem průšvihu stát; potažmo ti, kteří v něm tahají za drátky.

Dnes jsou drahé kovy předmětem obchodu, takže se jejich cena mění, kdežto emitentem (vydavatelem) bankovek je státní banka a ručitelem měny pouze stát.

Zajímavé je podívat se letem světem do historie peněz. Před zavedením peněz se používala přírodní platidla jako sůl, mušle, zkrátka něco, co mělo užitnou hodnotu. U nás se třeba platilo kousky plátna.

Postupně se začaly používat drahé kovy – byly vzácné, trvanlivé a všeobecně akceptovatelné. V Mezopotámii se užívalo vážené stříbro už v 5. tisíciletí před naším letopočtem. Přechod na měnu bez obsahu kovu založenou na důvěře připravil vznik směnek.

Papírové směnky byly potvrzením o uložených penězích. Za mince je pak mohl vyměnit v bance kdokoli. Papírové směnky byly původně potvrzením o skutečně uložených drahých kovech.

I klasická měna je už virtuální

První státní bankovky vznikly v Číně v 11. století. V Evropě se první bankovky objevily v roce 1661 – začala je vydávat stockholmská banka, protože měla nedostatek stříbrných mincí. Zde začíná finanční systém založený na důvěře lidí.

Lidi je však zprvu přijímali neochotně, zvláště když se potvrdilo, že je banka nechce nebo nemůže všechny vyměnit za kov a může přijít bankrot.

Bank of England dostala monopol na vydávání bankovek monopol roku 1694. V USA je ale vydávaly tisíce bank, často jen těch s místní působností, a to až do roku 1916.

Další vývoj peněz je spojen s většími zásahy státu do systému. První státní bankrot následoval po zavedení státních bankovek ve Francii anglickým dobrodruhem Johnem Lawem roku 1720 a jeho následky přispěly ke vzniku Francouzské revoluce.

V současné době je už největší část peněžních zásob v ekonomice tvořena nehmotnými či virtuálními penězi. Bankovek je mnohem méně, než je celá peněžní zásoba. Od poloviny 20. století je větší část peněz na bankovních účtech. Peníze tak nejsou už ani papír, ale záznamy v počítačových systémech.


Autor je český investor.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)