Investor Brůna: Kdo má štamgasty, přežije. Pivovary jako laboratoř české ekonomiky
Zahraniční zákazníci, respektive hodující hosté z ciziny, úžasně levné úvěry, možnosti podnikání div ne bez hranic, všeho dostatek na lusknutí prstu, objednám – dostanu, nabídnu – prodám, startup, kam se podíváš, vize za vizí, aplikace za aplikací, rok od roku pohádkově rostoucí tržby ve většině odvětví. Tahle diskotéka už skončila. Nejen v Česku. Přichází doba, kdy si řadu věcí budeme muset vyrábět lokálně a prodávat na nejbližších trzích. Dobře se to dá ukázat na vaření piva.
Uzávěry kvůli pandemii, zasekané přístavy, nedostatek čipů a po něm i dalších dílů, a pak válka na Ukrajině. Ze dne na den ztráta významných trhů, energetický děs nejen z vydírání cenou, ale i z toho, že třeba plyn vůbec nebude. Ceny pohonných hmot letí vzhůru div ne jako před druhou světovou válkou, elektřina jakbysmet.
Kdo má štamgasty, přežije
To ztěžuje podnikání všem. Výroba piva není samozřejmě výjimkou, ale právě pivovary jsou příkladem toho, že těžké časy ustojí jen ti, kdo mají vlastní grunt a štamgasty. Přeneseně i fakticky.
Kromě tradičních pivovarů v Česku v poslední době vznikla spousta menších, vařících úžasné speciály. Vyrostly na zelené louce, mnohdy z ruiny, doslova z prachu, díky obrovskému odhodlání.
Jakmile je jakákoliv firma jen jakýmsi kolečkem v globálním holdingu, jehož vlastníci ani neví, kde Česko je, pokud musí platit vysoké nájmy a úvěry, hledí se jen na „výtoč“ a prodává se jen na globálních trzích, tak nikdy neví, kdy zavře brány. Ano, bez zahraničního kapitálu by nebyl rozvoj, bez zahraničních trhů také ne, ale všeho s mírou.
Více než kdy před tím teď platí, že základ pro odbyt jsou v širším slova smyslu štamgasti, a to nejen v pivovarnictví. Sice se „vytočí méně“, ale jistě.
Tato doba je érou, kdy si budeme muset více věcí od strojírenství, přes elektrotechniku a průmysl až po potraviny začít vyrábět sami a prodávat je u nás a na nejbližších trzích, v našem středoevropském regionu.
Potvrdil to i nedávný výzkum Asociace malých a středních podniků, z něhož vyplynulo, že 70 procent menších firem přišlo o dosavadní trhy a hledají alternativu – právě především v nejbližším okolí. Některé firmy skončily, ale mám za to, že by se tak stalo i bez covidu.
Přežil třicetiletou válku, covid už ne
„S bolestí v srdci oznamujeme, že nás navždy opustil náš lahodný, nahořklý, skvěle vždy vychlazený a mnohými milovaný Pivovar Vysoký Chlumec (u Sedlčan v okrese Příbram). Zemřel náhle bez příznaků covid-19 dne 10.3.2021 ve věku 555 let. Jménem všech pozůstalých, štamgasti…“
Tohle parte vytiskli zmíněnému pivovaru jeho zaměstnanci. Nepomohla ani injekce od čínských vlastníků. Skupina Pivovary Lobkowicz Group po Uherském Brodě a Klášteře uzavřela i pivovar ve Vysokém Chlumci.
Zvláštní, když přežil ještě mnohem horší časy než pandemické uzávěry: pivovar byl zničen v průběhu třicetileté války a v roce 1652 znovu rekonstruován. Pravděpodobně jej založil Dětřich z Janovic někdy na přelomu 14. a 15. století. Od roku 1474 byl v majetku Lobkowiczů. Vysoký Chlumec se řadil mezi středně velké pivovary.
Nechat padnout firmu s tradicí přes půl tisíciletí jen kvůli covidu? Otázka bez odpovědi.
„Naši lidi nás podrželi“
Naproti tomu se píší nové tradice. „Malé pivovary konkurují jedinečností. Za deset let je minipivovarů dvaapůlkrát více. I když tvoříme necelá tři procenta z celkového výstavu, tak rosteme,“ říká Lukáš Málek z Pivovaru Červený Vlk.
Majitelé tohoto pivovaru léta podnikají ve chmelařské branži, od pěstování chmele až po jeho prodej, a tak minipivovar byl dokončením posledního článku řetězce. Dvě třetiny jdou na čep, třetina se prodá v lahvích. „Jezdíme také po festivalech, pivních slavnostech, byli jsme i na fresh food festivalu,“ dodává Málek.
Podle Jaroslava Dvořáka z Pivovaru Rýžovna nemusí být pivo z minipivovarů ošetřované pro příliš dlouhou trvanlivost, což přispívá ke kvalitě. „Češi jsou milovníky ležáku. Pokud jde o speciály, tak již začínají přicházet na chuť zejména stylu IPA, APA, NEIPA. Návštěvníci pivních akcí již speciály vyhledávají,“ dodává Dvořák. To podle něho potvrdily i nedávné pivní slavnosti nazvané příznačně Hory piva v krušnohorském Perninku.
„Covid jsme přežili. Snažili jsme se ukázat lidem, že se s tím popereme. I lidi nás podrželi,“ konstatuje Dvořák. Ano, naši lidi nás podrželi. To je přesně to, oč tu běží. A netýká se to zdaleka jen piva.
Autor je český investor, zakladatel společnosti B&K Nemovitostní investice a.s.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Autor cimrmanovsky zastává názor, který sám vyvrací 🙂
Těžko říct jak si připravoval oslí můstek, ale první odstavec je na ránu…
„možnosti podnikání div ne bez hranic, všeho dostatek na lusknutí prstu, objednám – dostanu, nabídnu – prodám, startup, kam se podíváš, vize za vizí“
To je přece esence podnikání a pokroku, tedy nikoliv, že diskotéka skončila, naopak, potřebujeme právě tohle a ještě mnohokrát tolik!
Pro vysvětlení si to stačí jednoduše otočit a získáte to, co všichni důvěrně známe, to co nikdo nechceme a důvod, proč se na trhu objeví jiní, kteří to umět budou…
„omezené podnikání, nedostatek, objednám – nedostanu, nabídnu – nezájem, zkostnatělý korporát, nemám ánung co by měla moje firma budovat“
Přitom na to autor sám naráží…“Kromě tradičních pivovarů v Česku v poslední době vznikla spousta menších, vařících úžasné speciály. Vyrostly na zelené louce, mnohdy z ruiny, doslova z prachu, díky obrovskému odhodlání.“
Toto PR pivovarům šlo udělat mnbohem lépe :)))
Pokud pivo v hospodě bude stát 70 korun,štamgasti ji nezachrání,protože žádní nebudou!
Mimochodem pivo-var, což značí že se při výrobě potřebné suroviny vaří.
Tedy odvětví velice závislé na energii. Jak jdou její ceny nahoru (a pokud ta energie vůbec bude), tak pokud tu její cenu budou nutně zahrnovat do ceny toho finálního piva, nutně (jako mnozí jiní) narazí na strop, co už koncoví zákazníci nebudou výš platit.
Jako už na něj naráží maloobchod s potravinami, kde lidé, pokud můžou, nakupujů ve slevách.. Což asi u piva moc nejde, aby hospodský štamgastům řekl že třeba vždycky od čtvrtka zlevní, aby se mu ty staré patoky nezkazily nebo jo?
Pořád se ale vracíme k tomu, že tenhle růst cen energií je natolik strategický problém, že už JINAK NEŽ STRATEGICKY a RADIKÁLNĚ, MIMOŘÁDNÁNÝMI PROSTŘEDKY na úrovni státu řešit nelze. Aby pan Fiala, řekl podobně jako Mutti Merkell, před pár lety „“Wir schaffen das“ – což značí, Vy občané a podnikatelé si to nějak zařiďte a Fiala bude za toho pana hodnýho co myslí na (a za ) všechny, tak to určitě fungovat nebude..
Pan Bernard nedávno kdesi prohlásil, že cena výroby jeho piva se díky energetické krizi zvýšila o 0,40 Kč/litr. To je 20 haléřů na půllitru. I když se samozřejmě zdražily i další vstupy (doprava, energie v hospodách atd.), pořád mi zdražení o mnoho korun nepřipadá adekvátní tomuto nárůstu vstupů. Prostě každý si v současné době mastí kapsu, jak to jen jde. A lidé stále platí. Takže z toho vyplývají dvě věci:
1. Na krizi se u nás svádí nestydaté zvyšování zisků v mnoha odvětvích (rafinérie, či energetičtí výrobci zaznamenávají historicky nejvyšší zisky). Jde o známý ekonomický model chování, kdy se lidé v očekávání krize (kterou se v politice a médiích zaklínají v podstatě všichni a podílejí se tak zásadně na nárůstu paniky z přicházející krize) na toto období připravují tak, že neúměrně zvyšují své zisky, aby si „našetřili.“ Bohužel právě takové chování budoucí krizi prohlubuje a urychluje její nástup.
2. Lidé mají stále peněz dost. Omlouvám se samozřejmě těm, kdo žijí „z ruky do huby,“ těch je bohužel více, než dříve, ale většina je na tom stále celkem dobře o čemž svědčí i stále historicky nejvyšší úspory občanů ležící v bankách.
Je to sice smutné, ale musíme si přiznat, že energie byly u nás dlouhou dobu výrazně „podceněny“ a budeme si muset zvyknout na to, že se jejich cena prostě bude šplhat mnohem výše, než tomu bylo dříve. Takže i pokud v budoucnu poklesne, nebude to rozhodně již nikdy tak levné, jak jsme byli zvyklí.
Kdo si dá denně 10 -15 piv za 70Kč? to je otázla za všechny peníze. Hospody zavřou a naplní se úřady práce. Děkujeme, Fialo, dobře to vedeš s tou hlupaňou Pekarovou. Správná dvojka na cestu do pekel. Ale za to můžou pražáci, ti volili tenhle neschopný odpad.
A kdo potřebuje k životu vypít denně 10 – 15 piv? Myslím, že i za týden je to dost, ne? Rozhodně bych nebrečel nad tím, že závislákům se zdraží jejich drogy 😉