Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Tomáš Salák, publikováno se souhlasem autora
,

Investor Brůna: Finanční gramotnost? Ve škole by se mělo učit spíš podnikatelství

Stalo se jakousi módou školit národ ve finanční gramotnosti. Stále se skloňuje, jak velká část naší populace je finančně negramotná, nemá přehled o svých výdajích, neplánuje svůj rodinný rozpočet, bez rozmyslu si bere půjčky na zbytečnosti. A neví, za jaké úroky si půjčuje peníze. 

Pravda, mnoho rodin neuváženě zahučelo do dluhů, podepsalo lichvářské smlouvy, nebo pod vidinou snadných příjmů bez práce vrhlo své úspory do kapes pozlátkem opentlených skořápkářů. Zní to surově, ale je to tak: kdo chce kam, pomozme mu tam.

Nejde všechny zachránit před blbostí, fakt ne. Jinak jsem ale přesvědčen, že většina Čechů žádní finanční negramoti nejsou, ba naopak. Umí dobře počítat. Selský rozum nevymřel.

Jinak by přece úspory domácností nemohly tolik růst, tolik lidí si nekoupilo byty, chalupy, pozemky, tolik Čechů nejezdilo na pěkné dovolené.

Pravda, každý si byt nekoupil, každý nejezdí na dovolenou, ale tak to bylo a bude vždy: všichni se nebudou mít víceméně stejně

Když nemáte na čtyři jogurty, nekupujte je

Každopádně pořád dokola opakovaná hesla, že školy a neziskovky musí Čechy zachránit před jejich údajnou finanční tupostí mnoha dávkami kurzů finanční gramotnosti, jsou podle mě jen skrytý byznys, jak z lidí dělat snadno ovladatelné stádo. Proč pořád musí někdo někoho o něčem systémově poučovat, někdo někoho před něčím systémově chránit?

Před lety jsem se jednoho takového finančně gramotného kurzu organizovaného dluhovou poradnou a zaštítěného jednou bankou zúčastnil. Mladíček z banky oblečený v nepadnoucím křiklavém saku s vážnou tváří hovořil a na tabuli dokonce promítal malůvky: pokud samoživitelka nemá na čtyři jogurty, tak je prostě nemá kupovat. Nebyl jsem sám, kdo na to valil oči.


Archiv Marcely Hrubošové, publikováno se souhlasem Marcely Hrubošové

Marcela Hrubošová – ekonomka, podnikatelka a autorka finančního vzdělávání Finance pro radost (financeproradost.cz). Učí děti i dospělé o penězích, bohatství a podnikání. Je autorkou knih: Desatero boháče a Tahák na úspěšné podnikání. Za svou činnost byla oceněna Živnostníkem roku 2018 a 2021. Co se o ní málo ví – byla finalistkou Pretty Woman ČR a jako první žena na světě přejela na kole Indický Himaláj.


V tématu finanční gramotnosti se nejvíce angažují banky. „Nadefinovaly její standardy a podsouvají ji jako nutnost do škol, aby si vychovávaly nové konzumenty svých produktů a služeb,“ upozorňuje Marcela Hrubošová, zakladatelka a autorka vzdělávacího konceptu. Marcela také píše o penězích a financích poutavé knížky.

„Slova ‚finanční gramotnost‘ jsou mezi lidmi zaužívaná a známá, ač vlastně žádnou finanční gramotnost lidem skutečně nedávají. Naopak touto mantrou dělají finanční instituce z lidí ovce, které nakupují produkty a služby finančního trhu, aniž by jim častokrát vůbec nějak sloužily a přinášely užitek,“ tvrdí Hrubošová.

Místo produktů a služeb podnikatelství

Podle ní je ale finanční gramotnost prosté učení, jak vydělávat, řídit, spravovat a rozmnožovat peníze. Tyto čtyři dovednosti by se měly přirozeně učit v rodinách.

„Každý máme jiné znalosti, dovednosti, um a náš majetek není nikdy stejný. Každý člověk může být bohatý a zabezpečený, když umí využít svůj potenciál a své zdroje, tedy čas, energii, znalosti, zkušenosti, dovednosti, um a peníze,“ říká Marcela Hrubošová.

Oblasti investování mohou být stejné, ale v detailu se lišíme. „V různorodosti je skryto bohatství, v univerzalitě chudoba. Ve škole by se děti měly naopak místo finančních produktů a služeb učit hlavně podnikatelství,“ pokračuje Hrubošová.

Podnikatelství, to je ten správný předmět, nikoliv finanční gramotnost. To proto, aby se děti dokázaly daleko lépe uplatnit na trhu práce a v podnikání, zabezpečit rodiny, spravovat, budovat a rozmnožovat svůj majetek. Vždyť nákup nemovitostí, komodit, akcií, dluhopisů, to vše potřebuje podnikatelské znalosti. „Na celou finanční gramotnost mi pak postačí už jen jednoduché kupecké počty,“ uzavírá Marcela Hrubošová. 

Babiččiny hrnečky

Přesně takFinanční gramotnost až tak nenaučí škola, ale základ je v rodině. Moje babička také neměla finanční gramotnost ve škole, peníze si rozdělovala do hrníčků – na jídlo, na oblečení, na uhlí, na elektřinu, měla tam i rezervu na nečekané výdaje. K tomu nepotřebovala žádnou speciální výuku. Nikdy v životě by ji ale nenapadlo vzít si dluh, člověk má žít jen tak, na co si vydělá a uspoří. To je obrovský kontrast s dnešním světem, kdy se státy i lidé zadlužují jako o závod.


Češi a investice

– „Tři čtvrtiny Čechů si nevěří v investicích. Velkou sebedůvěru v oboru financí mají mladí respondenti do 26 let, jejich znalosti jsou ale nejnižší,“ uvádí průzkum agentury IPSOS.
– Sedm z deseti Čechů správně označilo, že se spořením se pojí nižší výnos a riziko, než je tomu u investic. Jen třetina si ale uvědomuje, že historické výnosy nezaručují ty budoucí.
– Pokles a opětovný nárůst investice o stejné procento si podle výzkumu většina mylně vykládá jako návrat na původní hodnotu. Jen třetina si uvědomuje, že 30% pokles a následný 30% růst vyústí v nižší hodnotu investice.
– Pouze 40 % respondentů rozumí vlivu měnového kurzu na korunovou hodnotu akcií. Pokud by česká měna posílila vůči zahraniční, nižší korunovou hodnotu cenného papíru by očekávali dva lidé z pěti. 
Zdroj: Ipsos, Portu


Hrajme s dětmi monopoly, budou tak mít základ k podnikání s penězi. Líbí se mi například, že bývalý fotbalista Martin Klein má deskovou finanční hru pro sportovce. Jeho hra vypadá jako Dostihy a sázky, kdy se posouváte životem od 18 let do 35 let. Hra simuluje běžné životní situace a vede hráče k dosažení finanční nezávislosti.

Martin tvrdí, že finanční gramotnost se na školách neučí dobře. Pod to se můžu jen podepsat, navíc si myslím, že učitelé jsou někdy jen o krok dál než děti.

Mě učili finanční gramotnosti rodiče, jen se tomu tenkrát tak neříkalo. Učili mě počítat, mít rezervy a nežít na dluh. Táta mě jako nadstavbu naučil rozumět nemovitostem a babička mě naučila pravidelně spořit. Spořit ale jen pro peníze nemá smysl. Peníze mají přinášet radost, něco hmatatelného, co má užitek. Penězům se také korektně říká „finanční prostředky“. Ano, jsou pouze prostředníkem.

Člověk má věřit tomu, co umí, nedoufat, že mu peníze jen tak někdo pošle za nic, a když někam dává své úspory, tak jen do toho, čemu opravu rozumí. Hlavně ze sebe nenechat dělat ovce.

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím své mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. petrph napsal:

    Tedy, to se obavám že v tom už pan investor Brůna opravdu nemístně žártuje.
    Ona je sice pravda, když v jedné podrobnosti píše že „škola by měla učit děti využít svůj potenciál -ovšem že s ohledem na jejich rozmanitost, nikoliv je tedy hnát do podnikání.. Btw – a jestli to snad dnešní škola dělá, tak ve stylu „vymyslete si projekt, na ten dostanete dotaci“, a jste v pohodě.
    Nicméně, podnikání, tedy krom řady odborných znalostí a schopností, vyžaduje dvě věci:
    a) Kapitál – a vzhledem k tomu že ten většina lidí nemá, tak by si ho (na něj) musela půjčit
    b) Schopnost přijmout ztrátu – která ale právě v případě krachu podnikání a tím ztrátě toho kapitálu může být vysoká

    Ono když se podíváme na jím popisovanou přednášku – no možná že ten příklad se 4 jogurty nebyl nejlepší. Ovšem pokud by snad ten mladý bankéř té samoživitelce radil, „paní dejte se na podnikání, naše banka Vám na to půjčí (se zárukou na dům Vaši babičky) milion korun, z toho by snad pan Brůna radost měl?

  2. František Balco napsal:

    Pan investor Brůna se ocitl ve stejné situaci, jako šlechta za buržoazní revoluce. Ví, že se ocitl na konci své epochy a je z toho nešťastný.

  3. Pavel Liška napsal:

    Učit „podnikatelství“ ?!! To je pan Brůna úplně mimo. Vždycky mi připadlo komické, když se mi do firmy hlásil absolvent podnikatelské fakulty. To je přece obrovský non-sense … A kolikrát i na zcela administrativní nekreativní pozici.
    Takoví lidé mají místa vytvářet a nikoliv hledat !! A když jej přijmu, tak nasaje zkušenosti, vzpomene si, že vlastně vystudoval „podikatelskou“ fakultu a hurá pryč z mé firmy i s mým know-how….
    Podnikání, tedy ten soubor ctižádosti, tahu na branku, entuziazmu, touhy být lepší než ostatní, ochota riskovat, snášet stresy, pády a mít sílu se vyhrabat znovu na špici. To podepřené ochotou zjišťovat si informace, učit se novým věcem apod….
    To se přece na škole neučí …. Nebo si někdo myslí, že ano ?

  4. Katerina napsal:

    Nejlepsim ucitelem, co se tyce financi, byl Bata. Chtel, aby si lide byli schopni vydelat co nejvic. Komunisti to cele uplne znicili. Doporucuju si precist knizku Bata – Uvahy a Projevy. Tam je vsechno.

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaBělorusko