KOMENTÁŘ. Ministerstvo financí představilo daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax. Speciální daň má zatížit od ledna 2023 na dobu tří let vybrané společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Vláda chce z této daně financovat pomoc domácnostem a firmám. Důvod k potlesku to ale není.

Jsem přesvědčen, že mimořádná daň ve výsledku nepřinese dostatečné příjmy. Mimořádná daň by se podle vlády měla aplikovat na nadměrné zisky vybraných odvětví, jenže co jsou to ty nadměrné zisky? Kdo a jak to určuje?

Proč mimořádná daň bude jen na tyto tři odvětví, a proč ne třeba i zbrojní průmysl, kterému se tak mimořádně daří? Nezavedeme příště daň z „nad-metrů“, protože někdo bydlí v malé garsonce a někdo ve velkém domě? To už tu bylo. Prostě otvírá se spousta otázek.

Zdaňovat mimořádně je nespravedlivé. Tím, že společnosti vydělaly více, zaplatí přirozeně více na řádných daních. Tedy mělo by to tak alespoň být.

Schodky státního rozpočtu jsou v řádech stovek miliard korun už od dob covidu. Mimořádná daň by měla přinést 85 miliard. Vnímám to ale asi jako plivnutí na rozpálenou plotnu. Mimo jiné proto, že problém zůstává na straně výdajů.

Nedotujme nesmysly

Nesystematický dočasný krok na příjmové straně nevyřeší děravý rozpočet, nutné je škrtat výdaje. Děravý kotel prostě nejde opravit přiléváním další vody.

A že těch děr v pomyslném kotli a okolním potrubí je více než dost. Stát platí mnoho samoúčelností, vyplácí dotace na kdejaká „broukoviště“, na cesty odnikud nikam…

Zvyšování zdanění principiálně nepřinese větší výběr daní, protože společnosti budou více optimalizovat, přesouvat své zisky do zemí s nižším zdaněním.

Mimořádná daň také znevěrohodní Českou republiku v očích zahraničních investorů. Tento dopad se těžko vyčíslí, ale podle mého názoru bude vyšší než plánovaný výnos. Jakákoliv protekce nebo znevýhodňování některých firem škodí zdravému tržnímu hospodářství.

Přirážka ke standardní dani

„Sazba windfall tax by měla činit 60 % a dotčeným firmám by se aplikovala jako přirážka k 19% dani z příjmů právnických osob na jejich ‚neočekávaný daňový zisk‘,“ vysvětluje Karel Hronek v článku společnosti EY.

Tento neočekávaný zisk by se měl počítat srovnáním základu daně v aktuálním roce (srovnávaný) s aritmetickým průměrem historických základů za roky 2018-2021 navýšených o 20 % (srovnávací).

Co je mimořádná daň

• Nová daň by se měla aplikovat v letech 2023-2025, přičemž zálohy budou splatné již v roce 2023 dle výsledků roku 2022.

• Nová daň se má vztahovat na podniky s významnou činností v oblastech výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů.

• Vstupní kritéria by měla být následující:

– pro banky: individuální kritérium (tuzemských) čistých úrokových výnosů (za rok 2021) alespoň 6 mld. Kč a navíc individuální kritérium (tuzemských) čistých úrokových výnosů v aktuálním roce alespoň 5 mil. Kč;

– pro ostatní – skupinové kritérium (tuzemského) čistého obratu z dotčených činností (za rok 2021 nejspíše bez bank) alespoň 2 mld. Kč a navíc individuální kritérium (tuzemského) čistého obratu z dotčených činností v aktuálním roce alespoň 5 mil. Kč;

– pro těžbu/úpravu černého uhlí / těžbu ropy a zemního plynu / výrobu koksu a rafinovaných ropných produktů – stačí naplnit individuální kritérium (tuzemského) čistého obratu z těchto činností v aktuálním roce alespoň 5 mil. Kč.

Poprvé za Thatcherové

Tento typ daně byl poprvé použit konzervativní političkou a dlouholetou britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. V roce 1981 zavedla mimořádná daň ze zisků komerčních bank, kterým rostly zisky díky tomu, že britská centrální banka Bank of England kvůli výraznému růstu tempa inflace zvyšovala svoji základní úrokovou sazbu.

Jenže ta v té době narostla na dnes nemyslitelných 17 %. Ve Velké Británii byla windfall tax použita i pro zdanění mimořádných zisků energetických společností. Přínosy takové daně jsou podle řady analytiků ve výsledku „o ničem“.

Co tedy dělat jinak? Seškrtat výdaje, nerozdávat tolik dotací, zjednodušit podmínky podnikání a brzy bude státní kasa méně v mínusu. A pokud mají být daně vyšší, budiž, ale měřme všem sektorům stejným metrem.

Autor je český investor