Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Investor Brůna: Bytový socialismus se vrací. Nic dobrého ale nepřinese

Už i střední třída si zoufá nad tím, že byty jsou pro ni nedostupné. Stále levné hypotéky způsobují, že v kombinaci s inflací ceny pořád rostou. Čekal bych, že obzvlášť před volbami přijdou hnutí a strany s něčím, co stojí za volbu. Nic moc, zato spousta nápadů, které – pokud se realizují – nás hodí o padesát let zpět. Hesla a populismus převažují nad zdravým rozumem a snahou o vybalancovaná řešení.

Pokud chce stát řešit to, že bytů je oproti poptávce málo (nikoliv proti počtu obyvatel), tak má smysl budovat infrastrukturu jako jsou silnice a železnice, a pak ať stát staví také byty. Ať se chová jako developer.

Hlavu a patu má i budování sociálních bytů s nižším nájmem – takové jsem viděl ve Velké Británii a jsou běžné i v Rakousku. Státní výstavba je sice také poněkud návrat k centrálnímu plánování a není zdravé, když stát supluje trh, ale pořád lepší než stavět program na vyvlastňování a pokutách. 

Na cestě ke znárodnění

V 70. letech budoval stát paneláky. V 90. letech nad nimi leckdo ohrnoval nos. Teď taková „králíkárna“ o ploše 75 m2 blízko metra stojí klidně sedm milionů korun. A ukazuje se, že život na sídlišti může být příjemnější než v leckterých novodobých projektech.

Chybou není ani podpora družstevního bydlení. Osobně si myslím, že se u nás zase uchytí. Poroste počet lidí, kteří nedosáhnou na hypotéky, a družstevní bydlení pro ně bude rozumnější volba.

Ale kontrolovat, zda někdo nemá prázdný byt a napálit mu za to sankci pět tisíc měsíčněNebo určovat, co je už nadměrný byt a vlastníkovi nařizovat, kdo v něm má bydlet? Či enormně zdaňovat vlastníky od určitého počtu bytů, i když je jasné, že všichni tuto hrozbu obejdou tím, že byty rozdělí v rodině či do firem?

To všechno je teď vážně hozeno na stůla to všechno už tady bylo – nejprve velké znárodnění a pak malé. A výsledek? Černý trh a zdevastované domy.

Pokutování prázdných bytů je nesmysl i proto, že existuje mnoho životních situací, u nichž je oprávněné, že vlastník má byt prázdný. Takže pokuta za prázdnotu by musela mít řadu výjimek. Pracuju v cizině, mám byt v Praze. Je prázdný? Dostanu pokutu? Byt si přece držím na to, až se vrátím zpátky.

Důchodkyně jde do Alzheimer centra a už se nevrátí. Byt je ale její. Ještě neumřela a její děti s tím nechtějí a ani nemůžou nakládat. Je byt prázdný?


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


A jak rozlišovat majitele, kteří zdědili byt po rodičích či prarodičích, v daném městě nebydlí a jezdí tam na víkendy a byt čeká na vnoučata nebo naopak čerstvé babičky na to, až půjdou do důchodu a přestěhují se tam?

Lídr sociálních demokratů Jan Hamáček řekl, že strana ve volbách snad vybere svou zatáčku smrti. Tak s takovou písničkou, jako pokuty z neobsazených bytů nebo určování, kdo už má moc, a kdo málo, se bude ze škarpy hrabat dlouho.

Stačí si přece uvědomit, že sociální demokracie ani za osm let ve vládě nesplnila svůj vládní slib o tom, že se bude řešit sociální bydlení.

Města mají mít své byty

Mimo jiné právě vláda sociálních demokratů prodávala městské byty ve velkém. A zde je jádro problému. Každé město na západ od nás si drží určitý počet městských sociálních bytů. 

Byl jsem se nedávno ve Vídni podívat na Hundertwasserhaus: projekt, který budil svým vzhledem obrovské emoce a lidé ho nesnášeli, teď ho jezdí obdivovatTento projekt vznikl v 80. letech jako sociální bydlení, aby Vídeň pomohla svým občanům.

Hundertwasserhaus ve Vídni. Foto: Vladimír Brůna, se souhlasem autora

Překvapuje , že uběhlo teprve třicet let od chvíle, kdy se Česko politicky vymanilo ze socialismu, a najednou se zde kladou ve veřejném prostoru otázky, zda nevyvlastňovat, jak to prosazují aktivisté v Berlíně, kteří zřejmě nechtějí zůstat jen u zásahu do velkých realitních firem. 

Jsou určité situace, kdy připouštím, že tlak státu na soukromého vlastníka je odůvodněný: třeba když v podstatě neznámá firma koupila bývalé vyšehradské nádraží v Praze a nechává ho léta zdevastované bez jakékoli vůle s ním něco dělat.  Nebo když se vlastník hospodářského dvora či zámku, třeba ve Středočeském kraji, nestará o své další vlastnictví jako jsou rybníky a les.

Ale pákou by nemělo být sebrat mu to. Jsou i jiné nástroje. Cukr a bič. Podpora, i finanční, či také třeba zvýšená daň z nemovitosti, o kterou se někdo dlouhodobě nestará. Budiž. Ale něco někomu sebrat, to není žádná politika, nýbrž pirátství, loupež. A národní správce, ten se bude starat hlavně o svůj pupek, nikoliv o veřejné blaho.

Další věc je, že volební programy jsou vlastně na nic, protože lze předpokládat, že z voleb vyjdou opět koalice ve své podstatě protichůdných stran. 

Já bych tedy hlasoval pro toho, kdo buduje infrastrukturu, aby se mazalrozdíly mezi regiony, a kdo už pro to něco dělá, třeba ve své obci.

Přehnaná ochrana nájemníků

Zároveň je také fakt, že až přehnaná ochrana nájemníků je důvodem, proč mnozí vlastníci nechtějí pronajímat byty, aby jim je někdo nezničil. Když nájemník neplatí, či devastuje byt, trvá rok dva, než soud rozhodne o exekučním vystěhování, a pak další měsíce, než k tomu dojde. A vlastník jen solí a nájemník-neplatič vybydlujeProto ať se ochránci spotřebitelských práv nediví, že si někteří vlastníci dokážou elegantně poradit i rychleji než přes soud.

Jestliže majitel bytu má byt raději prázdný, nežli by měl příjem z nájmu, pak je třeba hledat chybu v občanském zákoníku, který obecně poměrně silně chrání nájemníky, a činí tak uzavírání nájemních smluv majitelům poněkud neatraktivním. Buď chceme masivní ochranu nájemníků, nebo pružný a funkční trh nájmů. Oboje najednou nelze.

Za komunistů platilo: vlastnit nemovitost nemůžeš! Nyní by podle sociálních demokratů mělo platit: vlastnit nemovitosti můžeš, ale pokud v nich nebydlíš, musíš je pronajmout. Jinak tě potrestáme.

Pirát Bartoš nedávno sdělil: Ti, kteří se bojí byt pronajmout, by ho měli po volbách svěřit do správy obce, která se mu o nájemníka postará. Prý zajistí i případnou náhradu škody!

Magistrát v Paříži to řeší tak, že pokud je byt trvale neobsazen déle než rok, platí majitel penále ve výši téměř obvyklého nájemného. Vyhne se tomu právě tehdy, když dá byt k dispozici magistrátu. Mají tam i jiné zvláštnůstky. Třeba když stojí auto na ulici na jednom místě déle než týden, považuje se vozidlo za nevhodně zaparkované a hrozí pokuta či odtah.

Tohle tedy fakt nechci… Jsme stále ještě svobodná země. Doufám, že jí zůstaneme.


Autor je český investor.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře