Automatizace lidem uvolňuje ruce. Člověk nemusí rutinně skládat těžké sudy v pivovaru, kontrolovat, zda těsní víčka u jogurtů, nebo se piplat s titěrnými elektronickými spoji v automobilových dílech. Jenže stroje musí někdo programovat, řídit, opravovat a inovovat.

To už vyžaduje technické vzdělání, hlavu ochotnou učit se digitální vychytávky a neztratit řemeslnost. Potřebné profese se razantně mění. Jenže školy až na výjimky neumí mladé naučit nové dovednosti, jejich kombinace, a tak je připravit na budoucí potřeby zaměstnavatelů.

Výrobní firmy si stěžují dokonce na absenci základních návyků. U absolventů technických škol se diví, jak to, že neumí číst ani výkresy…

Lidem se manuálně už moc dělat nechce. Najít lidi na práci rukama je často neřešitelný problém. Výhodnější je proto naprojektovat a vymyslet automatickou linku na míru.

Místo 20 dělnic jeden stroj

„Těsnost víček na kelímcích mléčných výrobků dříve palcem kontrolovalo na jedné lince a jedné směně šest žen. Udělali jsme na to spolehlivý automat. Další automatická linka nahradí dvacet dělnic, které jogurty skládaly do lednic,“ ukazuje Bohumil Říha, šéf české společnosti ISOS Automation, která dělá automatické výrobní linky pro průmysl. Ještě před dvěma třemi lety bylo těžké získávat zakázky, dnes má firma objednávky na rok a půl dopředu. Řada producentů si rychle spočítala, že návratnost automatů je v řádu pár let a nemusí se trápit s nejistým hledáním dělníků.

Typický malý a střední podnik má v současné době automatizovanou čtvrtinu produkce, ukázalo dotazování Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR u dvou set firem. Mírně vyšší je tento podíl ve firmách s 50-249 zaměstnanci. Robot se vždy vyplatí na opakujících se a přesně definovaných procesech.

Robotický zedník i zemědělec

Zaujalo mě řešení společnosti Optisolutions, která vyvinula robota s řídicím systémem Siemens, jenž se stará o rajčata. Zaštipuje třeba listy. Slouží v rodinné farmě Ráječek.

Parádní ukázkou automatizace je zdicí robot pod patronací společnosti Wienerberger. Vyzdí deset metrů čtverečních za hodinu a je dvakrát rychlejší než parta zedníků. Firma ho bude na stavby pronajímat. Investice dosáhnou sto milionů korun.

Na běžnou zeď se nasadí robot, ale na fajnovou práci bude pořád potřeba štukatér. Jen se to musí umět. Ano, kdo zdí stylem „do 30 cm se to zamázne“, ten už může být brzy nahrazen.

Každý nemusí být programátor

„Slýcháme mnohé obavy z toho, že nám roboti vezmou práci. Ale přesvědčili jsme se, že technologie mohou lidské dovednosti posílit,“ říká ředitelka českého zastoupení personální agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.

„Poslední věcí, kterou budou stroje schopny udělat, je projevit úctu, uznání nebo péči o druhé. Takže, i když si někteří mohou myslet, že s rostoucím významem technologií bychom se všichni měli stát datovými vědci a naučit se kódovat, ve skutečnosti je potřeba, aby lidé posilovali své lidské dovednosti, které se ve skutečnosti v náboru hledají nejobtížněji,“ dodal Tomas Chamorro-Premuzic, profesor obchodní psychologie na University College London, který působí jako šéf inovací v ManpowerGroup.

Jen s tradicí si nevystačíme

Moudrá slova. Rozvíjet lidství, přemýšlení, empatii. „Potřeba budou lidé schopni leadershipu, schopní přijít věci na kloub, jít na podstatu, zejména v technicko-inženýrských profesích. A také lidé schopni vžít se do jednání obyčejného člověka, navrhnout zařízení nebo software tak, aby se s ním dobře lidem pracovalo,“ míní zakladatel společnosti ABRA Software Jaroslav Řasa.

Od základu by to chtělo překopat školství. Máme moc univerzit, ale žádnou skutečně patřící ke světové univerzitní elitě. Karlova univerzita není ani v první dvoustovce v žebříčku univerzit na světě. Jen s tradicí si už nevystačíme.

V zahraničí mají prestižní školy velkou váhu. U nás takové školy zatím nejsou. Klíčová pro IT a technické profese je matematika. Nevyučuje se ale dobře. Mladí k ní až na výjimky mají odpor. Kvůli tomu se většina orientuje na humanitní směry. Nebude v nich ale třeba tolik lidí, a ne rozhodně v oborové skladbě, jako se produkuje dnes.

Neříkám, že humanitní směry jsou na odpis. Je to o rovnováhách. Třeba etika, která se jeví jako zdánlivě nepotřebný obor, bude pro udržitelný vývoj určitě nezbytná. Stejně tak potřební budou lidé schopní propojit bankovnictví a informační technologie tak, aby byly co nejvíce intuitivní. Matematika-ekonomie-psychologie…

Hlavní je praxe

„Fintech je revolucí v tradičních finančních institucích. Jsou díky tomu dostupnější a efektivnější,“ shrnuje dvaadvacetiletý student vídeňské Ekonomické Univerzity Dan Ivanov. Nelouská jen skripta, ale pochvaluje si zejména praxi ve velkých společnostech.

Právě osobní zkušenost přímo v provozu je to nejcennější, aby absolventi něco po těch letech studia uměli. I u nás si proto firmy začnou častěji zakládat své školy. Například Bageterie Boulevard otevřela vlastní učiliště. Je o něj zájem.

Anebo ještě více začnou podniky prohlubovat partnerství se školami. A nemusí jít vždy jen o korporace, ale i středně velké české firmy jako třeba ISOS Automation, která spolupracuje se SPŠ strojní v Ostrově. Zajímavá je i tím, že se věnuje i výzkumu na vysoké škole.

Autor je český investor