Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
ram reddy, zdroj

Internet věcí: Co to je? Co to není? Co to být může (Díl první)

Internet věcí představuje velmi zajímavou oblast, plnou příležitostí pro podnikavé firmy i jednotlivce. Díky tomu, že jsme na samotném začátku rozvoje těchto technologií, nejsou karty tak jednoznačně rozdány, jako je tomu v zavedenějších oborech, a šanci prorazit má každý. Technologický evangelizátor Martin Malý se proto v sériií článků pro HlídacíPes.org na Internet věcí podíval podrobněji, bez nekritického nadšení, ale i bez neopodstatněných obav. Publikujeme první část.

Co je Internet věcí? Na začátku je vždy dobré ujasnit si pojmy, zejména ve chvíli, kdy je předmětem pojednání něco tak vágně definovaného, a zároveň hojně diskutovaného, jako je v současné době Internet věcí.

Nové paradigma

Internet věcí, anglicky Internet of Things (díky čemuž se často používá zkratka IoT) představuje koncept připojení věcí (jiných než osobní počítače, tablety a smartfony) do existující internetové struktury.

“Klasický” internet slouží především k přenosu dat mezi servery (v roli sofistikovaných datových skladů) a klienty, kde v roli klientů vystupují především koncová zařízení, ovládaná lidmi. Část přenosů tvoří komunikace mezi servery, nezanedbatelný provoz generuje síť samotná a její servisní údaje. Komunikace mezi koncovými zařízeními (uživateli) je doménou P2P sítí, především výměnných, ale stejný princip používají i některé služby, např. Skype.

Paradigma je ale takové, že obsah tvoří i konzumují převážně lidé a internetová struktura slouží především k jeho ukládání a zpracování.

Zároveň ale existuje i široká škála případů, kdy obsah vzniká strojově a člověk není v roli konzumenta, ale například v roli kontrolní, popř. řídicí. Za mnohé například různé videosystémy s vyhodnocením obrazu.

Připojená zařízení

Koncept Internetu věcí (píšeme s velkým písmenem, jde o název) rozšiřuje právě možnosti připojení i takových systémů a zařízení, které nejsou primárně určené pro tvorbu a konzumaci obsahu lidmi (jako jsou počítače, tablety, smartfony, které vnímáme jako “tradiční” internetové klienty). IoT přináší připojení celé řady dalších zařízení a kategorií, od snímačů kdečeho a inteligentních terminálů přes spotřebiče až po stroje.

Jedna z definic IoT říká, že “z věcí hloupých (dumb) dělá věci chytré (smart)”, což má být paralela s termíny, používanými ve spojitosti s telefony (“smartfony” a “dumbfony”). Samozřejmě nepřesná: žádné zařízení se samo o sobě nestane “chytrým” tím, že bude obsahovat způsob, jak jej připojit k internetu.

Mnohem přesnější je jiné označení, které se ve spojitosti s IoT objevuje, totiž “Connected devices” (připojená zařízení – myšleno k internetu).

Lednice, která vám nedá vaše pivo

Mediální pozornost se v současné době v souvislosti s IoT upírá především na vize “chytré domácnosti” a “chytrého domu”. Nijak nové, dlužno říct – s těmito koncepty pracují futurologové desítky let. Koncept chytrého domu existuje nezávisle na tom, zda je nebo není připojený k internetu, protože velkou část oné “domovní chytrosti” tvoří regulační a řídicí komunikační systémy uvnitř domu samotného. Tradiční oblastí “inteligence domu” je vytápění a další komponenty, které lze zahrnout do obecné kategorie “energie”.

“Chytrá domácnost” pak zahrnuje představy o tom, že máme domácnost, vybavenou “chytrými” spotřebiči, které spolu dokáží komunikovat a kooperovat a zvýšit tak komfort obyvatel. Nejčastějším mediálním příkladem je “lednice, která sama pozná, co v ní chybí”, což je představa sice technicky možná a v ověřovacích sériích funkční, ale zároveň pěkně ilustruje mýty s Internetem věcí spojené.

Jedním dechem se totiž často dodává “… a sama to dokáže objednat”, což naráží na zásadnější problémy, než jsou technické možnosti – totiž na právní a psychologické bariéry. Historky o tom, jak manželka manželovi nastaví režim “hubni!” a lednice mu proto odmítne vydat večerní pivo jsou pak spíš ryzí anekdoty než reálný směr vývoje celého oboru.

Bohužel, právě tyto mediální mýty a zkratky a téměř dystopické vize společnosti, úpící pod diktátem strojů, odvádějí pozornost od podstaty celého oboru.

Chytré domy a chytré domácnosti jsou sice vděčnými náměty do sobotní přílohy novin, ale hlavní rozvoj Internetu věcí se bude odehrávat v jiných oblastech – v průmyslu, v obchodu, v dopravě a v dalších oblastech, kde konkrétní zlepšení budou sice méně spektakulární, zato efektivnější.

Již zítra se dočtete:

Koncoví uživatelé se budou s Internetem věcí nejčastěji setkávat v nejrůznějších “připojených zařízeních” a spotřebičích (Smart TV, různé domácí systémy regulace teploty) a v zařízeních, která se označují souhrnným slovem “wearables” – čeština pro to nemá ekvivalentní vyjádření. Jde o různá zařízení, která člověk nosí na těle a která jsou připojená k internetu, například populární fitness náramky, které sledují fyzickou aktivitu svého nositele a dokáží upozornit například na pravidelné cvičení. Podobnou roli mají i různé “smart watches” – náramkové hodinky, spojené nejčastěji pomocí bluetooth s vaším smartfonem a přes něj s internetem… 

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím své mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

2 komentáře

  1. český maloměšťák napsal:

    Pivo v běžných obchodech je povíceru jen euromočkou.
    Skutečné pivo, objednané přes internet, asi dopadne stejně, je totiž choulostivé.
    Zelenina vypěstovaní na skelné vatě taky není nic moc, ve srovnání s produkty domacími či farmářů, kdy není nad osobní sběr.
    Možná ale vše spěje k tomu, že se budeme (ti kdo nebudou mít na tradiční potraviny) živit nějakou plastelinou, která bude furt stejná, ať je zima nebo horko, ať dorazí z Osoblahy či z Barbadosu…. z čeho bude, to ale zatím nevíme. Asi bude zelená – to jako že je přírodní a zdravá.
    Mohla by se jmenovat např. Soylent Green.
    🙂

  2. petrph napsal:

    Ale to je přece naprosté nepochopení onoho marketingoveho trendu. tady přece vůbec nejde o to že „..manželka manželovi nastaví režim “hubni!” a lednice mu proto odmítne vydat večerní pivo „.. Tady jde právě o to, zda lednička to pivo skutečně neobjedná úplně sama,i kdyby třeba ten dotyčný na něj vůbec ten večer neměl chut, prostě protože bude mít z marketingu příkaz „objednávej pořád pivo at je ho v lednici dost“.A jistěže si to bude sama automaticky strhávat z platební karty, podobně jako současné programy na tabletech, že??? 🙂

Přidávání komentářů není povoleno