Iluze, že můžeme být jako Švýcarsko a že neutralita nás nejlépe ochrání, Čechy neopouští
Popularita Severoatlantické aliance mezi Čechy vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 1994 – na 78 %. Souvislost s ruskou agresí proti Ukrajině je zjevná. Jak ukázal nedávný průzkum agentury STEM, příznivěji se nyní Češi dívají i na Evropskou unii. Vztah Čechů k Západu, Rusku, vlastnímu bezpečí, i k lidem prchajícím před válkou, je ale mnohem komplikovanější.
Prozápadní postoje má podle průzkumu STEM v souvislosti s válkou 57 procent obyvatel ČR. Nejistá je ve svých názorech třetina lidí, k ruskému popisu situace nemají vyhraněnou důvěru ani nedůvěru. Šest procent důvěřuje ruskému výkladu, že jde o provokaci NATO a Ukrajina je uměle vytvořený stát. Čtyři procenta lidí jsou pak silně proruská.
„Je tu od doby covidu celkově velká nedůvěra k institucím, ta zůstává, a myslím, že bude sílit to, co už teď slyšíme: Pomáhejme i našim lidem,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org psycholog a analytik empirických výzkumů společnosti STEM Nikola Hořejš.
Nakolik se my, Češi, cítíme součástí Západu?
Pojem Západ je pro zhruba polovinu Čechů stále více nejasný a stále víc prázdný. Na jedné straně jsme rádi za členství v NATO a důvěra v NATO nyní vyskočila o deset procentních bodů. I hypotetická otázka, zda by v referendu o setrvání v EU hlasovali ano, vyskočila o osm procentních bodů. Ale USA a obecně pojem Západ se ve vnímání Čechů nepohnul, pořád je to pro nás málo srozumitelné. A 51 % Čechů, možná i více, sní pořád o nějaké neutralitě či spíše pseudoneutralitě České republiky. Už dlouhou dobu pozorujeme, že je pro nás přináležitost k nějaké menší jednotce, k regionu, přijatelnější než Západ. Společnost je v tom rozdělená zhruba půl na půl.
Mezi námi v Hobitíně
Je za tou touhou po neutralitě pocit, že budeme ve větším bezpečí, že neutrální zemi přece nikdo napadat nebude?
Je to spojené se silným pocitem ohrožení. Paradoxně ti, kdo se cítí být více ohroženi, více vystaveni hrozbám jako je terorismus, migrace, ale i válečný konflikt, mají pocit, že oplotit naši republiku, postavit vysokou zeď a na nikoho se nespoléhat, je ta nejlepší cesta, jak být nezávislí a suverénní.
A k tomu skutečně inklinuje polovina lidí?
Je to zhruba těch 50 %, moc se to nemění, i když za posledních pár let to mírně kleslo. Kleslo ale i procento těch, kdo by se raději přiklonili k Východu, k nedemokratickým režimům jako je Rusko. Nicméně ta iluze, že můžeme být jako Švýcarsko střední Evropy, nás neopouští. Je tu velká skupina lidí, která si myslí, že vlastně nemáme s nikým spolupracovat a máme spoléhat jen sami na sebe. V této skupině nejistých či dezorientovaných jsme – i v souvislosti s válkou na Ukrajině – identifikovali nějakých 33 %. To je také skupina, která bude náchylnější k tomu být terčem nějakých dezinformačních snah.
Používá se i příměr z Tolkienova Pána prstenů, že Česko je jako Hobitín. Tedy, že máme rádi svůj klid a nejsme zvědaví na nějaké cizáky… S tím pojmem ale v průzkumech asi nepracujete.
Na to se samozřejmě takto konkrétně neptáme, ale vidíme to v odpovědích na spoustu otázek. Přestože Češi nemají extrémně vřelý vztah k Polsku a k Maďarsku, vlastně ty země moc neznají, tak třeba V4 je pro nás sympatická entita, protože ji vnímáme jako něco malého, nám známého, je to naše teploučko, kde se můžeme schovat, je to v dohledu, za humny… Zároveň vidíme, že Evropa, západní Evropa, je pro nás už příliš velký prostor. Přestože jsou nám některé země více sympatické, máme pocit, že už je to až moc otevřené, že tam moc fouká, příliš tam působí globální síly. Evropu vnímáme jako slabého hráče, který nás neochrání.
Rapidně ovšem ochladl vztah k Rusku na rozdíl od doby před válkou, kdy třeba Vladimir Putin byl ve vnímání Čechů v oblíbenosti na úrovni francouzského prezidenta Macrona nebo britského premiéra Johnsona. Teď se jeho osobní popularita – dosti pochopitelně – dramaticky propadla a propadl se i pohled Čechů na Rusko. Jak moc?
Propadl se zásadně, ale je nutné říct, že to začalo už vloni v době kauzy Vrbětice. Nebyli jsme sice ani předtím jako celek nějací velcí fanoušci Ruska a Putina, ale dlouhodobě jsme ho nevnímali jako hrozbu. To se právě změnilo s Vrběticemi a asi i s jinými ruskými útoky v Evropě. To načalo probuzení části společnosti, které teď ta válka dokončila. Nyní je silných podporovatelů Putina a Ruska jen dvě tři procenta, je to na hranici statistické chyby měření.
Bude to něco znamenat pro celou dezinformační scénu? Dá se vysledovat nějaký zmatek v této části společnosti, která k Rusku a panslavismu z nějakého důvodu vzhlížela?
Myslím, že to bude znamenat to, že dezinformační scéna bude muset ještě více pracovat s taktikou, kdy se tváří, že ona je ta neutrální, že jen hledá objektivní pravdu. Bude také muset mnohem víc zametat stopy po tom, odkud ve skutečnosti přicházejí teze, s nimiž pracuje, informace, které dostává a dále šíří.
Když jsme dělali rozhovory s českými šiřiteli dezinformací, říkali nám, já nevěřím nikomu, jen hledám alternativu k tomu, co se nám předkládá třeba v České televizi nebo k tomu, co nám říkají politici. A nechtějí být spojováni s něčím tak nepopulárním, jako je nyní Rusko. Uvidíme, jak to dopadne, ale vždy je to tak, že dezinformace využívají a zneužívají nějaké silné obavy, které dále posouvají. Příkladem byla už dříve migrace a obavy z divokého globálního světa. Teď to bude asi strach z počtu lidí, kteří k nám prchají před válkou – to může vyvolat nová témata, která budou rezonovat v dezinformační scéně.
Populisté jsou připraveni
Prý má už nyní až 30 % lidí pocit, že tu uprchlickou vlnu nezvládneme a že to je pro nás a pro náš sociální systém velké riziko. Je těch 30 % hodně, nebo málo – v této fázi konfliktu, v době, kdy Češi patří mezi národy, které Ukrajincům opravdu silně pomáhají?
Když to otočíme, zhruba 70 % lidí je obecně pro přijímání a pomoc uprchlíkům. Zároveň se ale asi 50 % lidí bojí o sociální jistoty a bojí se nezaměstnanosti. A těch zhruba 30 % lidí si myslí, že to s pomocí přeháníme. Je tu sice obecná deklarace o tom, že chceme pomoci, ale už se přidává to ale… Přístup populistických politiků jako je Babiš nebo Okamura na tuto obavu velmi dobře naskakuje. Roli hraje i to, že jsme tu od roku 2014 strašeni tím, že se migrace nedá zvládnout, že je to něco šíleného a tabu. A také to, že Ukrajina pro nás byla dosud vzdálená země, sice kulturně blízká, ale na niž hledíme trochu svrchu a necítíme k ní žádný závazek a propojení s ní.
Vnímáte tedy těch 30 % obávajících se lidí jako vysoké číslo, které případně ještě v čase poroste – s tím, jak vzepětí společnosti časem opadne?
Je to vysoké číslo, ale nemyslím, že se to překlopí do „nepomáhejme vůbec“. Spíše to půjde do kritiky vlády, že to dělá špatně, že to dělá chaoticky, špatně, neférově, nespravedlivě… Je tu obecně od doby covidu celkově velká nedůvěra k institucím. Ta zůstává, a myslím, že bude sílit to, co už teď slyšíme: „Pomáhejme i našim lidem.“ A bude přibývat různých překážek, často falešných a vymyšlených, pro to, aby lidé mohli říkat, že ta pomoc už nemá být taková jako nyní.
Zmínil jste „covidový“ propad důvěry Čechů v instituce, nárůst pocitu, že je něco jinak, než se nám říká. To tedy ve společnosti přetrvává?
Máme index důvěry v demokracii, v demokratické instituce a i důvěry mezi lidmi – a vše je nadále na nízké úrovni z doby špičky pandemie. Je to věc, která se kvůli nastupujícím ekonomickým problémům nebude hned tak obnovovat. Silně to koreluje s tím, zda je náš ekonomický výhled do budoucna optimistický nebo ne. I lidé, kteří na tom nejsou ekonomicky úplně špatně, teď věští, že to nebude snadné a ekonomická očekávání jsou velmi negativní.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Neúspěch patří k byznysu, ale Klausovy paměti bych raději nevydával
Vánoční příběh: Nechtěli jste hospodu, tady máte sousedský klub
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
23 komentářů
Jenomže o to přece jde, ne?
Sice, jak uvedeno, “ dezinformační scéna bude muset ještě více pracovat s taktikou, kdy se tváří, že ona je ta neutrální, že jen hledá objektivní pravdu“, ovšem o něco níže je taky uvedeno
„..Spíše to půjde do kritiky vlády, že to dělá špatně, že to dělá chaoticky, špatně, neférově, nespravedlivě… .. A bude přibývat různých překážek, často falešných a vymyšlených, pro to, aby lidé mohli říkat, že ta pomoc už nemá být taková jako nyní…“
Že bych se zeptal, a jak se pak odliší legitimní kritika vlády, že dělá spoustu věcí špatně, na což mají všechna média i občané právo, od článků těch dezinformátorů , ve kterých se o tom stejném bude psát
?
Ono, když už se kritizuje třeba předešlá Babišova vláda, tak ta přece taky „nějak“ zvládla covidovou krizi. Akurát ńás to stálo o pár stovek miliard v zadlužení státu ročně navíc. Pokud bude Fialová vláda „podobně úspěšná „v případě ukrajinské krize, bude to úspěch a nebo průšvih, budou jí média chválit a nebo kritizovat? A co ty dezinformační weby?
„Nějak covidovou krizi zvládlo“ občanstvo ČR navzdory burešově diletantismu a zlodějství, jsi chtěl říci, přičemž valná část těch „stovek miliard“ nešlo za krizí ale za tím zlodějstvím a diletantismem.
Ptát se můžeš na co chceš, avšak zásadní otázka zní jinak. A to jaké je tvoje IQ, když nepoznáš „legitimní kritiku“ od kremlem zaplaceného kydání špíny.
No právě, jak píšete. Pokud by šlo dejme tomu o falešné a lživé informování o stavu na Ukrajině, tak to je to nelegitimní.
Ovšem v případě informování o naší politice a o rozhodování naší vlády o státních penězích, tak pojem
kydání špíny nemá smysl.
Média (ať je řídí kdokolv), o tom informují. Tečka.
Pravda, názory a hledaní důvodů se mají a musí různit – dejme tomu za vlády Babiše ty ohromné peníze šly oficiálně na covid, dneska jdou na něco jiného, zase se až se zpožděním zjistí, zda byly využity účelně a nebo ne.
Ale ono, pokud sledujete blíže informace z vlády, tak třeba rozpočet, který si odhlasovali počátkem března už chtějí v létě předělat. A že různé, vládou navržené další „výdaje“ už naskakují po desítkách miliard
Už dnes se nelegitimní a legitimní kritika pozná vlastním hodnocením modulováno osobností hodnotitele tj je to vysoce subjektivní zážitek. Proč by se na tom v budoucnosti mělo něco měnit?
Jihovietnamská diktatura a loutkové vlády Afghánistánu byly přesvědčeny, že Spojené státy, případně Spojené státy a další členové NATO jsou pro ně záruka bezpečnosti.
Máš tam chybu. Správně je to takto, karmalova a nadžíbulláhova loutková vláda byla přesvědčena, že je pro ni russovětsko záruka bezpečnosti. Jihovietnamská demokracie doplatila na to, že severovietnamská diktatura nedodržovala smlouvy.
Doplatili na to, že sověty placené protiválečné hnutí znemožnilo dodržení těch smluv vynutit silou.
Jenže k nim ty armády USA/NATO skutečně přijely a vedly za ně dlouhou řadu let obrannou válku. Že tohle nemůže trvat do nekonečna, bylo jasné od začátku.
No, jižní Vietnam měl s USA pramálo co společného, tehdejší prezident byl sice zkorumpovaný pitomec a když byl po puči popraven, USA to přijaly s povděkem, ale bohužel, představoval zároveň jedinou sílu, která byla schopna se postavit komikům ze severu, což si Američané uvědomili až příliš pozdě. Pokud jde o Afghánistán, loutková vláda možná něco čekala, ale byla to asi jen ta vláda. Běžní Afghánci Američanům nikdy nevěřili a byli (a pořád jsou) tak nějak napůl s bratry v koránu, ať už to jsou teroristi nebo ne.
Jsme národ který si do hradu posadí zločince. To nemá se Švýcarskem nic společného.
Na Hradě už 20 roků sedí politici, kteří se chovají jako vlastizrádci a navíc ruští agenti. A co se týká neutrality České republiky, tak to je úplný blábol, protože neutralitu nějakého státu musí uznat především země, které sousedí s tímto neutrálním státem- to by bylo problematické, Rakousko je v dnešní době trojským koněm v EU a navíc by mělo požadavky proti atomovým elektrárnám v Česku, Polsko by možná požadovala slezskou část Moravy, Německo by mohlo požadovat zrušení Benešových dekretů a totéž Maďarsko. V této souvislosti se ruský požadavek, aby Ukrajina byla neutrální, jeví jako ta největší pitomost- protože soused Ruska není v bezpečí i kdyby měl jaderné zbraně.
Zločinec byl i jeden ze šéfů EUrokomise. Odsouzení zločinci na postech šéfů států či vlád jsou na západ od našich hranic (či bývalé železné opony) docela všední záležitostí.
Agent schroder v evropské komisi nebyl, lžirgile.
Jacques Santer, předseda totálně zkorumpované EK 1995 – 1999. A její členové, ovšem. Více podrobností viz Wikipedie.
V4 je v současnosti nejkomičtější a nejzbytečnější spolek jehož jsme součástí. Svoji historickou úlohu již splnil (společný návrat mezi civilizovanou Evropu), k ničemu jinému už nemůže dál posloužit. Nelze si představit více mimoběžný spolek, než ten, ve kterém jsou po boku Slováci a Maďaři, největší pánbíčkáři a největší neznabozi Evropy, země které se aktuálně vůči Rusku silně vymezují a země, která leze Putlerovy do zadnice, nebo země, kde sice horko těžko, ale přece jen probíhá určitá de-oligarchizace a lze pozorovat něco jako restauraci demokratických principů, versus země, která naopak nabrala směr autokracie. Jaký je v současnosti hlavní politický cíl V4 ? Jakou má tento cíl podporu mezi obyvateli jednotlivých zemí ? Kam se chce V4 dostat během této dekády ? Jakými myšlenkami a iniciativami obohacuje evropský prostor? Jaké má V4 výsledky a kde se nejvíce projevují ?
Obávám se, že ten, kdo se pokusí hledat odpovědi najde jedno velké prázdné NIC. A přesně to NIC je V4…
V4 zapracovala v souvislosti s válkou na Ukrajině podstatně lépe a rychleji než celá slavná EU.
Uvidíme, kdo pomůže Polákům, kterým Putin zastavil dodávky plynu, zda státy V4 nebo Brusel. Vsadím spíš na to první. MMCH Brusel zakazuje Polákům frakování (nám taky), a tím těžbu plynu z ložisek na jejich území (nějaká ložiska máme i my). Asi by bylo nejlepší se na „ekologickou“ EU vykálet zvysoka a začít si těžit vlastní plyn. Máme ho pravděpodobně na několik let, na překlenutí války na Ukrajině by to mělo stačit.
Neutralita je pro svobodnou suverénní zemi, což Česko není. Kam nás přivedla EU a NATO, vidíme jasně. A bude hůř.
ANo to vidíme jasně. Přivedla nás mezi suverénní země s rovnou páteří, kteří se nekrčí před rusáckou agresí. Tzv. neutralita rovná se ohnutý hřbet a povinné podržtaškovství tu nacistickému německu, tu russovětsku tu zase současnému nacistickému rusácku.
Problém vidím v tom, že po roce 1989 jsme se mohli na vlastní oči (i zkušenosti) seznámit s tím, co je to „Západ“ a řada lidí omezila (nebo zcela ztratila) iluze, které vůči tomuto politicko – zeměpisnému útvaru měla před tímto rokem. K tomu se jistě přidala různá pro nás škodlivá a tudíž silně nepopulární omezení, vnucovaná nám, proti vůli naprosté většiny našich občanů, EU (od likvidace našich průmyslových podniků přes různé nesmyslné zákazy – teploměry, žárovky, vysavače … až po vnucování komunistických prasečin, o nichž jsme si mysleli, že jsme je v tom roce 1989 vycinkali navždy, včetně podpory různých levicových a ultralevicových skupina aktivistů od této organizace).
Takže se skepticismu našich občanů vůči Západu obecně a EU zvlášť ani nelze divit.
A možná ještě něco: V letech 2004 – 2014 byl šéfem EUrokomise Barrosoi, maoista a komunista. I v minulé komisi byla komunistka, na postu „zahraničních věcí“. Spousta lidí si opravdu nepřeje, aby nám nadále vládli Biľakové, Jakešové a další podobné rudé zrůdy. Byť z Bruselu místo z Prahy.
Když jsem se v roce 1990 poprvé dostal na západní VŠ, tak jsem opakovaně slyšel výčitky „jak jsme jen mohli zlikvidovat tak krásný a užitečný režim?“ A nejsem sám, kdo se s těmito názory v západních zemích setkal. Takže i tyhle jevy přispívají ke zdrženlivému postoji vůči západním státům EU (a Západu obecně).
Ani by mi nevadil@ ta podpora ukrajiny(vojenska),ale to sebemrskactstvi a sebemasochismus hranicici se sadem masem na vlastnim obyvatelstvu za cenu udajne obrany jineho statu je neakceptovatepny. Kdykoliv nekdo z domaciho obyvatelstva vznese legitimni obavu je naprosto semlet Tim,ze si ma pomoct Sam a najit lepsi praci,ze se ma o sebe postarat Sam tenhle nedostatek empatie si Tito lide leci na prislusnicich jinych narodnosti, aby vzdy mohli ukazat,ze natom je nekdo hur a ze dotycny nema skuhrat.
Oznacovani statu,ktery vede ofenzivu jako fasisticky sadisticky a oznacovani jeho obyvatel stejnym zpusobem Jen dokresluje nemoc -komplex kterym tady CR trpi nedokaze se od techto komplexu odprostit a prijmout realitu za to co je Bez emoci. Je to smutne Po 32 letech, ale ne prekvapive uz se to asi nezmeni a spolecnost se nechala zfanatizovat nadobro….
Vzpomente si na tenhle text az se v Egypte nebo Izraeli potkate z lidmi z Ruska jestli s nimi budete moct vest dialog Bez emoci…
Oni ti lidé z Ruska většinou nejsou etničtí Rusové (zejména v tom Izraeli). Navíc většinou nepatří mezi Putinovy příznivce.
Ano předvedl jsi dokonalý příklad sebemrskačství. Nejsi schopen si najít práci, i kdy nezaměstnanost je extrémní nízká a máš potřebu žebrat na státu i když tvoje obydlí narozdíl od těch ukrajinských nikdo kobercově nebombarduje. Kdo tě „semlel“? Přišli za tebou pánové v koženných kabátech jako v 50. letech a pak jsi 20 roků strávil komunistickém koncentráku? Nebo jsi blábolil na xichtokniuze a někdo jiný ti od plic řekl svůj názor na tvoje bláboly. Příště zkus svoje nesmysly vykládat někde v hospodě.