Už druhým rokem členské státy Evropské unie obdržely více než milion žádostí o azyl. Česká republika nárůst nepocítila, v integraci je přitom úspěšná.

Za loňský rok zaznamenala Evropská unie přes milion žadatelů o azyl. Nejvíce z nich registrovalo Německo, zatímco v České republice poslední statistiky hovoří pouze o 1371 lidech. Do počtu není zahrnutý měsíc prosinec, v listopadu se jednalo jen o 98 žádostí.

Text vznikl ve spolupráci HlídacíPes.org se serverem Euractiv.cz, autorka původního textu: Aneta Zachová

Počet žádosti o azyl se za poslední dva roky více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2014 registrovaly členské státy 637 tisíc žádostí, o rok později to bylo již 1,3 milionu. Nejvíce žadatelů pochází ze Sýrie. Druhou zemí, odkud potenciální azylanti proudí, je Afghánistán a následně Irák. Hojně zastoupeni jsou také žadatelé z Kosova a Albánie. Ministerstvo vnitra uvádí, že o azyl v Česku nejvíce žádají lidé z Ukrajiny a Iráku.

Integrace v Česku funguje

Mezinárodní ochranu poskytla Česká republika například čtyřčlenné rodině z iráckého Kirkúku napadeného takzvaným Islámským státem. „Chtěli jsme mír a tady mír je. Nevidíme pro náš život žádný rozdíl mezi Českem a Německem, Itálií, Holandskem,“ uvádí Iráčan Firas Kamil pro Aktuálně.cz. S životem v tuzemsku je rodina spokojena. „Lidé jsou na nás milí, Česko se k nám zachovalo moc dobře, společnost nám nabízí vše, co potřebujeme,” dodává.

Podle ředitelky středoevropské kanceláře úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Montserrat Feixas Vihéové je integrace uprchlíků v Česku na dobré úrovni.

„Jedním z prvních míst, které jsem v České republice navštívila, byl integrační dům v Brně-Židenicích. Místní zaměstnanci mi vysvětlili integrační program a byla jsem skutečně nadšená,“ uvedla Vihéová na prosincové konferenci o integraci uprchlíků.

Pomáhá registrace otisků

Cesta žadatelů o azyl začíná opuštěním domova a překonáním stovek či tisíců kilometrů do bezpečnější země. Tou se díky své poloze stává zejména Řecko či Itálie. Pro prchající osoby tím však příběh nekončí, ale začíná jeho další fáze.

V ideálním případě jsou lidé po příjezdu do EU podrobeni zdravotní prohlídce a snímání otisků prstů. Komise pro tyto účely na některých místech v Itálii a Řecku zřídila speciální „hotspoty“, aby státům s registrací lidí pomohla.

Zatímco někteří z nich se posléze zapojí do procesu žádosti o azyl, ti, kteří nesplňují podmínky pro získání mezinárodní ochrany, jsou umístěni v centrech, ve kterých pak čekají na návrat do země svého původu.

Počet žadatelů o azyl na milion obyvatel.

Itálie a Řecko se polepšili

Proces azylového řízení by měl trvat nejdéle šest měsíců. Lhůta se však stát od státu liší a například Řecko dlouho své povinnosti při udělování azylu nezvládalo. Podle posledních zpráv se však situace zlepšila.

„Itálie i Řecko vyvinuly v posledních měsících při zvládání uprchlické krize heroické úsilí. Nejlépe o tom vypovídá skutečnost, že uzavíráme řízení o porušení povinnosti související se snímáním otisků prstů a registrací migrantů,“ říká Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

Unie se v roce 2015 rozhodla pomoci přetíženým členským státům a v říjnu 2015 spustila dočasné relokační programy. V současné době usiluje o přemístění až 160 lidí z Itálie a Řecka do jiných členských států.

„Listopad loňského roku byl z hlediska relokací rekordní, jelikož bylo přemístěno 1400 osob, a členské státy by měly na tento pokrok navázat udržením a zintenzivněním svého úsilí,“ uvádí Avramopoulos.

Boj s migrační krizí převezme Malta

Slovensko se během svého předsednictví v Radě EU snažilo najít alternativu pro řešení migrační krize. Namísto přerozdělování na základě povinných kvót navrhlo princip solidarity a některé členské státy by se tak mohly podílet na řešení krize pouze finančními prostředky.

Na Nový rok převzala předsednictví Malta, pro kterou je řešení migrační krize prioritou. „Cílem je, aby již schválených 160 tisíc lidí bylo přerozděleno spravedlivěji, aby všichni nesli svůj díl zodpovědnosti,“ říká v rozhovoru pro Euractiv maltská diplomatka Natasha Meli Daudeyová. Relokace jsou podle ní stále aktuální. „Nicméně je zde možnost, aby se některé země na tomto systému podílely i jiným způsobem,“ poznamenává Daudeyová.

Azyl v Česku získala třetina žadatelů

Švédsko, Německo, Rakousko a Maďarsko se řadí mezi státy, ve kterých připadá nejvíce žadatelů o azyl na obyvatele. Evropským průměrem je 823 žadatelů na milion obyvatel, ve zmíněných státech je to však přes dva tisíce žadatelů. Česká republika a Slovensko patří společně se Španělskem a Pobaltím k zemím, kde je poměr mezi obyvatelstvem a žadateli nejnižší.

Bulharsko má největší podíl kladných rozhodnutí při udělování azylu. V roce 2015 bylo v první instanci schváleno až 91 % žádostí. Podobně je na tom Malta, Dánsko a Nizozemsko, kde více než 80 % žadatelů získá postavení azylanta. V České republice získalo v první instanci azyl pouze 34 % žadatelů. Je tak pod evropským průměrem stejně jako Polsko a Maďarsko, kde úspěšnost nedosahuje ani 20 %.

V případě uznání žádosti získá uprchlík povolení k pobytu na dobu tří let, které může být obnoveno na základě aktuální situace panující v zemi původu. Uprchlíci si svou národnost ponechávají.