Český rozhlas se při rušení zhruba 140 pracovních míst bude opírat o „souhrn jednotlivých interních posouzení, analytických interních výpočtů a dalších interních zjištění“. Vyplývá to z odpovědi ČRo na dotaz HlídacíPes.org zaslaný podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Odboráři i zaměstnanci však po řediteli požadují konkrétní analýzu dopadů propouštění, o které sám veřejně mluvil. Ucelený dokument, který by mohl položit na stůl, ale René Zavoral – jak plyne z reakce rozhlasu – nemá.

„Rada (odborové organizace, pozn. red.) žádá, aby byla seznámena s příslušnou analýzou dopadů změn, o které byla řeč na setkání zaměstnanců v Atriu,“ napsaly rozhlasové odbory minulý týden v otevřeném dopise svým členům.

Atrium je prostor v jedné z budov komplexu Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech a právě tam se v prosinci sešli zaměstnanci s generálním ředitelem Zavoralem. Téma bylo jasné – optimalizace pracovních míst, tedy propouštění. Spolu s tím i ředitelův původní plán jmenovat do čela zpravodajství ČRo kontroverzní Jitku Obzinovou.

U Obzinové nakonec Zavoral po odporu stovek zaměstnanců couvl. U propouštění ale ne. Jak říká ředitel, bez toho provoz rozhlasu, vzhledem k řadu let nezvyšovaným koncesionářským poplatkům, nebude dlouhodobě ufinancovatelný. V prvním čtvrtletí letošního roku má být proto zrušeno třicet pracovních pozic, do poloviny roku 2023 by mohlo jít až o 140 míst.

Zavoral: Není to vycucané z prstu

Právě na zmíněném setkání se zaměstnanci padlo několik dotazů na to, o jakou analýzu se vedení rozhlasu při propouštění opírá. A pokud analýzu má, proč ji neukáže ještě předtím, než avizuje výrazné propouštění.

„Jestli si opravdu myslíte, že my nemáme s kolegou Vojslavským (ekonomický ředitel ČRo, pozn. red.) žádnou analýzu, že to číslo je vycucané z prstu, protože jsme seděli u stolu, bavili jsme se a řekli jsme: 140 lidi takhle šmahem zrušíme. Tomu nevěříte, že ne? Tak to jsem rád. Opravdu tomu tak není. My samozřejmě analýzu máme,“ reagoval na dotaz šéfa rozhlasových odborů Radka Kubička ředitel Zavoral.

Když ale následně HlídacíPes.org o analýzu prostřednictvím žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal, dozvěděl se, že analýza „není ve Vámi požadované formě konkrétního dokumentu“.

„Na základě slov generálního ředitele předpokládáme, že taková analýza existuje a zatím jinou informaci nemáme,“ říká pro HlídacíPes.org odborář (a komentátor) rozhlasu Kubičko. Zatím ji však odboráři neviděli. Další jednání odborů s vedením rozhlasu mají proběhnout tento týden. Ve středu se pak má optimalizace znovu probírat na rozhlasové radě.

Obsáhle se tam na toto téma mluvilo už v prosinci. Na podklady, podle nichž se vedení rozhlasu bude při rušení pracovních míst rozhodovat, se ptal ředitele na prosincovém zasedání radní Marek Pokorný: „Mně se nezdá, že je tady dost věcných podkladů, jaký klíč zvolíte. To je to, na co se ptám, a moc nenacházím tu odpověď.“

„Jenom mi dejte prostor na začátku ledna, kdy na tom budu sedět se svými novými řediteli některých útvarů, kdy na tom budeme sedět s odbory, abych vám na konci ledna řekl přesně, jak ta struktura těch rušených pozic vypadá. Teď to neumím říct, protože opravdu bych luštil z koule,“ odpověděl tehdy Zavoral.

Ředitel také minulý měsíc na radě avizoval, že přesnou strukturu pozic, kterých se optimalizace dotkne, včetně dopadů do programu a výroby rozhlasu, odborům sdělí do poloviny ledna. Jak ale vyplývá ze zmíněného otevřeného dopisu odborářů z minulého týdne, ti zatím tyto informace nedostali.

Ředitel lavíruje, novináři odcházejí

I když René Zavoral tvrdí, že mezi snižováním počtu pracovních míst a kvalitou vysílání není přímá úměra, je zřejmé, že turbulence v rozhlase mají dopad na reputaci veřejnoprávního média. Za poslední měsíc oznámili odchod z Českého rozhlasu šéfredaktor zpravodajského serveru iRozhlas Radek Kedroň a celý tým uznávaného zpravodajského podcastu Vinohradská 12 (všichni přecházejí do Seznam Zprávy). Nedávno také odešli dva členové investigativního týmu ČRo.

I když zmíněné odchody podle informací HlídacíPes.org nesouvisely vždy přímo s pokusem dosadit do čela zpravodajství Jitku Obzinovou, pověsti rozhlasu rozhodně neprospěly.

Právě zpravodajství také bude muset škrtat v rámci plánované optimalizace, a to zřejmě několik desítek pozic. Dosavadní šéf iRozhlasu Radek Kedroň při oznamování svého odchodu řekl, že „vzhledem k ekonomickým škrtům v ČRo už není možné dělat iRozhlas v dosavadní šíři a kvalitě, o rozvoji nemluvě“.

HlídacíPes.org proto Českému rozhlasu v žádosti o informace podle zákona 106 položil i několik dotazů na budoucnost zpravodajství.

„S iRozhlasem do budoucna Český rozhlas nadále počítá a chce, aby hrál důležitou roli v rámci zpravodajství Českého rozhlasu,“ odpověděl ČRo. Na dotaz, zda i v letošním roce počítá s udržením samostatného týmu investigativních novinářů, zněla odpověď „ano“.

Rozhlas naopak odmítl odpovědět na dotaz, kdy a jakým způsobem, zda interně či veřejně, proběhne výběr nového stálého šéfa zpravodajství po odvolání Jana Pokorného a neúspěšném pokusu dosadit Jitku Obzinovou. Neřekl ani, jaké budou kvalifikační předpoklady pro tuto funkci: „Povinný subjekt není povinen sdělovat, jaká rozhodnutí v budoucnu učiní,“ odpověděl ČRo s odkazem na znění zákona.

Žádost podle zákona 106 je však jedinou možností, jak v současnosti získat od Českého rozhlasu informace oficiální cestou. Generální ředitel René Zavoral už loni na podzim veřejně prohlásil, že na běžné novinářské dotazy redakci HlídacíPes.org odpovídat nehodlá. Nelíbilo se mu kritické vyznění některých redakčních textů vůči němu osobně i vůči managementu veřejnoprávního rozhlasu.