Vláda Bohuslava Sobotky loni splnila 136 ze 170 naplánovaných úkolů v oblasti legislativy, tj. 80 %. Zbylých 34 položek, ať už šlo o zákony posílané do sněmovny nebo vládní nařízení, bylo buď bez náhrady zrušeno nebo převedeno do letošního roku. V něm pak vládní produktivita výrazně poklesla, a v dubnu se dokonce dostala pod hranici 40 % splněných úkolů.

Ministři financí Andrej Babiš a spravedlnosti Robert Pelikán (oba ANO) představili koncem dubna svůj návrh zákona na ochranu whistleblowerů (oznamovatelů nekalého jednání). Ne, že by to měli v popisu práce, tedy ve svém legislativním plánu. Ale zdálo se jim, že ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) nepostupoval při jeho přípravě dostatečně rychle.

Dienstbier kontroval (doložitelným) tvrzením, že naopak připravil dvě varianty návrhu zákona. Celá věc tak dostala nádech politického sporu, který ukázal, že jak jde o možnost kopnout neoblíbeného vládního kolegu do kotníku, legislativní kapacita se na ministerstvech vždy najde.

Jak Babiš a Pelikán, tak ale i Dienstbier a jeho stranický kolega, ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, přitom tvoří čtveřici ministrů, kteří mají ve statistikách nejvíc nedodělků.

Statistikám vévodí Babiš

Zmíněných 34 nesplněných položek z roku 2015 obsahuje 17 zrušených zákonů, dalších 17 bylo převedeno do roku letošního. Největší měrou se na tom podílelo Babišovo ministerstvo financí, které šest připravovaných zákonů nechalo zrušit a jeden převedlo.

Konkrétně šlo třeba o zákon o přijímání úvěrů Českou republikou od mezinárodních finančních institucí, zákon o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, novela zákona o DPH nebo zákon o dluhopisovém programu na úhradu rozpočtového schodku, dále daňový řád a věcný záměr zákona o státní pokladně.

Čtyři zákony nechal zrušit a jeden odložit ministr zdravotnictví Němeček. A nebyly to nevýznamné položky: ministerská legislativa nestačila na zákon o zdravotních službách, zákon o podmínkách výkonu zdravotnických povolání jiných než povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta nebo psychologa ve zdravotnictví, věcný záměr zákona o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Čtyřmi položkami se zapsali ministři Dienstbier a Pelikán, co se zrušení týče, šlo ale u každého jen o jeden, i když významný zákon. Dienstbierova legislativa nepřipraví zákon o sociálním začleňování, Pelikán vzdal reformu justice, navrženou jeho předchůdkyní Helenou Válkovou.

Z dalších zrušených položek stojí za pozornost věcný záměr zákona o kontrole zpravodajských služeb, který byl v gesci premiéra Sobotky, a tzv. atomový zákon, který ministerstvo průmyslu a obchodu nechalo nejprve odložit, koncem roku byla ale jeho příprava úplně zastavena.

2016: hluboký propad

To, co následovalo v roce 2016, nejspíš už souvisí s přelomem za polovinu volebního období a s tím, že všechny plánované zákony už nemají šanci včas projít celým legislativním procesem.

Ještě v lednu vláda projednala 10 z 11 naplánovaných položek, v únoru 12 z 15, v březnu 8 ze 14 a v dubnu pak na stůl dostala jen pět položek z plánovaných třinácti. Produktivita ministerstev tak klesla na 38 % splněných úkolů.

Osmnáct letošních nesplněných úkolů byly zatím vesměs odklady – nejvíc, pět, jich měl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Šlo o zákon o státem zajištěné právní pomoci, zákon o znalcích (Pelikán ho předložil počátkem května), zákon o tlumočnících, zákon o veřejném opatrovnictví a nejdůležitější položka – rekodifikace občanského soudního řádu.