Hejtman Půta měl štěstí. Taky mohl na rozsudek čekat dvacet let
KOMENTÁŘ. Existuje šířeji sdílené přesvědčení, že nepravomocný odsuzující rozsudek nad libereckým hejtmanem Martinem Půtou (Starostové pro Liberecký kraj) znamená konec pro jeho další politickou kariéru. I on sám v podcastu Dimun na Info.cz řekl, že mu rozsudek pro celostátní úroveň vystavil stopku. Existuje zároveň ještě šířeji sdílené rozhořčení, proč se vůbec musíme v roce 2025 zabývat politickými důsledky kauzy, která má kořeny v roce 2013…
Policie v případu začala kutat v roce 2014, kdy také hejtmana obvinila, a soudy se vlekly nejprve do roku 2020, kdy byl Půta viny zproštěn, a pak ještě další čtyři roky. A to ještě zdaleka není konec.
Až se všichni dostatečně nad tímto tristním stavem trestního řízení v Česku vydovádíme, řekneme si, že Martin Půta měl ještě štěstí. Pro statečné orgány činné v trestním řízení, policií počínaje a orly práva ze státního zastupitelství konče, totiž není rok žádná míra. Dokonce ani desetiletí.
Hejtmanovi uložila ve středu liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem roční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou a peněžitý trest 50 tisíc korun. Šlo o jednu z větví korupční kauzy, která se táhne přes deset let. Půty se týkala jen menší část, soud ho uznal částečně vinným. Formou protislužby podle soudu přijal úplatek 30 tisíc korun a jednal ve prospěch svého známého.
Naopak v hlavní části kauzy, která souvisela s rekonstrukcí kostela z evropských peněz, soud nepovažuje za prokázané, že by Půtu pracovníci Metrostavu upláceli 800 tisíci korunami. Soud shledal vinu u všech dalších obžalovaných, osmi lidí a pěti firem včetně Metrostavu, a potrestal je od podmínek po sedm let vězení.
Tolik shrnutí.
To, co následovalo, je už obvyklý politický taneček. Podle opozice, především hnutí ANO, by měl Půta odstoupit, on sám připouští, že na celostátní úrovni jeho kariéra končí, zároveň se hodlá odvolat. Jedeme dál.
Může to stát vůbec myslet vážně?
Možná nám ve světle aktuálních událostí unikla jiná zpráva, která se týká rovněž severu Čech, také politiků, dokonce i stejného soudu. Jen je ve všech ohledech ještě křiklavější.
Ve dvacetileté kauze, v níž měli kdysi v nultých letech evropské dotace rozkrádat politici a úředníci v plné životní síle, budou před soudem stát důchodci.
Před ústeckým krajským soudem, tentokrát v jednací síni v Litoměřicích, stojí od roku 2021 sedmadvacet obžalovaných v kauze ROP Severozápad. Přesněji řečeno v jedné z větví kauzy ROP Severozápad; v Litoměřicích proto, aby se do jednací síně vůbec vešli; soud v Ústí totiž vhodně velkou místností nedisponuje, pokud by nechtěl soudit v divadle nebo na náměstích. Což by asi vzhledem k jistým historickým paralelám nechtěl.
Kauza Regionálních operačních programů Severozápad je jednou z vlajkových lodí tzv. protikorupční revoluce, v níž zase sever Čech hraje zčásti kvůli své divokosti, zčásti díky (nebo vinou, chcete-li) personálnímu obsazení vrchních pater soustavy státního zastupitelství, nezastupitelnou roli. Jinými slovy: kde jinde kutat kauzy, které měly protikorupčně excitovanou veřejnost vzrušovat kolem let 2011 a 2012, než na severu Čech.A teď si dopřejeme to srovnání s kauzou hejtmana Půty, která, jak jsme si řekli, začala v roce 2013. ROP Severozápad pokrývá machinace s rozdělováním evropských dotací na severu Čech v letech 2008 až 2011, přičemž zde měli zdejší politici a úředníci vytvořit systém, který zvýhodňoval „zájmové projekty“. Ano, čteme dobře, v letech 2008 až 2011, v době, kdy kraji vládla koalice ČSSD a ODS s jedním přeběhlíkem od Severočechů.
Tedy před sedmnácti lety.
Před soudem budou důchodci
Od svého vzniku je kauza už docela dospělou teenagerkou, příští rok oslaví plnoletost. Nedělejme si iluze, že by se toho nedočkala. Soud v roce 2024 dokázal vyslechnout obžalované a přesunul se ke svědkům a znalcům. Rozsudek je v nedohlednu a v letošním roce se ho nejspíš nedočkáme; jednání začnou zase v březnu a jsou naplánovaná na celý rok.
Přičtěme si k tomu odvolání, tedy další jednání v nějaké obří jednačce na vrchním soudu, jsme někde v letech 2026, možná 2027. Ve dvacetileté kauze, v níž měli kdysi v nultých letech evropské dotace rozkrádat politici a úředníci v plné životní síle, budou před soudem stát důchodci. Faktičtí i političtí, protože pro všechny samozřejmě politický život už dávno skončil. Otázku, zda je to politicky pro kraj dobře, či nikoli, necháváme záměrně stranou.
Průtahy? Můžeme to vůbec ještě označit za průtahy? Nebo sledujeme totální rozklad právního řádu, který policii a státním zástupcům umožňuje vůbec takové dlouhé kauzy vést? Připusťme, že mezi sedmadvaceti obžalovanými bude byť jediný nevinný: může to stát vůbec myslet vážně?
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: Neomylný svět Lenky Bradáčové a podivuhodný soudce Sotolář
Firmy i neziskovky mají nárok na ochranu dobré pověsti, rozhodl Ústavní soud
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
No vždyť – přece právě tohle naše Ústava deklaruje. Rozhodování soudců je nezávislé a tím mimo jakoukoliv kontrolu.
Takže – pokud jeden soudce za stejnou věci obviněného osvobodí, ale za pár let jiný soudce ho za stejnou věc odsoudí, je vlastně to správné, což činí tento stát právním. Akorát se to obyčejným občanům špatně vysvětluje..
Nakonec – občan zůstane u toho prastarého vysvětlení „zavřít můžou, pustit musej“ . Přičemž, – jak uvedeno Půta dostal „jenom podmínku“.. Což je akorát tak, aby soudci nemuseli špatně spát, že dali zavřít nevinného
Nicméně – jaký to má devastující účinek – pochopitelně za takových podmínek není legitimní požadavek , aby se jakýkoliv politik – po obvinění vzdal funkce a čekal
jak panenka v koutě, jestli ho za 10-20 let nějaký soud pravomocně osvobodí nebo odsoudí.
Jistě že ne…
Jak se to krásně zpívá v Prodané nevěstě
Což mohl bych do tváří tvých
tak směle, přímo hledět?