Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Pohled na Mašínův statek - Informační deska připomíná osud generála Mašína, za zdí vykukuje nový památník i bývalá hospodářská budova, kde bude expozice Památníku tří odbojů. Foto: Robert Břešťan
,

Generál Mašín a dramatický osud jeho rodiny. Památník tří odbojů v Lošanech se otevírá

Příjezd do obce Lošany je zatím spíše pro terénní vůz – silnice jsou zde po stavbě kanalizace zatím ještě neopravené; ve zchátralém stavu je i historická tvrz na okraji obce. To kontrastuje s tím, jak se za poslední čtyři roky podařilo opravit zbylou část původního statku rodiny generála Josefa Mašína, který se v Lošanech na Kolínsku narodil. Nově se zde právě dnes otevírá Památník tří odbojů. Připomínat bude jak život generála Mašína, tak i činnost odbojové skupiny bratří Mašínů, jež dodnes ve společnosti budí kontroverze.

Rodinný statek získala Zdena Mašínová, sestra Josefa a Ctirada Mašína, a dcera generála Josefa Mašína, zpět do svého vlastnictví až v roce 2018, po téměř třiceti letech od pádu komunistického režimu. Předkové rodiny na statku přitom hospodařili už od 17. století.

Nyní, o čtyři roky později, se podařilo dotáhnout do konce záměr přeměnit místo na připomínku jak slavného protinacistického odbojáře Josefa Mašína, tak osudu jeho rodiny v době komunismu. Včetně ozbrojeného odporu skupiny, která se po roce 1948 utvořila kolem bratří Mašínů.

Místo uchování paměti

Cílem bylo vytvořit a provozovat na tomto místě veřejně přístupný Památník tří odbojů a jeho prostřednictvím uchovat památku a odkaz genmjr. Josefa Mašína a jeho rodiny, která přinesla ve 20. století velké osobní oběti v boji za vlast, svobodu a demokracii,“ vysvětluje historik Petr Blažek, který historickou expozici připravil.

„Měli jsme ze začátku strach, jestli budeme mít co vystavovat, protože většina větších předmětů rodiny Mašínových se nedochovala. Nakonec ale máme k dispozici i předměty, které jsou skutečně mimořádné,“ slibuje Blažek.

Na místě rodné světnice generála Josefa Mašína byl vysazen strom moruše. Foto: Robert Břešťan

Přístupný má být symbolický památník vzniklý na místě Mašínova rodného domu, přilehlý dvůr a zahrada a také historická expozice, která je umístěna v bývalé hospodářské budově statku.

Památník bude počínaje dnešním dnem zdarma otevřen veřejnosti, provozovat jej bude Regionální muzeum v Kolíně; práce na památníku ale i nadále pokračují, trvá i veřejná sbírka, kde lidé mohou záměr finančně podpořit.

„Myšlenka památníku tří odbojů reaguje na mimořádnou situaci, kdy celou moderní historii Československé i České republiky lze číst prostřednictvím osudů jedné selské rodiny a jejích souputníků. Památník chápeme jako místo uchování paměti připomínající nejenom podmínky vzniku a života tří odbojů, ale i jejich souvislosti a integritu,“ představuje projekt text na webu Mašínůvstatek.cz.

Pozvání na dnešní slavnostní otevření přijali předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, předseda Vlády ČR Petr Fiala a ministryně obrany ČR Jana Černochová. Součástí akce bude i veřejná debata se Zdenou Mašínovou.

V souvislosti s otevřením Památníku tří odbojů, spolu s faktem, že z českého parlamentu po loňských volbách vypadla komunistická strana, se spekulovalo o tom, že by do Česka mohl poprvé od svého dramatického útěku do Berlína přijet Josef Mašín, poslední žijící člen odbojové skupiny. Organizátoři akce však jeho účast nijak neavizují.

Rok bratří Mašínů

Letošní rok je ve vztahu k rodině Mašínových zajímavý nejen díky dnešnímu otevření památníku – na konci června totiž Ministerstvo obrany poprvé od roku 1989 vydalo osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu čtyřem členům skupiny bratří Mašínů: Ctiradu Mašínovi, Milanu Paumerovi, Václavu Švédovi a Zbyňku Janatovi. V minulosti bylo toto ocenění vydáno již Zdence Mašínové starší a Vladimíru Hradcovi, který skupinu vyzbrojoval.

Již v únoru 2008 však při své tehdejší návštěvě USA předal čestnou plaketu předsedy vlády (nejde o oficiální státní vyznamenání, pozn. red.) bratrům Mašínům tehdejší premiér Mirek Topolánek. V Praze pak medaili předal i Milanu Paumerovi.

Dne 7. září 1947 byl vedle brány statku v Lošanech odhalen pomník Josefa Mašína. V březnu 1955 jej komunisté nechali odstranit. Od roku 2004 se zde vždy v září koná pietní vzpomínka na Josefa Mašína. Foto: Robert Břešťan

Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky pak Josefu Mašínovi udělil tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra – ceremonie se odehrála v září 2011 v Clevelandu v rámci pohřbu Ctirada Mašína.

Přestože politicky je jméno Mašínů stále citlivé téma, ve veřejném prostoru je více památníků připomínajících jejich činy, či šířeji rodinu Mašínových a jejich přátel, než veřejnost obvykle tuší.

Již v roce 1991 byla na budově generálního štábu v Praze-Dejvicích odhalena pamětní deska generálu Heliodoru Píkovi a spolu s ní druhá dedikovaná dalším popraveným vojákům z povolání. Je mezi nimi i Ctibor Novák, strýc bratrů Mašínů, který byla za účast v jejich odbojové skupině v květnu 1955 popraven.

Symbolický hrob Zdeny Mašínové dala zhotovit v roce 1994 její dcera Zdena Mašínová ml. Mramorová deska je součástí Čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. V rámci pohřebiště jsou připomenuta i jména dalších popravených v souvislosti se skupinou bratří Mašínů: Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák.

V roce 2007 například vznikla skrytá připomínka Ctirada Mašína. Dřevěná socha Politický vězeň v obci Rejvíz u Jeseníku odkazuje obecně na oběti komunistického režimu, nese ale vězeňské číslo Ctirada Mašína – A07159.

Pamětní deska člena skupiny, Milana Paumera, který s bratry Mašíny byť těžce zraněn dorazil až do Berlína, byla odhalena v Poděbradech 6. října 2012. Do desky je zalita nábojnice s nápisem Berlín 31.10.1953.

Jak také připomíná publikace „Pamětní místa na komunistický režim v České republice“, v roce 1970 – k 25. výročí vzniku SNB – komunisté odhalili pamětní desky dvěma příslušníkům SNB usmrceným členy skupiny bratří Mašínů – Oldřichu Kašíkovi v Chlumci nad Cidlinou a Jaroslavu Honzátkovi v Čelákovicích. Bez zajímavosti není, že na třetí oběť, zaměstnance národního podniku Kovolis Josefa Rošického, se s oficiální připomínkou v té době (a ani později) nedostalo.

Zatímco v Chlumci zůstala pamětní deska zachována, v Čelákovicích byla v roce 1994 uložena do místního muzea, odkud si ji pro výroční pietní akty půjčovala tamní komunistická buňka. V roce 2016 se deska vrátila na původní místo. Právě násilná smrt těchto mužů je hlavním důvodem, proč pohled na činy bratří Mašínů i po desítkách let rozděluje českou společnost.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

9 komentářů

  1. LUDĚK napsal:

    Otázka je ,kdo vyhlásil a komu třídní boj Mašínové to rozhodně nebyli.Před jejich utěkem již nežila Milada Horáková Heliodor Píka a spousta dalších ve vykonstruovaných procesech nkonec komouši pověsili i nejvěrnějšího z věrných Slánskýho ,takže Mašínové bojovali proti zlu ,nakonec iEdvard Bebneš jim dal vyznamenání hned po válce za ukrývání ruského vojáka a za sabozážní činnost na železnici -vrahy v nich rozhodně nevidím-zub za zub.

    • Radim napsal:

      Naprosto přesně napsané.

    • petrph napsal:

      Že o tom mluvíme, pletete se v té zásadní definici. Třídní boj není ozbrojený válečný střet, ale politický (čistě politický) konflikt tříd v  kapitalismu.
      I dnes přece u nás mají právo dělníci (sdružení v odborech) požadovat vyšší mzdy a zlepšení podmínek , pokud je nedostanou, tak demonstrovat, stávkovat, požadovat změny zákonů, volit své zástupce do parlamentu a vlády – toto je ten třídní boj. Zcela ústavní.

      Zatímco se u nás dělo po únoru 1948 už nebyl třídní boj, to byla sociální revoluce, a revoluce znamená třídní teror a ty poražené třídy jsou decimovány. Pokud se to popíše takto, tak samozřejmě že i odpor Mašínovců byl morálně opodstatněný.

      Jenomže, pak jsme možná udělali s Havlem chybu, že jsme udělali roce 1989 sametovou revoluci, a Havel komunistům všechno odpustil. Ten samotný pojem revoluce se nějak rozpliznul a ztratil v politických projevech, stejně jako otázka viny a neviny, nahrazené jen brutálními střety o moc, ale v médiích
      Nejen u nás, ale i dávno před námi na Západě.

  2. petrph napsal:

    Jak je uvedeno hned na začátku „..Rodinný statek získala Zdena Mašínová, sestra Josefa a Ctirada Mašína, a dcera generála Josefa Mašína, zpět do svého vlastnictví až v roce 2018, po téměř třiceti letech od pádu komunistického režimu“..

    Už to ukazuje naprosto groteskní pohled na tento stát , a doufám že to bude v tom Památníku na nějaké platinové desce vyraženo velkým písmem. Takže si to spočítejme
    generál Mašín /otec/ bojoval s nacisty ca 2 ROKY (zatčen 1941), bratři Mašínové bojovali s komunistickým režimem taky 2 ROKY (emigrovali v roce 1953)
    ale Zdena Mašínová, sestra, vedla tvrdou právní válku o navrácení rodinného statku v demokratickém státu skoro 30 LET . Nebudu zabíhat do podrobností některé ty právnické postupy byly podobně kontroverzní, jako ty akce bratří v Mašínů v padesátých let..

    Každopádně, cynicky řečeno, kdyby se na ty hrdiny odboje zapomnělo vůbec, ale celý ten Památník se věnoval pouze a pouze právnímu rozboru onoho navracení statku, a proč (a jak) to trvalo skoro třicet let, zcela určitě bylo jak poučení, jak budovat a chránit demokratický a právní státi mnohem větší význam.

  3. jan napsal:

    Kdo by také vracel majetky loupežným vrahům a vlastizrádcům? Mašínovou měli zavřít, protože se podílela na vlastizradě a zločinům proti státu. Jo, přepisovat dějiny, z vrahů udělat bojopvníky a z nacistů osvoboditele. To dnešním „historikům“ jde skvěle.

    • petrph napsal:

      S historikama to nemá nic společnýho, tohle byl byznys pro právníky-
      On by Mašínům totiž soudruh stát i ty majetky strašně rád už dávno vrátil.
      Kdyby, kdyby požádali o navrácení čs .občanství, což byla ta zásadní podmínka restitucí. Jenomže, oni nepožádali , na to byli dost hrdí, už jako čistí Američané, a o ten majetek u nás zase tak moc nestáli (pár podílů na zdevastovaném statku)..

      Kdo o ten majetek stál, byla jejich sestra Zdena, a jí tedy její podíl stát vrátil,, jenomže už jí nemohl vrátit podíly jejich bratrů. Taky se strašně divila u soudů, že ji ani jako národní hrdince nechce vrátit stát něco co jí nepatří,,

      Nakonec se jí to sice, s dobrými právníky po dlouhé řadě let podařilo, ovšem to už je skutečně právnická story o šikovných právnících , co dokáží právně zdůvodnit a vysoudit cokoliv, a nikoliv do učebnic dějepisu…

  4. Sam napsal:

    Kdo neprožil počátek padesátých let, nemůže nikdy pochopit tu dobu. Ještě se v té době lidé, kteří většinou měli panický strach z gestapa, neuklidnili, a znovu jejich známí a příbuzní mizeli, znovu byli téměř bezdůvodně týráni, propouštěni z práce, zatýkáni, vězněni v pracovních táborech a u PTP, navíc přibylo vystěhování z bytu a vyhnání z obce a okresu a zabírání majetku. Nikdo nedokáže spočítat, kolik lidí zahynulo v Jáchymově, Příbrami a jiných pracovních táborech. Kolik lidí po propuštění z vězení, po amnestii v roce 1960, zemřelo na následky ozáření A to všechno za řevu všemožných primitivů a konfidentů gestapa, které KSČ přijala s otevřenou náručí. Naštěstí Stalinova a Gottwaldova smrt zmírnila komunistickou krutovládu, takže řada lidí včetně jednoho mého strýce se vzdala úmyslu pobít komunistické tyrany ve svém okolí a probýt se za hranice. Komunisté vyhlásili třídní boj, proto museli počítat s obětmi.

  5. A. S. Pergill napsal:

    Soudruh generál Pavel by ovšem Mašíny nevyznamenal, protože nebrali zajatce. Přitom je cvičený paragán, takže musel vědět, že malé oddíly, vysazené v týlu nepřítele, zajatce neberou, protože to není technicky možné. Když to vím já z vojenské katedry …
    Skupina Mašínů by s bídou dala dohromady družstvo, tedy nejnižší a nejméně početnou jednotku.

    Pokud ho nezvolej, tak bude jistě láteřit na „ruské trolly“ a ne na svou blbost.

Přidávání komentářů není povoleno