Frustrace, obavy a rozdělená společnost. Slova z brexitu pasují i na Česko
KOMENTÁŘ „Hlasování kromě jiného ukázalo na to, že země a její společnost jsou rozdělené.“ Tahle věta, která se teď opakuje v souvislosti s britským referendem, pasuje stejně dobře i na Česko.
Dělících linií lze ve výsledcích hlasování „o brexitu“ najít mnoho. A dají se s jistou mírou zjednodušení aplikovat i v dalších zemích. Staří versus mladí, chudší versus bohatší, méně vzdělaní versus vzdělanější, spokojení versus nespokojení…
VÝSLEDKY BRITSKÉHO REFERENDA, GUARDIAN.CO.UK
Podle profesora Jiřího Přibáně z Cardiff Law School „referendum bylo protestem chudších vrstev proti elitám, byl to hlas hněvu.“
Na to, že britská společnost je hluboce rozdělena, upozornila například už v roce 2010 zajímavý průzkum vládou zřízené Komise pro rovnost a lidská práva. „Miliony lidí nacházejí dveře k úspěchu permanentně uzavřeny, vznikají nové dělící sociální a ekonomické linie a bariéry.“
Rozdělená je i Česká republika, i když statisticky platí za nejrovnostářštější společnost v Evropě (a má aktuálně vůbec nejnižší nezaměstnanost v EU).
Vztek rovnostářského Česka
Hlas hněvu, obav, strachu se však obvykle neozývá jen tak, sám od sebe. V Británii hrála roli obava z migrace – zejména lidí z východních zemí EU, „kteří nám berou práci“ (o niž ovšem obvykle nikdo z „domorodců“ příliš nestojí, viz již typický „polish plumber – polský instalatér“).
Podobně v Česku řada politiků stále přiživuje obavy z imigrantů, kteří nás převálcují a nad Pražským hradem vztyčí mešitu.
Ve veřejné diskusi emoce převažují nad fakty. Jsou-li fakta v rozporu s mým přesvědčením, tím hůře pro fakta.
Problém je, že proti populismu nelze bojovat jiným populismem. A přesvědčovat argumenty a fakty ty, pro něž je ukončením jakékoli debaty věta „já tomu prostě nevěřím“, nelze.
Silným prvkem kampaně za opuštění EU byl v Británii emotivní, věcně nesprávný a vlastně lživý slogan o tom, že 350 milionů liber, jež Británie v přepočtu týdně odvádí do rozpočtu EU, má být použit na zdravotní systém. Za chybu jej označil i šéf Strany nezávislosti Spojeného království Nigel Farage. Ovšem – jak jinak – až po referendu.
I volba strachu se počítá
Stejně jako existuje „republika Londýn“, jak nově potvrdily výsledky referenda, existuje i „republika Praha“, jak ukázala třeba prezidentská volba.
Potíž je v tom, že česká média, politici, úřady jsou uzavřeni v bublině hlavního města, mají vyšší životní úroveň a do regionů moc nedohlédnou.
Méně vzdělaná, chudší a frustrovaná část společnosti má stejné hlasovací právo jako vzdělanější, bohatší a spokojenější část společnosti, ale zbraně, jimiž se útočí na ty snáze ovlivnitelné, jsou stále problematičtější; hraje se na stále nižší pudy.
Nicméně i volba na základě strachu, manipulace, či přímo lží a promyšleného marketingu se v demokratické společnosti počítá.
Nelze to přehlížet, mávat nad tím rukou, ignorovat to a čekat, že to nějak přejde. Nepřejde to. Jde o snadno ovlivnitelný elektorát, na nějž se orientují zejména populisté, alarmisté, propagandisté.
Právě u téhle skupiny lidí hledá ostatně permanentními cestami po českých krajích podporu pro znovuzvolení prezident Miloš Zeman.
Kde se ale ta frustrace protest proti elitám, establishmentu, kam stále více lidí řadí i tradiční média (u nás zejména Česká televize), bere? Je to otázka na experty, sociology… Dovolíme si ale nabídnout vlastní pohled na věc.
VÝSLEDKY PREZIDENTSKÉ VOLBY 2013
Kromě toho, že ji aktivně podporují někteří politici svou roli hraje nástup fenoménu sociálních médií, možnost vyjádřit se kdykoli k čemukoli, možnost osobně spílat komukoli, uzavírat se do bublin názorově spřízněných lidí a z toho neschopnost diskuze, neochota k ní.
A naopak ochota naslouchat nejrůznějším konspiračním teoriím a takzvaně alternativním médiím, kde i čistá lež je považována za „alternativní názor“.
Přirozená nevýhoda demokracie
Souvisí s tím i nepochopení demokratických mechanismů – viz překvapení některých britských voličů z toho, že jejich hlas má cenu a že pro brexit vlastně nebyli, i když pro něj hlasovali.
Souvisí s tím i neschopnost analýzy, kult klipovitosti, „klikanců“, mediální i funkční negramotnost, kdy lidé stále častěji a více neumějí z psaného textu vypreparovat to podstatné a pochopit, co se v článku píše (nad rámec titulku).
Je zjevné, že se v blahobytné, mírové, poklidné a sociálně zajištěné evropské společnost „něco děje“. Pojmenovat ono „něco“ ale není snadné a snadné proto není ani najít řešení.
Výsledkem jsou těsná hlasování, jaká jsme viděli v případě volby rakouského prezidenta, nyní u hlasování o brexitu a uvidíme je zřejmě i za rok a půl při druhé přímé volbě českého prezidenta i v dalším nárůstu obliby populistických a xenofobních stran všude po Evropě.
Logickou reakcí je, co se dá dělat – taková je prostě demokracie. Jako chabá útěcha se nabízí citát Václava Havla (mimochodem vztah k němu je další prvek štěpící českou společnost): „Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatím co těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
14 komentářů
Lidi se bojí informaci, takže si vyhrněte rukávy a pište nejdříve stručně a pak detailně. 65+ si vás třeba najde. P.S.: už mě nebaví vysvětlovat (zjednodusovat) za vas, anebo dohledávat. Děkuji. 😀
Smutné, že na začátku článku jsou některé důvody této polarizace společnosti pojmenovány-viz citát „„Miliony lidí nacházejí dveře k úspěchu permanentně uzavřeny, vznikají nové dělící sociální a ekonomické linie a bariéry.“
Ovšem, náhle se pak píše o „volbě na základě strachu, manipulace, či přímo lží a promyšleného marketingu „, o “ populistech, alarmistech, propagandistech. O neschopnosti analýzy, kultu klipovitosti, „klikanců“, mediální i funkční negramotnosti“.
Jako by snad ony na začátku uvedené důvody (a řadu dalších lze přidat a konkretizovat) této „vzpoury mas“, nebyly dostatečně závažné a objektivní, aby jejich nositelé neměli legitimní právo požadovat jejich řešení.
, jako by snad neměli legitimní právo volit své takové zástupce, kteří jim takové řešení nabízejí. Beze všech pejorativních přívlastků.
Souhlas. Důvod frustrace bude často nedostatečný příjem. Tchán, kterého můžeme brát jako vzorek lidí z krajů, jako frézař je mezi údajně nedostatkovými profesemi, přesto jeho výplata je 15000Kč čistého. Teprve přiznání částečného invalidního důchodu přiblížilo jeho příjmy průměrné mzdě. V této situaci vidí beztrestnost lidí, jako Rittig, Janoušek, Kočárník, Kalousek a spousty dalších, těžko se divit deziluzi a nedůvěře projektům prosazovanými tzv. elitami. Dokud většina lidí bude žít z ruky do huby, těžko čekat, že se to zlepší.
Vzpoura nevzdělaných, chudších vrstev proti elitám je to jistě, jsou totiž více postiženi imigrací z východní Evropy – Poláků je v Británii milion a berou právě tu práci která byla vyhražena pro ty chudší vrstvy. A také to má samozřejmě vliv na výši mezd, ti chudší jsou tím pádem ještě chudší. Elity naopak těží z tím vzniklé široké a levné nabídky služeb.
Druhý aspekt je volba starých proti mladým – mladí Angličané do 25 let volili ze 75% zůstat v EU. A ti v tom co navolili jejich rodiče budou žít. S trpkostí napsal výstižně zklamaný mladý anglický volič, že jejich rodiče více nenávidí cizince než mají rádi vlastní děti.
Myslím, že Brexit není náš případ. Takhle jsme reagoval na http://reportermagazin.cz/proboha-co-to-volite/?utm_source=facebook&utm_medium=cpc&utm_campaign=slerka2
… ale snad by se tom hodiloi sem: IMHO blbě zvolená část Hayeka. spíš než teorie dokonalé konkurence by se hodila teorie krizí aplikovaná na „trh idejí“. Ta říká, že člověk když se rozhoduje, dělá nutně chyby, co se dají ex-post zjistit. Krize nestane buď s inovační změnou, kdy se chyby dějí synchronně s nástupem nové technologie, inovace, který je ve vlnách, není rovnoměrně rozložen v čase. Dle liberálů by se s tím nemělo nic dělat, jde o nejmenší možnou krizi. Pokud se snaží stát předcházet krizím je nebezpečí, že nastane druhý případ: chyby jsou zaplaceny, jedem dál jen vzniká morální hazard a posun jejích důsledků do budoucnosti. Je to něco, jako kdyby se zmenšila citlivost toho teplotního čidla (ve Šlerkov+ článku). Podle tohoto názoru byla krize 1929 způsobena měnovou expanzí, která měla předejít deflaci ve dvacátých letech (ta byla důsledkem inovační vlny).
Převedeno na politický trh: máme zde silná, tradiční média ve formě decisions makers. Ty jsou respektovaná ne proto, že píší Pravdu, ale protože je za nimi nějaký „zakladatelský mýtus“, (de facto zcela iracionální „tradice“). V ČR jde o „havlistický“ Respekt v soukromém sektoru, „veřejnoprávní“ televizi, „státní“ HateFree. Potíž je v tom, že tyto projekty postupují z hlediska prosté síly a jsou dost často špatně řízené. Myslí to dobře, nepochybuji, ale bohužel Jiří Dienstbier nebo Erik Tabery jedou na základě vlatsních předsudků. Díky jim vzniká virtuální konsenzus, jehož hodnota není taková jak vypadá. Podobně pře rokem 1929 FED emitoval peníze, co neměli tu hodnotu, za kterou byly vydávány. To jde pouze po omezený čas – a potom vypukne krize. Krize je tím větší, čím delší bylo období falešného konsenzu.
Možná, že štěstím ČR je právě neprofesionalita a nevýkonnost celého tohodle sektoru na výrobu obecného dobra. Díky tomu, jsme nuceni se neustále zabývat Okamurou, Zemanem a Konvičkou jsou na intelektuálním českém trhu průběžně diskutovány „drobné“ chyby. Naopak v Rakousku to obě strany dělali tak dobře, že nakonec stál proti sobě zelený se Svobodným.
Pane Břešťan napsal jste to naprosto přesně. Podle mne žijeme ve století mediální lži s kterou se nic nedělá. Navíc člověk vychovaný komunisty není frustrovaný ze své neschopnosti ale ze schopnosti druhých. Velkou Británii zničila EU ale za přispění své vlastní staré ,vystrašené a nevzdělané generace. Té generace, která se dostává k moci i v ČR. Vůdci té staré generace jsou pánové Klaus a Zeman, kterým média dávají obrovský prostor šířit své egoistické názory. Lháři, zloději a kolaboranti nesmí vystupovat ve státních médiích. Ti patří jinam.
Pan Břešťan mně pasoval na nevzdělaného burana proto,protože nežiji v „republice“ Praze.Prezident Zeman proto jezdí mezi burany,mimo Prahu,aby získal hlasy takovýchto jednoduchých lidí.
Pane Břešťane myslím,že o sobě máte zbytečně vysoké mínění.V tom vidím chybu podobných jako vy, arogantních pražáků podceňujících lidi práce,kteří přes to,že nežijí v Praze ,v životě něco dokázali,na rozdíl od vás,pisálků,zahleděných do sebe,kteří jsou schopni jenom napsat nejapné texty.
Bydlím na malém městě v zapadnich čechách,proto jsem méně vzdělaná lůza jejíž názor je zcestny.Bude tedy stačit se odstěhovat do Prahy a vše bude v pořádku. Přejde mě veškerý pocit, že je plno věcí špatně a začnu souhlasně kýval hlavou jako psík na zadní sedacce v autě. Hlavně nemyslet a nedělat si vlastní názor. Ten bude dodán.
Ano, rozdělení společnosti a neschopnost vést rozumný dialog destabilizují společnost. To je ale dost banální, ne?
Jinak se ta situace V NIČEM nepodobá. Na brexit bylo zaděláno už v šedesátých letech, když UK podávalo (neúspěšně) první přihlášku do EHS. Oni se nikdy necítili jako Evropani. Pro Čecha je mentálně přijatelné, že jsou podobní jako Rakušani, pro Angličana nic takového neplatí.
Mně rozdělení společnosti a neschopnost vést rozumný dialog banální nepřijde. A přitom se tu teď v reakci na brexit řada lidí (i médií) tváří, že je to JEJICH problém a ne náš.
Banální – ve smyslu, že to není nic nového, překvapivého. Určitě to nechci bagatelizovat. Vůbec to není dobré.
Řada lidí (i médií) na druhou stranu tvrdí, že brexit je poslední výstraha EU, aby se zásadně změnila.
Otázka je jakým směrem. Je nesporné, že Cameron chtěl další výjimky, byly slíbeny, a stejně to nestačilo. Takže bych se spíš vydával opačným směrem.
Opakuji, vypadnul (resp. brzy vypadne) stát, který nikdy nevěděl, zda je vůbec vevnitř. Samo o sobě nic, co by bylo znepokojující.
Ano, je to především jejich problém. Největší mají asi Skotové, ale řešení je známé…
My potřebujeme „přebudování“ EU tak, aby fungovala. Ale to bychom potřebovali, i kdyby se Britové rozhodli opačně. Jako poslední toto řekl Hollande, ale předtím řada jiných.
Ano, je potřeba najít evropské řešení (což by zlepšilo atmosféru i u nás), ale s brexitem to nesouvisí.
EU se bohuzel nemuze zmenit.Ridi ji politicti lokajove a slouhove,kteri ovsem jako lavina vyslechnou prikazy svych politickych vudcu a oni vyslechnou diktat nemcu a USA.Je to vse divadlo a rozumny clovek zajimajici se o politicke deni vi,ze vse smeruje pod tlakem Bilderbergu k posledni valce na teto planete.V EPsedi jen prospechari a kdo se postavi fasistum na odpor,toho odstrani ze spinave politiky.Vystupme z EU nez poslou nase syny a dcery do prvni linie po boku fasistu z NATO a USA proti Rusku,ktere jim stoji v ceste v ovladnuti planety!
Referenda mají smysl jen tehdy, pokud pro návrh hlasuje aspoň 2/3 ze VŠECH oprávněných voličů. Těsnější výsledky opravdu nevyjadřují skutečný názor společnosti na daný problém a měly by mít jen hlas poradní a nezávazný stejně jako ostatní průzkumy veřejného mínění. Proto by veškeré kampaně měly být mnohem přesvědčivější a srozumitelnější.
Česko se odjakživa řídí zásadou, že když mně uhynula koza a soused má takovou vypasenou, tak mu ji půjdu zabít. Ale stále víc je společnost rozdělována vzděláním a jeho uplatněním v praxi, tj. charakterem osobnosti. Proto jsou u nás i chudí profesoři a bohatí kopáči nebo popeláři. V tom se musí více snažit stát, aby tyto rozdíly nebyly nespravedlivé. I když má velký vliv na každého jednotlivce celá společnost, přece jen je každý svého štěstí strůjcem. A to musí vědět i populista Zeman, i když před svým stádem mluví o něčem jiném: o strachu, o nenávisti, o nezdravém prostředí.
Zeman záměrně cílí na vrstvu lidí různě zklamaných, nespokojených, kteří v kleci komunismu byli spokojení, dnes jsou frustrovaní. Vzpoura těchto „frustrátů“ podle průzkumů byl i Brexit a vzpoura frustrátů byl i rok 1948 v Československu.
A Zeman chce vládnout dál a nejlépe stádu, které bude milovat svého moudrého vůdce. Babiš by se mu hodil, ten chce stát řídit jako firmu, to je velice kompatibilní projekt s autoritářským státem.
Vlastně je to taková maturita české společnosti – sametovka nám spadla do klína, svobody si nevážíme, tak tady máme příležitost si ji zasloužit nebo skončit zase jako nesvéprávní pacholci.