Firmy i neziskovky mají nárok na ochranu dobré pověsti, rozhodl Ústavní soud
České soudy budou muset změnit po čtyři roky fungující zavedený automatismus, kdy na základě judikátu Nejvyššího soudu odmítaly jakékoli snahy právnických osob domoct se náhrady nemajetkové újmy. Tedy například omluvy za poškození dobrého jména.
Ústavní soud dnes zcela obrátil rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2021, který vykládal znění nového občanského zákoníku tak, že nárok na náhradu či omluvu za zásah do dobré pověsti mají výhradně lidé, nikoli právnické osoby, tedy například obchodní firmy či neziskové organizace.
„Právnické osoby nejsou jen samoúčelnou právní fikcí, ale jsou převážně nástrojem, prostřednictvím něhož mohou lidé naplňovat své zájmy. Dobrá pověst hraje klíčovou roli pro vystupování právnických osob v právních vztazích a pro naplnění práv jednotlivců, kteří jsou v nich sdruženi, a při neoprávněném zásahu do ní jim může vzniknout majetková i nemajetková újma,“ konstatoval při veřejném vyhlášení nálezu pléna Ústavního soudu soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Komunista versus Milion chvilek
Soudci tak rozhodli na základě případu, v němž se spolek Milion chvilek snažil dosud marně domoct se omluvy od KSČM a někdejšího předsedy komunistů Vojtěcha Filipa.
Bývalý komunistický předseda v roce 2020 při svém projevu na Ústředním výboru Milion chvilek označil za ty, kteří usilují o „český Majdan“ a přímo jej spojil s tehdejším kybernetickým útokem na nemocnici v Benešově.
,,Rozhodnutí Ústavního soudu vnímáme jako zásadní krok k zajištění spravedlnosti a rovnoprávnosti v právním systému České republiky. Jsme přesvědčeni, že ochrana dobré pověsti právnických osob, včetně práva na odčinění nemajetkové újmy, je nedílnou součástí moderního právního řádu,“ reaguje na čerstvý verdikt mluvčí Milionu chvilek Štěpán Svoboda.
„Toto rozhodnutí představuje významný precedent, který může naprosto změnit přístup k vymáhání pomluv a ochrany dobré pověsti právnických osob. Ochrana důstojnosti se týká všech, bez ohledu na to, zda se jedná o jednotlivce nebo právnické osoby,“ dodává.
„Bizoni“ kontra Babiš
Na rozhodnutí Ústavního soudu v této věci čekala i jiná ústavní stížnost týkající se ochrany dobrého jména právnické osoby.
Jde o žalobu PR agentury Bison & Rose na Andreje Babiše. Spor začal už v říjnu 2015, kdy byl Babiš ještě ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec zveřejnil na Twitteru fotomontáž polonahé ženy, která jej měla kompromitovat, a tvrdil, že si ji objednali „pracovníci jistého vydavatelství“ a že může jít o útok z okruhu hnutí ANO.
Babiš naopak reagoval, že fotomontáž je „nějaká provokace z pera Bison“. Firma pak podala žalobou a chce dosáhnout zveřejnění omluvy v deníku Právo a na zpravodajských serverech Respekt.cz, Neovlivni.cz a Novinky.cz.
I v jejím případě ale soudy začaly odkazovat na výše zmíněný judikát Nejvyššího soudu a věc tak taktéž došla až k Ústavnímu soudu. Ten dnes rozhodl tak, že právnické osoby nárok na ochranu své dobré pověsti mají.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)