Extrémně krutí, bez respektu k lidským právům. Chystá se žaloba na Putinovy Wagnerovce

„Dokážeme, že Wagnerova armáda je teroristická organizace, že její členové spáchali teroristické činy nejen proti konkrétním jednotlivcům nebo institucím na Ukrajině, ale proti populaci jako celku, protože Wagnerovci jsou v nezákonném spiknutí s Ruskou federací,“ tvrdí advokát Jason McCue. Podle něj ruský prezident Vladimir Putin řeší prostřednictvím takzvaných Wagnerovců kriminálními způsoby své zahraničněpolitické cíle, aniž by za to mezinárodně musel nést zodpovědnost. Jeho advokátní kancelář proto na Wagnerovce chystá mezinárodní žalobu.

Středoafrická republika, Mali, Burkina Faso, Súdán, Madagaskar – to jsou země afrického kontinentu, odkud Wagnerově armádě, proudí nemalé příjmy. Ať už z těžby zlata, exotického dřeva nebo z vojenských a pašeráckých aktivit. Na výdělky Wagnerovců z afrického podnikání si teď chce posvítit britská advokátní kancelář McCue Jury and Partners. Podle serveru televize Al-Džazíra připravila žalobu na 32 osob spojených s Wagnerovci, včetně jejich šéfa – ruského miliardáře blízkého Kremlu Jevgenije Prigožina.

Cílem takzvané. „Aliance pro spravedlnost na Ukrajině“ – mezinárodního týmu advokátů, investigativních novinářů i bývalých zpravodajců, kteří shromažďují důkazy proti Wagnerovcům – je dosáhnout toho, aby byla soukromá armáda globálně označena za teroristickou organizaci. To by pak mělo podle záměru žalobců vést i k obstavení jejích bankovních účtů ve Švýcarsku a zastavení podnikatelských aktivit v afrických zemích.

Teroristé bojující proti terorismu

Ruští oligarchové, včetně prezidenta Vladimira Putina, mají ve švýcarských bankách uložené miliardy dolarů. Poukázal na to i březnový rozsudek okresního soudu v Curychu, který odsoudil čtyři bankéře (jednoho Švýcara a tři Rusy) ze švýcarské pobočky ruské společnosti Gazprombank za to, že v roce 2014 umožnili otevření švýcarského účtu pod jménem Sergeje Roldugina, violoncellisty a kmotra Putinovy dcery přezdívaného také jako „Putinova peněženka“. Přes jeho osobu bylo do Gazprombanky uloženo přes 30 milionů dolarů, které podle vyšetřovatelů s největší pravděpodobností reálně patří ruskému prezidentovi.

Ačkoliv se Švýcaři částečně připojili k sankcím, které na ruskou politicko-podnikatelskou elitu uvalila Evropská unie, a na účtech ve švýcarských bankách zmrazili kolem osmi miliard „ruských dolarů“, podle deníku Financial Times je to stále jen malá část z více než 46 miliard dolarů, které má podle informací švýcarského ministerstva hospodářství na účtech v místních bankách uloženo 7500 ruských občanů.

Jestli jsou mezi nimi i členové Wagnerovy armády, není z veřejných zdrojů možné ověřit, nicméně výroky advokátů z Aliance pro spravedlnost na Ukrajině tomu napovídají.

„Když mluvím o žalobě proti Wagnerovcům, mluvím také o společnostech a jednotlivcích. O oligarších a kleptokratech, kteří jsou schováni pod jejich deštníkem a společně dosahují geopolitických nebo ekonomických zájmů Putinovy zahraniční politiky,“ řekl pro Al-Džazíru advokát Jason McCue. V případě, že by žalobu podanou u britských soudů vyhrál, chce využít rozsudek k obstavení nejen bankovních účtů ve Švýcarsku, ale také dalšího podezřelého majetku lidí napojených na Wagnerovu armádu v Africe.

„Putin používá tyto lidi jako své zástupce, protože můžou páchat kriminální činy nebo akty terorismu k dosažení jeho cílů, ale on zároveň může stát stranou a říkat, že nejsou součástí ruské armády,“ vysvětluje JasonMcCue. Podle něj bude, v případě označení za teroristickou organizaci pro Wagnerovu armádu těžší také rekrutovat vysloužilé vojáky. „Těžko by pak mohli svým manželkám vyprávět, jak bojují proti terorismu,“ domnívá se McCue.

„Extrémně krutí, porušují lidská práva“

O zařazení na seznam teroristických organizací požádali minulý týden v rezoluci belgický parlament také tamní Zelení (Groen). Podle nich je nutné, aby Wagnerova armáda byla zařazena mezi teroristické organizace na evropské úrovni.

„Wagnerova armáda by měla být zařazena na seznam teroristických organizací Evropské unie. Mluvíme tu o nelítostné, extrémně kruté organizaci, která soustavně nerespektuje lidská práva a zákony války,“ řekl šéf parlamentní frakce Groen Wouter De Vriendt při představování rezoluce, kterou Zelení poslali belgickým poslancům.

K obdobnému kroku ostatně Radu Evropské unie vyzval v listopadu loňského roku i Evropský parlament. Ten ve svém usnesení prohlásil Rusko za stát sponzorující terorismus a Wagnerovu armádu označil za nadnárodní zločineckou organizaci. Koncem ledna tohoto roku pak obdobný krok podniklo americké ministerstvo financí, které díky tomu mohlo zpřísnit sankce uvalené na konkrétní subjekty spojené s Wagnerovci.

Ministerstvo uvedlo, že uvalilo sankce na osm jednotlivců a 16 subjektů, z nichž mnohé mají vazby na Wagnerovu armádu. Své rozhodnutí zdůvodnilo tím, že toto soukromé ruské vojenské uskupení rozsáhle mezinárodně porušuje lidská práva a zneužívá přírodní zdroje v Africe. Sankce dopadly také na dvě společnosti se sídlem v Rusku a v Číně, které poskytují komerční satelitní snímky a letecké záběry Wagnerově armádě a pomáhají jí tak v boji ve válce na Ukrajině. Sankcionovaným subjektům byl zmrazen majetek na území Spojených států a zároveň nesmí majetek v Americe nabývat a jakkoliv tyto zákazy obcházet.

Koordinátor pro strategickou komunikaci Národní bezpečnostní rady Spojených států John Kirby při té příležitosti oznámil, že Spojené státy zaznamenaly známky rostoucího napětí mezi ruským ministerstvem obrany a vedením Wagnerovy armády, na které se čím dál více spoléhá prezident Putin.

„Wagnerovci se stávají konkurenčním mocenským centrem ruské armády a dalších ruských ministerstev. Jevgenij Prigožin se snaží prosazovat na Ukrajině své vlastní zájmy a Wagnerovci převážně podle nich činí vojenská rozhodnutí na Ukrajině,“ citovala Kirbyho americká televize CBS.

Diamanty za vojenskou podporu

Konkurentem se Wagnerova armáda stavá i pro evropské zájmy na africkém kontinentě. Například v Mali, kde místní vládu dlouhá léta podporovali Francouzi, ale angažovala se tam v rámci výcvikových misí a protiteroristické operace Takuba i Česká republika, se vztahy s malijskou juntou zhoršily natolik, že několik evropských zemí vloni oznámilo stažení jednotek.

Malijská vojenská junta si k boji s místními islamisty najala koncem roku 2021 Wagnerovu armádu a společně koncem března 2022 spáchaly největší civilní masakr v historii jedenáct let dlouhého občanského konfliktu.

Podobnou spolupráci navázali Wagnerovci s vládnoucími režimy ve Středoafrické republice, ale také v Čadu, Burkině Faso nebo v Súdánu. Spolupráce to není jen bezpečnostní.

Středoafrická republika je nejvýraznějším příkladem toho, jak Wagnerova armáda propojila role žoldáků s rozsáhlými obchodními, ale i politickými zájmy. Podrobně to popisuje studie vydaná v únoru neziskovou organizací GI-TOC (Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu):

„Výměnou za přístup k přírodním zdrojům – především diamantům a zlatu – poskytla Wagnerova armáda vojenskou a politickou podporu prezidentu Faustinovi Archchange-Touadérovi. To se ukázalo být klíčové pro jeho udržení u moci. Vojenská závislost vedení Středoafrické republiky na Wagnerově skupině jí získala zásadní politický vliv v zemi,“ popisuje studie GI-TOC zhruba pětiletou historii vzestupu Wagnerovců v této chudé a válkou zmítané zemi.

Žoldácké služby pro establishment pak otevřely Wagnerovcům dveře k obchodním aktivitám. Vláda udělila několika společnostem napojeným na Jevgenije Prigožina rozsáhlé koncese na těžbu diamantů a exotického dřeva. Před dvěma lety Wagnerova skupina založila firmu nazvanou První průmyslová společnost, která začala působit v potravinářském průmyslu. Jejím cílem je vstoupit do obchodu s cukrem a nápoji, ze kterého se snaží vytlačit francouzskou společnost Castel.

Hybridní válka na africký způsob

Způsoby Wagnerovců přitom s běžným obchodováním nemají moc společného. Jak popsali novináři ze serveru Africa Report, Wagnerovci napadají webové stránky společnosti Castel a jejích cukrovarnických poboček SUCAF. Vedou dezinformační kampaně, hrozí útoky.

V polovině ledna například před výrobními závody SUCAFU protestovalo několik desítek demonstrantů, kteří třímali transparenty s nápisy „Castel = terorismus“ nebo „Pokud si koupíte Castel, platíte svou vlastní vraždu“.

Jedním z nejnovějších incidentů je pak napadení skladu pivovaru MOCAF, který patří také francouzským majitelům Castelu. Čtyři muži v maskáčích počátkem března naházeli do skladu pivovaru zápalné bomby, část zásob shořela, požár se ale podařilo uhasit, takže nepoškodil celý sklad firmy.

Podle francouzské agentury AFP jde o první fyzický útok na francouzské zájmy ve Středoafrické republice, odkud se Wagnerova skupina snaží Francouze vytlačit. K útoku došlo jen několik dní po schůzce prezidenta Středoafrické republiky Touadera s Emmanuelem Macronem v Gabonu.

„Rusové se obávají možného sblížení mezi Touaderem a Západem a udělají vše, co je v jejich silách, aby to zastavili,“ řekl k útoku pro France 24 Roland Marchal, specialista na občanské konflikty na africkém kontinentu. Podle analytiků je cílem zastrašování západních firem jejich vytlačení z trhu, tak, aby se ho mohly plně zmocnit firmy napojené na Wagnerovu skupinu a ještě tak prohloubit ekonomické zisky, ale i politický vliv. Výstižně to dokresluje i dezinformační kampaň, která zaplavila sociální sítě a proruská média ve Středoafrické republice.

Z útoku na pivovar v ní obvinili samotné Francouze nebo maskované „žoldáky“ placené údajně Francií, aby to „vypadalo jako Wagnerův útok“. Zpravodajský web Ndjoni Sango, zarytý zastánce ruské přítomnosti v zemi, dokonce oznámil zatčení sedmi „podezřelých“ a útok připsal etnické skupině Fulani, se kterou je v dlouhodobém napětí stávající vláda Středoafrické republiky.

Podle analytiků se podobná taktika dá očekávat i na Madagaskaru, kde se blíží prezidentské volby a kde už má „oficiální“ adresu několik firem, přes které Wagnerovci obchodují v jiných afrických zemích. Podle studie GI-TOC například firma vedená jako Midas Resources, registrovaná na Madagaskaru, podniká v oblasti těžby právě ve Středoafrické republice. Podle analytiků GI-TOC Rusové zasahovali do prezidentské kampaně na Madagaskaru už v roce 2018.

„Několik ruských stratégů, údajně finančně podporovaných Jevgenijem Prigožinem, nabídlo financování kampaně několika prezidentským kandidátům výměnou za přístup k těžebním zdrojům,“ popisuje studie nazvaná Šedá zóna – zapojení žoldáků a kriminálních skupin v Africe. Podle ní se obdobná situace opakuje i při současné prezidentské kampani na Madagaskaru.