Rozhovor s odborníkem na digitální měnu Bitcoin Tomášem Maradou, tajemníkem vizionáře Karla Janečka, který věří v transformační potenciál této kryptoměny. A také v to, že největší boom Bitcoinu je teprve před námi.

Na rozhovor přišel Tomáš Marada (34) do dejvické kavárny, kde byl nedávno se svojí malou dcerou. „Když se děti v koutku bavily, jak se jmenuje jejich tatínek, moje dcera řekla: táta Bitcoin,“ popisuje během rozhovor úsměvnou, ale vlastně velmi výstižnou historku.

Vystudovaného matematika totiž Bitcoin tak nadchnul, že mu nyní věří, ať už jeho cena klesá, či stoupá, a je z něj každý den víc a víc nadšený. „Je to bomba!“ říká. V současné době Marada kromě funkce Janečkova tajemníka spravuje miliardářovo bitcoinové portfolio a radí ostatním jak, ale hlavně proč do digitální měny investovat.

„Zhodnocení je samozřejmě příjemné, ale na ceně až tak nezáleží, ani mě nezajímá, kolik teď stojí,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org Marada, který kromě matematiky vystudoval ještě stochastické finance na univerzitě v Amsterdamu. „Mě fascinuje dlouhodobý potenciál a jeho dopad na společnost.“

V tuto chvíli prý už není možné Bitcoin nějak zásadně omezit, nicméně jistá regulace může jeho vývoji paradoxně pomoci. Regulace totiž přivede velké institucionální investory, kteří se kvůli nejasným pravidlům dosud investování do kryptoměn obávali.

„Domnívám se, že Bitcoin je už za bariérou, kdy se dá vymýtit či potlačit,“ míní Marada. „Je to podobné, jako bychom se snažili vymýtit matematiku. Ta inspirativní myšlenka je tak rozšířená, že to prostě už nejde.“

Současně odhaduje, že cena Bitcoinu rapidně stoupne. „Do 5 let je velmi konzervativní odhad, že bude stát 100 tisíc dolarů,“ domnívá se Marada. „Ale klidně můžeme 100 tisíc překonat i letos, a do 10 let je můj konzervativní předpoklad klidně milion dolarů.“

Bitcoinový maximalista

Kdy jste se o existenci Bitcoinu poprvé dozvěděl?

Já jsem Bitcoin zaznamenal až v roce 2013, takže poměrně pozdě. Nicméně mě hned fascinoval a začal jsem se o něj zajímat více. Brzy jsem pochopil, že se jedná o zásadní vynález, který má potenciál naprosto transformovat lidskou společnost a hlavně lidskou spolupráci. Významem bych ho možná přirovnal k vynálezu písma.

Jak může mít Bitcoin takový dopad?

Za celou historii civilizace jsme součástí celku, který nám zajišťuje naše základní potřeby a vymůže za nás právo, a to se děje skrze centralizovanou entitu, které odevzdáváme část osobní svobody a ona nás za to nějakým způsobem chrání. Bitcoin je inovace, která umožnila tuto autoritu nahradit decentralizovanou autoritou, kterou nejde manipulovat a zneužívat, takže Bitcoin funguje bez závislosti na státu nebo mašinerii vymáhající právo.

Bitcoinový expert Tomáš Marada. Foto: evoluceonline.cz

Kdy jste vlastně začal do Bitcoinu investovat?

Mě to nadchlo, ale peníze jsem do toho investoval až výrazně později. Trvalo mi, než jsem se do toho vnořil, ta technologie není vůbec jednoduchá a i po pěti letech dennodenního čtení a sledování ekosystému se stále zanořuji hlouběji a hlouběji. A jsem vlastně stále víc nadšený. Často ráno vstanu, a když si uvědomím: on vlastně existuje bitcoin, tak se usměju. To je bomba!

Jak vnímá toto vaše nadšení manželka?

S Bitcoinem je obeznámena, docela hodně mu rozumí a věří jak Bitcoinu, tak mně.

Dával byste svým dětem kapesné v Bitcoinech?

Určitě. Určitě bych podporoval, aby se s tou technologií seznamovaly.

Jaký objem peněz jste do Bitcoinu zatím dal?

To bych nerad uváděl. Nicméně v roce 2013, kdy jsem ho poznal, bylo dost složité jej koupit, existovala v podstatě jediná burza v Japonsku, která později zkrachovala a poškodila ekosystém na dlouhou dobu. Mezitím ten systém hodně vyzrál a zjednodušil se způsob, jak ho nakoupit. Investoval jsem do něj mezi lety 2014 až 2016, kdy se mi uvolnily nějaké peníze.

Vybral jste si už nějaké zisky, které vám Bitcoin přinesl?

Ne, a ani neplánuji nikdy žádné Bitcoiny prodávat, možná leda utratit. Pro mě je to stejný dotaz, jako kdybyste se mě ptala, kdy chci přestat používat internet a vrátit se ke klasické poště. Pro mě je to takto ložené. To zhodnocení je samozřejmě příjemné, ale mně na ceně až tak nezáleží. Nezajímá mě, kolik teď stojí. Mě fascinuje dlouhodobý potenciál a ten dopad na společnost.

To znamená, že jste neinvestoval do žádné jiné kryptoměny?

Neinvestoval. V Bitcoinu jsem maximalista. Ostatním kryptoměnám nevěřím, respektive nevěřím v jejich dlouhodobý úspěch jako uložení hodnoty. Jsou sice super testovacím hřištěm, ale drtivá většina z nich tu za pár let nebude, anebo bude okrajová.

Bitcoin za bariérou

V poslední době se ale objevila spousta varování od osobností nejenom z finančního světa, která podobně vnímají i Bitcoin – jako bublinu, která splaskne… Jak vnímáte vy tato varování?

To je podobné, jako když se ptají taxikářů na Uber. Velmi často netuší, jak Bitcoin funguje.

Počkejte, myslíte, že například šéf JP Morgan nebo britská premiérka neví, jak funguje?

Ano, myslím si, že drtivá většina z těch kritiků netuší do hloubky, jak Bitcoin funguje. On je totiž fundamentálně jiný než cokoliv, na co jsme byli dosud zvyklí. Většina lidí jej chápe jako něco, čeho je omezené množství, a že to je transakční systém, a tohle porozumění jim stačí.

Transakčních systémů máme „hafo“, jako například Visa, PayPal, a omezených unikátních projektů tu také byla spousta, takže chápu, proč dochází k závěru, že to je bublina a že to neodpovídá ceně a tomu rozruchu kolem. Ale nemyslím si, že někdo z nich vidí ten transformativní potenciál, který Bitcoin má. Podobně jako málokterá firma v 80. letech viděla transformativní potenciál internetu.

Hodně se také nyní mluví o regulaci kryptoměn. Může regulace ze strany státu ovlivnit Bitcoin, má do toho vůbec stát zasahovat?

Domnívám se, že Bitcoin je už za bariérou, kdy se dá vymýtit či potlačit. Je to podobné, jako byste se snažila vymýtit matematiku. Ta inspirativní myšlenka je už tak rozšířená, že to nejde. Státy, které zvolí nepřátelský regulatorní přístup, se odříznou od velmi zásadní inovace. Přirovnal bych to k locomotive law ve Velké Británii – v době vzniku automobilismu ho Británie tak zregulovala, že ten průmysl musel jít jinam, například USA či do Něměcka, a tyto státy z toho dodnes profitují a Británie je v automobilkách marginální.

Něco podobného se nyní objevuje v USA, kde zregulovali investování do ICO (projekty založené na kryptoměnách, kterými se snaží získat peníze na své fungování) a jiných věcí ohledně kryptoměn. Některé projekty související s kryptoměnami dnes vylučují americké investory z toho, aby do nich mohli investovat, a začínají se USA vyhýbat. A z USA se začínají objevovat hlasy, že si tímto Amerika do budoucna podřezává větev.

To znamená, že na regulace už je pozdě?

To není, otázka je, zda Bitcoin zregulovat jde. Chápu snahy regulátora, snaží se předcházet situaci, kdy to praskne a lidé si za ním přijdou stěžovat, snaží se je chránit před vlastní zodpovědností. Regulace ale může pomoci firmám, které chtějí do kryptoměn vstoupit. Velké firmy typu Amazon, Google a další se od kryptoměn drží dál z mnoha důvodů, ale nejhlavnější je to regulatorní vakuum, obávají se, aby se jim neznehodnotily jejich investice. Pro tyto firmy by bylo velmi prospěšné, kdyby se regulace ustanovila a umožnila jim tam vstoupit bez regulatorního rizika.

Není například strach ze zhroucení tradičního finančního trhu opodstatněný? Peníze jsou přeci jenom základ současné společnosti…

Hlasy, že to zasáhne a poškodí finanční systém, se ozývají z toho důvodu, že se kryptoměny začínají propojovat s běžným finančním světem. A obava je, že kryptoměny by mohly zažít nějaký zásadní pokles hodnoty, a to by se přeneslo dál, vytvořilo by to lavinu. Protože tak velká volatilita jako u kryptoměn není v tradičním systému běžná. To mimochodem poukazuje na křehkost toho stávajícího systému.

Podle mě to ale není velké riziko. Může se ale stát, že se Bitcoin bude stále a trvale zhodnocovat, akorát volatilita vymizí a nebude se zhodnocovat tolik. To zhodnocení se stane prediktivním, podobně jako to je u růstu HDP, a stane se z něho nový spořící účet. Něco co bude benchmark pro jiné investice nebo utrácení, a postupně se začne přelévat kapitál z tradičního systému do Bitcoinu, a to může způsobit problém s fraktálním bankovnictvím.

Jakou může mít podle vašeho odhadu Bitcoin hodnotu za 5, 10 let?

Do 5 let je velmi konzervativní odhad 100 tisíc dolarů. Ale klidně může oněch 100 tisíc překonat i letos, a do 10 let je konzervativní předpoklad klidně milion dolarů.

Není to přehnané, přeci jenom dnes se jeho cena pohybuje kolem 10 tisíc dolarů?

Podle mě ne. Bitcoin je opravdu na začátku, spoustu lidí odrazuje současná cena v porovnání s tím, kolik stál na začátku, a nechtějí do toho nyní investovat. Ale on Bitcoin vlastně nikdo nemá, institucionální peníze se ho vůbec nedotkly, 30% z 21 milonů Bitcoinů je ztracených nebo je nedobytných. Ti lidé, co vlastní Bitcoin, mají fundamentální neochotu prodávat. Takže skutečné množství Bitcoinů, které jsou ke koupi, je výrazně menší, než se zdá.

A když se zvedne poptávka, tak Bitcoin nemá reaktivní nabídku, nelze ho vytěžit víc jako třeba u zlata. Nic takového jsme v historii nezažili, možná že umění má podobně omezenou nabídku, ale to není tak praktické jako Bitcoin. Ten otevírá úplně něco nového, jeho růst je ještě velmi před námi.

Česko jako kryptoráj

Nakupujete sám zboží za Bitcoin?

Pokud si můžu vybrat, tak platím normálními penězi. Platím tím, co se znehodnocuje, a nechávám si to, co se zhodnocuje.

Česko patří mezi země, kde se nejvíce těží kryptoměny, bylo zde vynalezeno jedno z nejbezpečnějších HW úložišť pro krypto – Trezor, čím to podle vás je, že jsou Češi v této oblasti tak aktivní?

Češi jsou velmi chytří, technologický talent je zde nadprůměrný, a je to hlavně kombinované s postavou Marka Palatina, který se dostal k Bitcoinu jako jeden z prvních hackerů a vymyslel několik zásadních inovací jako je například těžení v poolech a hardwarovou peněženku Trezor. A třetí věc je Paralelní polis (pražská kavárna, kde lze platit jen Bitcoinem a kde lze koupit Bitcoin i Litecoin – pozn.red.), což je unikátní v celosvětovém měřítku.

V čem je tak unikátní?

Od svého začátku se tam dá platit pouze Bitcoinem, a spousta lidí tak byla donucena si to vyzkoušet. A u těch kryptoměn je transformativní zážitek právě ten praktický dopad, když je použijete. V řadě zemí, i tam, kde jsou silné bitcoinové komunity, se platí běžnými penězi.

Proč podle vás Alza umožňuje platbu Bitcoinem a Litecoinem, je to móda, poptávka, trend…?

Každý, kdo akceptuje kryptoměny, si tím koupí trochu zajímavého marketingu. V Čechách je i silná těžící komunita, která má vytěženy Bitcoiny či jiné kryptoměny, a potřebuje nakupovat těžící HW, tedy grafické karty, takže Alza bude mít asi většinu těch plateb za grafické karty – tipuji.

Jak obchod přijatou kryptoměnu pak využívá?

Alza s nimi nepřijde vůbec do styku, používá prostředníka, který jí pak na účet posílá koruny.

Proč podle vás autor Bitcoinu zůstává i po letech od jeho vzniku stále v anonymitě a nechce být znám?

Myslím, že důvodem mohou být obavy z regulatorního postihu. Vystavil by se obrovskému tlaku. Satoshi byl v té komunitě něco jako Bůh a základ té decentralizované technologie je, že by neměla mít jednoho lídra. To je ideologický důvod. Dal tomu volnost a nechal to být.

Například u Ethera to tak není, to založil mladý kluk Vitalik Buterin a on má v komunitě obrovskou váhu. Když něco bude chtít protlačit, tak je velká šance, že se mu to podaří. A v tom je velká zranitelnost toho systému.

Follow @eliska_bartova

HlídacíPes.org můžete nově podpořit také v kryptoměně Bitcoin a Litecoin. Všem za případnou podporu děkujeme!

Adresa pro zaslání BTC: 3Ey1WBuEUSvcSHCRTPsAkwRyVmUauzq1kz 

Adresa pro zaslání LTC: LMwR9ZcaTG9QRhYMgdQUJ8zaMLppFqoy8f