Nejsledovanější novodobé válečné konflikty mají jednu společnou součást útočné strategie – využití tureckých a izraelských dronů. Týká se to konfliktů v Sýrii, na Ukrajině, v Libyi i v Náhorním Karabachu. Podle některých bezpečnostních analytiků to byly právě bezpilotní letouny, které Ázerbájdžánu vyhrály válku nad Arménií. Bezpečnostní experti však varují, že sama Evropa není na útok drony připravena a nemá se jak bránit.

Většina evropských zemí by při případném útoku, kde by se s tradičními zbraněmi kombinovaly drony, dopadla jako Arménie ve válce v Náhorním Karabachu, řekl nedávno pro portál Tagesschau.de Markus Reisner, vedoucí vývojového oddělení na Tereziánské vojenské akademii rakouských ozbrojených sil.

„Arménské ozbrojené síly se svými zastaralými protiletadlovými systémy nebyly schopny rozpoznat a sestřelit turecké drony Bayraktar TB-2 a izraelské drony kamikadze,“ shrnul Reisner. Podle něj by většina evropských zemí dopadla ve stejné situaci podobně.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Systémy protivzdušné obrany ozbrojených sil většiny evropských zemí jsou zaměřeny pouze na letadla. Malé útočné drony by tak „proklouzly“ sledovacími systémy a mohly v roji překonat obranná opatření,“ popisuje Reisner. Tuto teorii podpořil také vojenský expert Gustaf Gressel z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

„Žádná evropská armáda kromě Francie a Německa nemá schopný systém protivzdušné obrany k ochraně vlastních pozemních sil. To by je mělo přimět přemýšlet a dělat si starosti,“ řekl Gressel vloni pro organizaci Middle East Monitor.

Turecké drony do Polska

Před armádami menších evropských zemí tak stojí několik dilemat. Nakoupit drony a akceptovat je jako standardní součást vedení moderní války ve chvíli, kdy není vyřešen etický aspekt jejich používání? A nakupovat „levné“ drony od Turecka, které je sice partnerem v NATO, ale v jehož čele stojí autoritářský prezident, anebo se orientovat na jiné, dražší modely?

Polsko už si na tyto otázky odpovědělo. Minulý měsíc nakoupilo 24 tureckých dronů Bayraktar TB2. Ty vyrábí firma vlastněná zeťem tureckého prezidenta Erdogana Seldžukem Bayraktarem. Smlouva ve výši 270 milionů dolarů zahrnuje školení operátorů, údržbu a nastavení systémů řízení. Polsko se tak přidalo k zemím jako jsou Ázerbájdžán, Katar, Tunisko a Ukrajina. Mezi další země, které nákup tureckých dronů zvažují, patří podle serveru Al Monitor Albánie, Maďarsko, Kazachstán, Lotyšsko, Pákistán a Uzbekistán.

Polský nákup má kromě obranného důvodu i politický přesah. Turecké drony se osvědčily v Sýrii, Libyi i v Náhorním Karabachu jako účinné proti ruským systémům protivzdušné obrany. Ruským silám zasáhly ve všech zmiňovaných konfliktech citelné rány. Dokázaly potlačit ruskou leteckou převahu v nižších nadmořských výškách a zničit řídící i komunikační centra, skladiště, logistické konvoje, tanky, obrněná vozidla i systémy nepřímé palebné podpory.

Turci užití dronů kombinují ještě s přenosným radarovým systémem Koral, který využívají k rušení ruských radarů protivzdušné obrany a shromažďování signálů vojenské hodnoty, například rozhovorů přes mobilní telefony. Podle nich pak předávají cílené instrukce dronům.

I samotné Turecko se při nedávném summitu NATO netajilo tím, že by mohlo pomoct východní Evropě vytvořit jakousi protiruskou hráz. Tedy systém obrany, který by Rusku ztížil případné plány na napadení západních sousedů.

Když se splaší létající zabiják

Bylo to ale právě užití tureckých dronů v Libyi, které oživilo debatu o etické stránce užívání dronů v bojových konfliktech. Podle zprávy OSN v březnu 2020 zaútočil dron na jednoho z vojáků polního maršála Chalífy Haftara, který v tu chvíli ustupoval z boje.

Dron jej podle zprávy OSN začal pronásledovat. Ukázalo se, ale, že ho v tu chvíli nikdo neřídil, operoval v plně autonomním režimu. Podle zprávy OSN, na kterou upozornil server Business Insider, se tak stalo poprvé v historii. „Smrtící autonomní zbraňový systém byl naprogramovaný k útoku na cíl, aniž by vyžadoval spojení mezi operátorem a zbraní,“ uvedli ve zprávě experti Rady bezpečnosti OSN.

Organizace Human Rights Watch vydala v reakci na incident prohlášení, kde volá po zákazu „zabijáckých robotů“ a rozjela kampaň za „preventivní zákaz vývoje, výroby a používání plně autonomních zbraní“.