Evropská unie zatím váhá s využitím finančního nástroje, který by měl pomoci prosadit vládu práva v některých unijních zemích. Státy, které mají chronické problémy se střetem zájmů, korupcí nebo nezávislostí soudnictví, by mohly přijít o dotace z unijního rozpočtu. Nejčastěji se mluví o Polsku a o Maďarsku. Použití nového nástroje posvětil Soudní dvůr EU už v půlce února, jeho nasazení ale oddaluje válka na Ukrajině i nedělní maďarské volby.

V hledáčku Bruselu se kvůli narušování principů vlády práva dlouhodobě nachází Polsko a Maďarsko, se kterými Evropská komise v této věci řešila či řeší několik sporů. Proto byly tyto dva státy diskutovány od počátku jako první potenciální „kandidáti“, proti kterým by mohla Komise nový nástroj uplatnit.

Komise i přes vlnu kritiky a žalobu Evropského parlamentu odkládala spuštění nástroje až na dobu po očekávaném rozsudku Soudního dvora. Na něj se se stížnostmi na nový nástroj – konkrétně se žalobami na jeho neplatnost – obrátily právě Polsko a Maďarsko.

Komise mezitím poslala Polsku a Maďarsku neformální dopisy týkající se tamního stavu právního státu, proceduru podle nového nástroje tím ale nezahájila.

A pak přišla válka

Evropská komise po rozsudku soudního dvora upozorňovala, že jí bude trvat několik týdnů, než jej zapracuje do připravovaných pokynů, jak nástroj přesně používat.

Vznik pokynů byl stejně jako vyčkání na rozsudek Soudního dvora součástí politické dohody s členskými státy, díky které nakonec nový nástroj dostal v prosinci 2020 na summitu Evropské rady od všech lídrů zelenou.

Text Kateřiny Zichové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

„Nechceme slyšet, že předsedkyně Ursula von der Leyenová potřebuje navrhnout další pokyny, nebo poslat další neformální dopisy (…) Komise nesmí promrhat ani minutu navíc a hned aplikovat mechanismus na ochranu rozpočtu,“ uvedla v únoru na plénu maďarská europoslankyně za stranu Momentum Katalin Cseh (Renew).

I zmíněné pokyny už Komise dokončila, zveřejnila je 2. března. Pozornost však byla a je pochopitelně upřena na válku na Ukrajině, kam Rusko vtrhlo ve čtvrtek 24. února. A protože od publikace pokynů zatím Komise nepřistoupila k dalším krokům, europoslanci varují před tím, aby ve stínu války řešení narušování principů právního státu v Evropské unii odkládala.

„Už žádné peníze pro zloděje“

Podle europoslanců je navíc nařízení pro ochranu právního státu dostatečně jasné a žádné pokyny nejsou třeba. Uvedli to v březnové rezoluci, pro kterou zvedlo ruku 478 členů parlamentu (155 hlasovalo proti a 29 se zdrželo).

„Nemůžete bránit Evropu pokud ji ničíte zevnitř nebo jako von der Leyenová dovolíte, že nebudete aplikovat unijní právo. Musíme zastavit malé evropské Putiny dokud můžeme: Žádné další peníze pro zloděje a autoritáře!“ napsal na Twitter belgický liberální europoslanec Guy Verhofstadt.

„Pokud tomu správně rozumím, musíme ustoupit ‚malým Putinům‘, než se vypořádáme s Putinem… Tento přístup Komise ovšem není překvapením, vezmeme-li v úvahu historii Komise Ursuly von der Leyenové, která dělá pro ochranu právního státu v EU co nejméně a co nejpozději,“ reagoval kriticky na zdrženlivost Komise profesor evropského práva Laurent Pech.

„Není překvapením, že Komise se rozhodla vyhnout se konfrontaci s národními vládami ve chvíli, kdy EU potřebuje maximální jednotu, aby se postavila Putinovi a podpořila Ukrajinu,“ komentoval to profesor politologie a práva Daniel Kelemen.

Země EU se kvůli válce na Ukrajině nebývale a rychle sjednotily a Polsko, které je kvůli problémům právního státu často terčem kritiky, jde v současné krizi příkladem v pomoci Ukrajině a voláním po zpřísňování sankcí proti Rusku.

Čekání na Orbánův výsledek

Už před ruskou invazí se nicméně spekulovalo o tom, že Komise přistoupí k zahájení řízení proti Maďarsku až po tamních parlamentních volbách naplánovaných na 3. dubna.

Europoslanci pak v březnové rezoluci Komisi vyzvali, aby nástroj aplikovala okamžitě, a to „bez ohledu na rozvrh voleb v členských zemích“.

I podle informací serveru Politico se Komise chystá zahájit řízení, jehož prvním krokem je zaslání oficiálního dopisu dané zemi, až po maďarských volbách. „Poslat to před volbami by hrálo ve prospěch (maďarského premiéra) Orbána,“ sdělil serveru zdroj z unijních struktur.

Redakce Euractiv.cz se u Evropské komise snažila informaci potvrdit. Tiskové oddělení však na tuto konkrétní otázku nereagovalo.

Podle europoslance Daniela Freunda (Zelení/ESA) by ale Komise na maďarské volby čekat neměla. „Posílání miliard do Maďarska na financování volební kampaně je to, co Orbánovi pomáhá,“ reagoval.

Sám Freund nicméně upozornil, že i kdyby Komise zahájila řízení podle nového nástroje hned v únoru po vydání rozsudků Soudního dvora, trvalo by několik měsíců, než by došlo na případné odebrání financí plynoucích z evropské kasy.

Podle maďarské europoslankyně Anny Júlie Donáth (Momentum, Renew) je naopak nespuštění nového nástroje před volbami správným rozhodnutím.

„Počkejme na výsledky voleb, protože pokud dojde ke změně vlády, je šance, že budou přijata protikorupční opatření, která Komise žádá,“ řekla europoslankyně pro Euractiv.com.

Podle mluvčího Evropské komise unijní exekutiva v současné době situaci ohledně vlády práva v zemích analyzuje. „Nyní vyhodnocujeme odpovědi Maďarska a Polska na zaslané žádosti o informace (na neformální dopisy zaslané Komisí v roce 2021 – pozn. red.),“ dodal pro Euractiv.cz mluvčí.

S blížícím se termínem voleb se tak zdá velmi pravděpodobné, že se řízení proti Maďarsku rozběhne až po nich.

Polsko: Tlak na vládu funguje?

V Polsku nejsou problémy s právním státem tak jednoznačně propojeny s finanční stránkou věci, jako je tomu v Maďarsku. Týkají se především nezávislosti justice.

Navíc se zdá, že spor mezi Varšavou a Bruselem by se mohl začít alespoň v některých bodech urovnávat. Stejně jako Maďarsko ani Polsko nedostalo peníze z unijního fondu obnovy. Obě země přitom v současné době Brusel žádají o uvolnění zdrojů kvůli výdajům spojeným s uprchlickou krizí. Jejich získání je podmíněno právě tím, aby země změnily přístup v některých otázkách principů právního státu.

V případě Polska se jedná zejména o podmínku ukončení fungování disciplinární komory pro soudce. Ta podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové tlačí na soudce, jejichž rozhodnutí se nelíbí vládě. Podle rozsudku Soudního dvora z roku 2021 disciplinární komora „neposkytuje veškeré záruky nestrannosti a nezávislosti a zejména není chráněna před přímým či nepřímým vlivem polské zákonodárné a výkonné moci“.

Pokud v zemi komora skončí a Polsko bude respektovat rozsudky unijního soudu, Komise bude ochotná peníze z fondu pro Polsko uvolnit. Deníku The Guardian to potvrdily dva zdroje. Podle nich by to měla být otázka „několika týdnů“.

Podle analytika organizace Democracy Reporting International Jakuba Jaraczewského tlak na Polsko skrze peníze funguje. Komise by tak podle něj neměla peníze z fondu obnovy Polsku zatím uvolnit.

„Zdá se, že ten tlak do určité míry funguje, vzhledem k tomu, že v Sejmu (dolní komora polského parlamentu – pozn. red.) je nyní několik legislativních návrhů k disciplinární komoře,“ popsal na Twitteru Jaraczewski.

„Aby se vlk nažral…“

Právě o nové polské legislativě se hovoří jako o možném klíči k uvolnění peněz z fondu obnovy. Jak pro Euractiv.cz přiblížila Jana Plaňavová-Latanowicz z Varšavské univerzity, kolem reformy disciplinární komory v polském parlamentu momentálně probíhá dramatická diskuse.

„Je celkem pět návrhů, jak změnit současnou formu disciplinární odpovědnosti soudců. Největší šance na realizaci má buď návrh prezidenta Andrzeje Dudy nebo návrh vládního Práva a spravedlnosti. Myslím, že ve výsledku to bude takový mix složený hlavně z těchto dvou návrhů,“ popsala.

Mezi právními experty se tak objevily obavy, aby Komise na základě legislativních návrhů k disciplinární komoře Polsku peníze z fondu obnovy neuvolnila. Podle nich totiž návrhy neodpovídají požadavkům Komise.

„To, co požaduje Evropská komise od polské vlády, je zajištění nezávislosti soudců. Ve vztahu k disciplinární komoře to znamená, aby vláda prosadila takový legislativní rámec disciplinární odpovědnosti soudců, který neumožňuje ovlivňování soudního rozhodování politiky,“ uvedla Plaňavová-Latanowicz.

Podle Jaraczewského nicméně Dudovo řešení adresuje problémy s disciplinární komisí pouze omezeně a vůbec neřeší další sporné body justiční reformy, jako je například fungování národní justiční rady, která schvaluje soudce a kterou Jourová označila vedle disciplinární komory za hlavní problém ve sporu o nezávislost polské justice. Podobně právní expert vnímá i návrh z dílny Práva a spravedlnosti, které spolu s Dudovým návrhem označil za snahu o to, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“.

Podle Laurenta Pecha je Dudův návrh snahou, jak získat peníze z EU, i když rozsudek unijního soudu nenaplňuje. Návrh sice počítá s rozpuštěním disciplinární komory, počítá ale zároveň se vznikem jiného disciplinárního režimu, a jde tak podle Pecha o pouhé „přejmenování“.

Jak ale upozornila Plaňavová-Latanowicz, polská vládní koalice, kterou tvoří Právo a spravedlnost spolu se dvěma menšími stranami Solidárním Polskem a Dohodou, je ohledně ústupků Unii ve sporu o nezávislost justice rozdělená. Podle ní se politici z okruhu ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, který stojí v čele Solidárního Polska, proti návrhům z dílny prezidenta Dudy i Práva a spravedlnosti ostře vymezují.

„Proto podle mého názoru momentálním cílem diskusí probíhajících v polském parlamentu je vytvořit takový systém disciplinární odpovědnosti soudců, aby nové předpisy byly akceptovatelné pro Evropskou komisi a vládní koalice zůstala zachovaná,“ dodala.

Podle ní existuje riziko, že Ziobrova strana kvůli sporu vládní koalici opustí, což by pak mohlo vést k předčasným volbám.