Páteční večer nebyl pro Andreje Babiše ani pro holding Agrofert asi moc příjemný. Poslanci Evropského parlamentu schválili rezoluci popisující a odsuzující střet zájmů českého premiéra. I když je dokument spíše deklarativní a právně nezávazný, pro Babiše je to jasný vzkaz, který nechtěl slyšet.

Usnesení má padesát bodů a popisuje to, jak a proč je Andrej Babiš ve střetu zájmů a jak neslučitelná je role politika a zároveň vlastníka holdingu, který je jedním z největších příjemců evropských dotací v Česku, o nichž zároveň Babiš jako politik sám rozhoduje. Z přihlášených 664 europoslanců jich pro rezoluci hlasovalo 510.

Nepříjemný bod číslo 13

Europoslanci vyzývali Evropskou komisi i „k větší obezřetnosti při rozdělování unijních dotací“, k důkladnějšímu prověřování příjemců a zajištění „politiky nulové tolerance vůči střetu zájmů“ i rychlé vymáhání neoprávněně vyplacených dotací.

Andrej Babiš usnesení Evropského parlamentu (i jeho předchozí monitorovací misi v Česku) označuje za zpolitizované s cílem ovlivnit výsledek dosud neukončeného šetření spojeného s auditem. Ten již dříve konstatoval, že Babiš je ve střetu zájmů, Česko se proti tomu ale odvolalo.

Andrej Babiš sice říká, že „nic se vracet nebude“, postoj Evropské komise je pro něj klíčový.

Pokud po Evropském parlamentu konstatuje a potvrdí jeho střet zájmů i Evropská komise (respektive její audit), řešení se nabízejí jen tři. Žádné z nich není pro Babiše vůbec příjemné (a první z nich navíc i obtížně realizovatelné).

V bodě 13 pak usnesení explicitně zmiňuje tři možná řešení: Babiš by buď musel Agrofert prodat, případně by Agrofert zcela přestal pobírat jakékoli finanční prostředky EU dokud nebude potenciální střet zájmů plně vyřešen, nebo by Babiš musel rezignovat na svou veřejnou funkci.

Z textu přijatého usnesení Evropského parlamentu

Potvrzení Babišova střetu zájmů auditem Evropské komise by podle usnesení zcela vylučovalo jeho další působení coby předsedy vlády a člena Evropské rady.

Hlavní slovo Evropské komise

Text konstatuje, že příjmy Agrofertu znatelně vzrostly za dobu Babišova působení v politice a vypočítává i sumy dotací, které holding inkasoval z evropských fondů: „V roce 2016 to bylo jen v České republice na zemědělských dotacích 970 414 000 korun, v roce 2017 1 048 685 000 a 973 284 000 v roce 2018. Z kohezních fondů to v letech 2014 – 2020 bylo 427 385 000 Kč. Další dotace čerpal Agrofert i v dalších členských státech jako je Slovensko a Německo.“

Europoslanci odhlasovali i své znepokojení nad zprávami z různých částí EU „o rostoucím vlivu o s osob s zajištěnými zájmy – ať blízkých vládě nebo přímo ve vládě – na zákonodárství a využívání veřejných peněz pro zájmy konkrétních jednotlivců spíše než široké veřejnosti“.

Babiš holding Agrofert označuje za „svou bývalou společnost“. To, že na řízení Agrofertu nemá současný premiér žádný vliv opakuje i mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka: „Andrej Babiš Agrofert ani jeho dceřiné společnosti neřídí a ani neovládá.“ V tomto duchu dokonce Agrofert směřoval do Bruselu i dopis.

Mise Evropského parlamentu však dochází k opačným závěrům. Podle ní Babiš stále kontroluje Agrofert jakožto zakladatel a jediný beneficient dvou svěřenských fondů, do nichž podniky Agrofertu vložil.

Mnohem zásadnější a s potenciálními konkrétními dopady bude pro Babiše postoj Evropské komise. Podle eurokomisaře Johannese Hahna zveřejní komise závěry svého auditu poté, co „budou všechny důkazy řádně zváženy a důkladně analyzovány“ s ohledem na to, že české orgány předložily své odpovědi na závěrečnou zprávu o auditu teprve nedávno – 29. května 2020.