Europarlament schválil mediální zákon. Do poslední chvíle proti němu bojovali i Konečná s Blaškem
Návrh Zákona o svobodě médií (EMFA) ve středu definitivně prošel Evropským parlamentem. Jestli se podaří zákon dokončit v tomto období, nebylo jisté do poslední chvíle. Schválení textu na celkově předposledním zasedání současného europarlamentu se snažila zablokovat skupina levicových europoslanců.
Ti na poslední chvíli navrhli hlasovat ještě zvlášť o pozměňovacích návrzích namísto o celém textu, na němž se zákonodárci již předběžně dohodli během tzv. trialogu.
Mezi těmi, kdo tento pokus podpořili, byli i dva čeští europoslanci, Hynek Blaško a Kateřina Konečná. Europarlament tento návrh ale zamítl velkou většinou 535 hlasů.
Text dohodnutý v trialogu podpořilo v následném hlasování 464 europoslanců, 92 bylo proti a 65 se zdrželo hlasování.
Z českých europoslanců zvedli ruku pro zákon Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil, Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský, Veronika Vrecionová, všichni tři pirátští europoslanci (Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová), dále Radka Maxová (bývalá za ANO, nyní S&D) a jako jediná ze současných europoslanců za ANO Dita Charanzová.
Související články
Evropský mediální zákon má zatím zelenou. Odpor vydavatelů oslabil skandál novin v Německu
Kolik regulace snesou svobodná média. O evropský „Kuciakův“ zákon se přou vydavatelé s novináři
Europoslance čeká schvalování zákona o svobodě médií. Novináři ho vítají, část vydavatelů je proti
Proti byli Jan Zahradil, Hynek Blaško a Kateřina Konečná. Zdrželi se Martin Hlaváček, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík, Evžen Tošenovský a Alexandr Vondra. Martina Dlabajová (ANO) na zasedání nebyla.
Projednávání zákona provázely zpočátku protesty řady velkých vydavatelských domů, jejichž zástupci původně doufali, že se podaří zákon shodit zcela ze stolu. Proces schvalování trval nakonec rok a půl.
Návrh Evropské Komise představila v polovině září 2022 Věra Jourová, jejíž tým na jeho přípravě pracoval.
Rada jako black box na zákony
Hlavním motivem zákonodárců pro přijetí mediálního zákona byla ochrana svobody, nezávislosti a plurality médií, připomněla česká europoslankyně Michaela Šojdrová, která je členkou Kulturního výboru (CULT).
Ten měl v rámci europarlamentu zákon na starost. „Já vidím osobně největší záruku v požadavku na transparentnost. To je zásadní především pro občany, kteří nyní budou mít k dispozici důležité informace, na základě kterých si mohou udělat svůj názor,“ uvedla.
Informace o majitelích médií budou muset být k dispozici v nové celoevropské databázi vlastnictví médií. Ta má obsahovat nejen údaje o koncovém majiteli, ale i o jeho dalších oblastech podnikání.
Tuto podmínku prosazoval europoslanec Marcel Kolaja. „Bude například snadné odhalit zneužívání média, pokud jeho majitel bude zároveň vlastníkem uhelných dolů a v jeho novinách budou vycházet články o tom, jak je zbytečný boj s klimatickou změnou,“ vysvětlil Kolaja.
Ten se zákonem zabýval jakožto stínový zpravodaj ve Výboru IMCO (Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele), jehož je členem.
Kolaja chtěl prosadit do zákona dále také například návrh na zákaz vlastnění médií vysoce postavenými politiky. Vztahovat se měl na premiéry, prezidenty, ministry a eurokomisaře. To bohužel neprošlo v trialogu. „Rada EU je ,black box‘ na zákony, snaží se často, aby byly co nejgumovější,“ okomentoval to Kolaja.
Přehledné a férové bude muset být také přidělování státní inzerce médiím, které bude nyní podléhat „transparentním, objektivním, přiměřeným a nediskriminačním kritériím“.
Informace navíc budou muset být i předem zpřístupněny veřejnosti. Toto téma v zákoně řeší článek 24. Pravidla se měla podle původního návrhu Komise vztahovat jen na územní celky s více než milionem obyvatel. Tato hranice byla nakonec pod tlakem europarlamentu v podstatě zcela zrušena.
Čeští europoslanci Šojdrová a Kolaja v této souvislosti připomněli případ reklamy Českých drah v Mafře za vlády Andreje Babiše, která byla zadána netransparentním způsobem bez výběrového řízení. „Toto by nyní bylo brzy viditelné a nebylo by to možné,“ řekl Marcel Kolaja.
Špehování novinářů jen s rozhodnutím soudu
Jablkem sváru se stalo také používání špionážního softwaru na sledování novinářů, kterým se v zákoně zabývá článek 4. Toto téma zůstalo také jedním ze dvou nejvíce diskutovaných bodů i v trialogu.
Podle výsledného textu musí členské státy zajistit účinnou ochranu novinářských zdrojů a důvěrné komunikace novinářů. Na novináře nebude smět být nasazen sledovací software, kromě případů, kdy byl novinář vyšetřován pro podezření ze spáchání závažných trestných činů.
I v takovém případě bude ale nutné mít ke sledování předchozí schválení soudem.
Rada EU v čele s Francií argumentovala pro širší možnosti sledování novinářů národní bezpečností.
Právě proti zneužití tohoto pojmu k tlaku na novináře protestovala novinářská obec na podzim poté, co byla zatčena a vyslýchána francouzská novinářka Ariane Lavrilleuxová.
Související články
Státní nátlak na média kvůli odtajnění zdrojů. Francouzská novinářka skončila ve vazbě
Osmdesát novinářských organizací zaslalo otevřený dopis europoslancům, ve kterém je vyzvali, aby v rámci Zákona o svobodě médií zcela odmítli možnost použití nátlaku a špionážního softwaru na novináře.
Článek 17 má novináře a média chránit před svévolným mazáním jejich tvorby sociálními sítěmi nebo platformami jako je Google. Pokud platforma bude chtít smazat obsah profesionálních médií, který bude považovat za škodlivý, musí to provozovateli média oznámit a vysvětlit 24 hodin předem.
Povinnost odstraňovat obsah, který šíří dezinformace, nebo je protizákonný, stanoví platformám Akt o digitálních službách (DSA), jehož poslední část vstoupila v účinnost letos v únoru.
Mediální zákon má v tomto smyslu DSA doplnit a zajistit, aby technologičtí giganti posuzovali zodpovědně především obsah uznaných zpravodajských médií.
Ve sporných případech mají platformy podle nového zákona konzultovat své rozhodnutí s národním regulátorem, případně samoregulačním orgánem. „Nikdo nesmí být arbitrem pravdy v Evropě, ale zároveň nechceme, aby například Facebook mazal příspěvky profesionálních novinářů,“ vysvětlila Věra Jourová.
Právo na pluralitní informace
Zákon by měl být zveřejněn ve Věstníku v dubnu. Termín účinnosti jednotlivých článků se liší. Devět měsíců se vztahuje na pasáže o sledovacím softwaru a ochraně novinářských zdrojů, dále na článek 6 o redakční nezávislosti v médiích a rovněž články, podle nichž má být ustanoven nový Sbor pro mediální služby na úrovni EU.
Ten bude sestaven ze zástupců regulátorů, což je v podmínkách ČR tzv. Velká mediální rada (RRTV).
Článek 17 o povinnosti platforem v otázkách blokování obsahu médií vstoupí v účinnost 12 měsíců od zveřejnění. Nejdělší lhůtu 36 měsíců má článek 20. Ten stanoví právo občanů na nastavení jakéhokoliv elektronického zařízení tak, aby si mohli nabídku médií přizpůsobit podle svých zájmů nebo preferencí.
Naopak již za šest měsíců, tedy letos na podzim, vstoupí v platnost článek 3. Ten nařizuje členským státům, že musí zajistit rámcové podmínky pro ochranu práva občanů na přístup k pluralitnímu, redakčně nezávislému mediálnímu obsahu.
Protože se jedná o nařízení a ne směrnici, předpis bude platný ve své finální podobě pro všechny, státy jej nebudou individuálně implementovat do svých zákoníků.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Kyberútoky na vzestupu. Firmy dostanou povinnost se bránit a hlásit incidenty
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Pluralita medijí neni MONOPOLnim postavenim na jedinou a pravou pravdu a lásku ale co největší diverzifrikací vysílacích licencí a zdroju reklami aby nevznikali protiústavní inciativi typu Reklama na konspiračních a
dezinformačních webech z pera
Nadace OSF ješ převzali Vojenské zpravodajství, které k tomu vydaly nezákoné DO-poručení zablokování servrů asociace nezávislích medijí
Správa totiž v pasáži věnované dezinformacím zmiňuje, že tento pojem je nadužívaný a zneužívaný.
Objektivni a pravdive informace zajistoval centralne uz komunisticky rezim v padesatych letech tak nas Eurosojuz ma na co navazovat…
Jak někdo začne „regulovat“ informace je to začátek procedury vedoucí k totalitě ,kde bude pouze jedna povolená interpretace událostí,a kdo vybočí bude vymazán a zablokován . V tomto kontextu vidim toto rozhodnuti EP jako přímé ohrožení svobody slova a pokus o eliminaci nepohodlných názorů.Vzpomeňme,kolik názorů bylo v době COVID 19 označeno za dezinfo,aby se posléze ukázaly jako pravdivé..
což už se dnes opět děje také.
O čem to tady vlastně píšete?
Kromě svých dojmů a své dojmologie jste neuvedl jediný konkrétní příklad nějakého přímého ohrožení svobody slova v souvislosti s přijatým mediálním zákonem EP.
Dokonce jste ani neuvedl žádný příklad z období čínské chřipky „někým“ označenou dezinformaci, která se později ukázala jako pravdivá.
Připadá vám normální, psát o ničem a přitom napadat mediální zákon a ohánět se svobodou slova?
Nemusí se náhodou schvalovat mediální zákony právě kvůli takovým lidem, jako jste vy? Lidem, kteří se ve veřejném prostoru a na sociálních sítích ohánějí svobodou slova, ale nic konkrétního, natož pravdu se od nich člověk nedoví.
Dnes je např. známo více o negativních účincích mRNA preparátů (ty jsou oprávněné u eboly, která má smrtnost v desítkách procent, ale ne u infekce se smrtností ve zlomku procenta, kterou navíc prakticky nesnižují). „Desinformátoři“ na toto upozorňovali už po první vlně.
O tom „mediálním zákonu“ lze konstatovat akorát to, že soudruzi nepostřehli, že Orwell myslel své dílo (1984) jako varování, a ne jako návod.
Pokud to schválili ti, o kterých se píše, tak je to konec svobody tisku a nástup totality EU, horší, než za socialismu. Konec EU je jediná záchrana obyvatel Evropy.
Stát nemohou řídit novináři. Zejména pokud jdou prodejní. V podstatě bude dán klacek neschopným na schopné. Evropě to neprospěje.
To je jen dobře.
S prominutím, že jsem ani nečekal že to bude řečeno tak doslova na plnou hubu
„..Tuto podmínku prosazoval europoslanec Marcel Kolaja. „Bude například snadné odhalit zneužívání média, pokud jeho majitel bude zároveň vlastníkem uhelných dolů a v jeho novinách budou vycházet články o tom, jak je zbytečný boj s klimatickou změnou,“ vysvětlil.
No nic, dělejte co musíte,..a jak to ještě zpívali VW,
„no a lidi zas museli ohnout záda“..
„Bude například snadné odhalit zneužívání média, pokud jeho majitel bude zároveň vlastníkem uhelných dolů a v jeho novinách budou vycházet články o tom, jak je zbytečný boj s klimatickou změnou,“
Přesně tohle je ryzí fašismus. Piráti nejsou nic jiného než fašisté křížení s bolševiky. Pokud něco prosazují, tak ani není třeba nějaké hlubší analýzy, aby člověk věděl, že je to špatně a je třeba proti tomu bojovat. EMFA je další z mnoha stovek, ne-li tisícovek, důvodů k odchodu z EU.
EU v Bruselu zpřísnila cenzuru.
V čem konkrétně vidíte zpřísnění a cenzuru „z Bruselu“?
*
Sítě z USA, jako „X“, nebo „Facebook“, vyhledávač Google, o čínských, natož ruských ani raději nepíšu, … běžně cenzurují své uživatele a s EU (Bruselem) nemají vůbec nic společného.🙂
X pokud vím, cenzurovat přestal. Maximálně kdyby se touto cestou někdo snažil provádět obecně kriminální aktivity, nikoli politiku.
Každá regulace je svým způsobem škodlivá.
Co si lidé a voliči zvolili a co si nechají líbit je čistě jejich věc. Za vše si mohou obyvatelé sami. Nikdo jiný. 🙂
*
Dotacemi si politici a úředníci ochočili celou EU. To, že zničili konkurenční prostředí v EU „zatím“ voličům nevadí. Bez přerozdělování dotací by se ukázala v plné nahotě zbytečnost obrovského aparátu EU.
Se ztrátou konkurenčního prostředí přichází stagnace a další nesmyslné regulace. Možná to jednou voličům v EU dojde. Možná… Zatím to na vítězství selského rozumu a svobody nevypadá.